Celkové příjmy na účet Zuzany Roithové na účet vedený u Equa bank činí podle přehledu na jejích oficiálních webových stránkách přibližně 440 tisíc korun (poslední zaznamenaný pohyb 28.11.2012), sama Zuzana Roithová vložila na účet téměř 200 tisíc korun jako počáteční vklad, dalších 100 tisíc, které - jak sama zmiňuje v interview - přispěl její manžel, se nepodařilo dohledat. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Pan poslanec Tejc hovoří o nejvyšší sazbě daně z příjmu. Sazba se bude v roce 2013 měnit, a to z 50 % na 45 %, jak vyplývá z vyjádření Her Majesty''s Revenues & Customs (přibližně ekvivalent České daňové správy) a zároveň z prognózy Evropské komise (.pdf - str. 116).

V současné době má Spojené království čtyři sazby daně z příjmu fyzických osob, a to:

Výchozí sazba pro úspory

10 %Základní 20 %Zvýšená40 %Dodatečná 50 %

Dodatečná ("Additional") sazba daně z příjmu, tedy ta, která se bude od roku 2013 snižovat, se vztahuje pouze na roční příjmy vyšší než 150.000,- GBP (tj. více než 4.500.000,- Kč). Více informací k sazbám v UK je dostupných zde.

Jelikož se v příštím roce sníží jedna sazba daně z příjmu fyzických osob ve Spojeném království z 50 % na 45 %, hodnotíme tento výrok proto jako pravdivý.

V závěrech kontroly financování stavby dálničního okruhu kolem Prahy Nejvyšší kontrolní úřad shledal výrazná pochybení na straně ŘSD. V rozporu se zákonem o veřejných zakázkách použilo ŘSD mezi lety 2005 až 2011 celkem 5,7 mld. Kč ze SFDI.

Podle průzkumu (.pdf) veřejného mínění, vypracovaným agenturou CVVM z dubna 2012, jen pětina lidí souhlasí s příjetím EURA.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz, který proběhl již 18. 2. 2012 (tedy asi 10 dní po schválení zákona o přímé volbě prezidenta) Jana Bobošíková tvrdí: ,, My jako Suverenita jsme pro přímou volbu, ale my jsme chtěli změnu pravomocí řady vrcholných orgánů. Ne pro ten současný konstrukt, kdy došlo jen ke změně dvou nebo tří paragrafů v ústavě a jinak se nic nezměnilo. V této podobě se toho obávám.”

Z čehož vyplývá, že skutečně od začátku aktuální úpravy volby preferuje její jinou podobu, ale není proti přímé volbě jako takové

Občanům Moravskoslezského kraje začátkem letošního roku skutečně hrozilo drastické omezení služeb poskytovaných místními organizacemi sociálního zabezpečení.

Z důvodu zastavení evropských dotací, které nařídila Evropská komise v reakci na nefunkčnost českých kontrolních orgánů, chybělo letos kraji v této oblasti 220 milionů korun. Hrozící krize byla zažehnána, když kraji chybějící částku poskytla vláda.

Podle údajů Eurostatu z března 2012 (.pdf - tabulka str. 2) byla Praha v roce 2009 (novější data nejsou dostupná) vskutku sedmým nejbohatším regionem v rámci EU se 175 % průměrného evropského HDP.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle údajů Konfederace odborových svazů SR (.ppt, slide 7) vstoupilo při startu důchodové reformy v květnu 2005 do systému 0,933 milionu lidí, v současné dobějiž spoří ve druhém pilíři 1,461 milionu lidí (údaj k 31.10.2012).

Jak rekapituluje server pravda.sk, II. pilíř důchodového spoření byl na Slovensku otevřen již třikrát

• na začátku roku 2008 odešlo 106 tisíc spořitelů a přibylo nových 23 tisíc
• na přelomu let 2008 a 2009 odešlo 66 tisíc spotřebitelů a přibylo 14,5 tisíce
• v současné době je system znovu otevřen do konce ledna 2013 a zatím systém opustilo téměř 9 tisíc klientů a přišlo 6 tisíc nových (údaj k 23. listopadu 2012).

Tyto údaje potvrzuje i deník sme.sk a hnonline.sk. Celkový úbytek je tedy mnohem více než 70 tisíc střadatelů a výrok ministryně Müllerové tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Dle nalezených zákonů označujeme tento výrok za pravdivý.

Takzvanou solární daň zavádí zákon (.pdf) č. 402/2010 Sb. ze dne 14. prosince 2010. Tento zákon mění zákon (.pdf, současné znění) č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

V tomto zákoně, konkrétně v §7a, je uvedeno, že odvod elektřiny ze slunečního záření se vztahuje na elektřinu vyrobenou v zařízení uvedeném do provozu v letech 2009 a 2010 v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že formálně bylo po jistou dobu bez prezidenta na začátku roku 2012 Německo a o něco později i Maďarsko.

V případě Německa rezignoval tamní prezident Christian Wulff 17. února 2012 z důvodu řady skandálů, které byly spojeny s jeho kontakty na vlivné podnikatele. Funkci německého prezidenta tak zastával tzv. úřadující prezident na základě článku 79 německé ústavy:

"V případě nemožnosti výkonu funkce bude prezident zastoupen prezidentem horní komory parlamentu." (překlad autora)

V tomto případě byl úřadujícím prezidentem Horst Seehofer a to v době od 17. února 2012 do 18. března 2012, kdy byl zvolen nový prezident Joachim Gauck.

Jako další příklad lze Maďarsko, kde 2. dubna 2012 rezignoval prezident Pál Schmitt z důvodu plagiátorství.

Na jeho místo dočasně nastoupil László Köver, předseda Országgyülés, který vykonával prezidentské pravomoci do 2. května 2012, kdy byl zvolen novým maďarským prezidentem János Áder.