Snaha města regulovat hazard na nulu nebo úplné minimum ta už je vidět i v návrhu rozpočtu nebo předpokladu rozpočtu na příští rok, kdy v tomto rozpočtu město získalo částku nebo získá kolem 200 miliónů, zatímco v příštím roce je už vzhledem k regulaci počtu heren počítáno jen se 75 miliony.
Helena Sýkorová má ve svém výroku pravdu, byť jej formuluje poněkud krkolomně.
V rozpočtu schváleném na rok 2013 (.xls, záložka Daňové a Transfery) je výše položky Odvod z výherních hracích automatů rovna 200 milionům korun, v případě rozpočtu na rok 2014 (.xls, záložka Daňové a Transfery) je výše stejné položky rovna 67 milionům korun, což přibližně odpovídá zmíněné částce 75 milionů korun.
V dřívějších dobách, kdy se postupně vyvíjela brněnská vyhláška regulující hazard, tak jsme tam měli nastaveno vzdálenosti, ve kterých nesmí být žádné zařízení, kde je hazard provozován, přesto ale Ministerstvo financí tehdy na tuto skutečnost nereagovalo a třeba v Kohoutovicích v blízkosti zdravotnického zařízení v několikametrové vzdálenosti byly zrovna dvě herny.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož v lednu roku 2014 brněnští zastupitelé schválili novelu vyhlášky o regulaci hazardu. Již v roce 2003 byly ve vyhlášce (.pdf, str. 3) stanoveny vzdálenosti, ve kterých nesmí být žádné zařízení.
Pravdou také je, že konkrétně ve zmiňovaných Kohoutovicích jsou v blízkosti dvou heren, zdravotnická zařízení, což znázorňuje i následující mapa hazardu. Tyto herny se zde nachází i přes neslučitelnost s blízkostí zdravotnického zařízení, a dokonce i přes to, že byl vyhláškou hazard v této oblasti celoplošně zakázán.
Pokud jde o vyhlášku týkající se regulace hazardu, tak tam je hazard dovolen oficiálně jen v několika oblastech, které jsou vyjmenované v příloze vyhlášky, na zbytku území města je zakázán. A KSČM je ve svém programu pro nulovou regulaci hazardu.
Příloha k vyhlášce 1/2014 (.pdf) uvádí šest městských částí, ve kterých je provozování loterií na určitých místech povoleno. Výslovně také říká: " Na území ostatních městských částí není provozování loterií a jiných podobných her povoleno. "
Brněnská buňka KSČM ve svém programu deklaruje, že bude dodržovat "omezení provozu heren a výherních hracích automatů".
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož KSČM ve svém programu neprosazuje nulovou regulaci, jak uvedla Helena Sýkorová.
Nějaké pokroky se udělaly právě v oblasti technologií, které snižují emise průmyslových podniků, nicméně v zimním období a v obodobí, kdy jsou nepříznivé smogové podmínky, tak ta situace je docela hrozivá.
Je pravdou, že některé průmyslové podniky na Ostravsku, jako je ArcelorMittal nebo Třinecké, železárny oznámily ekologické modernizace provozu v řádech miliard korun. Ty by měly regionu ulevit od řádově stovek tun prachu ročně.
Podle informací Moravskoslezského kraje již v minulosti " průmyslové podniky však díky investicím v řádu několika miliard korun do ekologických opatření své emise výrazně snížily. (...) Společnosti ArcelorMittal Ostrava se podařilo snížit celkové roční emise prachu na 669 tun, rovněž Třinecké železárny snížily své emise prachových částic pod 700 tun ročně ".
Třinecké železárny a ArcelorMittal přitom patří (.pdf, str. 9, data za rok 2012) k největším stacionárním emisním zdrojům v Moravskoslezském kraji. Při posuzování emisí se sleduje celkové množství vypouštěných částic, takzvaných tuhých znečišťujících látek (TZL). Ty, jak ukazuje graf níže (zdroj), na Ostravsku skutečně každoročně klesají.
Jak ale uvádí organizace Čisté nebe, imise pro PM10, PM2,5 (polétavý prach) a benzo(a)pyren se naopak v posledních letech nelepší a obzvlášť v zimních měsících (prosinec−únor) se drží nad celoročními průměry. Není také výjimkou, že emisní limity (tj. počet povolených dnů, kdy je v ovzduší naměřeno více částic polétavého prachu, než je povolených 50 mikrogramů na metr krychlový) bývají v některých částech Ostravska vyčerpány už v březnu.
Já se domnívám, že to v těch dvou miliardách snad ani není (Juroška mluví o financích na sběr prachu - pozn. Demagog.cz).
Jak spočítal v únoru ostravský magistrát, za sedmileté období 2007–2013 činily investice do životního prostředí dohromady 14,1 miliardy. V průměru tedy přibližně 2 miliardy ročně.
Tato částka zahrnuje následující položky (údaje za období 2007–2013 v tis. Kč):
Monitoring ochrany ovzduší11,968 Studie a strategické dokumenty na úseku ochrany ovzduší9,363 Osvětové akce na úseku ochrany ovzduší3,800 Opatření ke zlepšení ovzduší na úseku dopravy7,048,642 Čištění komunikací34,504 Nadlimitní čištění komunikací23,070 Humanizace řeky Ostravice - Cyklostezky (Projekt)94,797 Opatření ke zlepšení ovzduší na úseku energetických úspor (Projekty)256,140 Zeleň jako opatření ke zlepšení kvality ovzduší (Projekty)232,944 Studie a strategické projekty na úseku veřejné zeleně4,313 Veřejná zeleň - běžné výdaje1,013,154 Lesní hospodářství38,668 Ochrana přírody a krajiny, ekologická výchova19,996 Vodní hospodářství a protipovodňová ochrana3,606,070 Odpady a Brownfields1,710,412
Jak je ze seznamu vidět, patří sem i čištění komunikací, a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
Opět jako před 4 lety máme v programu bezplatnou městskou hromadnou dopravu s tím, že v 1. fázi bychom MHD zlevnili, tak aby ty jízdenky byly výrazně levnější než jsou dnes.
Jelikož dostupné volební programy ostravské KSČM v obou zmíněných obdobích obsahují požadavek na zavedení bezplatné městské hromadné dopravy, hodnotíme výrok jako pravdivý.
V roce 2010 se KSČM zavázala podpořit " [p]ostupné zavedení bezplatné městské hromadné dopravy, která je spojena s významnými ekologickými, ekonomickými a sociálními přínosy pro občany města. "
V roce 2014 pak KSČM svůj plán ještě blíže specifikovala, přičemž jako jednotlivé fáze uvádí:
Zkušenosti z měst, které bezplatnou MHD zavedly, tak hovoří o tom, že opravdu dochází poklesu individuální dopravy a k nárůstu městské hromadné dopravy.
V České republice existuje bezplatná městská hromadná doprava pouze ve Frýdku-Místku, nepočítáme-li vybrané linky například v Hořovicích nebo Třeboni. V rámci Evropské unie je často uváděn estonský Tallin, protože se jedná o jediné hlavní město EU s bezplatnou MHD. Obě města přitom potvrzují pokles individuální dopravy po jejím zavedení.
Frýdek-Místek zavedl projekt "MHD zdarma" v roce 2010 a na příkladu bezplatné autobusové linky do Hukvald vykazuje nárůst, co se týče počtu cestujících, a zároveň pokles individuálních řidičů ve městě.
Zkušenost Tallinu hovoří o tom, že hned čtvrt roku po zavedení bezplatné hromadné dopravy poklesl dopravní ruch na hlavních komunikacích o 15 procent. Podrobnější informace lze nalézt zde (eng.).
O tom, že po zavedení bezplatné MHD dochází k poklesu individuální dopravy, svědčí i průzkumy mezi obyvateli několika švédských měst (eng.). Ve výsledcích se totiž opakuje menší či větší podíl cestujících, kteří by v případě existence poplatku za užití MHD zvolili jinou variantu, nejčastěji právě jízdu autem. Viz například Ockelbo s necelými šesti tisíci obyvateli, kde se tak vyjádřila polovina z 800 respondentů.
...když je podle paní Marksové Tominové možná milion lidí bez práce, já si myslím, že ten počet jednoho milionu je reálný, i když oficiální statistiky podle metodiky Eurostatu mluví o 625 tisících...
Číslo 625 tisíc se skutečně ve vztahu k nezaměstnanosti v Česku objevilo. Nestalo se tak ovšem na základě metodiky Eurostatu, ale čísel Úřadu práce. Navíc toto číslo bylo platné k poslednímu únoru, aktuální čísla hovoří pro číslo mnohem menší, a to přibližně 575 tisíc lidí.
Nutno dodat, že Eurostat využívá jinou metodiku výpočtu a jeho čísla se tak pohybují kolem 363 tisíc nezaměstnaných.
Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, že by ministryně Marksová Tominová spekulovala o milionu nezaměstnaných, naopak v nedávném vyjádření uváděla čísla zcela jiná a správná.
Stejný údaj (tedy 625 tisíc) uvedla ministryně práce i v Otázkách Václava Moravce 6. dubna 2014.
Závěrem tedy Eurostat nehovoří o čísle 625 tisíc, toto číslo je navíc již čtvrtrok staré a není doloženo ani "milionové" vyjádření paní Marksové Tominové. Požádali jsme tedy europoslance Ransdorfa o vyjádření a případné doplnění zdrojů, do té doby však výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Já vám řeknu věc, která možná pro posluchače Radiožurnálu bude překvapivá, ale malá Albánie, chudá, okrajová země, která není členem Evropské unie, má v Bruselu a ve Štrasburku 12 zpravodajů.
Nepodařilo se nám dohledat přesný počet albánských zahraničních zpravodajů akreditovaných u evropských institucí, proto tento výrok označujeme za neověřitelný.
Na portálu Inside Europe je uvedeno, že počet albánských médií s akreditací je 12 (s odvoláním na zdroje z Evropské komise).
Nicméně tento počet nemusí odpovídat počtu zpravodajů reprezentující zemi v institucích EU. Například Česká republika má u evropských institucí akreditováno zástupce ze 7 médií, nicméně v současné době má zde stálé zpravodaje pouze Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář.
Německo, Německo má více než 100 zástupců médií v Bruselu a ve Štrasburku, více než 100.
Podle serveru cleareurope.eu a textu Garetha Hardinga z dubna tohoto roku bylo v roce 2012 v Evropském parlamentu 113 akreditovaných žurnalistů pracujících pro německá média. Novější data se nám nepodařilo dohledat. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
