#Ekonomika

Ekonomika je suverénně nejčastějším tématem faktických výroků, které Demagog.cz ověřuje. Politici se často přou o to, za čí vlády byl stav české ekonomiky nejhorší, popisují výši zadlužení, deficit státního rozpočtu, výši daní, reálné mzdy, ceny energií a pohonných hmot nebo vývoj inflace. Mezi ověřenými výroky se objevují také tvrzení, která srovnávají situaci v Česku se situací u našich sousedů, v EU či v zemích OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

Pravda
Státní rozpočet na rok 2019 počítal se schodkem ve výši 40 mld. Kč, nakonec stát hospodařil s deficitem 29 mld. Rozpočet na rok 2022 počítá po novelizaci se schodkem 375 mld. Kč. Mezi lety 2019 a 2022 tedy skutečně došlo k násobnému zvýšení deficitu.
Pravda
V roce 2020 tehdejší vláda představila daňový balíček, kterým se měnily některé zákony v oblasti daní, mj. byla zrušena tzv. superhrubá mzda. Pro výslednou podobu zákona i dílčí rozhodnutí o superhrubé mzdě koncem roku opravdu hlasovali převážně poslanci z hnutí ANO, ODS a SPD.
Nepravda
Podle dat Ministerstva financí v roce 2021 pokrývaly příjmy z pojistného na důchodové pojištění 100 % výdajů na důchody. Pro rok 2022 ministerstvo předpokládá podíl 96,2 %, v návrhu státního rozpočtu na rok 2023 pak 91,7 %.
Pravda
Podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů na celkových výdajích státu se v posledních letech pohybuje okolo 75 %. V roce 2021 se jednalo o 73 %, se stejným procentem počítá i návrh státního rozpočtu na rok 2023.
Pravda
Danuše Nerudová o možném nadhodnocení příjmů státního rozpočtu ve spojitosti se zavedením tzv. windfall tax mluvila například v říjnu letošního roku v České televizi.
Pravda
Dvouletá platnost není zavedena přímo v zákoně, nicméně toto časové omezení zmiňuje důvodová zpráva k návrhu, díky němuž v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k zavedení sazeb daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %.
Pravda
Ke zrušení superhrubé mzdy se vyjádřila řada ekonomů, podle kterých se jedná o výpadek příjmů ve státním rozpočtu ve výši přibližně 90 až 100 miliard korun. Někteří ekonomové tento krok i přesto hodnotí jako přínosný.
Pravda
Ústavní soud v roce 2021 zamítl návrh skupiny poslanců na zrušení novely zákona o dani z hazardních her, která zvýšila daňovou sazbu u loterií. Soud v odůvodnění uvedl, že výše sazeb daně je výsledkem politického rozhodnutí a posuzování jejich optimálnosti náleží zákonodárcům.
Zavádějící
Válečná daň, resp. daň z neočekávaných zisků, by měla platit jen dočasně, v letech 2023–2025. Není to klasická sektorová daň, splňuje ale její základní znak (zdanění vybraných odvětví). Ani zdaněním jen velkých firem se podstatně neodlišuje od některých typů daní sektorových.
Zavádějící
Fialova vláda připravila rozpočty na rok 2022 a 2023 a odhady schodků na další roky. Ani v jednom případě sice plán nepřevyšuje deficit z roku 2021, pětikoalicí navržený schodek na rok 2022 je ale srovnatelný s návrhem Babišovy vlády a také vyšší než skutečný schodek z roku 2020.