Opoziční smlouva (neboli tzv. “Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi ČSSD a ODS”), která byla uzavřena po parlamentních volbách 1998 (výsledky voleb), skutečně představovala politickou dohodu mezi dvěma tehdy nejsilnějšími stranami, a to vítězem voleb - Českou stranou sociálně demokratickou a v pořadí druhou Občanskou demokratickou stranou (více např. na stránkách internetového politologického časopisu e-polis).

Podíváme-li se na volební program Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), tedy strany, jejímž čestným předsedou je právě Miloš Zeman, najdeme totéž, co tvrdí.

Web SPOZ: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 21 - 25 %. (...) Navrhneme vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH resp. spotřební daní."

Názory Miloše Zemana: "Já osobně jsem zastáncem zvyšování daní, a to korporátních i osobních, a podporuji progresivní zdanění. Nemám nic proti zvyšování daně z luxusních výrobků, ale myslím si, že u základních potravin a léků by měla být DPH snížena."

Aktuální výše DPH podle Businessinfo.cz:"S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje:základní sazba daně ve výši 21 %, nebosnížená sazba daně ve výši 15 %."

Vláda schválilavěcný záměr zákona o 10.10. 2012 v tomto dokumentu (.doc, str.52) se počítá se vznikem tzv. Úřadu pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem.

V Rakousku (dle rak. ministerstva vnitra, něm.) je k návrhu kandidáta na Spolkové prezidentství potřeba získat podporu nejméně 6000 občanů. Ti mohou podporu deklarovat vyplněním prohlášení (tzv. Unterstützungserklärung) na úřadě ekvivalentním obecnímu úřadu v ČR. Notářské či soudní potvrzení je pak pouze alternativou podpisu prohlášení na úřadě. Přímo notářské potvrzení tak není nezbytné.

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako zavádějící.

Nepodařilo se nám dohledat žádné zdroje, které by osobu Miloše Zemana spojovaly přímo s autorstvím pamfletu Olovo. Na druhou stranu však materiál vznikl v okruhu nejbližších poradců Miloše Zemana a jeho jméno ve spojitosti s Olovem (nikoliv jeho autorstvím) média zmiňovala - např. Idnes, který na tuto kauzu upozornil. Aféra se úzce pojí s tehdejším týmem poradců M. Zemana a to konkrétně se jmény Vratislav Šíma a Zdeněk Šarapatka. První jmenovaný byl v kauze i stíhán, ale trestní stíhání bylo zastaveno. Oba jmenovaní byli během vyšetřování kauzy postaveni mimo službu jako poradci M. Zemana

Tento výrok označujeme na základě srovnání skutečných návrhů objemů výdajů státního rozpočtu pro roky 2012 (před a po vázání výdajů) a 2013 jako pravdivý.

Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k návrhu na rok 2012 (.pdf) je nižší o částku 8 933 175 000 Kč (tedy téměř 9 miliard Kč). Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k roku 2012 po vázání výdajů k 31.3. 2012 je nižší o částku 14 666 825 000 Kč.Oba tyto tedy údaje tedy v zásadě potvrzují a dokonce překračují premiérem uvedených 10 miliard.

3. ledna 2012, uveřejnilo Ministerstvo financí údaje o plnění státního rozpočtu za 2012. Celkový objem skutečných výdajů je vzhledem k návrhu rozpočtu pro rok 2013 (.pdf) nižší dokonce o částku 28 377 603 000 Kč.

Jana Bobošíková úspěšně kandidovala do Evropského parlamentu v roce 2004. Byla zvolena za hnutí NEZÁVISLÍ spolu s Vladimírem Železným.

Jakub Klouzal obdržel od Národní fondu proti korupci Cenu za odvahu a finanční částku 100 000 Kč za to, že oznámil údajné nestandardní postupy při zadávání veřejných zakázek na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, kde byl zaměstnán. V důsledku této činnosti údajně o své zaměstnání na tomto ministerstvu přišel. V prohlášení na svém facebookovém profilu (přepis viz např. Britské listy) také oznámil, že připravuje trestní oznámení na Karla Schwarzenberga a odrazoval voliče od jeho podpory v prezidentské volbě. Pro informaci přidáváme vyjádření ministerstva zahraničí k celé kauze.

Na základě stenozáznamu z 24. schůze Senátu v jeho současném funkčním období hodnotíme výrok jako pravdivý.

Senátor J. Dienstbier skutečně podal pozměňující návrh k Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, aby se náhrada nákladů právního zastoupení u tzv. bagatelních pohledávek vyplácela jen ve výjimečných případech.

Jiří Dienstbier svůj návrh Senátu vysvětloval takto: „Jestliže 80 – 90 % případů u bagatelních pohledávek nevyžaduje žádnou kvalifikovanou právní službu, potom princip by měl být, že se v tomto případě nepřiznává náhrada nákladů za takovouto službu, není-li poskytována. V těch 10 % případů může soud individuálně posoudit, že tam musela být právní služba poskytnuta, a proto, že náhradu v konkrétním případě přizná."

Česká politická scéna reagovala na kosovský konflikt nejednoznačně. Velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda uvedl, že: "Chybí explicitní podpora postupu aliance z řad českých představitelů - se světlou výjimkou pana prezidenta Havla a pana ministra Kavana." Diplomatické úsilí vlády Miloše Zemana o urovnání konfliktu vyústilo v tzv. česko-řeckou iniciativu, šlo o společný dokument diplomatů České republiky a Řecka. Stěžejní body této iniciativy byly: 1. Aliance přeruší na 2-3 dny bombardování; 2. Bělehrad stáhne své jednotky z Kosova; 3. Kosovská osvobozenecká armáda složí zbraně; 4. V Kosovu vznikne etnicky smíšená policie kontrolovaná jednotkami OSN.

Tento plán ovšem nakonec nebyl vedením NATO přijat.