Roman Smetana byl odsouzen ke 100 hodinám obecně prospěšných prací a náhradě škody. Tu uhradil nicméně trest nastoupit odmítl a ani se proti němu neodvolal. Následně mu tedy byl vyměřen trest odnětí svobody ve výši 100 dní nepodmíněně. Do vězení pak nastoupil téměř s měsíčním zpožděním, když se sám vydal policii. Celou kauzu zevrubně shrnuje např. Aktuálně.cz. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, kdyby se chybovost na podpisových listinách zprůměrovala a nesčítala, tak by Jana Bobošíková překonala potřebou hranici. Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý by skončili těsně pod potřebným počtem - chybělo by jim asi tisíc podpisů.

POČTY PODPISŮ ODMÍTNUTÝCH KANDIDÁTŮ PO OPRAVĚ:

Jana Bobošíková by nově měla procentuální chybovost 9,58 %, její výsledný počet podpisů by tedy byl 50 809 a do prezidentských voleb by měla být zaregistrována.

Procentuální chybovost Tomio Okamury by byla 21,15 % a počet hlasů 48 858.Vladimír Dlouhý by s opravenou procentuální chybovostí 17,31 % dosáhl na 48 926 podpisů.

V ČEM JE PROBLÉM?

V prováděcím zákoně k přímé volbě prezidenta (zákon č. 275/2012 Sb.) je ustanovení, které říká, že od počtu podpisů podepsaných na petici se odečte "počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích (například bude-li chybovost v obou kontrolních vzorcích takto zjištěná celkem 10 %, odečítá se 10 % občanů podepsaných na petici)".Vp = Cp – [Cp x (C1 C2)] / 100

Vp je výsledný počet započtených občanů podepsaných na petici

Cp je celkový počet občanů podepsaných na petici
C1 je relativní chybovost kontrolního vzorku č. 1 v %
C2 je relativní chybovost kontrolního vzorku č. 2 v %

Zdroj: ČT

Detailní informace zde.

Jelikož platné zákony popisují pravomoci ve znění výroku senátora Dientsbiera, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Prezident je oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. (Zákon o Ústavním soudu, § 64, odst. 1, písm. a) ).

Zákon o zpravodajských službách (č. 153/1994 Sb.) v § 8 řeší Dientsbierem zmíněné pravomoci. Konkrétně tato pasáž zákona zní: "(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoli v o to
požádají zprávy o své činnosti .

(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti
těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády."

Podle oficiálního webu ke kandidatuře Táni Fischerové na prezidentku nasbíral její tým okolo 80 tisíc podpisů. Po vyřazení některých podpisů byla 6. listopadu odevzdána kandidátní listina s více než 72 tisíci hlasy.

V závěrech kontroly financování stavby dálničního okruhu kolem Prahy Nejvyšší kontrolní úřad shledal výrazná pochybení na straně ŘSD. V rozporu se zákonem o veřejných zakázkách použilo ŘSD mezi lety 2005 až 2011 celkem 5,7 mld. Kč ze SFDI.

Současný hejtman Zimola byl od května roku 2004 předsedou OVV ČSSD v Jindřichově Hradci, předsedou klubu zastupitelů kraje byl Ing. Bc. Miroslav Krejča, CSc., který proti převodu nemocnic na akciové společnosti brojil.

Ke dni 16. listopadu 2012 eviduje Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky ve svém pravidelném týdenním hlášení v tabulce (.pdf, str.2) s názvem Stav ubytovacích kapacit ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky celkovou využitelnost 107,96 %. Ačkoliv lze nalézt vězeňská zařízení, která kapacitu naplněnou nemají, z celkového pohledu má ČR opravdu věznice přeplněné.

Politolog Lubomír Kopeček ve své knize Éra nevinnosti na straně 157 popisuje tento problém následovně: “Pracovní text ústavy dostala vláda na stůl na konci října (1992). Premiér ovšem neskrýval nespokojenost a některé pasáže “zkorigoval”. Příznačně jeho hlavní zásahy do “karlovarského” návrhu ústavy se týkaly pravomocí prezidenta. Klaus omezil právo veta hlavy státu pouze na ústavní zákony (původně se mělo vztahovat na všechny zákony)...”. Autor odkazuje také na článek MF DNES z 4. prosince 1992 “Takzvané škrty v ústavě”. Kopeček dále píše (str. 158): “(Havel) díky svému velkému neformálnímu vlivu na politiky opozice i koalice přitom dokázal mnohé své představy o postavení prezidenta i tak prosadit, což dokládá osud tří zmíněných umenšení prezidentských pravomocí prosazovaných Klausem.”

Na základě tohoto textu lze tvrdit, že tehdejší premiér Václav Klaus chtěl institut veta omezit, nicméně díky postavení tehdejšího prezidenta Havla na politické scéně došlo ke kompromisu, který vedl k současné úpravě prezidentské pravomoci v otázce veta.

Doplňme, že současná úprava prezidentského veta vychází z článku 50 Ústavy:

(1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.(2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.

Senátorka Eliška Wagnerová zmínila možnost ústavní stížnosti a 60 denní lhůty v pořadu Otázky Václava Moravce ze dne 25. listopadu 2012. Její řeč lze shlédnout ve videoarchivu zmíněného pořadu (39. minuta pořadu). Totéž také uvádí článek na stránkách České televize. Ústavní stížnost, jež lze podat po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které musí být známé nejpozději 13. prosince 2012. Následná lhůta na ústavní stížnost je tedy v rozmezí 13. prosince 2012 až 11. února 2013 což rozhodně přesahuje termín plánovaných prezidentských voleb (11. - 12. ledna 2013).

Konkrétně výrok Elišky Wagnerové zněl: “ No a tedy pokud se to dostane k Ústavnímu soudu, a já v tom vidím tedy velkou slabinu také, že ten zákon nepočítal právě s tou možností podání ústavní stížnosti s tím, že na ústavní stížnost je 60 dnů. A na tom nemůže být prostě ten stěžovatel krácen. Na 60 dnů od 13. prosince, o kterém zde bylo hovořeno, přichází až do února, jo.”

Nepodařilo se nám dohledat k 29. říjnu 2012 předsedou Senátu zmíněný návrh, tudíž nelze ani posoudit, zda bude projednáván na příští řádné schůzi Senátu. Legislativa je v tuto chvíli pravděpodobně připravována, nicméně pro absenci veřejně dostupného zdroje o ní je výrok hodnocen jako neověřitelný.