Výrok Miloše Zemana označujeme za zavádějící na základě údajů z oficiálních stránek prezidentských kandidátů a souvisejících zpravodajských článků.

Na oficiálních stránkách Karla Schwarzenberga pro prezidentské volby 2013 v sekci Volební program zmínka o amnestiích není. V sekci Otázky a odpovědi je pak zmínka o individuálních prezidentských milostech, což je odlišný nástroj od amnestie s hromadným dopadem. Sám Karel Schwarzenberg svůj kladný vztah k amnestii nicméně vyjádřil již dne 16. února 2012 pro Lidové noviny a mj. fakt, že je příznivec amnestie zopakoval (38. minuta pořadu) i několik vteřin po tomto výroku Miloše Zemana. Ve svém oficiálním programu ovšem amnestii uvedenu nemá, a proto musíme výrok označit za zavádějící.

Pro doplnění dodáváme, že explicitně zmíněný institut amnestie byl mezi názory Vladimíra Franze, nebyl zde ovšem uveden žádný slib v případě zvolení za prezidenta ČR. O milostech (nikoliv o amnestii) se pak zmiňuje například program Jiřího Dienstbiera.

O zrušení Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV (též finanční policie, zkráceně FIPO) se skutečně hovořilo již v září 2006 po nástupu Ivana Langera na post ministra vnitra v první Topolánkově vládě. Přesné parametry reorganizace však byly podle serveru novinky.cz potvrzeny až v listopadu 2006, k samotnému rozpuštění útvaru došlo k 1.1. 2007.

Pro úplnost dodejme, že ČSSD se již tehdy stavěla proti tomuto rozhodnutí.

Na základě uvedených informací hodnotíme výrok jako zavádějící, ke zrušení útvaru sice došlo, nikoliv však „týden po nástupu ministra Langera do funkce“.

Pavel Rychetský kritizoval zákon o přímé volbě prezidenta i prováděcí zákon například už v únoru 2012, kdy prohlásil, že tento zákon: “... Je špatný, má řadu chyb a neřeší problematické kompetence hlavy státu.” V prosinci 2012 nebo v lednu 2013 v rozhovorech pro Český rozhlas “kritizoval jeho výrazné legislativní nedostatky”.

Na základě programu prezidentské kampaně Karla Schwarzenberga hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dne 14. prosince 2012 navštívil Karel Schwarzenberg Jihočeský kraj. V rámci této náštěvy byla naplánovaná i diskuze s demonstrujícími studenty: "Od 18:30 bude Karel Schwarzenberg rozmlouvat se studenty třeboňského gymnázia, kteří demonstrují proti obsazení postu krajské radní pro školství a kulturu členkou KSČM." Stejný odkaz obsahuje také fotografii (jedná se o 1. fotku zprava ve 2. řadě fotogalerie) s popiskem " Karel Schwarzenberg_ setkání se studenty protestujícími proti komunistické radní v Českých Budějovicích."

Životopis Miroslava Kalouska na jeho oficiálních stránkách potvrzuje tvrzení Miloše Zemana, ministr financí skutečně vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze.

O pokračování ročníhozvýšení DPH, které svém svém balíčku prosadil Eduard Janota, se následně zasazovala ještě vláda pod vedením Jana Fischera.

V dokumentu (str. 29) schváleném vládou Jana Fischera (.pdf) 8.2. 2010 se uvádí: "Z důvodu posílení příjmů státního rozpočtu budou prodloužena daňová opatření z úsporného balíčku ze zimy 2009 (pro rok 2010) v daňové oblasti natrvalo."

Na základě znění zákona 428/2012 Sb (.pdf). hodnotíme výrok jako pravdivý.

Přemysl Sobotka správně uvádí, že církve musí prokázat, že jim příslušný majetek patřil. Konkrétně to upravuje § 9 a §1 0, oba v odstavci 1a) - " [oprávněná osoba]připojí listinu nebo jinak doloží, že věc náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností".

Na půdě Evropské unie je velmi široký pojem a není tak možné určit, co přesně Přemysl Sobotka myslí, respektive komu by se platy měly zvyšovat o 7 %. Nejsou to však evropští poslanci ani úředníci.

Například základní platy poslanců (.pdf, článek 10) Evropského parlamentu jsou od roku 2005 fixně stanoveny jako 38,5 % základního platu soudce Evropského soudního dvora a na jejich výši se aktuálně nic moc nemění. Mění se výše nejrůznějších příspěvků a náhrad (viz například web Edvarda Kožušníka).Úředníkům EU se bude jako každoročně korigovat výše platu, pro příští rok si ti, kteří pracují v Bruselu polepší o 1,7 %, což je pod úrovní inflace. Fakticky dojde podle stránek Zastoupení EK v ČR ke snížení jejich kupní síly o 1,1 %.

Je sice otázkou, co přesně Miloš Zeman považuje za boj mezi vládní sociální demokracií a opozicí, kterou oficiálně podle opoziční smlouvy a výsledků voleb měla být ODS, podle odborných textů byla však de facto vládní stranou a opozicí pak nesmluvní parlamentní strany. Avšak terčem kritiky opozičních poslanců (i z ODS) např. návrhy rozpočtů opravdu byly. Ověřit zda předmětem takových " bojů " byl " téměř každý zákon " bohužel není v našich silách, tudíž musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Právě v letech tzv. opoziční smlouvy (konkrétně roku 1999 a 2000) zažil státní rozpočet dvě rozpočtová provizoria.

První návrh zákona o státním rozpočtu č. 22/1999 Sb. byl podle stenozáznamů z Poslanecké sněmovny kritizován v prvním čtení například poslanci Janem Kasalem (oznámil, že KDU-ČSL rozpočet podpořit nemůže), Karlem Kühnlem z Unie Svobody nebo Milanem Zunou z ODS. Václav Klaus pak například zmiňoval mj. deficit rozpočtu nebo část rozebírající makroekonomickou situaci země. Návrh byl také nejprve vrácen a přijat až 15. ledna 1999.

V případě rozpočtu na rok 2000, jak je patrné z legislativního procesu, byl tento vrácen k přepracování v prvním čtení hned dvakrát. Nakonec byl přijat až 3. března roku 2000. Zmíněný odkaz obsahuje také další odkazy na stenozáznamy, usnesení či pozměňovací návrhy.

Kritikem návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2001 byl dle stenozáznamů Miroslav Grebeníček z KSČM, své komentáře zmínil například i Miroslav Kalousek, Ivan Pilip a další. Na rozdíl od rozpočtu předchozích dvou let, tento nebyl vrácen k přepracování.

Návrh rozpočtu pro rok 2002 byl pak v prvním čtení opět vrácen na přepracování usnesením v říjnu 2001 a byl předmětem kritiky například Miloslava Ransdorfa, Miroslava Kalouska či Marie Machaté a dalších.

Role opozice oproti standardnímu chování byla částečně jiná a to tím, že formálně nejsilnější opoziční strana ODS se zcela vědomě vzdala možnosti svrhnout vládu prostřednictvím institutu vyjádření nedůvěry vládě.

Podle zákona o volbě prezidenta (z. č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”.

Na transparentním účtu M. Zemana bychom tedy měli najít veškeré příjmy jeho kampaně, vč. vkladu Martina Nejedlého. Ten ale na účtu nenajdeme, snad proto, že téměř za celý první měsíc jeho existence na účtu nejsou uvedeny žádné transakce (podle kampaňě měla být “na vině technika”, uvedly Lidové noviny). Nejedlého dar jednoznačně nepotvrzují ani mediální zprávy k tématu.

Nelze tedy fakt, že Nejedlý dal zmíněnou částku na kampaň Miloše Zemana, potvdit ani vyvrátit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.