#Ekonomika

Ekonomika je suverénně nejčastějším tématem faktických výroků, které Demagog.cz ověřuje. Politici se často přou o to, za čí vlády byl stav české ekonomiky nejhorší, popisují výši zadlužení, deficit státního rozpočtu, výši daní, reálné mzdy, ceny energií a pohonných hmot nebo vývoj inflace. Mezi ověřenými výroky se objevují také tvrzení, která srovnávají situaci v Česku se situací u našich sousedů, v EU či v zemích OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

Neověřitelné
V době výroku nejsou veřejně dostupná data, která by poskytovala informace o zadluženosti evropských zemí za celý rok 2022. Eurostat, který zadluženost členských států EU porovnává, ve své poslední zprávě hovoří pouze o období do 3. kvartálu roku 2022.
Pravda
V meziročním srovnání byla ČR na konci roku 2021 skutečně nejrychleji se zadlužující zemí EU. Svůj dluh ku HDP za tento rok zvýšila o 4,2 procentního bodu, zatímco zadlužení zemí EU celkově v průměru kleslo o 1,9 p. b.
Pravda
Za roky 2020 a 2021, kdy byla ministryní financí Alena Schillerová, činily schodky státního rozpočtu dohromady 787,1 mld. Kč, státní dluh se v uvedených letech zvýšil o 825,5 mld. Kč.

Alena Schillerová

Zavádějící
Ministerstvo financí opravdu projednává snížení daní z hazardních her, konkrétně by k tomu mělo dojít u některých typů loterií. U některých typů her by se ale sazby z daní měly naopak zvyšovat, a celkově by tak úpravy dle ministerstva měly do rozpočtu přinést více peněz.
Pravda
Vláda Andreje Babiše schválila zpracování nezávislé analýzy důchodového systému od OECD v září 2019. Zveřejněna poté byla v listopadu 2020. Její vytvoření iniciovalo MPSV a Ministerstvo financí, v jehož čele stála právě Alena Schillerová.
Nepravda
Vláda Petra Nečase připravila a realizovala mnoho změn v důchodovém systému, které byly zastřešeny pojmy tzv. malá a velká důchodová reforma. Ty byly sice následně zrušeny vládou Bohuslava Sobotky, lze je nicméně označit za reformu důchodového systému.
Pravda
ČSÚ naději dožití v souvislosti s dobou strávenou v důchodu posuzuje každých pět let. Naposledy tak učinil v roce 2018, tedy ve druhém roce Babišova vládnutí. Dokument slouží jako podklad pro zprávu MPSV o stavu důchodového systému v ČR, která vychází také co pět let.
Pravda
Schválený návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítal s deficitem důchodového účtu ve výši „jen“ 62,5 mld. Kč, nezapočítával však dopady červnové valorizace důchodů, která podle odhadů Národní rozpočtové rady, dostupných k 12. únoru, měla vyjít na dalších přibližně 20 mld. Kč.
Nepravda
Vystrčilem uvedený deficit odpovídá návrhu státního rozpočtu na rok 2023, který však nezapočítává červnovou valorizaci důchodů. Ta dle odhadů Národní rozpočtové rady, dostupných k 12. únoru, měla vyjít na dalších přibližně 20 mld. Kč.
Pravda
Dle vyjádření tchajwanské vlády z přelomu let 2019 a 2020 vzniklo v ČR díky investicím Tchaj-wanu přibližně 23 tisíc pracovních míst, dle vyjádření Číny ze stejné doby vzniklo díky čínským investicím v Česku jen cca 6 tisíc míst. Obdobná čísla uvádí i státní agentura CzechInvest.