ANO

Předně uveďme, že se Radek Vondráček tímto výrokem snaží ilustrovat skutečnost, že pandemie nemoci covid-19 zasáhla jednotlivé regiony různou intenzitou, kvůli čemuž byla v některých krajích zavedena přísnější opatření než v jiných.

V současnosti v České republice probíhá již čtvrtá vlna covidu-19, během které byly zaznamenány vůbec nejvyšší denní přírůstky nově nakažených za den za celé období epidemie, a to 27 924 osob. Připomeňme, že při první vlně, která proběhla na jaře 2020, nepřekročily počty nově nakažených hranici 400 lidí za den. Druhá vlna poté postihla republiku na podzim roku 2020, kdy testování prokazovalo nákazu až u 15 tisíc lidí denně. O třetí vlně se následně začalo mluvit v prosinci 2020, nejhorší situace přitom byla na začátku ledna a na začátku března, kdy počty nových případů překračovaly i 16 tisíc denně. Ustupovat tato vlna začala až v průběhu března a dubna.

Právě během třetí vlny byl okres Kroměříž jednou z nejhůře postižených částí republiky, co se týče například počtu nově nakažených za 7 dní na 100 tisíc obyvatel. Vůbec nejhorší situace v porovnání s ostatními okresy zde byla v polovině prosince 2020, přesněji ve dnech 15., 16., 17. a 19. prosince. Tehdy v tomto okrese testy odhalily až 678,74 nově nakažených za 7 dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.

Zdroj: covdata.cz

Nejlépe v republice na tom byl naopak okres Kroměříž na začátku března 2021, tedy ve druhé části třetí vlny, kdy byly nejhůře zasaženy především regiony na západě republiky. Nejmenší počty nově nakažených ve srovnání s dalšími okresy zaznamenal okres Kroměříž 7. a 10. března 2021. V druhý zmíněný den dosáhl tento počet 354,08 nově nakažených za 7 dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.

Zdroj: covdata.cz

Doplňme, že k 23. listopadu 2021 bylo v okrese Kroměříž 1 398,29 nově nakažených za 7 dní na 100 tisíc obyvatel, přičemž nejhůře na tom byl vedlejší okres Prostějov s 1 693,57 nově nakaženými. Na přelomu listopadu a prosince se ale okres Kroměříž opět dostal na první místo v počtu nově nakažených.

Data o proočkovanosti jednotlivých věkových skupin obyvatel zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví vždy za předcházející den k 20:00. V době konání námi ověřované debaty tak byla k dispozici data k 20. hodině 22. listopadu (.pdf). Z nich vyplývá, že alespoň jednu dávku očkování proti covidu-19 získalo dohromady již 1 851 097 lidí starších 65 let (.pdf, str. 1–2), což odpovídá 85,8 % všech osob z této věkové skupiny.

Doplňme, že dokončené očkování mělo k 22. listopadu 1 814 996 lidí nad 65 let, což představuje 84,1 % z této věkové kategorie. 

Podobná jsou pak tato čísla i v případě, že bychom vycházeli z později zveřejněných dat k 23. listopadu (.doc). Dle tohoto přehledu bylo ve věkové kategorii 65+ alespoň jednou dávkou naočkováno 85,9 % lidí a plně očkováno bylo 84,2 %.

K ověření počtu klientů budeme využívat data Ministerstva práce a sociálních věcí publikovaná ve Statistické ročence z oblasti práce a sociálních věcí pro rok 2020. Za tento rok byly ve Zlínském kraji sociální služby využívány ve více než 19 tisících případech (.pdf, str. 60–61). Tento počet nicméně neodpovídá reálnému počtu osob, které služby využívají, jelikož je možné, že jeden člověk využívá více těchto služeb. Co se týče pobytových služeb, tedy domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem, za rok 2020 je využívalo celkem 4 008 klientů (.pdf, str. 61).

Radek Vondráček o počtu klientů sociálních služeb mluví v souvislosti s očkováním proti covidu-19 a jeho pozitivním efektem na imunitu ohrožených skupin obyvatel – v oblasti sociálních služeb tedy zejména seniorů. Pokud bychom z klientů pobytových služeb ve Zlínském kraji vybrali jen klienty domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem, dostaneme se na číslo 3 292 (.pdf, str. 61). Tento počet klientů (převážně seniorů) pak v rámci naší 10% tolerance odpovídá třem tisícům uvedeným Radkem Vondráčkem.

Proočkovanost v sociálních službách ve Zlínském kraji lze zjistit z datového souboru (.csv) zveřejněného Ministerstvem zdravotnictví. Počet naočkovaných ale výrazně převyšuje počet klientů pobytových služeb a zahrnuje zjevně i další typy služeb vč. pracovníků, a pro naše ověření tak není použitelný.

Zaměříme se tedy alespoň na obecnou míru proočkovanosti u seniorů ve Zlínském kraji. Těch podle Českého statistického úřadu k 1. lednu 2020 žilo v kraji 121 339 (.xlsx). Alespoň dvěma dávkami vakcíny proti covidu-19 u dvoudávkových, případně jednou dávkou u jednodávkové vakcíny Janssen, se od prosince roku 2020 do 23. listopadu 2021 nechalo na Zlínsku naočkovat 101 332 seniorů nad 65 let. Míra proočkovanosti seniorů tedy činí 83,5 %. Proočkovanost celé populace Zlínského kraje pak nedosahuje ani 60 %. Lze tedy mluvit o tom, že senioři na Zlínsku (včetně těch v pobytových službách) jsou do velké míry očkovaní.

Co se týče počtu nakažených, Krajská hygienická stanice Zlínského kraje nám prostřednictvím e-mailu potvrdila, že se za poslední týden (23. až 30. listopadu) ve Zlínském kraji nákaza covidem-19 potvrdila u 7 klientů sociálních služeb.

Radek Vondráček tedy správně uvádí počet klientů pobytových služeb i počet nákaz, které se tam vyskytly. Vzhledem k tomu, že také míra proočkovanosti seniorů je ve Zlínském kraji vysoká, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Radek Vondráček hovoří o poměru očkovaných a neočkovaných pacientů, kteří jsou kvůli onemocnění covid-19 hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče (JIP) ve Zlínském kraji. Uveďme, že data o počtu těchto pacientů na JIP v jednotlivých krajích neobsahují například datové přehledy na webu Ministerstva zdravotnictví Onemocnění aktuálně. Nelze je nalézt ani v rámci datových sad Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). V tiskových zprávách Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje jen data pro celou Českou republiku, podle nichž bylo k 23. listopadu (.pdf, str. 5) na JIP kvůli covidu-19 hospitalizováno celkem 758 lidí, z toho 65 % tvořili pacienti neočkovaní, 3 % pacienti s nedokončeným očkováním a 31,9 % pacienti plně očkovaní.

S dotazem na přesný počet očkovaných a neočkovaných pacientů s covidem-19 na JIP jsme se proto obrátili na zástupce Zlínského kraje. Tisková mluvčí Soňa Ličková pro Demagog.cz uvedla, že slova Radka Vondráčka může potvrdit. Dle jejího vyjádření očkovaní lidé na jednotkách intenzivní péče ve Zlínském kraji tvoří 20 až 30 %. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že o poměru vakcinovaných a nevakcinovaných lidí v nemocnicích mluvil v pořadu Interview ČT24 dne 23. listopadu hejtman Zlínského kraje Radim Holiš, jím zmiňovaná čísla se však nevztahovala přímo k počtu pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. „U těch starších pacientů (…) nad 65 let, tak je to na 2 očkované pacienty dalších 8 neočkovaných. Co se týče těch mladších ročníků, mezi zhruba 19 a 65 lety, tam se ten poměr ještě výrazně zvětšuje, tzn. zhruba 13 % je očkovaných a 87 % je neočkovaných,“ uvedl (video, čas 21:23) o počtech hospitalizovaných Holiš.

Nejprve je třeba popsat, co vlastně tzv. klouzavý mandát znamená. Pokud by byl klouzavý mandát zaveden, musel by se poslanec, který se stane členem vlády, vzdát svého poslaneckého mandátu po dobu výkonu vládní funkce. Nezastával by tedy obě funkce naráz, a nedocházelo by tak ke kumulaci funkcí. Na místo takového poslance by pak byl dosazen náhradník, který je další v pořadí na kandidátce téhož politického uskupení.

Ivan Bartoš, poslanec a kandidát na ministra, podle informací Hospodářských novin svůj vstup do vlády Petra Fialy podmiňuje právě zavedením klouzavého mandátu, a to od poloviny roku 2023.

Ústava ČR zatím nezakazuje kumulaci vládní funkce a poslaneckého mandátu. Požadavek Ivana Bartoše tak spíše vyplývá ze samotné politiky Pirátů, kterým kumulaci funkcí zakazuje Všeobecný kodex veřejného zastupitele, kde je uvedeno: „V případě zvolení za Piráty se zavazuji současně vykonávat jen jednu uvolněnou volenou veřejnou funkci (poslanec, senátor, člen vlády, prezident, uvolněný zastupitel apod.) a vyhradit si na výkon veřejné funkce potřebný čas.“

Piráti na svých webových stránkách mají také uvedeno, že „eliminace souběhu funkcí je jedním ze základních pilířů pirátské politiky. Osoba, která ve stejné chvíli zastává více funkcí, nemůže zodpovědně vykonávat jednotlivé pozice na plný úvazek“.

Vzhledem k tomu, že Piráti mají v současné Poslanecké sněmovně pouze 4 mandáty a náhradnicí za Ivana Bartoše je zástupkyně hnutí STAN, zmenšilo by se již tak malé zastoupení Pirátské strany na pouhé 3 poslance.

V Poslanecké sněmovně se o novele (.pdf) Ústavy, podle níž by klouzavý mandát fungoval na bázi dobrovolnosti, hlasovalo 18. června 2021. Protože se jednalo o změnu Ústavy, pro její schválení byl nutný souhlas třípětinové většiny poslanců. Novela Ústavy byla schválena 120 poslanci z řad ANO, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Poslanci ODS, ČSSD a KSČM se hlasování zdrželi.

V Senátu byl návrh projednáván 26. října 2021, kdy senátoři hlasovali o zamítnutí návrhu. Pro zamítnutí byli převážně členové senátorských klubů ODS a TOP 09, Starostové a nezávislí a PROREGION.

Ivan Bartoš tedy skutečně podle Hospodářských novin podmiňuje svou účast ve vládě zavedením klouzavého mandátu, který by vyřešil Piráty nepřijímanou kumulaci vládní a poslanecké funkce. Pokud se jedná o druhou část výroku, členové senátorského klubu Starostové a nezávislí, kteří jsou koaličními partnery Pirátů, ale také senátoři zastupující strany koalice SPOLU, skutečně hlasovali pro zamítnutí návrhu novely Ústavy.

Ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček 9. listopadu v Interview ČT 24 (video, čas 1:34) ke své kandidatuře na předsedu Poslanecké sněmovny řekl, že „pokud Sněmovna rozhodne o tom, že bych neměl kandidovat, a bude k tomu mít jasné důvody, potom já to samozřejmě budu respektovat“.

Karel Havlíček se tímto vyjádřil k situaci, která nastala 8. listopadu. Na ustavující schůzi nové Sněmovny byl jmenován kandidátem na předsedu dolní komory za hnutí ANO. O této záležitosti se diskutuje z toho důvodu, že článek 32 Ústavy České republiky říká: „Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise nebo komisí.“ To tedy znamená, že pokud by se ministr Havlíček svých postů ve vládě nevzdal, nemohl by zastávat funkci předsedy Poslanecké sněmovny. 

Tuto neslučitelnost (respektive nevolitelnost) funkcí potvrdil také Legislativní odbor Poslanecké sněmovny. „Předpokladem pro to, aby poslanec-člen vlády, mohl být volen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny, je nutný předchozí zánik členství ve vládě,“ stojí ve stanovisku sněmovních právníků. Podmínka musí být podle legislativců splněna ještě před samotnou volbou. K Havlíčkově volitelnosti do čela Sněmovny by podle stanoviska nevedlo ani případné čestné prohlášení, že by se po zvolení vzdal vládních funkcí. Doplňme, že stanovisko si vyžádala volební komise Sněmovny.

O tom, jestli vůbec může Sněmovna rozhodnout, zda by se ministr mohl stát jejím předsedou nebo místopředsedou, píše v komentáři k Ústavě Jindřiška Syllová. Ta k článku 32 píše následující: „Ustanovení žádným způsobem nesankcionuje případné nabytí funkce neslučitelné podle čl. 32 členem vlády. Ve skutečnosti jde o zákaz volby člena vlády do této neslučitelné funkce (nevolitelnost).“ (Komentář k Ústavě ČR, 2016, str. 367). To, že člen vlády nesmí být do funkce ve vedení Sněmovny či Senátu ani volen, vyplývá také z důvodové zprávy k Ústavě.

Karel Havlíček se samotné volby skutečně neúčastnil, neboť z ní byl vyřazen (.docx). Tajná volba předsedy Sněmovny proběhla ve středu 10. listopadu 2021 a zvolena byla nakonec jediná kandidátka Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Havlíček nové předsedkyni následně pogratuloval (video, čas 7:26) ke zvolení a uvedl, že rozhodnutí poslanců respektuje.

Podle předběžného rozdělení křesel předsedů sněmovních výborů by mělo hnutí ANO řídit 6 výborů. Těmi by měly být výbory mandátový a imunitní, branný, školský, volební a správní a také ústavně-právní.

V tomto kontextu však ministr Havlíček hovoří o výborech, které bývají hodnoceny jako „silné“. Ty zmiňuje ve třech dvojicích. Tou první jsou ekonomické výbory, tedy hospodářský a rozpočtový, druhou sociální výbory pro sociální politiku a zdravotnictví a třetí dvojici tvoří výbory pro životní prostředí a zemědělství. Předsednictví všech těchto šesti výborů si však podle koaliční smlouvy (.pdf, str. 11) mají mezi sebe rozdělit koalice SPOLU a PirSTAN.

Havlíček situaci okomentoval (video, 13:50) tak, že by podle zvyklostí měla sněmovní opozice obsadit vždy jeden výbor ze silné dvojice. „Je to určitá pojistka toho, že ta kontrola bude probíhat dobře, když jeden z nich si nechá opozice a jeden z nich dostane koalice.“ Karel Havlíček také uvedl, že nejde o pozice, ale o kontrolní úlohu Sněmovny vůči vládě. Naznačil tak, že by podle něho kvůli očekávanému rozdělení výborů mezi budoucí koalici a opozici mohl chybět kontrolní aspekt sněmovních výborů.

Nově zvolená Poslanecká sněmovna bude mít 18 výborů, tedy stejně jako v minulém volebním období. Podle § 32 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny má dolní komora povinnost zřídit 7 výborů (mandátový a imunitní výbor, výbor petiční, rozpočtový, kontrolní, organizační, volební a výbor pro evropské záležitosti), další výbory pak zřizuje dle vlastního uvážení. 

Předsednictví ve výborech by mělo být rozděleno poměrným systémem na základě výsledků říjnových sněmovních voleb. V nich získala koalice SPOLU 71 mandátů a koalice PirSTAN 37 mandátů, tedy dohromady 108 křesel. Hnutí ANO pak získalo 72 mandátů a SPD 20 mandátů. Podle zásad poměrného zastoupení (po zaokrouhlení na celá čísla) by tedy mělo při počtu 18 výborů připadnout pětikoalici SPOLU a PirSTAN ve vedení výborů dohromady 10 míst, hnutí ANO 6 míst a 2 místa hnutí SPD.

Pro úplnost uveďme, že předsedu daného výboru nejdříve volí členové výboru na jeho první ustavující schůzi a poté musí zvolení předsedy potvrdit navíc Poslanecká sněmovna. V současnosti ještě k volbě většiny předsedů nedošlo, jelikož se výbory prozatím nesešly a sněmovní strany teprve nominují členy. Už nyní ale existují určité politické dohody, na jejichž základě by mělo k volbě předsedů dojít. 

Výhrady má k rozdělení výborů také hnutí SPD. Například poslanec Jan Hrnčíř (SPD) pro Českou televizi uvedl (video, 19:40), že poměrný systém při rozdělování vedení výborů byl zachován, hnutí SPD ale podle něj nepovažuje za adekvátní, že mu bylo nabídnuto vedení výborů kontrolního a petičního.

Podle srpnových dat Eurostatu (.pdf, str. 2) dosáhla inflace v České republice odhadované hodnoty 3,1 %. V této zprávě Eurostat také zmiňuje, že průměr pro všechny země Evropské unie byl 3,2 %. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý. Pro kontext však můžeme uvést, že predikce Ministerstva financí uvádí, že míra inflace spotřebitelských cen v letošním roce by měla dosáhnout 3,2 %.

V květnu 2020 předložila vláda návrh (.pdf) novely zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. V ní navrhovala například snížit podporu pro solární elektrárny. Přímo vyšší zdanění solárních elektráren vládní návrh původně neobsahoval, Ministerstvo průmyslu a obchodu však nakonec navrhlo tento kompromis do novely zahrnout. Konečné znění novely tedy obsahuje také (.pdf, str. 19) část, podle které na solární elektrárny z roku 2009 nově dopadne odvod z výkupní ceny energií, a to ve výši 10 a 11 %. V případě solárních elektráren uvedených do provozu v roce 2010 vzrostou podle novely odvody na 20 a 21 %.

Novelu ve znění senátních pozměňovacích návrhů schválila Poslanecká sněmovna 15. září 2021 především díky hlasům vládního hnutí ANO a ČSSD. Prezident ji následně podepsal 27. září.

Snížením daně na 15 % myslí premiér Babiš pravděpodobně zrušení superhrubé mzdy, kdy došlo ke změnám u výpočtu dílčího základu daně z příjmu fyzických osob. Tzv. superhrubá mzda byla tvořena hrubou mzdou zvýšenou o částku pojistného, a to včetně pojistného placeného zaměstnavatelem. Tento základ byl zdaněn 15% sazbou daně. Protože však byl daňový základ vyšší než hrubá mzda, bylo efektivní zdanění hrubé mzdy logicky větší než 15 %. 

Přijetím daňového balíčku (.docx) v roce 2020 došlo ke zrušení tohoto výpočtu a základ daně je nově tvořen čistě hrubou mzdou. Návrh daňového balíčku byl předložen Poslanecké sněmovně vládou, zrušení superhrubé mzdy pak navrhl přímo premiér Babiš formou pozměňovacího návrhu. Pro schválení novely pak hlasovali především poslanci hnutí ANO, ale i poslanci za ODS, SPD a KSČM.

Samotné zrušení superhrubé mzdy znamenalo snížení výběru daní o cca 88 miliard korun, spolu s dalšími návrhy pak cca 100 miliard.

Dalším významným zásahem pak bylo zrušení daně z nabytí nemovité věci, taktéž v roce 2020, což znamenalo snížení daňových příjmů o cca 14 miliard.

Co se týče dalších, spíše dílčích daňových změn od roku 2014, kdy je hnutí ANO ve vládě, zmiňme výpadek 23 miliard ročně z důvodu daňových změn pro rok 2015. V dalších letech však byly změny spíše drobné. Pro rok 2016 jsme nedohledali žádné významné daňové změny. V roce 2017 došlo ke změnám v oblasti DPH a spotřební daně z minerálních olejů, které mohly snížit daňové příjmy o přibližně 3 mld. Kč. V roce 2018 byly daňové příjmy sníženy jen o 2 mld. V rámci jednotek miliard se pohybuje i snížení daní pro rok 2019. Dílčí změny pro rok 2020 pak znamenaly snížení daňových příjmů o cca 15 mld. Kč.

Pokud bychom tedy výše uvedené částky sečetli, dostaneme se ke snížení daní o přibližně 160 miliard. Když sečteme vlivy těchto dílčích daňových změn od počátku jejich účinnosti až do roku 2021, dostaneme se na cca 350 miliard korun, tedy podstatně méně, než tvrzených 507 miliard korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš slova o 507 miliardách nepoužil v debatě poprvé, obrátili jsme se s žádosti o vysvětlení původu tohoto čísla na Úřad vlády i hnutí ANO. Dosud jsme však žádnou odpověď neobdrželi, což je ale vzhledem k časovému presu před volbami pochopitelné.