Zdeněk Hřib
Piráti

Zdeněk Hřib

Komunální volby 202218 výroků
Bez tématu14 výroků
Doprava5 výroků
Kauza Dozimetr5 výroků
Regiony3 výroky
Ekonomika2 výroky
Sociální politika1 výrok
Zrušit filtry

Zdeněk Hřib

Prosadili jsme je (snížení hranice pro otevřené soutěže ze 2 mil. na 500 tis. Kč, pozn. Demagog.cz) v jediné městské společnosti, kterou já jsem měl v přímé odpovědnosti, to je městský dodavatel IT, Operátor ICT se to jmenuje.
Předvolební debata České televize, 16. září 2022
Komunální volby 2022
Pravda
Operátor ICT je akciová společnost, která Praze zajišťuje služby v oblasti IT. Firma spadá do gesce primátora Hřiba a jejím jediným akcionářem je právě hlavní město. V září 2021 společnost snížila vlastní limit pro otevřené soutěže ze zákonných dvou milionů korun na 500 tisíc Kč.

Operátor ICT je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je hlavní město Praha. Společnost pro hlavní město zajišťuje služby v oblasti informačních a komunikačních technologií. Zmiňme, že tato firma provozuje například mobilní aplikaci PID Lítačka a skutečně spadá do gesce primátora Zdeňka Hřiba.

Hranici pro otevřené soutěže stanovuje zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Limity se liší pro zakázky na dodávky a služby a pro zakázky na stavební práce. V případě veřejných zakázek malého rozsahu činí limit dle zákona dva miliony korun na dodávky nebo služby. Na stavební práce je pak hranice stanovena na šest milionů korun. Pokud tedy hodnota zakázky přesáhne uvedené částky, je nutné na ni vypsat otevřenou soutěž, ve které se vybere dodavatel. Jestliže se však společnost rozhodne vlastní limit snížit, může (.pdf, str. 4) tak učinit. Podle místopředsedy představenstva Operátora ICT Mateje Šandora firma k takovému kroku přistoupila v září 2021, od kdy otevřeně soutěží zakázky v hodnotě od 500 tisíc korun.

Pro úplnost doplňme, že kromě tohoto kroku učinila společnost ještě jeden krok k transparentnosti. Operátor ICT totiž zveřejnil data o svých zakázkách, a to v otevřené databázi i ve webové aplikaci Golemio.cz.

Zdeněk Hřib

V dopravním podniku (...) ten limit (pro otevřené soutěže, pozn. Demagog.cz) byl na 50 milionech. Podařilo se snížit po vypuknutí kauzy Dozimetr tu hranici z 50 milionů na 20 milionů od 1. 7. a od 1. 1. se to snižuje na 6 milionů korun.
Předvolební debata České televize, 16. září 2022
Komunální volby 2022
Kauza Dozimetr
Pravda
Od července snížil pražský dopravní podnik svůj limit pro vypsání otevřené soutěže na stavební zakázky z 50 milionů korun na 20 milionů. Od nového roku pak tato částka klesne na 6 milionů. Zákonem daný limit pro DPP je 140 milionů korun.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, rozděluje veřejné zakázky na tři druhy – nadlimitní, podlimitní a zakázky malého rozsahu. Pouze u tzv. velkých zakázek – tedy těch nadlimitních a podlimitních – se musí postupovat podle zadávacího řízení, které stanovuje striktní pravidla a postupy. Ačkoliv Zdeněk Hřib použil v této předvolební debatě spojení „otevřená soutěž“, je zřejmé, že má na mysli právě povinnost řídit se zadávacím řízením.

Důležité nicméně je, že pro Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) platí trochu jiné podmínky, konkrétně podmínky pro tzv. zadávání sektorových veřejných zakázek. Na ně se totiž vztahuje povinnost zadávacího řízení až u nadlimitních zakázek, nikoliv tedy podlimitních jako u běžných zadavatelů. Dodejme, že sektorové veřejné zakázky platí pro společnosti v takových odvětvích, jako je například energetika, vodárenství, těžba ropy, poštovní služby nebo právě veřejná doprava.

Mezi podlimitní zakázky patří ty, jejichž předpokládané hodnoty jsou vyšší než 2 miliony korun pro dodávky a služby, případně 6 milionů pro stavební práce. U nadlimitních zakázek jsou pak hodnoty 140 milionů u stavebních prací a v případě sektorových zadavatelů zhruba 11 milionů u dodávek a služeb. Pražský dopravní podnik by tak dle zákona mohl bez zadávacího řízení realizovat některé zakázky až do 140 milionů korun.

Limity v pražském dopravním podniku

Zmíněné částky jsou nastaveny jako zákonné limity, společnosti však mohou (.pdf, str. 4) mít nastaveny limity vlastní, dokud nepřekročí limit zákonný. Tak se zachoval také pražský dopravní podnik. Po propuknutí kauzy Dozimetr došlo v červnu letošního roku v DPP ke změnám v těchto limitních částkách. Z dosavadních 50 milionů (tedy hranice, od které DPP soutěžil stavební zakázky) došlo ke snížení na 20 milionů. Tato změna platí od července, od nového roku pak dojde ke snížení až na 6 milionů korun. Dopravní podnik hlavního města se tedy bude dále řídit vlastními limity, které jsou výrazně nižší než limity stanovené zákonem.

Zdeněk Hřib

Není pravda, že by pan Dovhomilja měl na magistrátu nějakou smlouvu, naopak smlouvu, kterou tam získal za hnutí ANO, my jsme vypověděli.
Předvolební debata České televize, 16. září 2022
Komunální volby 2022
Kauza Dozimetr
Pravda
Firmy P. Dovhomilji nemají s magistrátem uzavřeny žádné nyní běžící smlouvy. Za primátorky Krnáčové (ANO) jedna z firem podepsala s Prahou rámcovou dohodu, na jejímž základě s ní za Z. Hřiba byly uzavírány dílčí smlouvy. Některé se město rozhodlo vypovědět.

Předně uveďme, že podnikatel Pavel Dovhomilja patří mezi obviněné v kauze Dozimetr. V souvislosti s ní v červnu vyšetřovatelé Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili skupinu politiků, lobbistů a podnikatelů z ovlivňování veřejných zakázek a chodu veřejných firem, především pražského dopravního podniku (DPP). Pavla Dovhomilju policie viní z toho, že domlouval pro celou skupinu úplatek za konkrétní IT zakázku dopravního podniku“.

Podle obchodního rejstříku, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti, je Dovhomilja napojený na více než desítku firem. Z Registru smluv, v němž musí hl. m. Praha uveřejňovat všechny uzavřené smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun, vyplývá, že magistrát v minulosti podepsal několik smluv se společností Advice.cz Solutions, s. r. o. (nyní Digicode, s. r. o.). V ní je Pavel Dovhomilja nejen jednatelem, ale prostřednictvím své další společnosti BERODIO Group také jediným majitelem.

Zmíněné dohody mezi Prahou a Advice.cz Solutions se konkrétně týkají rozvoje informačního systému GINIS. Primární smlouvou mezi hl. m. Praha a Advice.cz Solutions byla „Rámcová dohoda o poskytování služeb rozvoje systému GINIS Eneterprise+ vč. elektronické spisové služby“ (.pdf). Kromě Advice.cz Solutions ve smlouvě figurují firmy NESS Czech a PragoData. Dohoda byla uzavřena v červenci roku 2018, tedy v době, kdy byla primátorkou Adriana Krnáčová za ANO. 

Rámcovou dohodu s magistrátem zmíněné společnosti podepsaly, protože tehdy ve výběrovém řízení (.pdf, str. 4) od hl. m. Prahy získaly zakázku „na zajištění služeb rozvoje programového vybavení“ města. Na základě (.pdf, str. 5) této rámcové smlouvy poté byly uzavírány dílčí smlouvy ve spojitosti s realizací konkrétních rozvojových projektů. Většina dílčích smluv byla podepsána až za nynějšího vedení Prahy. Jak nicméně vyplývá z jejich znění, termíny realizace smluv nepřesahují do roku 2022. Samotná zadávací dokumentace k veřejné zakázce zmiňuje jako předpokládaný termín dokončení celé zakázky konec ledna 2022 (dokument Zadávací dokumentace, .pdf, str. 5).

Dvě dílčí smlouvy ze záříprosince roku 2019 se poté hlavní město rozhodlo vypovědět, na což ve výroku poukazuje Zdeněk Hřib. V únoru 2021 si magistrát najal advokátní společnost Rowan Legal na „právní poradenství a stanovení právní strategie“ při odstupování od dvou zmíněných dílčích smluv, které Praha uzavřela se společností Advice.cz Solutions (Digicode). Ta totiž přišla o certifikát, který k plnění smluv musela mít. Magistrát tehdy uváděl, že se vypovězení smluv s vysokou pravděpodobností stane předmětem soudního či smírčího řízení.

Z výše zmíněného vyplývá, že Pavel Dovhomilja skrze svou firmu Advice.cz Solutions uzavřel rámcovou dohodu s hlavním městem Praha v červenci 2018. tj. za bývalé primátorky Adriany Krnáčové za hnutí ANO, protože tato společnost od města tehdy získala veřejnou zakázku. Za vedení primátora Hřiba poté na základě této rámcové dohody docházelo k uzavírání dílčích smluv. Uveďme, že ve všech těchto dokumentech termíny realizace nepřesahují do roku 2022. Od některých dílčích smluv se také magistrát na přelomu let 2020 a 2021 rozhodl odstoupit. Z těchto důvodů výrok Zdeňka Hřiba hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hřib

Vám, pane Svobodo, když vy jste byl primátorem, vám trestně začali stíhat vašeho prvního náměstka, pana Březinu.
Předvolební debata České televize, 16. září 2022
Komunální volby 2022
Pravda
Bohuslav Svoboda stál v čele Prahy mezi lety 2010 a 2013. V březnu 2011 byl tehdejší první náměstek primátora Karel Březina obviněn ze zkreslování údajů o hospodaření a ze zatajování svého působení ve zkrachovalých firmách, aby se mohl stát členem dozorčí rady společnosti ŽSD.

Bohuslav Svoboda (ODS) nastoupil na post pražského primátora v listopadu 2010. Ve funkci skončil v květnu 2013, kdy o jeho odvolání rozhodli pražští zastupitelé. Doplňme, že po komunálních volbách konaných v říjnu 2010 v Praze utvořily koalici ODS a ČSSD. Koalice se rozpadla v listopadu 2011 a následně ji nahradila koalice ODS s TOP 09.

Karel Březina (ČSSD) se stal prvním náměstkem primátora v listopadu 2010. Na starosti měl tehdy oblast dopravy. V té době byl také např. členem dozorčí rady pražského Dopravního podniku.

Protikorupční policie obvinila Karla Březinu v březnu 2011 kvůli tomu, že zatajil své dřívější působení v orgánech zkrachovalých firem, aby se mohl stát členem dozorčí rady společnosti Žižkov Station Development (ŽSD). Podle žalobce měl např. zkreslovat údaje o stavu hospodaření. Tehdejší pražská vláda ČSSD a ODS v čele s Bohuslavem Svobodou nicméně nežádala jeho odstoupení z funkce.

Zmiňme, že 25. listopadu 2011 soud Březinu zprostil obžaloby. O den dříve na postu prvního náměstka primátora skončil. Dodejme, že později se objevily informace, že soudce Ondřej Havlín, který o zproštění obžaloby rozhodoval, případ Karla Březiny účelově zmanipuloval v jeho prospěch. Policie nicméně neměla dostatek důkazů, aby byl případ znovu otevřen.

Uveďme, že Březina byl v březnu 2012 obviněn i v jiné kauze. Podle obvinění Březina jako člen dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy neoprávněně pobíral odměny, za což byl následně také odsouzen. Březinovu stížnost na rozsudek v tomto případě zamítl Ústavní soud v roce 2018.

Zdeněk Hřib

Zatímco já jsem Petra Hlubučka okamžitě vyzval k rezignaci, tak vy (Bohuslav Svoboda, pozn. Demagog.cz) jste řekl, že po panu Březinovi, když ho začali trestně stíhat, rezignaci nežádáte.
Předvolební debata České televize, 16. září 2022
Komunální volby 2022
Kauza Dozimetr
Pravda
Zdeněk Hřib vyzval k rezignaci svého náměstka Petra Hlubučka krátce poté, co byl obviněn policií. Bývalý primátor Bohuslav Svoboda po svém náměstku Karlu Březinovi rezignaci kvůli jeho trestnímu stíhání nežádal. Dodejme však, že charakter jejich obvinění se lišil.

Dne 15. června 2022 proběhla policejní razie v budově magistrátu hl. m. Prahy a také v sídle pražského dopravního podniku (DPP). Obviněno tehdy bylo 13 lidí včetně náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN). Policie ho ve spojitosti s hospodařením DPP konkrétně obvinila z účasti na organizované zločinecké skupině a z přijetí úplatku. Doplňme, že 15. června policie Hlubučka přímo zadržela.

Ještě téhož dne vyzval Zdeněk Hřib svého náměstka k rezignaci. Hlubuček následně na tuto funkci rezignoval 16. června. O den později pak soud poslal Hlubučka do vazby.

Karel Březina (ČSSD), někdejší první náměstek primátora Bohuslava Svobody (ODS), který stál v čele Prahy mezi lety 20102013, byl protikorupční policií obviněn v březnu 2011. Obžaloba ho konkrétně vinila ze zatajování jeho dřívějšího působení v orgánech zkrachovalých firem, aby se v rozporu se zákonem mohl stát členem v dozorčí radě společnosti Žižkov Station Development (ŽSD). Podle žalobce měl Březina zkreslovat údaje o stavu hospodaření a jmění.

Březina nicméně proti tomuto obvinění podal stížnost a své funkce se nevzdal. Rezignaci po něm nepožadoval ani tehdejší primátor Bohuslav Svoboda s tím, že o budoucnosti Březiny musí rozhodnout ČSSD. Doplňme, že na rozdíl od Petra Hlubučka Karla Březinu policie nezadržela a byl stíhán na svobodě. Ve funkci náměstka primátora tak zůstal až do 24. listopadu 2011, kdy byl po rozpadu koalice ČSSD a ODS nucen skončit. O den později pak Březinu soud nepravomocně zprostil obžaloby. V červnu 2012 verdikt potvrdil odvolací soud.

Pro úplnost dodejme, že v roce 2015 přinesl týdeník Respekt informace, že soudce Ondřej Havlín, který o zproštění obžaloby rozhodoval, případ Karla Březiny účelově zmanipuloval v jeho prospěch. Policie nicméně zřejmě neměla dostatek důkazů, aby byl případ znovu otevřen. Okolnosti Březinova osvobození podle deníku Právo prověřovala policie již v roce 2013.

Na závěr shrňme, že oba výše zmínění náměstci primátora byli obviněni. Zatímco Zdeněk Hřib ihned vyzval svého náměstka k rezignaci, bývalý primátor Bohuslav Svoboda tak neučinil. Výrok Zdeňka Hřiba tak hodnotíme jako pravdivý. Dodejme však, že charakter obvinění byl u Petra Hlubučka jiný než u Karla Březiny. Hlubuček byl také policií přímo zadržen, Karel Březina nikoliv.

Zdeněk Hřib

Spustili jsme pilotní projekt, že monitorujeme pomocí umělé inteligence, můžeme spočítat v kamerovém systému města ty auta, který projely tím záběrem.
Předvolební debata České televize, 16. září 2022
Doprava
Komunální volby 2022
Pravda
Praha spustila projekt videoanalýzy dopravního proudu, ve kterém budou pomocí videodetekce a strojového učení sbírána data z dopravních kamer ve městě. Tato data pak mají být využívána např. při modelování dopravy, územním plánování či rozhodování o investicích do dopravy.

Primátor Prahy Zdeněk Hřib popisuje projekt nazvaný „Pokročilá videoanalýza dopravního proudu“, na kterém Praha spolupracuje s městskou společností Operátor ICT, a.s.

Projekt má za úkol získávat anonymizovaná statistická dopravní data, namísto dosavadních manuálních, časově omezených průzkumů. Tato nová forma získávání dat by měla být zbavena chyb způsobených lidským faktorem a měla by být efektivnější co do organizace a finanční náročnosti. „Sběr dat bude probíhat pomocí videodetekce – dopravních kamer umístěných na vytipovaných úsecích sledovaných dopravních komunikací, jejichž výhodou je zejména možnost zjišťování více dopravních informací současně a možnost instalace kamer, a to bez zásahu do vozovky,“ uvádí web zastřešující koncepce Smart Prague. Ke sběru dat bude použit software využívající metodu strojového učení.

Data z projektu budou využívána jako podklady pro rozhodování při důležitých dopravních investičních krocích, územním plánování a modelování dopravy, při výstavbě a úpravách infrastruktury, při zvyšování plynulosti a bezpečnosti provozu atd.

Projekt byl již schválen k realizaci, která bude probíhat od druhé poloviny roku 2022 do konce roku 2023. Podílí se na něm celá řada institucí, krom Magistrátu hlavního města Prahy a konkrétních městských částí také České vysoké učení technické (ČVUT), Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) nebo Technická správy komunikací hl. m. Prahy.

Zdeněk Hřib

Dvě naprosto bezprecedentní krize, covidová a potom uprchlická, Prahu připravily o peníze. Nebyly to jen přímé náklady. Příjmy rozpočtu ovlivnily i daňový balíček nebo pokles ekonomiky.
E15, 5. září 2022
Ekonomika
Komunální volby 2022
Pravda
Příjmy pražského rozpočtu výrazně klesly zejména v prvním pandemickém roce 2020 v souvislosti s nižším výběrem daní. Na propadu příjmů se následně podepsal i daňový balíček a ve výrazně menší míře také náklady spojené s uprchlíky z Ukrajiny.

Hlavními daňovými příjmy Prahy jsou daň z přidané hodnoty; daň z příjmů fyzických osob či daň z příjmů právnických osob (.pdf, str. 2). Celostátní výnos z těchto daní se přerozděluje mezi více úrovní veřejných rozpočtů. Obcím se dle zákona o rozpočtovém určení výnosu daní např. uděluje 25,84 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty. Dále obec mj. dostává podíl z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Zmíněný zákon popisuje také výpočet, kterým se určuje procentní podíl Prahy, Brna, Plzně a Ostravy na výnosu celostátních daní. Předpokládané výnosy jednotlivých obcí lze spočítat pomocí kalkulačky rozpočtového určení daní (RUD), která „informuje starosty o pravděpodobné výši prostředků, které obdrží v daném roce jako součást svých daňových příjmů“. Propočet, který je založen na daňové predikci Ministerstva financí ze srpna roku 2021, odhaduje, že Praze náleží daňové příjmy ve výši 61 miliard korun.

Daňový balíček, o kterém Zdeněk Hřib hovoří, byl zaveden zákonem č. 609/2020 Sb., který Poslanecká sněmovna schválila ke konci roku 2020. Tento zákon, který předložila tehdejší vláda Andreje Babiše, zrušil tzv. superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradil ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 %. Doplňme, že už samotný návrh (.pdf, str. 8) zrušení superhrubé mzdy přepokládal, že tato změna bude mít negativní dopad jak na státní rozpočet, tak i rozpočty krajů i obcí. K podobným závěrům došla i studie Národní rozpočtové rady či analýza Ministerstva financí, která předpokládala právě změnu predikce daňových příjmů veřejných rozpočtů. Zrušení superhrubé mzdy se následně v pražském rozpočtu projevilo mezi roky 2020 a 2021 na příjmové stránce z daně z příjmů fyzických osob – meziročně klesl příjem z této daně téměř o tři miliardy korun (.pdf, str. 2).

Pokles rozpočtu hlavního města je patrný také mezi rokem 2019 a 2020, jelikož v roce 2020 došlo k nejhlubšímu propadu ekonomiky v historii samostatné České republiky kvůli protiepidemickým opatřením. Hluboký propad nejvíce zasáhl oblasti obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. To se pak projevilo i v pražském rozpočtu, konkrétně na meziročním propadu daně z příjmů fyzických osob (-0,9 miliardy korun) a na dani z příjmů právnických osob (-2,7 miliardy korun) (.pdf, str. 2). Od března do října 2020 navíc Praha na výdaje přímo spojené s covidem vyčlenila 1,3 miliardy korun. Finance putovaly např. na podporu kultury, cestovního ruchu, na vybudování testovacích míst nebo na nákup ochranných prostředků.

Co se týče ovlivnění rozpočtu uprchlickou krizí, měsíc po zahájení ruské invaze na Ukrajinu pražský magistrát schválil finanční podporu městským částem na humanitární pomoc uprchlíkům ve výši 106 milionů korun. Další pomoc Praha schválila pro hotely, které ubytovávaly uprchlíky, konkrétně se jednalo 140 korun na noc. Doplňme, že od září už hlavní město tento příspěvek vyplácet nebude.

Ke konci července vydal stát, obce a kraje na uprchlickou krizi 12,6 miliardy korun, z toho 10,5 miliardy činily výdaje ze státního rozpočtu. Zbylé více než dvě miliardy šly z rozpočtů krajů a obcí, včetně Prahy.

Z výše uvedených údajů tedy vyplývá, že Prahu připravily o peníze jak krize spojená s pandemií covidu-19, tak ve výrazně menší míře také uprchlická krize v souvislosti s válkou na Ukrajině. Na rozpočtu se kromě přímých nákladů skutečně projevil celkový pokles české ekonomiky a také daňový balíček, který zrušil superhrubou mzdu. Výrok Zdeňka Hřiba z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hřib

Tři nová přemostění Vltavy, Trojská lávka stojí a výstavbu Dvoreckého mostu zahájíme velmi brzy. Představili jsme také vítězný návrh pro Vltavskou filharmonii.
E15, 5. září 2022
Komunální volby 2022
Pravda
Během mandátu současné pražské koalice byly zahájeny tendry na stavbu tří nových mostů přes Vltavu. Trojská lávka byla otevřena v roce 2020, Štvanická lávka se staví a práce na Dvoreckém mostě budou zahájeny v září. Vítězný návrh Vltavské filharmonie Praha představila v květnu.

Primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) o třech nových mostech a návrhu Vltavské filharmonie mluví v souvislosti s investicemi hlavního města. Mezi zmíněné tři mosty řadí Zdeněk Hřib kromě Trojské lávky a Dvoreckého mostu pravděpodobně i Štvanickou lávku, o níž psal dříve na twitteru.

Architektonickou soutěž na stavbu Štvanické lávky, která propojí městské čtvrti Holešovice a Karlín, vypsalo hlavní město ještě v minulém volebním období, v roce 2017. O zahájení tendru na stavbu následně rozhodla až současná pražská koalice v roce 2020. Stavební povolení projekt získal v květnu 2021, samotná stavba následně začala v lednu 2022. Praha počítá s tím, že most bude dokončen na jaře příštího roku a městský rozpočet přijde na 298 milionů korun. Pro chodce a cyklisty tato lávka zpřístupní také ostrov Štvanice. Podle jednoho z autorů architektonického řešení Petra Teje bude lávka také ochráněna před povodněmi – v případě záplav ji bude možné zvednout až o 3 metry.

Trojská lávka spojuje Císařský ostrov a čtvrť Troja. Původní lávka se zřítila v prosinci 2017, tedy ještě před posledními volbami do zastupitelstev obcí. Technická správa komunikací přitom už od roku 2011 upozorňovala, že je most ve špatném stavu. O vypsání tendru na stavbu rozhodli pražští radní po volbách, v prosinci 2018. Magistrát stavbu nové lávky oficiálně zahájil v listopadu 2019 a v říjnu 2020 byla stavba dokončena. Praha za ni zaplatila 150 milionů korun.

Výstavba Dvoreckého mostu, který propojí Prahu 4 a 5, podle náměstka pražského primátora Adama Scheinherra začne 13. září letošního roku. Most bude určen pro městskou hromadnou dopravu, cyklisty a chodce. Architektonickou soutěž vyhlásilo hlavní město ještě za vedení předchozí primátorky Adriany Krnáčové v roce 2017. Tendr na stavbu poté Praha vypsala už v době úřadování Zdeňka Hřiba v říjnu 2021. Radní poté v letošním květnu schválili výběr zhotovitele mostu, kterým se stalo konsorcium firem Metrostav TBR, Strabag a Firesta Fisher. Stavba má stát 1,075 miliardy korun.

Podobu Vltavské filharmonie pak zástupci Prahy a Institutu plánování a rozvoje představili v letošním květnu. Vítězným týmem architektonické soutěže zahájené v roce 2021 se stalo dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG). Stavba podle hlavního města vyjde přibližně na 9,4 miliardy a její dokončení se plánuje na rok 2032. Dodejme, že magistrát usiluje o spolufinancování projektu státem.

Zdeněk Hřib tedy správně uvádí tři nová přemostění Vltavy, jejichž projekty dal pražský magistrát pod jeho vedením do pohybu. Jedná se o novou lávku v Troji, rozestavěnou Štvanickou lávku a také Dvorecký most, jehož stavba začne v nejbližších dnech. Vítězný návrh Vltavské filharmonie pak zástupci Prahy představili v letošním květnu. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zdeněk Hřib

Jsme dali „stop stav“ na změny územního plánu, protože se musí zpracovat Metropolitní plán.
E15, 5. září 2022
Pravda
V září 2019 vyhlásilo hlavní město „stop stav“ v případě nových návrhů na změnu současného územního plánu Prahy. Návrh nově připravovaného, tzv. Metropolitního územního plánu byl představen v roce 2018, do konce června 2022 k němu mohla veřejnost podávat připomínky.

Pražský primátor Zdeněk Hřib mluví o žádostech o změny územního plánu. Současný pražský územní plán byl schválen v roce 1999 jako první polistopadový územní plán pro celé území Prahy. Vymezuje území, kde se smí a nesmí stavět, kde mohou vzniknout parky, školy, silnice a další infrastruktura atd. Závazná část plánu přitom představuje podklad pro stavební úřady, které rozhodují o umístění dané stavby. Původní koncepce počítala s tím, že plán bude v platnosti přibližně deset let (.pdf, str. 1) a poté dojde k vytvoření plánu nového.

Nový plán pro hlavní město ale tehdy nikdo nezpracoval, docházelo pouze k řadě změn prostřednictvím vyhlášek a opatření, které vždy muselo schválit pražské zastupitelstvo. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) zmiňuje, že mezi nejvýznamnější změny patřila tzv. povodňová změna v roce 2004, která reagovala na důsledky povodní z roku 2002. Institut v roce 2018 také uvedl, že „plán pochází z doby, kdy ještě nebyly rozšířeny mobilní telefony, nepočítal s digitalizací ani s tím, že bude potřeba stavět znovu spadlou lávku. Současný plán je pro rozvoj Prahy velmi neflexibilní, podléhá stovkám změn ročně, zahlcuje úředníky zbytečnou prací“.

Server Estate.cz k současné situaci uvádí, že kvůli neaktuálnímu územnímu plánu jsou v Praze prakticky vyčerpány možnosti pro nové stavby. Developeři totiž bojují s tím, že jejich projekty dnešnímu plánu neodpovídají a přípravu nových projektů jim tak komplikuje zdlouhavý proces žádosti o dílčí změnu územního plánu. Ten často způsobí několikaletý odklad zahájení stavby, který se spolu s nedostatkem pozemků promítá do vyšších cen bytů.

přípravě nového pražského územního plánu – tzv. Metropolitního plánu – rozhodlo zastupitelstvo hl. m. Prahy v roce 2012 (.pdf). Jeho zadání následně zastupitelé schválili v roce 2013 (.pdf). Doplňme, že zpracovatelem plánu je výše zmiňovaný Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Ke zveřejnění návrhu nového plánu došlo poprvé v roce 2018. Tehdy vstoupil do fáze společného jednání, v jehož rámci o něm spolu jednaly magistrát, dotčená ministerstva a orgány hájící veřejný zájem. Připomínky k němu mohla tehdy podávat i veřejnost. Veřejné projednání návrhu Metropolitního plánu pak bylo otevřeno na konci dubna 2022. Připomínky a návrhy na změny mohla veřejnost podávat do 30. června 2022.

Všechny sesbírané námitky budou nyní podle IPR Praha ve třetí fázi přípravy Metropolitního plánu vyhodnoceny a případně zaneseny do jeho nové podoby. Pokud v něm nedojde k zásadním změnám, posune se ke schválení radě a zastupitelstvu hl. m. Prahy. V případě, že budou změny výrazné, vrátí se dotčené části plánu zpět k veřejnému projednání.

vyhlášení „stop stavu“ pro změny současného územního plánu informovalo hlavní město již v září 2019. Návrhy na nové změny plánu bylo možné podávat konkrétně do 30. září 2019. „Návrhy na změny doručené pražskému magistrátu po konci září by mělo Zastupitelstvo hlavního města Prahy začít odmítat, jelikož je pravděpodobně nebude možné včas projednat a do návrhu nového územního plánu zapracovat,“ uvedl v té době ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč.

Zdeněk Hřib

Máme rekordní množství povolených bytů, ale jejich ceny stoupají.
E15, 5. září 2022
Regiony
Pravda
Podle ČSÚ byla v hlavním městě v roce 2021 zahájena stavba 9 698 bytů. To je nejvíce od roku 1997, od něhož ČSÚ data zveřejňuje. Podle analýz developerských společností ceny nových bytů rostou, růst cen ukazují i data ČSÚ, a to i v případě cen starších bytů.

Předně uveďme, že data o bytové výstavbě v hlavním městě pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Jeho přehledy obsahují informace (.xlsx) o počtu stavebních povolení, která získaly celé budovy (např. bytové domy), a také statistiku počtu tzv. zahájených bytů, které ČSÚ definuje jako „byty v těch domech, jejichž výstavba byla ve sledovaném období povolena“. Podle těchto dat byla v hlavním městě v loňském roce povolena stavba u celkem 9 698 bytů.

Jedná se tak o více než dvojnásobný nárůst oproti roku 2020 a o nejvyšší počet připravovaných bytů v Praze od roku 1997, od kterého jsou dostupná data.

Zdroje dat: 1997–2004 (.pdf), 2005 (.pdf, str. 10), 2006-2020 (.xlsx), 2021 (.xlsx).

Zmiňme, že počet zahájených bytů nezahrnuje pouze výstavbu nových bytů, ale také změnu již dříve dokončených staveb. Z celkového počtu 9 698 zahájených bytů však výstavba nových výrazně dominovala (.xlsx) a tvořila 92,2 %.

Co se týče ceny nových bytů v Praze, podle analýzy trhu developerských společností Skanska, Central Group a Trigema odpovídá v letošním 2. čtvrtletí průměrná prodejní cena nového bytu přibližně 146 tisícům korun za metr čtvereční (.pdf, str. 1). V porovnání s předchozím čtvrtletím se jedná o cenu téměř stejnou, při srovnání se stejným obdobím minulého roku, kdy průměrná prodejní cena činila cca 118 tisíc Kč za metr čtvereční, se nicméně jedná o více než 20% cenový nárůst. 

Podobná situace je podle zmíněné analýzy i v případě nabídkové ceny (.pdf, str. 1) nových bytů, která podobně jako prodejní cena dlouhodobě roste, a to i v posledním čtvrtletí. Dlouhodobý růst nabídkové ceny nových pražských bytů, který pokračoval i v letech 2021 a 2022, pak zmiňuje například i analýza společnosti Deloitte z června 2022 (.pdf, str. 1).

Pro úplnost doplňme, že v posledních letech v Praze podle dat Českého statistického úřadu rostou nabídkové ceny (.xlsx) všech bytů, tedy nejen těch nových, ale i starších. Podle ČSÚ se zvyšuje i cena, za kterou se tyto byty následně skutečně prodávají (.pdf, .pdf).

V Praze tedy byla v minulém roce zahájena stavba největšího počtu bytů od roku 1997, od kterého ČSÚ data zveřejňuje – konkrétně se jedná o 9 698 zahájených bytů. Podle analýz developerských společností ceny nových bytů meziročně rostou. Růst cen ukazují také data ČSÚ, a to i v případě cen starších bytů. Výrok Zdeňka Hřiba z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.