Současné znění zákona o státním podniku (.pdf) skutečně neumožňuje transfer finančních prostředků z nich do státního rozpočtu, s tímto počítá vládní návrh zákona (.pdf - bod 5), který byl do Poslanecké sněmovny předložen 22. srpna 2012.

Skutečně, zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. (.pdf - str. 1-4) zmiňuje dokonce celkem 140 změn původního znění zákona ze dne 20. listopadu 1992.

Na výpisu z transparentního účtu Přemysla Sobotky najdeme prozatím přijatých 2x 300 tisíc korun z celkově přislíbených 15 milionů od domovské ODS, 100 tisíc poslal na účet sám Sobotka a kromě toho eviduje několik přijatých plateb od fyzických osob. Mezi dárci skutečně zatím nenajdeme žádnou firmu.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nepodařilo dohledat podmínky veřejné zakázky. Nelze proto posoudit zda jsou náklady projektu skutečně nulové či jaká je výše případné odměny pro dodavatele.

Lze tedy pouze konstatovat, že sKarta je nastavena tak, že nevyžaduje finanční účast státu, jelikož je tento projekt zcela hrazen Českou spořitelnou.

Zároveň je vhodné poznamenat, že zakázka pro IBM byla ÚHOS zrušena s odůvodněním, že MPSV ČR nebylo oprávněno zadat zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění a zadávací řízení tak bylo na základě rozhodnutí ÚHOS 24. října 2012 zrušeno.

Výrok je pravdivý na základě jmenných seznamů členů vlád a jejich veřejně dostupných životopisů zmiňujících členství v KSČ.

Např. ve vládě Miloše Zemana (jmenované 22. července 1998) působili Václav Grulich (člen KSČ v letech 1954-1970), Eduard Zeman (1966-1970), Pavel Rychetský (1966-1970) a další. Ve vládě Jiřího Paroubka (jmenované Václavem Klausem 25. dubna 2005) figurovali Zdeněk Škromach (člen KSČ v letech 1982-1989), Milan Urban (1985-1989), Pavel Dostál (1962-1969) a další.

Václav Žák napsal takový článek již pro Listy č. 4, r. 2009. V něm zpochybňuje tvrzení, že “ Opoziční smlouva [vedla] k nevídanému nárůstu korupce ”.

Podle Žáka “ až do vlády Miloše Zemana byly základním systémovým prvkem korupce banky. Zde se dávaly úvěry po známostech, na politickou objednávku, za provizi”. Proto údajně “za základní systémové protikorupční opatření [tj. privatizaci bank] vděčíme ministru financí Mertlíkovi [r. 1998-2001] ”. Autor vyvozuje, že “ Zemanova vláda [korupci] privatizací bank mimořádně oslabila ”. Zeman sice přidává na důrazu výrazem “zastavila”, jinak ale pravdivě parafrázuje Žákův článek z r. 2009.

Zároveň jsme ale nezjistili, zda Václav Žák napsal podobný článek také “dnes”, jak tvrdí Zeman. Je přirozeně možné, že článek existuje, avšak zatím nebyl zveřejněn. Výrok proto označujeme jako neověřitelný.

Ludmila Müllerová hovoří pravdu, neboť v roce 2002 působila jako předsedkyně Řídícího výboru České rady sociálních služeb. Tato organizace se v tomto roce podílela na reformě zákona o sociálních službách, o čemž svědčí zápis (.doc) z jednání konaného 21.10.2002, kterého se Ludmila Müllerová účastnila.

Výrok Borise Šťastného hodnotíme na základě zpráv českých zpravodajských serverů zveřejněných 26. listopadu jako pravdivý. Zpravodajské servery jako Mediafax či stránky Českého rozhlasu přinesly zprávy o tom, že současný ředitel VZP rezignoval, místo něj byl do funkce zvolen Zdeněk Kabátek, který, jak uvádí iDnes: "dosud zastával pozici vrchního ředitele pro ekonomiku na ministerstvu zdravotnictví. Zpracovával ekonomickou agendu ministerstva a přímo řízených organizací."

Na základě informací z webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR(ÚZIS) hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle statistiky ÚZIS existovalo v r. 2006(.pdf)(str. 13) v nemocnicích celkem 64 174 lůžek. V 1. pololetí r. 2012(.pdf)(str. 1) to bylo již jen 59 052 lůžek. Rozdíl činí 5122 lůžek.

Náklady na ústavní zdravotní péči v mil. Kč(.pdf)(str. 3)

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Náklady

83 688

92 37899 184

107 992111 816

Náklady za r. 2011 činily 113 033 mil. Kč a je zde tedy jasně patrná stoupající tendence.

Jelikož strana TOP 09 vznikla 26. června 2009, do voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 nemohla kandidovat. I přesto však má jisté zastoupení na krajské úrovni v důsledku vstupování zvolených krajských zastupitelů do nové strany. V Jihočeském kraji byla TOP 09 ve volebním období 2008 - 2012 zastoupena Františkem Zrzaveckým a v Olomouckém kraji Leošem Hannigem,

TOP 09 jinak neměla žádné zastoupení na zastupitelském ani hejtmanském úřadu v kraji Středočeském,Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Vysočina, Jihomoravském (jmenný seznam dostupný zde), Moravskoslezského, ani ve Zlínském kraji.

Vzhledem k tomu, že měla TOP 09 pouze dva zastupitele na krajské úrovni a žádného hejtmana a vzhledem k tomu, že ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2008 nekandidovala souhlasíme s výrokem Karla Schwarzenberga, že na takovémto nereprezentativním vzorku není možné srovnávat práci v krajských zastupitelstvech strany TOP 09 s ostatními, v krajských zastupitelstvech zavedenými stranami, a proto hodnotíme tento výrok jako pravdivý.