Piráti

Na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 28. května 2020, představil pirátský poslanec Jakub Michálek (video, čas 1:58:44) návrh tzv. pandemického semaforu. Tento semafor (.pdf) měl rozlišovat čtyři stupně pandemické pohotovosti, přičemž u každého stupně mělo být podle návrhu definováno, kdy se aktivuje a jaká opatření by na něj měla být navázána. Zároveň Piráti také navrhovali, aby se vyhlášený stupeň pohotovosti mohl „lišit v závislosti na regionu“ (.pdf).

Sněmovna poté 4. června projednávala návrh usnesení předložený poslanci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, který se vztahoval k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru v České republice a k opatřením k prevenci druhé vlny. Jedním z bodů tohoto návrhu, který tehdy dolní komora schválila (.pdf, str. 2), byl bod 8, podle něhož „Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby uložila Ministerstvu zdravotnictví vypracovat systém pandemických stupňů pohotovosti s jasnými kroky a představila jej Poslanecké sněmovně do 30. července 2020“. 

27. července 2020 následně představil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vládní návrh (.pdf) pandemického semaforu. Semafor měl mít čtyři stupně a rozlišovat situaci v jednotlivých okresech. Na stupně pohotovosti pak „mají být navázána jednotlivá opatření důležitá k zamezení dalšího šíření nemoci covid-19,“ uvedl na tiskové konferenci Vojtěch.

V květnu 2020 tedy Jakub Michálek představil Sněmovně původní návrh tzv. covidového semaforu. Základní principy z tohoto návrhu užívá i systém vládního pandemického semaforu, který následně představil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v červenci 2020. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr doplňme, že Ministerstvo zdravotnictví sice tento semafor zavedlo pro jednotlivé okresy, již v září 2020 však zavedlo některá protiepidemická opatření plošně pro celou Českou republiku, což vyvolalo kritiku z řad opozice. Předseda KSČM Filip například uvedl, že tento postup „odporuje (…) principu semaforu. V celé zemi se situace nezhoršuje, tedy nemá být plošné řešení“.

22. dubna 2020 předložila skupina opozičních poslanců v Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh k vládnímu návrhu, kterým se měnil zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru. Pozměňovací návrh přednesl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík, podepsali ho nicméně i poslanci dalších opozičních stran. V uvedeném návrhu (.docx) poslanci usilovali o rozšíření kompenzačního bonusu o zaměstnance pracují na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP). Daný pozměňující návrh však při hlasování podpořili jen opoziční poslanci a sněmovní většinou (poslanci ANO, ČSSD a KSČM) byl zamítnut. Původní návrh bez uvedené změny pak vstoupil v účinnost 8. května 2020.

Ministerstvo financí posléze vypracovalo vlastní návrh novely zákona o kompenzačním bonusu, který rozšířil vyplácení kompenzačního bonusu právě o uvedené kategorie zaměstnanců na DPP a DPČ (.pdf). Tento návrh předložila vláda Poslanecké sněmovně 29. června 2020. Podle vládního návrhu mohli tzv. dohodáři zažádat o kompenzační bonus ve výši 350 korun denně, a to zpětně za období od 12. března do 8. června 2020 (.pdf, str. 23). Novela vstoupila v účinnost dne 7. srpna 2020.

Rozšíření kompenzačního bonusu pro zaměstnance na DPP a DPČ tedy skutečně navrhli opoziční poslanci, mezi nimi měli důležité místo poslanci Pirátů. Doba mezi podáním uvedeného opozičního návrhu a obdobného vládního návrhu činila 2 měsíce a jeden týden. Nicméně pokud se zaměříme na to, od kdy byl daný zákon účinný, pak uvedené rozšíření vyplácení kompenzačního bonusu o zaměstnance na DPP a DPČ vstoupilo v účinnost 3 měsíce poté, co se stala účinnou původní novela, ve které byla uvedená změna vládními poslanci odmítnuta. Lidé na DPP a DPČ tak skutečně mohli žádat o proplacení kompenzačního bonusu o 3 měsíce později, jak uvádí Ivan Bartoš, a daný výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Česká republika je čistým příjemcem dotačních peněz z Evropské unie, tedy více peněz dostává než odvádí do rozpočtu EU. Od vstupu do EU (2004) do roku 2020 Česko celkem získalo 1,57 bilionu Kč, z toho na zemědělství přes 448 miliard (.xlsx) (do června 2021).

Peníze z EU na zemědělství jdou na tržní operace, veterinární opatření a rybářství, nejvíce ale na přímé platby a rozvoj venkova. Od roku 2012 jde na zemědělství z unijních peněz každý rok kolem 30 miliard Kč (.xlsx). V roce 2020 peníze dokonce dosáhly téměř 34 miliard (.xlsx), o rok dříve to bylo necelých 33 miliard korun.

Dotace v programovém období 2021–2027 budou více cílit na ekologii, např. na ekologické zemědělství.

Koncern Volkswagen už před třemi lety v návaznosti na Pařížskou klimatickou dohodu (.pdf) oznámil, že poslední vozy se spalovacími motory vyvine v roce 2026 a prodávat je bude přibližně do roku 2040. Součástí koncernu je i automobilka Škoda Auto, která dlouhodobě obsazuje první příčku v tuzemské produkci automobilů. Např. za rok 2020 činil její podíl na celkové produkci aut v Česku 65 %.

Volkswagen zároveň oznámil, že začne navyšovat investice do elektromobility. Do roku 2025 plánuje automobilka investovat v této oblasti 35 miliard eur, dalších 11 miliard eur má poté směřovat do hybridizace a 27 miliard eur do digitalizace. Do budoucích technologií tak chce Volkswagen vložit zhruba 73 miliard eur, tedy přibližně 50 % z celkových 150 miliard eur určených na investice koncernu do roku 2025. Dodejme, že do roku 2050 chce Volkswagen dosáhnout klimatické neutrality.

Do roku 2035 plánuje v Evropě zastavit prodej aut se spalovacími motory i firma Hyundai, která má u nás výrobní závod v Nošovicích. Automobilka očekává, že v roce 2040 bude 80 % jejích světových tržeb tvořit prodej elektromobilů s bateriovým nebo vodíkovým pohonem. Uhlíkové neutrality se potom společnost zavázala dosáhnout do roku 2045. Dodejme, že vozy Hyundai za rok 2020 tvořily necelých 21 % české produkce automobilů.

Společnost Toyota, která má svůj závod v Kolíně, poté v červnu 2021 oznámila, že chce do roku 2035 dosáhnout toho, aby její závody byly uhlíkově neutrální. K úplnému ukončení výroby aut se spalovacími motory se automobilka nezavázala. U svých automobilů ovšem plánuje do roku 2050 snížit emise oxidu uhličitého o 90 % oproti hodnotám z roku 2010. Svůj první elektromobil představila Toyota teprve nedávno, a to v dubnu 2021. Na začátku září pak vedení oznámilo, že chce do roku 2030 investovat 13,5 mld. dolarů do vývoje baterií pro elektrické automobily.

Zmiňme také, že automobilka Mercedes-Benz v prohlášení z července 2021 oznámila, že mezi roky 2022 až 2030 dojde k navýšení investic do elektrických vozidel o více než 40 miliard eur. Tam, kde to podmínky trhu dovolí, chce Mercedes-Benz do roku 2030 přejít pouze na výrobu automobilů s elektrickým pohonem. Naopak do roku 2026 plánuje tato společnost snížit o 80 % (oproti roku 2019) investice do spalovacích motorů a plug-in hybridů, tedy vozů se spalovacím i elektrickým motorem.

Na závěr shrňme, že některé automobilky se tedy skutečně zavázaly ukončit výrobu aut se spalovacími motory. Koncern Volkswagen, pod který spadá největší český výrobce aut Škoda Auto, plánuje zastavit prodej takovýchto vozů do roku 2040, společnost Hyundai do roku 2035 na evropském trhu. Mercedes-Benz pak oznámil, že je za určitých podmínek připraven přejít výhradně na výrobu aut s elektromotorem do roku 2030. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

V roce 2019 tvořil cestovní ruch v Česku 2,9 % HDP, což odpovídá 165 miliardám korun. Vyplývá to z nejnovějších dat Českého statistického úřadu. Podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu se přitom dlouhodobě drží na obdobných hodnotách.

V roce 2018 tvořil cestovní ruch v Karlovarském kraji 18 % HDP. Význam cestovního ruchu pro Karlovarský kraj lze zkoumat i pomocí jiného makroekonomického ukazatele, tzv. hrubé přidané hodnoty (tj. hodnoty, která byla podniky vytvořena nad rámec vstupních nákladů). Cestovní ruch v tomto regionu tvořil v roce 2019 5,4 % (4,9 miliardy korun) celkového objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví. V porovnání s ostatními kraji vykazuje Karlovarský kraj v této statistice dlouhodobě nejvyšší hodnoty. Například v roce 2018 tvořil cestovní ruch dokonce 5,6 % regionální hrubé přidané hodnoty.

V turismu je v Karlovarském kraji zároveň zaměstnaný přibližně každý jedenáctý pracující. Podle Českého statistického úřadu „vyšší objem lidské práce v tomto regionu typicky souvisí i s převážně lázeňskými službami“. V tomto ohledu tak Karlovarský kraj předčí nejen celorepublikový průměr, ale i Prahu, kde je v odvětví cestovního ruchu zaměstnán téměř každý patnáctý pracující.

Cestovní ruch tedy dlouhodobě tvoří přibližně 2,9 % HDP České republiky. V Karlovarském kraji ovšem dosahuje podíl cestovního ruchu na celkovém objemu hrubého domácího produktu vyšších hodnot, a to 18 % HDP.  Výrok poslance Třešňáka proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Třešňák mluví (video, čas 1:30:51) o tom, že v České republice chybí institucionální „uchopení“ cestovního ruchu. Poukazuje na to, že chybí náměstek na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR), který by se věnoval výhradně cestovnímu ruchu. Také říká, že je potřeba se bavit o zákonu o cestovním ruchu, který by řešil „destinační management celé republiky jako celku, ve spolupráci právě s těmi jednotlivými samosprávami, ať už krajskými nebo přímo těmi městy“.

Na Ministerstvu pro místní rozvoj funguje sekce regionálního rozvoje, která se zabývá tématy spojenými s regionální politikou, cestovním ruchem a projektem RESTART. Jejím náměstkem je David Koppitz, vedoucí odboru cestovního ruchu je potom Renata Králová. Funkce náměstka pouze pro cestovní ruch tedy opravdu neexistuje.

Právě Ministerstvo pro místní rozvoj pak zřizuje i příspěvkovou organizaci CzechTourism, jejímž cílem je propagace Česka v zahraničí. V Česku funguje také tzv. destinační mangement, který slouží ke koordinaci a propagaci turismu v jednotlivých oblastech. Provádí jej oblastní agentury cestovního ruchu, které jsou zřizovány jednotlivými kraji či obcemi, přičemž jejich certifikaci zaštiťuje právě CzechTourism.

Cestovní ruch je upraven zákonem č. 159/1999, který bývá označován jako zákon o cestovním ruchu. Ten upravuje podmínky pro nabízení, prodej a zprostředkování zájezdů a spojených cestovních služeb, rozsah ochrany zákazníků pro případ úpadku cestovní kanceláře a výkon státní správy v oblasti cestovního ruchu. Zákon také definuje, jaké typy služeb v cestovním ruchu existují nebo co lze považovat za zájezd, cestovní kancelář a agenturu, a vymezuje některé jejich povinnosti. Dále pak například obsahuje vymezení základní činnosti horské služby. Oblast samotného cestovního ruchu však pojímá spíše okrajově, a vyjmenovává dokonce ty oblasti cestovního ruchu, na něž se vůbec nevztahuje. Otázku destinačního managementu ani spolupráci se samosprávami pak vůbec neřeší. Komplexně se tak tento ani jiný zákon cestovním ruchem nezabývá.

Petr Třešňák má tedy pravdu v tom, že oblast cestovního ruchu nemá na MMR svého náměstka, i v tom, že neexistuje zákon, který by tuto oblast komplexně upravoval.

O zařazení kulturních či přírodních památek na seznam světového dědictví rozhoduje každoročně Výbor pro světové dědictví sestávající ze zástupců 21 států.

Co se týče světového dědictví v Karlovarském kraji, v roce 2018 byla na tento seznam zařazena tzv. Kynžvartská daguerrotypie. Jedná se o jednu z nejzachovalejších fotografií pořízenou Louisem J. M. Daguerrem, vynálezcem první metody fotografování. Na zasedání v roce 2019 byla mezi světová dědictví zanesena také česko-saská Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří. 

Na prozatím posledním zasedání, konkrétně dne 24. července 2021, schválil výbor zařazení 11 evropských lázeňských měst na seznam světového dědictví. Mezi nimi byla také tři česká města – Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Karlovy Vary. Všech těchto 11 měst bylo do seznamu zahrnuto v rámci jedné položky pod názvem The Great Spa Towns of Europe.

Na začátku října 2020 předložil ministr zdravotnictví a poslanec Adam Vojtěch návrh novely (.pdf) zákona o vzdělávání lékařů. Spolek Mladí lékaři se po seznámení s touto novelou rozhodl oslovit Pirátskou stranu a ve spolupráci s ní vypracovali několik pozměňovacích návrhů. V dubnu 2021 je na tiskové konferenci představil (video) místopředseda zdravotnického výboru, poslanec za Pirátskou stranu Petr Třešňák.

Mezi pozměňovací návrhy patří například požadavky, aby kmenové vzdělávání nepřesahovalo délku 30 měsíců (.pdf), čtrnáctidenní placené volno (.pdf) před kmenovou zkouškou a třicetidenní před atestační zkouškou nebo umožnění splnit podmínky pro přihlášení ke zkoušce třicet dní (.pdf) předem, nikoliv aktuálních šedesát.

Novela zákona byla doporučena k projednání organizačním výborem a první čtení mělo proběhnout na 111. schůzi Poslanecké sněmovny. Ta však byla 7. července přerušena a pokračovat měla od 14. září letošního roku. Schůze je nicméně stále přerušena. V programu aktuální schůze návrh novely není zařazen a Sněmovna se jím tedy do říjnových voleb pravděpodobně nebude zabývat. Dodejme, že již v dubnu 2021 nebylo jisté, zda poslanci stihnou návrh novely a s ním spojené pozměňovací návrhy do voleb projednat.

Stát od července 2020 poskytuje v rámci programu COVID – Lázně (.pdf, str. 3) finanční příspěvky na pobyt v českých lázeňských zařízeních, která se do tohoto projektu zapojila. Lidé starší 18 let tak mohou od státu získat poukaz v hodnotě až 4 000 korun na lázeňský pobyt, který musí trvat nejméně 6 nocí. Návštěvník při něm také musí absolvovat alespoň 5 lázeňských procedur. Slevový voucher, který si může zájemce vygenerovat na stránkách agentury CzechTourism Kudyznudy.cz, pak nelze již dále kombinovat s jinými slevami.

Program COVID – Lázně, který schválila (.pdf) vláda v červnu 2020, připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho cílem je především „podpora lázeňského cestovního ruchu a nahrazení výpadku zahraniční klientely v lázeňských zařízeních v ČR“, který zapříčinila pandemie covidu-19. Ministerstvo pro místní rozvoj původně program vypsalo na období od 1. července 2020 do 31. prosince 2020, v únoru 2021 nicméně vláda rozhodla o jeho prodloužení (.pdf) až do konce letošního roku.

Jedno lázeňské zařízení může v rámci programu COVID – Lázně (.pdf, str. 4) získat maximálně 800 tisíc eur (.pdf, str. 6), tedy zhruba 21 milionů Kč. „To je dáno Evropskou komisí jako dočasný rámec pro rychlou podporu podnikatelských subjektů v souvislosti s pandemií covid-19,“ uvedla k tomu mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši. Při prodloužení programu poté došlo k navýšení maximální částky pro jeden podnik na 1,8 milionu eur (.pdf, str. 4), tedy na cca 49 milionů Kč. Lázeňská zařízení tak mohou přijmout pouze omezený počet voucherů. Jelikož řada z nich tento limit již vyčerpala, přestávají postupně státní vouchery přijímat.

Dále uveďme, že rovněž Karlovarský kraj vytvořil program, jehož cílem je obnovit cestovní ruch v regionu. Zvolil si pro to formu finančního příspěvku na ubytování. Lidé, kteří si objednají pobyt v Karlovarském kraji, v tomto případě mohou získat slevový voucher v maximální výši 300 korun na osobu za noc. Délka pobytu se přitom musí pohybovat v rozmezí 3 až 6 nocí. Pomocí poukazu může být turistům, kteří si o něj zažádají, zpětně proplaceno až 50 % výdajů vynaložených na ubytování, a to ve všech typech ubytovacích zařízení v kraji. 

V roce 2020 Karlovarský kraj na tento program vyhradil ze svého rozpočtu částku 3 miliony korun (.pdf, str. 63). Vouchery bylo nejdříve možné získat na pobyt od 1. října 2020. Následně nicméně došlo k pozastavení programu kvůli vládním protiepidemickým opatřením, která omezovala možnost ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních. Částka 3 miliony korun byla na tento program v rozpočtu Karlovarského kraje vyčleněna i pro rok 2021. Během letošního roku tak bylo možné příspěvek na ubytování uplatnit během června, nyní ho turisté mohou využít od začátku září až do konce listopadu.

Na závěr shrňme, že vláda prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj spustila program voucherů, díky němuž lze na lázeňský pobyt získat slevu až 4 000 Kč. Lázeňská zařízení ovšem mohou přijmout pouze omezený počet voucherů, přičemž řada z nich již tento limit vyčerpala. Rovněž Karlovarský kraj poskytuje turistům příspěvek na ubytování v maximální výši 300 korun na osobu za noc. Výrok poslance Třešňáka proto hodnotíme jako pravdivý.

Lex voucher je zákon, který umožňoval cestovním kancelářím vydávat poukazy na překlenutí kritické situace na trhu se zájezdy. Zákon měl pomoci vyřešit situaci, kdy kvůli pandemii covidu-19 a restriktivním opatřením byla rušena většina zájezdů. Za normálních okolností by měly cestovní kanceláře povinnost vrátit za zrušené zájezdy svým klientům peníze, vzhledem k množství rušených zájezdů by to však mohlo vést k hromadnému krachu cestovních kanceláří.

Z tohoto důvodu zákon, tzv. lex voucher, umožnil místo vrácení peněz vydat klientům speciální voucher v ceně zrušeného zájezdu, který mohl zákazník následně použít k úhradě náhradního zájezdu. Vydat jej bylo možné jen za zájezdy s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020, které byly zrušeny z důvodu pandemie. Voucher byl vydáván jednostranně bez nutnosti odsouhlasení zákazníkem. Mohly ho odmítnout zvláště zranitelné skupiny zákazníků (zdravotně postižení, nezaměstnaní, nad 65 let, těhotné ženy, osoby na rodičovské dovolené, osamělí rodiče, zaměstnanci na překážce v práci). Je chráněn pojištěním pro případ úpadku cestovní kanceláře. Voucher bylo nutné využít do 31. srpna 2021. Pokud využit nebyl, má cestovní kancelář povinnost vrátit klientovi peníze za zrušený zájezd.

Zmíněný lex voucher, zákon č. 185/2020 Sb., upravuje mimo jiné podmínky vydávání těchto poukazů, jeho ochrannou dobu a odstupné.