Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě informací Eurostatu.

Podle statistik růstu HDP Eurostat má Česká republika (-0,7%) až 8. nejhorší růst na rok 2012 HDP mezi EU27. Horší růst je očekáván ve Maďarsku(-1,2%), Slovinsku(-0,8%), Portugalsku(-2,3%), Holandsku(-1,0%), Itálii(-1,4%), Řecku(-6,5%) a Kypru(-1,5%). Data představují procentní změnu prvního kvartálu 2012 vůči prvnímu kvartálu 2011. Data z druhého kvartálu jsme nepoužili z důvodu absence údajů u některých zemí. Z prvního kvartálu letošního roku jsou tedy nejaktuálnější úplné informace.

Mikuláš Dzurinda vedl dvě slovenské vlády (první 1998-2002, druhá 2002-2006) Za doby těchto vlád byly zaváděny reformy, mimo jiné i daňová reforma, tedy sjednocení DPH z předchozích 14% a 20% na 19% od 1. ledna 2004.

V roce 2006 se k vládě dostala tehdejší opozice v čele s Robertem Ficem a vláda levice (SMERu) je ve funkci i v současné době.

Podle článku (.pdf, str. 22) Slovensko: příběh reforem od Ivana Mikloše byly vládní reformy skutečně terčem kritiky opozice (např. strana SMER). Údajně byla daňová reforma jedním z hlavních terčů kritiky a opozice slibovala její úplnou revizi. Nakonec měla zůstat po vítězství opozice a nástupu vlády Fica téměř nedotknutá a nezrušená. To ale od 4. prosince 2012 není pravda, protože poslanci SMERu schválili konec rovné daně (hlasování 80 pro, 60 proti). Stejně tak například druhý důchodový pilíř byl předmětem změn.

Přemysl Sobotka má nicméně pravdu v tom, že výše DPH se změnami prakticky nezměnila a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Z údajů které se nám podařilo dohledat z veřejných zdrojů dohledat, že domácnosti v ČR mají úspory ve srovnání s Evropou relativně nižší, Na druhou stranu se od roku 1993 úspory domácností zečtyřnásobily. Další průzkum zase ukazuje, že česká domácnost má průměrně naspořeno peníze na dva měsíce a devět dn ů, tento výzkum také ukazuje, že průměrná české domácnost si může dovolit ušetři pětinu svých příjmů. Žádný z těchto průzkumů ale neukazuje, že by většina domácností, či dokonce dvě třetiny domácností nebyly schopny ušetřit peníze ze svého příjmu. Ukazují pouze míru z jakou domácnosti šetří, nikoliv už, jestli některé domácnosti vůbec mají z čeho šetřit, proto ani nemůžeme určit, jestli skutečně dvě třetiny občanů nemají z čeho šetřit, ale pouze průměrnou hodnotu úspor české domácnosti.

Výsledky Dělnické strany ve volbách do zastupitelstev krajů v letech 2008 a 2012 jsme přehledně vyjádřili v níže uvedené tabulce na základě dat dostupných na stránkách www.volby.cz, které provozuje Český statistický úřad.

Bohuslav Sobotka vztahuje nárůst podpory Dělnické strany k všeobecné frustraci současnou vládou. "Celou řadu voličů" tedy interpretujeme ve smyslu, jestli opravdu narostla podpora Dělnické strany od posledních voleb.

V roce 2008 kandidovala Dělnická strana do zastupitelstev krajů pod názvy Dělnická strana - NE americkému radaru (v Plzeňském kraji) a Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v ostatních krajích). V tomto roce pak pod názvy Dělnická strana sociální spravedlnosti (ve Středočeském, Jihomoravském a Olomouckém kraji a na Vysočině) a Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM! (v ostatních krajích). V tabulce jsou tedy uvedeny hlasy pro všechna tato seskupení.

Tučně je vždy zvýrazněn rok s vyšším počtem hlasů, případně s vyšší relativní hodnotou hlasů.

krajpočet hlasů
(2008)% všech
hlasů (2008)počet hlasů
(2012)% všech
hlasů (2012) Středočeský

40701,02

3444

0,98

Jihočeský

2454

1,20

3480

1,81

Plzeňský

2639

1,47

2604

1,56

Karlovarský

1019

1,23

2401

3,34

Ústecký2881

1,19

9322

4,37

Liberecký1157

0,89

2093

1,61

Královéhradecký1838

1,02

2480

1,51

Pardubický 2229

1,28

2226

1,43

Vysočina 16710,92

1198

0,73

Jihomoravský2146

0,56

2634

0,75

Olomoucký16050,82

1763

0,99

Zlínský 13230,68 1150

0,61

Moravskoslezský3833

1,00

6908

2,15Celkem28 8650,9941 7121,57

Z uvedené tabulky vyplývá, že v roce 2012 došlo oproti roku 2008 k relativnímu i absolutnímu nárůstu hlasů pro Dělnickou stranu. Počet hlasů narostl v osmi krajích. Nejvyšších počtů bylo v roce 2012 dosaženo v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihočeském kraji.

Výrok předsedy Sobotky na základě uvedených volebních výsledků tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na základě zpravodajských článků (např. Týden, Česká televize, iDnes) se ministr Kubice vyjádřil k výsledkům kontroly dnes (tj. 26. listopadu 2012) poprvé. Postup kontroly hájí. Mimo jiné například sdělil, že použitá varianta výpočtu byla deklarována již od samého počátku přípravy zákona nebo že nesouhlasí s nahodilými změnami způsobu výpočtu. Ministerstvo prý již metodiku měnit nemůže, stejně tak opět hlasy přepočítávat. Nechal nyní konečné rozhodnutí ohledně výkladů na Nejvyšším správním soudu a uvedl, že ministerstvo vnitra se bude rozhodnutím řídit.

Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV začínala se 118 hlasy. Současná vládní koalice disponuje hlasy ODS(51), TOP 09(41) a LIDEM(9). Tzn. předpokládá se, že se opírá se o těsnou většinu 101 hlasů.

Po krizi Věcí veřejných a odštěpení části jejich poslanců vznikla nová strana LIDEM, která poté VV v koalici nahradila. ODS od začátku volebního období přišla také již o 2 poslance (Pavla Béma a Michala Doktora).

V souvislosti s jednáním o daňovém balíčku však není vůbec jisté, jestli vláda většinu v Poslanecké sněmovně má. Ukáže se to při hlasování, které je také spojeno s důvěrou vládě. V této chvíli tedy o skutečném počtu hlasů můžeme jen spekulovat, a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Snížená sazba DPH byla zvýšena z deseti na čtrnáct procent od 1. ledna 2012 Novelou (.pdf) zákona o dani z přidané hodnoty č. 307/2011 Sb.

Ačkoliv existují některé odhady, zveřejněné již v roce 2011, nebo na počátku roku 2012 (např. Ministerstvo (.doc, str. 5) zdravotnictví zmiňuje odhadované zvýšení nákladů o 3,5 miliardy korun, Česká lékárnická komora potom 4-5 miliard korun), které se snažily přibližně vyčíslit dopad změny DPH na finanční situaci zdravotnictví, celkové dodatečné náklady ve zdravotnictví v důsledku zvýšení snížené sazby DPH za rok 2012 nejsou ještě známy. Na základě těchto faktů hodnotíme výrok Soni Markové jako neověřitelný.

Na základě volebního programu Strany zelených pro Středočeský kraj hodnotíme výrok jako pravdivý.

V bodě Doprava se konkrétně píše: "... Pohodlné a snadné cestování veřejnou dopravou v celém kraji včetně dojíždění do Prahy na jednu cenově výhodnou jízdenku bez ohledu na přestupy a použitý dopravní prostředek. Chceme je zajistit zřízením společného integrovaného dopravního systému podle úspěšného vzoru Jihomoravského kraje. "

Formulace (použití jedné jízdenky), stejně jako odkaz na vzor Jihomoravského kraje (kde je Brno nedílnou součástí krajského integrovaného systému dopravy) naznačuje propojení obou systémů integrovaných doprav a potvrzuje slova Lukáše Tůmy.

Výrok Kateřiny Klasnové je hodnocen na základě dohledané legislativy z webu Poslanecké sněmovny jako pravdivý.

Tzv. daňový balíček, tedy komplex opatření, který obsahuje mimo jiné zvýšení sazeb DPH, byl po vrácení Senátem Poslaneckou sněmovnou zamítnut 5. září 2012. Prezident Klaus jej tedy ani vetovat nemohl.

Opětovně byl tento zákon předložen do Sněmovny a prošel 1. čtením 18. září 2012. To, že jde o identický návrh, dokumentují slova ministra financí Kalouska, která pronesl při projednávání 18. září: " Dámy a pánové, dovolte, abych jménem vlády předložil soubor novel zákonů, které tato Sněmovna již projednávala v prvním, ve druhém a ve třetím čtení. Byly Poslaneckou sněmovnou schválené, nebyly však Poslaneckou sněmovnou schválené poté, co je vrátil Senát." Výrok Kateřiny Klasnové tak přesně pojmenovává jak fakt, že daňový balíček nebyl vetován prezidentem (jelikož vetován být ani nemohl), tak i fakt, že vláda předložila do Sněmovny identický text, který je aktuálně projednáván.

V usnesení Vlády ČR č. 819 ze dne 28. července 1999 byla kupní cena celkového počtu 4 089 763 ks akcií o nominální hodnotě 1 000,- Kč/1 ks stanovena na 650 000 000,- Kč. Tržní cena akcie Mostecké uhelné společnosti byla 28. července 1999 ve výši 127,040,- Kč/ks. Na základě výpočtu cena/ks zjistíme, že kupní cena v případě prodeje státních akcií byla stanovena na 158,933,- Kč/ks. To je cena odpovídající 125,1%, tedy o 25,1% vyšší. Sám například v rozhovoru pro on-line deník Týden.cz z listopadu 2011 také uvádí údaj 25%. Zde tedy o 5% přidává.