Přestože lze nalézt konkrétní sazby daně, které došly snížení, celkové daňové zatížení ve srovnání s dobou vlád ČSSD není "mnohem" nižší.

Příklady sazeb daní, které po roce 2006 poklesly, najdeme v dani z příjmů právnických osob (PO - přehledně shrnují např. portály účetní kavárna a euroekonom) či nejvyšší sazbě daně z příjmů fyzických osob (FO - fullcom.cz). Narostla naopak zejm. snížená sazba DPH (berne.cz). K posouzení celkové daňové zátěže ale nestačí porovnávat jednotlivé sazby: vhodná je zejm. složená daňová kvóta (dále jen kvóta, podíl daní a odvodů na sociální zabezpečení ku HDP). I ministrův kolega, Miroslav Kalousek, se na její výši často odvolává (např. pro LN). Níže proto kromě sazeb zmíněných daní uvádíme také kvótu dle údajů OECD (dále zde, .xls) a pro srovnání také Eurostatu v letech nástupu a odchodu ČSSD z vlády v roce 2004, kdy kvóta v ČR dosáhla maxima, a v r. 2011, pro který jako poslední máme data.

(vše v %)

1998200420062011daň z příjmu PO

35

28

24

19

nejv. sazba DPFO

40

32

32

15

DPH (zákl./sníž.)

22/5

19/5

19/9

20/10

kvóta (OECD)

33,8

36,3

35,6

35,3

kvóta (EUROSTAT)

33,5

35,9

35,4

34,5

Kvóta v roce 2011 byla proti roku 2004 nižší o 1 % (OECD), resp. 1,4 % (Eurostat). To ovšem hovoříme pouze o maximu z doby vlád ČSSD, v jiných letech bylo celkové zatížení dokonce nižší, než je nyní.

Je tedy zjevné, že daně, vyjádřené jako celkové daňové zatížení, za vlád ČSSD obecně "mnohem vyšší" nebyly. Některé daňové sazby (zejm. přímých daní) však výrazně poklesly a výrok ministra Schwarzenberga je tak alespoň zčásti pravdivý.

Ústava doslovně uvadí:

Čl. 63

(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.

Údaje České daňové správy a ministerstva financí ukazují, že k poklesu sazeb daní ani výše mandatorních výdajů nedošlo.

Pokud bereme v potaz pouze sazby daně (nikoli úlevy) a pomineme sjednocení sazby DPH, v rámci kterého sice došlo ke snížení sazby u některých položek, nicméně ke snížení sazeb DPH jako celku nedošlo, je první část výroku pravdivá. Nepodařilo se nám (zejména mezi veřejnými údaji České daňové správy vč. jejích aktualit) nalézt jediné snížení sazby v daňovém systému ČR v posledních letech.

Srovnáme-li výši mandatorních výdajů tedy zejména výdajů na dávky důchodového a nemocenského pojištění, jiné sociální dávky a dluhovou službu za roky 2010 a 2011, došlo k růstu absolutních hodnot i podílu na příjmech státního rozpočtu. Státní závěrečný účet (SZÚ, příjmy, .pdf, str. 1; mand. výdaje, .pdf, str. 70) za rok 2011 uvádí:

rokpříjmy rozpočtu

(mld. Kč)

mandatorní výdaje

(mld. Kč)

v %

20101000,4628,162,820111012,8

652,764,4

Samotné sociální mandatorní výdaje (SZÚ, .pdf, str. 9) bez obsluhy dluhu zaznamenaly podobný růst, přičemž výdaje na dávky mimo důchodové pojištění přinejlepším stagnují.

Pokladní plnění rozpočtu ke třetímu čtvrtletí roku 2012 ve srovnání s rokem 2011, ukazuje se u celkových mandatorních výdajů (bod 3.1) meziroční růst pouze o cca 5,3 mld. korun, ovšem plánované plnění (bod 1.1) má převýšit hodnoty roku 2011 o celých 38 mld. Prosazená snížení mandatorních výdajů, zejm. omezení valorizace penzí zákonem 314/2012 Sb. (informovala např. ČT) se mohou projevit v budoucnosti.

Výrok Miloše Zemana je na základě dohledaných informací o vývoji minimální mzdy od doby nástupu jeho vlády hodnocen jako nepravdivý.

Miloš Zeman vychází již ze špatné premisy, že jeho vláda zvýšila minimální mzdu z 2500 Kč na 8000 Kč, správná výše je popsána v tabulce MPSV (.pdf). Z ní vyplývá, že další vlády minimální mzdu dále zvyšovaly a to z hranice 5700, jíž bylo dosaženo právě za vlády M. Zemana. Např. ihned další vládní kabinet Vladimíra Špidly minimální mzdu zvýšil, a to nařízením vlády z 2. prosince 2002.

Zákon č. 218/2002 Sb., byl uveřejněn ve Sbírce zákonů 28. května 2002. Dosud nenabyl (až na některé jeho části) účinnosti - té by měl nabýt v plném znění 1. ledna 2015. Účinnost tohoto zákona byla odkládána celkově pětkrát s tím, že poslední odložení bylo podepsáno prezidentem Klausem na konci roku 2011. Na druhou stranu je nutné dodat, že vláda připravuje zcela novou verzi služebního zákona, která by měla zákon č. 218/2002 Sb., nahradit.

Paragraf 2 Zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv se věnuje volbě veřejného ochránce práv. Pro jeho zástupce platí obdobné ustanovení. Zástupce veřejného ochránce práv je dle tohoto zákona volen Poslaneckou sněmovnou na šestileté období. Po dvou kandidátech navrhují prezident republiky a Senát. Zástupcem ochránce může být zvolen každý, kdo je volitelný do Senátu, tedy dle článku 19 Ústavy ČR každý občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.

Na základě výše uvedené legislativy hodnotíme výrok senátorky Wagnerové jako pravdivý.

Od vyhlášené podoby amnestie se již ve čtvrtek 3. ledna distancovala TOP 09 usnesením svého předsednictva. V prohlášení tvrdí, že vláda o připravované amnestii nejednala, ministři za TOP 09 o ní nebyli informováni a dozvěděli se o ní až z novoročního projevu prezidenta republiky.

Předsedkyně nejmenší vládní strany LIDEM a vicepremiérka Karolína Peake v nedělní Partii řekla, že čeká, že vláda bude na nejbližším jednání diskutovat o amnestii. Informoval o tom například denik.cz.

Ministr spravedlnosti Blažek v rohovoru pro Radiožurnál ze dne 3.1.2013 potvrdil, že text amnestie měl k dispozici už před svátky. Také v oficiálním prohlášení ministerstva ze 3. ledna 2013 se dočteme, že ministerstvo spravedlnosti v této věci poskytovalo pouze formulačně-právní konzultace.

Připomínáme zde i výrok prezidentova tajemníka Jakla pro lidovky.cz, kde prohlásil, že na podobě amnestie pracoval široký okruh tří lidí.

Z těchto mediálních prohlášení lze usuzovat, že o chystané amnestii byl předem informován skutečně jen premiér a ministr spravedlnosti a vláda materiál, za který podle Ústavy ČR (čl. 63, odst 4) odpovídá, předem neprojednávala. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Souhrnný údaj o počtu členů družstev za První republiky se nám nepodařilo dohledat. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Na základě infromací Vězeňské služby ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Infomace o aktuálním počtu nenastoupených výkonů trestu není z veřejných zdrojů dohledatelná. Oslovili jsme proto tiskový odbor Vězeňské služby ČR s dotazem o aktuálním počtu osob odsouzených k výkonu trestu, které jej doposud nenastoupily. Odpověď přikládame níže:

"Dobrý den,

počet osob, které nenastoupily do výkonu trestu odnětí svobody, činí 4 368.

S pozdravem

vrchní komisař

kpt. Ing. Mgr. Gabriela Pohlová

tisková mluvčí"

Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Podle výroční zprávy (pdf. str.132) ČD a.s za rok 2011 představovaly úvěry a půjčky zaokrouhleně až 21 miliard Kč. Výroční zpráva za rok 2012 bude k dispozici až 20. dubna 2013. Podle idnes.cz z 28. dubna 2012 však : " Státní dopravce počítá s tím, že si letos půjčí v součtu až jedenáct miliard korun".

Výši úvěrů a půjček ČD a.s. jsme zpřesnili na základě podnětu kanceláře Milana Chovance.