SOCDEM

ČSSD zřídila pro tyto senátní volby transparetní účet. Bohužel se nám nepodařilo ověřit, kolik ústřední výbor vyhradil pro kampaň Karla Doležala. Ústřední výbor jsme kontaktovali a v případě odpovědi hodnocení upravíme.

Je však pravdou, že Karel Doležal na tento transparentní účet poslal 80 000 Kč.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se rozcházejí informace od ministryně spravedlnosti a mluvčího opavského soudu.

Mluvčí soudu Tomáš Kamradek říká, že " rozhodnutí padlo na základě znaleckých posudků a lékařských zpráv“.

Naproti tomu ministryně Helena Válková, která od soudu dostala všechny materiály, po zběžném prolistování spisu uvedla, že " soud vyšel z vyjádření psychiatrické léčebny, které nebylo příliš zevrubné, a bez důkladného dokazování dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky trestního řádu pro přeměnu léčení z ústavního na ambulantní“.

Na základě dat o kupní síle v jednotlivých okresech lze skutečně říct, že oba okresy patří k těm chudším v jednotlivých krajích.

Mapa okresů Ústeckého kraje:

Mapa okresů Středočeského kraje:

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož neexistují žádné veřejné záznamy o tom, že by některý z investorů odmítl v těchto okresech (Louny a Rakovník) investovat své finanční prostředky z důvodu špatné dostupnosti. Tyto okresy mají být navíc s Prahou spojeny rychlostními silnicemi R6 a R7, jež měly být podle serveru na konci roku 2013 dokončeny. Silnice nejsou dodnes hotové (16. září 2014). Chládek však v rozhovoru uvedl, že pro jejich dokončení udělá maximum.

Starostka Žatce Zdeňka Hamousová se skutečně angažovala v “boji” za zachování dětského a gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v tomto městě. Vystoupila při veřejném slyšení k petici za zachování nemocnice, jež proběhlo v Senátu. Na tomto slyšení vystoupil také Marcel Chládek.

Senát tehdy požádal Ministerstvo zdravotnictví, aby byla tato oddělení zachována. Web Vrabci v Žatci informoval o tom, že na jednání vystoupili se svou podporou také starostové okolních měst – Podbořan, Loun, Libořic a Vroutku. Na slyšení bylo řečeno následující: " Dále bych chtěl říct, že kromě toho, že zde sedí zástupci největších měst z bývalého okresu Louny, starosta Loun, starosta Podbořan, místostarosta Postoloprt, tak krom toho i z menších obcí a měst přišlo celkem 48 usnesení, která podporují zachování Žatecké nemocnice v současném rozsahu, která podporují zachování gynekologicko-porodnického oddělení i zachování dětského oddělení ".

O účasti " desítek lidí a starostů z regionu " se zmiňuje také Deník.cz. Oddělení byla nakonec zachována.

Z dostupných informací není možné ověřit, zda kandidát na křeslo senátora Marcel Chládek skutečně 15. října jednal se zástupci ŘSD. Vedoucí tiskového oddělení ŘSD Jan Rýdl informaci nepotvrdil. Uvedl však, že Chládek je s představiteli ŘSD v kontaktu. Kromě problematické situace ohledně rychlostní silnice R7, jíž je v současné době postavena pouze třetina z plánovaných 83 kilometrů, jednají mimo jiné i o propojení D8 a R7.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Ministr nemá obecnou povinnost být v Parlamentu při projednávání zákonů, je to však jeho právo. Marcel Chládek – jak ukazuje docházka při hlasování i interpelacích – ho skutečně využívá.

Marcel Chládek je senátorem od roku 2008 a 29. ledna 2014 se stal i ministrem školství. Souběh funkcí mu tedy ve chvíli vyslovení výroku trval opravdu devět a půl měsíce.

§ 34 odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci […], skutečně stanoví, že "při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli plat stanovený tímto zákonem, který je vyšší,“ přičemž zákon upravuje platy:
„a) poslance a senátora Parlamentu […],
b) člena vlády,
c) prezidenta republiky,
d) soudce Ústavního soudu,
e) člena, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
f) člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu, […]
g) soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu […],
h) poslance Evropského parlamentu".

Ustanovení se tudíž vztahuje i na současný výkon funkce ministra a senátora.

Členové vlády mají právo – nikoliv přímo povinnost – se schůzí Parlamentu účastnit. Povinnost dostavit se by vznikla na základě usnesení Poslanecké sněmovny (Ústava ČR, čl. 38; § 55 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny).

Marcel Chládek byl k 26. květnu pátým nejvzornějším senátorem co do účasti na hlasování. Ve Sněmovně se jako ministr účastnil většiny interpelací na svou osobu (losování z 6. a 13. února, 20. března, 15. května, 12. a 19. června). Interpelace z 18. a 25. září mu však musely být odevzdány písemně.

Nenalezli jsme debaty o tom, zda by poslanci, kteří jsou zároveň ministry, neměli nepobírat jeden plat. Pouze skupina okolo Michala Haška navrhovala klouzavý mandát, který by svým zákazem souběhu těchto funkcí ovlivňoval i plat funkcionáře.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Ministerstvo zdravotnictví skutečně připravuje reformu psychiatrické péče. Ve zprávě, kterou na toto téma vydalo, stojí: " Reforma psychiatrické péče vychází ze strategie Světové zdravotnické organizace (WHO). Ta podporuje především rozvoj komunitní a semimurální péče, zvýšení role primární péče a všeobecných nemocnic, transformaci psychiatrických léčeben a vzdělávání odborných pracovníků. Zcela zásadní součástí reformního úsilí v České republice je přitom dle strategie ministerstva zdravotnictví posun k humánnímu a udržitelnému způsobu léčby poskytovanému v co největší míře v přirozené komunit. "

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Tématem ochranného léčení se z právního hlediska zabýval prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., který ve svém článku píše: "Zpravidla bude vhodné, aby se léčená osoba po ústavním léčení podrobila ještě ambulantnímu doléčení. Opačná změna bude přicházet v úvahu, např. jestliže léčená osoba nebude dodržovat stanovený režim léčby nebo bude jinak narušovat její průběh. Tyto otázky by měly být objasněny v návrhu zdravotnického zařízení na změny formy ochranného léčení, popř. je-li návrh podán jinou oprávněnou osobou nebo rozhoduje-li soud bez návrhu ve zprávě zdravotnického zařízení, ve kterém je ochranná léčba vykonávána. O změně způsobu výkonu ochranného léčení rozhoduje ve veřejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu je zdravotnické zařízení, ve kterém se ochranné léčení vykonává."

Tato slova potvrzuje také web projektu Ligy lidských práv Férová nemocnice. Ten v případě neplnění podmínek ambulantní léčby uvádí: "Neplníte-li podmínky ambulantního ochranného léčení, může soud změnit formu ochranného léčení na ústavní. Musí být ale splněna podmínka, že váš pobyt na svobodě je v důsledku neplnění podmínek ambulantní ochranné léčby nebezpečný. Pokud soud nařídí změnu formy, může vás nechat vyhledat policí a ta vás dopraví do příslušného zařízení."

Pokud je osoba, které bylo uloženo ochranné léčení, při pobytu na svobodě nebezpečná, musí předseda soudního senátu podle § 351 odst. 2 trestního řádu nařídit její bezodkladné dodání do zdravotnického zařízení.

Na základě informací od Tomáše Carby, volebního manažera kampaně Jaroslava Malého, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Z kalendáře akcí poskytnutého volebním štábem vyplývá, že v období kampaně se od 21. srpna zúčastnil Jaroslav Malý více než 75 akcí, včetně návštěv obcí.

Kalendář tak poskytuje zápis na webu Jaroslava Malého, kde se píše: " Profesor Jaroslav Malý včera završil celé své turné po obcích volebního obvodu. Dodržel tak své předsevzetí, že během volební kampaně osobně navštíví všech 66 obcí svého "rajonu". Turné jeho Senátorské ambulance, která zdarma měřila hladinu cukru a cholesterolu v krvi a také výši krevního tlaku, odstartovalo 18.8. a trvalo tak 54 dní. "