Ministerstvo zahraničí rušilo jednotlivá obchodní oddělení na ambasádách, což postihlo zvláště obchodní rady a jejich úřednický aparát. Zároveň je však nutné dodat, že se minimálně část poptávky společností (dříve obsluhované ambasádami) po pomoci při exportu přesunula směrem k agentuře Czech Trade.

Pro doplnění uvádíme informaci agentur Mediafax, která informovala o záměru ministra Kuby na navrácení obchodních radů na jednotlivé ambasády. Tento koncept je ovšem ve stadiu příprav.

Na konci roku 2011 zanikl např. samostatný Výzkumný ústav pedagogický (VUP, IČO 00022161), když skončilo postupné slučování tří institucí v dnešní Národní ústav pro vzdělávání (NUV). Jak uvádí web NUV, zmíněné instituce jsou přímo řízeny ministerstvem a tudíž je nutno zrušení VUP přisoudit vládě Petra Nečase.

Dodejme, že mimo uvedené tři instituce jsme žádný zrušený úřad nenalezli a že zánik úřadu sloučením mohl zachovat stávající počet zaměstnanců (což jsme neověřovali).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám i přes intenzivní snahu a zapojení švédských kolegů, nepodařilo nalézt relevantní zdroj, který by popisoval vztah mezi švédským králem a tamějším podnikatelským sektorem.

Vyjádření Lukoil Aviation Czech, s.r.o., ani její mateřské společnosti ke sponzorským darům pro prezidentskou kampaň Miloše Zemana není dohledatelné. K dispozici je pouze rozhovor Martina Nejedlého (Lidovky.cz), jednatele společnosti a místopředsedy Zemanovců, že zmíněná firma dar straně neposkytla. Toto prohlášení je ovšem z 11. října 2010, nejde o oficiální prohlášení firmy, ale o soukromý rozhovor Nejedlého. Tento rozhovor se navíc prezidentské kampaně Miloše Zemana vůbec netýká.

Vzhledem k tomu, že se v médiích výrok opakuje a částečně posouvá, tak jej doplňujeme.

Miloš Zeman se 8. ledna 2012 v pořadu TV Nova Televizní Noviny: Cesty na Hrad vyjádřil podobně v duchu svého původního výroku. Uvedl, že zmíněné oficiální vyjádření firmy Lukoil bylo zveřejněno v posledních 4 měsících v tištěném médiu. Vyšlo najevo, že oním deníkem je MF Dnes, která otiskla následující článek (uvádíme jej celý). Pod článkem také přidáváme náš komentář.

MF DNES - 29. 11. 2012. Str. 11. Rubrika Ekonomika. Autor: Jana Klímová.

Bez rafinerie moc dalších pump nebude, říká LukoilRuský ropný gigant, který ovládá čtyři procenta českého trhu s pohonnými hmotami, by rád získal podíl v tuzemských rafineriích. Unipetrol, Shell či ENI na jeho vábení zatím neslyší.PRAHA Síť čtyř desítek čerpacích stanic ruské firmy Lukoil, které ve srovnání s konkurencí nabízejí nižší ceny benzinu a nafty, se v dohledné době nebude výrazně rozrůstat. "Chceme ji dál rozšiřovat, ale teď nemá smysl mluvit o nějakém skokovém nárůstu počtu pump, protože zde nemáme rafinérské kapacity. To náš růst limituje," řekl MF DNES ředitel Lukoilu pro střední Evropu a země Beneluxu Bulat Subajev.
Lukoil je třetí největší soukromá firma na světě, která jen za letošní třetí čtvrtletí vydělala v přepočtu 68 miliard korun čistého. Kromě těžby ropy vlastní i rafinerie, žádné z nich však nejsou ve střední Evropě. Koupit si podíl v tuzemských rafineriích a mít přístup k vlastním pohonným hmotám by tak z finančního hlediska asi nebyl problém. Potíž je ale v tom, že se zatím žádný ze tří akcionářů rafinerií, Unipetrol ovládaný polským PKN Orlen, americký Shell či italská ENI, zatím k prodeji nerozhodl. Jednání zřejmě dříve vedl Shell, dohoda však nikdy nebyla uzavřena.
"Mít ucelený řetězec od těžby přes rafinerie až po prodej dává smysl, proto máme zájem i o zdejší rafinerie. Ale všechno záleží na podmínkách. Až dostaneme nabídku, rádi ji vyhodnotíme podle našich investičních kritérií. Jsme připraveni jednat,"dodal Subajev.
Dovážet vlastní pohonné hmoty je podle něj drahé, takže letos Lukoil vše nakupuje právě od České rafinérské. To, že prodává pohonné hmoty o korunu až dvě levněji než ostatní velké řetězce pump, je podle Subajeva díky tomu, že firma nedělá nákladné marketingové kampaně a tím ušetří.
Vydělávat chce navíc hlavně na prodeji zboží v shopu, jež doplňuje stojany s palivy. "Neinvestujeme do velkých reklamních kampaní, protože to stojí spoustu peněz a také se snažíme být méně a méně závislí na marži z prodeje paliv. Nemyslím, že ta ještě někdy poroste, proto jsou pro nás takovou prioritou naše obchody. Cílem je, aby zboží mimo paliva hrálo v našich ziscích čím dál větší podíl," uvedl Subajev.

Za tři roky ztráty 140 milionů

Úspora za reklamu ovšem zjevně není tak velká, aby to společnosti finančně vycházelo. Podle výroční z p r á v y za rok 2011 měl totiž Lukoil ČR ztrátu více než 40 milionů a za poslední tři roky tak celkem dosáhla už kolem 140 milionů korun. Lukoil má v Česku čtyři procenta trhu s pohonnými hmotami, kterých loni prodal 197 milionů litrů a utržil za to 5,4 miliardy korun. Tržby z obchodů dosáhly 682 milionů. Ruští olejáři v Česku prosluli také jako firma, jež má blízko k lidem kolem Strany práv občanů Zemanovci v čele s čestným předsedou a nyní i kandidátem na prezidenta Milošem Zemanem.
Dva z významných straníků totiž mají na Lukoil vazby. Subajev však odmítá, že by Lukoil sám nějak stranu podporoval. "Nesponzorujeme žádné politické strany a nehrajeme žádné politické hry. Pokud chtějí naši zaměstnanci dát nějak najevo svoje politické preference, tak jim to nemůžeme zakazovat, ale jako firma jsme zcela apolitičtí," vysvětlil. O zájmech Lukoilu v politice se spekulovalo již před čtyřmi lety, kdy firma sponzorovala ruské vydání knihy prezidenta Václava Klause Modrá, nikoliv zelená planeta.

Foto: Bulat Subajev vede Lukoil ve střední Evropě a Beneluxu.
Foto: Shutterstock Tento text, jak z něj jasně vyplývá, není oficiálním prohlášením firmy Lukoil, který by konkrétně uváděl, že firma nedává straně SPOZ, resp. kampani Miloše Zemana ani korunu, ale článkem, který se primárně zabývá zcela jinou problematikou. Z tohoto důvodu trváme na původním hodnocení výroku Miloše Zemana.

Zákon č. 218/2002 Sb., byl uveřejněn ve Sbírce zákonů 28. května 2002. Dosud nenabyl (až na některé jeho části) účinnosti - té by měl nabýt v plném znění 1. ledna 2015. Účinnost tohoto zákona byla odkládána celkově pětkrát s tím, že poslední odložení bylo podepsáno prezidentem Klausem na konci roku 2011. Na druhou stranu je nutné dodat, že vláda připravuje zcela novou verzi služebního zákona, která by měla zákon č. 218/2002 Sb., nahradit.

Ústavní zákon 57/1946 Sb. opravdu recipoval prezidentské dekrety a udělil jim sílu ústavního zákona. Ústavní soud České republiky také v řadě případů odmítl návrhy na zrušení Benešových dekretů, z čehož lze usoudit, že je považuje za součást českého právního pořádku.

Součástí daňové reformy účinné od roku 2008 bylo mimo jiné zavedení tzv. superhrubé mzdy a zastropování odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Koncept superhrubé mzdy je založený na tom, že daň z příjmů se vypočítává z hrubé mzdy zvýšené o odvody na zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem. Protože byl zároveň stanoven strop pro tyto odvody, dochází u vysokopříjmových skupin k mírné degresi, kdy je tzv. efektivní sazba daně (poměr hrubé mzdy a skutečně odvedené daně) nižší než u nízkopříjmových skupin.

Superhrubá mzda byla zrušena v rámci daňové reformy, novela počítá s účinností od roku 2015.

Na základě výše uvedeného výrok hodnotíme jako pravdivý, i když degrese je způsobena spíše zastropováním odvodů na pojistné, než superhrubou mzdou.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož v období od března 2012 do ledna 2013 se hlasovalo o vyslovení nedůvěry vládě pouze třikrát z iniciativy opozice. Co se týče počtu hlasů, ty však skutečně zůstávají víceméně stejné a vyvážené.

20. března 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 85, proti: 113)

18. července 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 89, proti: 89)

17. ledna 2013 - vyslovení nedůvěry (pro: 86, proti: 93)

Výrok Elišky Wágnerové hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací nalezených v českých internetových denících.

O tom, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman uvedl počet kauz, kterých se amnestie týká, informovali například novinky.cz, denik.cz či lidovky.cz. Stalo se tak ve středu 9. ledna, tedy více než týden po vyhlášení amnestie.

První odhad počtu kauz však zveřejnila vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová již 2. ledna. Informoval o tom deník novinky.cz.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Zdenek Koudelka byl v letech 2006 až 2010 jedním ze dvou náměstku nejvyššího státního zastupitelství.

Podle aktualne.cz však: " Nejvyšší státní zástupkyně navrhla ministru spravedlnosti jmenování dvou nových náměstků - pro oblast legislativní působnosti a pro oblast netrestní. Exposlanec Koudelka bude působit jako státní zástupce a zároveň náměstek v oblasti legislativy. Pro oblast netrestní působnosti navrhla Vesecká advokátku Olgu Šebková, kterého doposud působila Zejména v obchodní a konkursní problematice".