Ministerstvo financí uvádí v dokumentu Investiční pobídky v ČR, že: “ (...)Poskytování investičních pobídek investorům bylo zahájeno na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29. dubna 1998, a to cestou pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu.” Zmíněné vládní usnesení skutečně potvrzuje, že toto opatření bylo přijato vládou Josefa Tošovského na jednání 29. dubna 1998.

Ministerstvo financí také uvádí přehled dalších legislativních opatření, která byla přijata i v době vlády Miloše Zemana. “ Vyvrcholením celé snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dne 1.května 2000 a jeho následné aktualizace ve znění zákona č. 453/2001 Sb. (...)”.

KDU-ČSL poprvé kandidovala do České národní rady v roce 1992. V prvních polistopadových volbách do ČNR v roce 1990 kandidovala pouze Křesťanská a demokratická unie (KDU). V roce 2002 kandidovala KDU-ČSL v koalici s US-DEU (tzv. Koalice). Do Poslanecké sněmovny PČR se KDU, resp. KDU-ČSL dostala v každých volbách od roku 1989 kromě těch posledních v roce 2010.

Přehled volebních zisků KDU-ČSL ve volbách do ČNR, resp. PS PČR:

RokZisk hlasů (v %)19908,4219926,2819968,0819989,00200214,2720067,2220104,39 Zdroj: Volby.cz

Jelikož strana KDU-ČSL překročila pětiprocentní uzavírací klauzuli a získala tak parlamentní zastoupení ve všech volbách vyjma voleb v roce 2010, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Analýza ministerstva vnitra skutečně rozpuštění KSČM nedoporučila, informoval o tom např. server iDnes (celé odůvodnění můžete nalézt zde (.pdf)). Analýza byla zpracována na základě usnesení (.pdf) vlády z července 2011. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Součástí daňové reformy účinné od roku 2008 bylo mimo jiné zavedení tzv. superhrubé mzdy a zastropování odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Koncept superhrubé mzdy je založený na tom, že daň z příjmů se vypočítává z hrubé mzdy zvýšené o odvody na zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem. Protože byl zároveň stanoven strop pro tyto odvody, dochází u vysokopříjmových skupin k mírné degresi, kdy je tzv. efektivní sazba daně (poměr hrubé mzdy a skutečně odvedené daně) nižší než u nízkopříjmových skupin.

Superhrubá mzda byla zrušena v rámci daňové reformy, novela počítá s účinností od roku 2015.

Na základě výše uvedeného výrok hodnotíme jako pravdivý, i když degrese je způsobena spíše zastropováním odvodů na pojistné, než superhrubou mzdou.

Jedná se o písemný pozměňovací návrh poslance Bohuslava Sobotky ze dne 7.12.2011 (.doc), kterým navrhuje v případě abolice kontrasignaci předsedy vlády či jím pověřeného člena vlády. Pozměňovací návrh byl schválen na 32. schůzi Poslanecké sněmovny dne 14.12.2011 (konkrétně hlasováním č. 155), ze 191 přítomných jich 179 hlasovalo pro návrh a 4 proti.

KSČM se skutečně dá označit za nereformovanou komunistickou stranu, která se nezřekla minulosti a nástupnictví KSČ. Avšak jako nereformované komunistické strany jsou označovány i některé další, které Zuzana Roithová nezmiňuje. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

PhDr. Stanislav Balík Ph.D. v textu (2004) KSČM a její vztah k vlastní minulosti přímo píše: „Postavení Komunistické strany Čech a Moravy – personální i právní nástupkyně Komunistické strany Československa – je v kontextu bývalých středo a východoevropských satelitů Svazu sovětských socialistických republik do značné míry výjimečné. Vedle České republiky již totiž jedině v Bělorusku a částečně na Ukrajině nedošlo k důsledné transformaci někdejší státostrany ve stranu socialistickou či sociálně demokratickou,.."

Problém reformace komunistických stran je v tom, že se dá dívat na tuto rovinu z užšího pohledu, tedy pouze na komunistické strany, které byly ve východním bloku u moci a reformovaly se směrem od revolučního komunismu spíše k socialismu nebo sociální demokracii, ale pak také je možno použít širšího pohledu, kde bychom museli vzít v potaz všechny nezakázané komunistické strany, které se hlásí k marxisticko-leninistické ideologii a používají i stejnou symboliku, i když se otevřeně nehlásí k násilí a revoluci. V takovémto případě bychom našli v Evropě mnoho příkladů různých radikálně komunistických stran například Dělnickou komunistickou stranu Francie nebo Stranu italských komunistů, která se odtrhla od Strany komunistické obnovy právě kvůli jejich reformovanosti.

Pokud ale budeme brát pouze v potaz státostrany východního bloku, který byl v područí sovětského svazu a jejich nástupnické strany, tak nám jako nejvýraznější zůstává pořád komunistické strana v Bělorusku, Ukrajině a Rusku. Tvrdit že tyto strany jsou více reformované, než KSČM je celkem relativní, jelikož prakticky zachovali veškerou symboliku stejně jako KSČM, ale stejně jako oni tvrdí, že chtějí zachovat demokratický systém, soukromé vlastnictví a základní práva a svobody, což je poněkud ambivalentní k k tomu jakým způsobem se prezentují před svými voliči. Pokud Ukrajinská komunistická strana například používá stále stejnou symboliku, ba dokonce oslavuje 95. výročí ustanovení sovětské moci nad ukrajinským územím jí staví do podobné pozice jako KSČM.

Stejně tak se mezi nereformované komunistické strany rovněž často počítá i Komunistická strana Ruské federace, která se neméně hlásí k sovětské minulosti a oslavuje její vůdce, jakožto se i nezřekla plně marxisticko-leninistické ideologie, k čemuž se hlásí i na svých stránkách, kde používá podobnou rétoriku jako KSČM, tedy velebení převratu v carském Rusku a obecně pozitivní smyšlení o státem řízeném hospodářství a Sovětském svazu.

28. května 2002, tedy za vlády Miloše Zemana, která trvala od 22. července 1998 do 12. července 2002, byl ve Sbírce zákonů vyhlášen Zákon č. 218/2002 o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). V důvodové zprávě (soubor “Originál dokumentu”) (.doc) k návrhu tohoto zákona se na straně 104 praví:

“ Evropská unie naznačila v Bílé knize pro přípravu přidružených zemí ke vstupu do vnitřního trhu Unie (1995), že kromě sblížení právních předpisů těchto zemí s právem Evropských společenství je nedílným požadavkem úspěšného vstupu těchto zemí do Evropské unie i existence a účinné fungování institucí, které zajistí aplikaci komunitárního práva a komunitární politiky. Vybudování konsolidované státní správy lze zabezpečit právní úpravou státní služby."

V “Pravidelné zprávě za rok 1999“ Evropská komise o České republice k přípravě právní úpravy státní služby uvádí, že “ Zákon o státní službě, na kterém se pracuje několik let, má bohužel vstoupit v platnost až v roce 2002 na základě vládního rozhodnutí odložit termín jeho vstupu v platnost o dva roky.”

V „Pravidelné zprávě za rok 2000“ Evropská komise o České republice k přípravě právní úpravy státní služby uvádí, že „Přístupové partnerství 1999 stanovilo jako jednu z krátkodobých priorit přijetí a implementaci zákona o státní službě, jakož i výcvik státních úředníků. Ačkoliv priority Přístupového partnerství týkající se výcviku státních úředníků jsou částečně plněny prostřednictvím řady vládních iniciativ, požadavek týkající se přijetí zákona o státní službě nebyl dosud splněn.”

Jak vyplývá ze Zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (část druhá, § 2) - "Mandát poslance vzniká zvolením. Náhradník nabývá mandát poslance, za nějž náhradník nastupuje, okamžikem zániku mandátu tohoto poslance." Na základě tohoto znění platného zákona je výrok hodnocen jako pravdivý.

Zákon č. 218/2002 Sb., byl uveřejněn ve Sbírce zákonů 28. května 2002. Dosud nenabyl (až na některé jeho části) účinnosti - té by měl nabýt v plném znění 1. ledna 2015. Účinnost tohoto zákona byla odkládána celkově pětkrát s tím, že poslední odložení bylo podepsáno prezidentem Klausem na konci roku 2011. Na druhou stranu je nutné dodat, že vláda připravuje zcela novou verzi služebního zákona, která by měla zákon č. 218/2002 Sb., nahradit.

Podle portálu Naši politici byl Sobotka obecním zastupitelem pouze do roku 1996. Stejný údaj potvrzuje i např. Sobotkův kandidátský profil na portálu Novinky.

Informaci o působení Přemysla Sobotky v komunální politice pouze do roku 1996 ukazuje také jeho oficiální životopis na stránkách ODS i na jeho webu k prezidentským volbám.

Tyto zdroje tedy uvádí rok 1996 v souvislosti s koncem Sobotky coby radního Liberce, nicméně se nám nepodařilo přesně dohledat, zda-li se vzdal i v roce nabytí svého 1. senátního mandátu postu zastupitele města (o čemž jeho oficiální životopisy nehovoří), který získal v komunálních volbách 1994, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.