#Poslanecká sněmovna

Nepravda
Návrh zákona o správě voleb, jehož cílem bylo zavést korespondenční volbu, navrhla v minulém volebním období vláda Andreje Babiše. Tento návrh však pocházel od resortu vnitra, v jehož čele stál Jan Hamáček z ČSSD.
Pravda
Novelu, která by zavedla korespondenční hlasování ze zahraničí, předložil v roce 2015 (tedy za Sobotkovy vlády) Sněmovně Marek Ženíšek (TOP 09). Poslanci TOP 09 se během následné Babišovy vlády podíleli i na tvorbě dalších návrhů, jejichž cílem bylo korespondenční volbu prosadit.
Pravda
Na základě vládního návrhu novely zákona o správě voleb by českým občanům v zahraničí bylo umožněno volit korespondenčně už od voleb do Poslanecké sněmovny, které se mají konat na podzim roku 2025.
Pravda
Andrej Babiš se ke korespondenční volbě vyjádřil na mimořádné schůzi Sněmovny, která začala 17. ledna. Ve svém projevu zmínil také to, že by Češi žijící v zahraničí měli přijet volit do České republiky, nikoliv pouze na nejbližší ambasádu.
Pravda
Opoziční poslanci ANO a SPD, kteří odmítají korespondenční volbu, v roce 2020 podpořili zákon o tzv. drive‑in hlasování. V návrhu přitom nebylo upřesněno, jak bude zajištěna tajnost hlasování.
Pravda
Přesná statistika o Češích žijících v zahraničí není dostupná. Ministerstvo zahraničních věcí ale odhaduje, že v zahraničí pobývá zhruba 600 000 českých občanů s volebním právem, kterých by se korespondenční volba týkala.
Pravda
První volby do slovenské Národní rady, v nichž mohli slovenští občané volit ze zahraničí, se uskutečnily v roce 2006. Hlasy ze zahraničí v nich představovaly pouze 0,14 % z celkového počtu. V posledních volbách v roce 2023 volila ze zahraničí pouze necelá 2 % Slováků.
Nepravda
Korespondenční hlasování ze zahraničí (v parlamentních či prezidentských volbách) umožňuje zhruba 60 % evropských států, ve zbývajících 40 % zemí tato možnost zavedena stále není. V případě EU tento způsob hlasování neumožňuje kromě ČR dalších 8 států, tedy cca 30 % států EU.
Pravda
Někteří politici svými tvrzeními ve veřejném prostoru skutečně relativizovali holokaust, v případě dnes již bývalého tajemníka SPD byl takovýto výrok pronesen na půdě Sněmovny - v poslanecké restauraci.
Pravda
Z řad SPD dříve bagatelizoval holokaust např. Miloslav Rozner nebo předseda hnutí Okamura. Rozner za svůj výrok, který dle soudkyně relativizoval závažnost koncentračního tábora v Letech, dostal půlroční podmínku. Okamura pak vícekrát nesprávně tvrdil, že tábor nebyl oplocen.