Podle údajů popisujících metodiku sestavení indexu korupce ve vybrané zemi tzv. Index vnímání korupce (Corruption Perception Index) uveřejněných na webových stránkách a v dalších dokumentech mezinárodní organizace Transparency International (TI), je výrok pravdivý. TI ve své metodice pro rok 2011 uvádí, že Index vnímání korupce je souhrnný indikátor vypočítaný pomocí údajů ze 17 zdrojů poskytnutých 13 renomovanými institucemi (např. African Development Bank, Asian Development Bank, Bertelsmann Foundation a další), které měří celkový rozsah korupce (frekvence, výše úplatků) ve veřejném prostoru. Mezi zdroje informací o dílčí zemi jsou zařazeni, jak obyvatelé tak cizinci se vztahu k ní, kdy se jedná o kombinaci jejich subjektivních hodnocení založených na mixu hospodářských průzkumů, analýz ekonomického rizika a hodnocení expertů z mezinárodních institucí (přesně: “The sources used in the CPI 2011 draw on the perceptions of both resident and nonresident experts and are a mixture of business surveys, assessments by commercial risk analysts and country experts from international institutions.”) Samotný výpočet indexu se skládá ze 3 kroků z nichž poslední (předchozí dva zajišťují konvertabilitu a snižují míru zkreslení u porovnávaných zemí) zahrnuje zprůměrování všech hodnot pro zkoumanou zemi, kdy musí existovat minimální tři oddělené série dat (dílčích “indexů) a zdrojů, aby mohla být země ohodnocena.

Přesný popis všech kroků se nachází na zmíněných webových stránkách v odkazu DOWNLOAD DATA (.zip).

Dle informací Komerční banky byl zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun podepsán 12. září 2007, tedy v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje skutečně Petr Bendl.

Výrok Heleny Langšádlové na základě informací Komerční banky tedy hodnotíme jako pravdivý.

Nehodnotíme do jaké míry „této vládě trhy věří“, ale v současné době Česká republika skutečně dosahuje příznivého hodnocení ratingových agentur, např Moody's hodnotí ČR stupněm A1.

V červenci letošního roku úrok z českých dluhopisů činil 2,33%, v říjnu pak ČR vydala dluhopisy za 750 milionů euro s úrokem 2,871%.

Úrok z českých dluhopisů se tedy skutečně v poslední době pohyboval mezi dvěma až třemi procenty a druhou část výroku proto hodnotíme jako pravdivou.

Informace o počtu členů jednotlivých poslaneckých klubů lze nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. Současná vládní koalice se skládá ze tří stran - strany ODS, TOP 09 a Starostové a uskupení LIDEM. Na stránkách poslanecké sněmovny se uvádí, že poslanecký klub ODS má v současnosti 51 členů. Dle aktuálních informací serverů ČT24 však 31. října odešel z ODS poslanec Radim Fiala. Na jmenovaném serveru lze dohledat také videozáznam prohlášení tohoto poslance. V poslaneckém klubu ODS je tedy celkem 50 poslanců, přičemž o pěti z nich se hovoří jako o "rebelech", zejména ve spojitosti s daňovým balíčkem.

Poslanecký klub strany TOP09 a Starostů čítá dle informací na stránkách sněmovny 41 poslanců.

Dále je ve sněmovně 15 tzv. nezařazených poslanců. Část z této skupiny tvoří členové nově vzniklého uskupení LIDEM, které ještě nemá svůj poslanecký klub, v tomto uskupení je dle informací strany 7 poslanců.

Pokud vycházíme z údajů o počtech členů jednotivých poslaneckých klubů, lze tedy celkem k vládní koalici oficiálně počítat 98 poslanců, včetně pěti tzv. "rebelů", uvedených výše. Ačkoliv při hlasování o konkrétních zákonech může dojít k podpoře vládních návrhů ze strany některých nezařazených poslanců, a jelikož není jasné, jak se zachovají tzv. "rebelové", vládní koalice v současnosti ve sněmovně nedisponuje stabilní absolutní většinou, a proto hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle oficiálních stránek Lesů ČR je zakladatelem této firmy Ministerstvo zemědělství České republiky.

Výrok Pavla Suchánka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařil potřebné informace dohledat. V zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se můžeme v paragrafu 91, odstavcích 1 a 2 dočíst, že výbor má na projednání zákona lhůtu 60 dní, která smí být zkrácena na 30 dní. K připomínkovému řízení v rámci výborů se zákon ale nevyjadřuje.

Ve stejném duchu se Táňa Fischerová vyjádřila už v červenci letošního roku pro portál iDNES.cz. I podle serveru Novinky.cz nepoužívá Fischerová pro svoji prezidentskou kampaň billboardy.

Podle údajů Eurostatu z března 2012 (.pdf - tabulka str. 2) byla Praha v roce 2009 (novější data nejsou dostupná) vskutku sedmým nejbohatším regionem v rámci EU se 175 % průměrného evropského HDP.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je pravdivý na základě informací zveřejněných na serverech internetových deníků. Při kontrole přihlášek kandidátů do přímé volby prezidenta Ministerstvo vnitra obvinilo Miloše Zemana z udání svého trvalého pobytu na jiné adrese, než uvedl na kandidátní listině a ve svém prohlášení. Následně však vyšlo najevo, že se jednalo pouze o formální chybu v interpunkci v uvedeném názvu ulice trvalého bydliště.

V Československé republice nebylo křeslo hlavy státu obsazeno mezi 5. říjnem 1938 a 30. listopadem téhož roku, kdy šlo o dobu mezi abdikací Edvarda Beneše a zvolením Emila Háchy. Kratším obdobím bez prezidenta si též země prošla po událostech 17. listopadu 1989 - Gustáv Husák abdikoval 10. prosince 1989 a nový prezident byl zvolen 29. prosince 1989. Nejdelším obdobím bez prezidenta se však vyznačovala doba předcházející rozdělení Československé republiky. Václav Havel abdikoval 20. července 1992 jako prezident do té doby jednotného státu, aby byl 26. ledna 1993 zvolen prezidentem samostatné České republiky.