Výrok předsedkyně posl. klubu VV je na základě dohledaných veřejných informací MFČR hodnocen jako pravdivý.

Ministerstvo financí zveřejnilo pokladní plnění státního rozpočtu za období leden až červen 2012. Co se týká DPH, tak uvádí: "Inkaso DPH představovalo 92,1 mld. Kč, tj. 41,6 % rozpočtu, což je o 6,9 procentního bodu nižší plnění než v červnu minulého roku. Meziročně kleslo o 2,5 mld. Kč, tj. o 2,6 %. Rozpočet počítá s růstem o 15,5 % proti skutečnosti roku 2011." Je tedy zcela zjevné, že výběr DPH velmi významně zaostává za očekávanou predikcí výběru daně a to za oba kvartály roku 2012. Na základě tohoto zjištění hodnotíme výrok Kateřiny Klasnové jako pravdivý.

Na základě dohledaných dat je patrné, že za poslední rok je důvěra občanů ve vládu na svém dosavadním minimu. Protože se nepodařilo najít výsledky průzkumů veřejného mínění za sledovanou dobu pouze z jednoho zdroje, data pochází ze dvou odlišných zdrojů - do roku 2009 z agentury CVVM, v letech 2010 - 2012 z agentury STEM.

Vývoj důvěry vládě v ČR v letech 1990 - 2009 podle IVVM/CVVM (.pdf, str. 4), pololetní průměry; vývoj důvěry vládě v ČR v letech 2010 - 2012 podle STEM (prosinec 2010, červen 2011, prosinec 2011, září 2012):

důvěra v %

důvěra v %

důvěra v %

důvěra v %

důvěra v %

I/1990

79

I/1995

54

I/2000

28

I/2005

29

I/2010

x

II/1990

72

II/1995

54

II/2000

35

II/2005

42

prosinec/2010

32

I/1991

67

I/1996

51

I/2001

37

I/2006

42

červen/2011

16

II/1991

56

II/1996

49

II/2001

40

II/2006

x

prosinec/2011

16

I/1992

50

I/1997

39

I/2002

43

I/2007

33

září/2012

17

II/1992

56

II/1997

27

II/2002

37

II/2007

29

I/1993

58

I/1998

37

I/2003

41

I/2008

29

II/1993

57

II/1998

41

II/2003

32

II/2008

27

I/1994

57

I/1999

33

I/2004

31

I/2009

29

II/1994

55

II/1999

23

II/2004

34

II/2009

54

ČR je jako nástupce ČSFR vázána (vláda.cz) zejména Mezinárodním paktem (.pdf) o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který v článku 11 uvádí mj. právo na “přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodinu, zahrnujíce v to dostatečnou výživu, šatstvo, byt”. Výčet dalších úmluv, deklarací aj. poskytuje web Českého helsinského výboru. Je tedy pravda, že ČR, resp. státy, kterým je ČR nástupcem, k Dienstbierem zmíněným dokumentům přistoupily.

Ke dni 16. listopadu 2012 eviduje Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky ve svém pravidelném týdenním hlášení v tabulce (.pdf, str.2) s názvem Stav ubytovacích kapacit ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky celkovou využitelnost 107,96 %. Ačkoliv lze nalézt vězeňská zařízení, která kapacitu naplněnou nemají, z celkového pohledu má ČR opravdu věznice přeplněné.

Dle nalezených zákonů označujeme tento výrok za pravdivý.

Takzvanou solární daň zavádí zákon (.pdf) č. 402/2010 Sb. ze dne 14. prosince 2010. Tento zákon mění zákon (.pdf, současné znění) č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

V tomto zákoně, konkrétně v §7a, je uvedeno, že odvod elektřiny ze slunečního záření se vztahuje na elektřinu vyrobenou v zařízení uvedeném do provozu v letech 2009 a 2010 v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013.

Míru plynofikace Polska ve srovnání s Českou republikou lze hodnotit na základě různých indikátorů.

Nejprve se můžeme podívat na hrubou spotřebu zemního plynu v obou zemích. Dle statistik (.pdf, aj) Evropské komise činila v roce 2010 hrubá vnitrostátní spotřeba plynu v ČR 8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 138), tj. 0,761 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (pokud počítáme se středním stavem obyvatelstva k 1.červenci 2010, tak jak jej udává ČSÚ (.xls)). V Polsku pak činila 12,8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 172), tj. 0,335 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (počet obyvatel jsme čerpali z demografické ročenky (.pdf, aj., str. 68) polského Centrálního statistického úřadu).

Dále lze ve výše zmiňovaných statistikách Evropské komise na straně 19 nalézt také znázornění tzv. energetických mixů jednotlivých zemí EU-27. Z uvedeného grafu vyplývá, že podíl plynu na hrubé domácí spotřebě v Polsku je mnohem nižší než v ČR. Spotřeba Polska je do velké míry závislá na uhlí.

Na základě statistik Evropské komise tedy hodnotíme výrok Víta Slováčka jako pravdivý.

Zde je možné citovat zmíněný nález Ústavního soudu zabývající se zrušením veřejné služby pro nezaměstnané:

"I. Ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů."

Webové stránky ministerstva práce a sociálních věcí ani úřadů práce sice o této změně zatím neinformují, jak ale napsal server idnes.cz již ve čtvrtek 29. listopadu, ministryně v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu vydala pokyn úřadům práce dočasně pozastavit zadávání tzv. veřejné služby.

Platnost této změny potvrzuje v pondělním článku například aktualne.cz s odvoláním na tiskový odbor ministerstva práce a sociálních věcí.

Na základě Článku 46 Ústavy České republiky je výrok pravdivý.

Zmíněný článek uvádí, že (1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení (Poslaneckou sněmovnou). (2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím. (3) Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat.

Výrok hodnotíme na základě formulace z volebního programu TOP 09 jako pravdivý. Na oficiálních stránkách Pavola Lukšy nalezneme v části o podpoře zaměstnanosti deklarováno toto: "Je načase začít hledat zahraniční investory v perspektivních částech světa, jako je Asie a jižní Amerika. Proto vyšleme velvyslance přímo do Šanghaje, aby mohl s tamními investory osobně hovořit o možnostech podnikání v našem kraji."