Server Idnes vydal 12. dubna 2000 text, kde popisuje, že premiér Zeman má 10 poradců, kteří tuto funkci zastávají na plný pracovní úvazek. Nicméně jiný text stejného serveru (z 26. března 2000) píše i o konkrétním “externím poradci”, který mezi nimi nefiguruje. Je tedy pravděpodobné, že mimo “plnohodných poradců” měl expremiér Zeman i další osoby, které mu radily. Nelze však dohledat ucelený seznam těchto osob.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Vládní návrh zákona 236/1995 Sb o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánu a soudců a poslanců Evropského parlamentu skutečně obsahuje pět možných variant navrhovaných úprav.

Video, ve kterém Jana Bobošíková předává kytici růží G. Husákovi bylo odvysíláno v pořadu Před 25 lety, 25.6.2010, dostupné je stále ve videoarchivu ČT. Jana Bobošíková tedy správně uvádí i časové období - zhruba 2 a půl roku, i fakt, že video bylo odvysíláno v České televizi, odkud se předunulo například na server Youtube.

Příloha výčtového zákona (viz. výrok 9) konkrétně uvádí ve výčtu, který se vztahuje k Řádu svaté Voršily Římské unie: “čp.1435 budova se stavební plochou 944/2
•pozemky č.k. 944/1 stavební plocha, 944/3 ostatní plocha, 944/4
•stavební plocha
•Vlastník: Čs. stát - Národní divadlo
•Uživatel: jako vlastník
•Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 341 pro obec Praha a k.ú. Nové Město” Výčtový zákon (jeho příloha) tedy skutečně zmíněnou nemovitost přisoudil konkrétnímu řádu, nicméně není již zcela jasné, zda zákon obsahoval chyby, respektive jestli řádu budova nikdy nepatřila a Národní divadlo o ni přijít nemělo. Vzhledem k absenci jasného a spolehlivého zdroje (o této problematice na půdě Sněmovny hovořili jednotliví poslanci) je výrok jako celek hodnocen jako neověřitelný.

Mezi výdaji transparentního účtu Jana Fischera jsme nalezli výdaje v celkové hodnotě 852 tis. Korun, které lze bezesporu spojit s jeho cestou do USA v září letošního roku. Přikládáme tabulku výdejů, učiněných mezi 12. září a 1. října:

Položka na účtuČástka (v Kč) letenky USA335 433letenky USA47 632letenky doplatek29 289knížky - dárky do USA6 500AMTRAK10 584HOSPODA; NEW YORK6 374PARK PALACE GOURMET II; WASHINGTON241PARK PALACE GOURMET II; WASHINGTON342PARK PALACE GOURMET II; WASHINGTON199HOSPODA; NEW YORK185FAIRFAX RESTAURANT; WASHINGTON2 660GUESTBOOKER.COM48 737FITZPATRICK GRAND CEN; NYC1 161UPSTAIRS ON THE SQUARE; CAMBRIDGE4 158NYC - TAXI1 239doplatek - letenka48 199ubytování v USA asist. služba a salonek309 000

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webu volby.cz jako pravdivý.

Pokud srovnáme počet získaných zvolených zastupitelů (podle navrhující stran) KDU-ČSL ve volbách 2008 a 2012, zjistíme, že v roce 2008 získali lidovci 56 zastupitelů a v letošních volbách 61. Strana také získala větší procent hlasů. Výrok Pavla Bělobrádka tak hodnotíme jako pravdivý.

Na základě dohledané novely zákona o státním podniku, která je v současnosti v Poslanecké sněmovně, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Do Poslanecké sněmovny byla zmíněná novela předložena (.pdf) 22. srpna 2012.

Bod 5 novely přesně uvádí: "V § 19 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Zakladatel může rozhodnout o tom, že podnik je povinen vytvořit a spravovat
fond zakladatele. Rozhodne-li zakladatel o vytvoření fondu zakladatele, doplní pravidla
jeho tvorby a užití do statutu podniku. Do fondu zakladatele podnik převede
zakladatelem určenou část nerozděleného zisku. Finanční prostředky v tomto fondu
mohou být na základě rozhodnutí zakladatele převedeny do státního rozpočtu nebo
uvolněny pro krytí odůvodněných potřeb podniku; toto rozhodnutí zakladatele může být
učiněno jen po předchozím souhlasu vlády vydaném na návrh zakladatele. Je-li
zakladatelem rozhodnuto o vytvoření fondu zakladatele, podnik bez zbytečného odkladu
přizpůsobí svou plánovací dokumentaci a koncepci rozvoje této skutečnosti.“."

Rada Moravskoslezského kraje má 7 uvolněných členů, kteří vykonávají funkci hejtmana a náměstka/náměstkyně. Jak vyplývá ze zápisu (bod 9) z ustavujícího jednání zastupitelstva kraje pro toto volební období, další uvolněné radní kraj skutečně nemá.

Počet náměstků hejtmana v jiných krajích: Zlínský: 2 Olomoucký: 7 Jihomoravský: 4 Pardubický: 2 Vysočina: 2 Jihočeský: 2 Středočeský: 5 Plzeňský: 3 Karlovarský: 4 Ústecký: 1 Liberecký: 4 Královéhradecký: 3

Vzhledem k tomu, že až na 1 kraj má skutečně Moravskoslezský kraj větší počet náměstků hejtmana a současně nemá žádné uvolněné radní, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý.

Politolog Lubomír Kopeček ve své knize Éra nevinnosti na straně 157 popisuje tento problém následovně: “Pracovní text ústavy dostala vláda na stůl na konci října (1992). Premiér ovšem neskrýval nespokojenost a některé pasáže “zkorigoval”. Příznačně jeho hlavní zásahy do “karlovarského” návrhu ústavy se týkaly pravomocí prezidenta. Klaus omezil právo veta hlavy státu pouze na ústavní zákony (původně se mělo vztahovat na všechny zákony)...”. Autor odkazuje také na článek MF DNES z 4. prosince 1992 “Takzvané škrty v ústavě”. Kopeček dále píše (str. 158): “(Havel) díky svému velkému neformálnímu vlivu na politiky opozice i koalice přitom dokázal mnohé své představy o postavení prezidenta i tak prosadit, což dokládá osud tří zmíněných umenšení prezidentských pravomocí prosazovaných Klausem.”

Na základě tohoto textu lze tvrdit, že tehdejší premiér Václav Klaus chtěl institut veta omezit, nicméně díky postavení tehdejšího prezidenta Havla na politické scéně došlo ke kompromisu, který vedl k současné úpravě prezidentské pravomoci v otázce veta.

Doplňme, že současná úprava prezidentského veta vychází z článku 50 Ústavy:

(1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.(2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.

Je pravda, že výše plateb je poslední tři roky zmrazena, což můžeme chápat jako řadu let. Poslední navýšení plateb za státní pojištěnce proběhlo k 1. lednu 2010 a návrh současného ministra zdravotnictví Hegera na zvýšení vyměřovacího základu pro rok 2013 vládou neprošel.

ČTK: "Nečas připustil, že zvýšení příspěvků na státní pojištěnce by rychle a jednoduše deficit zdravotních pojišťoven smazalo, ale znamenalo by větší zatížení pro státní rozpočet.K 31. prosinci zajišťovalo služby osm zdravotních pojišťoven pro 10,403.553 pojištěnců. V průměru za 6,07 milionu lidí hradil pojistné stát, při měsíční platbě 723 korun to za rok bylo 52,717 miliardy korun." Podíváme-li se na hospodaření zdravotních pojišťoven za rok 2011, pak je na tom VZP relativně nejhůře.