Usnesení č.418 (.pdf) k zabezpečení finačních prostředků na přípravu a řešení protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy ze dne 13. června 2012 bylo skutečně vládou přijato.

Tento projekt má stát zhruba 6 miliard korun a podílet se na něm bude Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť byl projekt Otevřený kraj zahájen v únoru letošního roku (funguje tedy cca 7 měsíců, nikoliv 12).

Jeho obsah je k nalezení na webových stránkách Plzeňského kraje. Cílem je poskytnutí důležitých informací o činnostech kraje a zároveň co největší zjednodušení jejich dostupnosti. Má se stát nástrojem, kterým chce kraj dosáhnout maximální transparentnosti a co největšího propojení volených orgánů kraje, krajského úřadu a zřizovaných organizací s obyvateli kraje (viz popis na uvedených stránkách).

Web uvádí přehled následujících informací: 1) Plánované veřejné zakázky Plzeňského kraje pro rok 20122) Veřejné zakázky Plzeňského kraje od 1. 4. 20113) Veřejné zakázky plzeňského kraje do 31. 3. 20114) Centrální nákup (příspěvková organizace zřízena Plzeňským krajem především za účelem centralizovaného zadávání veřejných zakázek a zastoupení zadavatele v zadávacím řízení)5) Termíny a Pozvánky na jednání Rady Plzeňského kraje (zahrnující i Projednané programy Rady Plzeňského kraje od 27. 2. 2012)6) Termíny a Pozvánky na jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje (zahrnující Projednané programy Zastupitelstva Plzeňského kraje od 12. 3. 2012)7) Usnesení (Rady kraje od 24. 5. 12 a Zastupitelstva kraje od 9. 6. 2011)8) Videoarchiv zasedání Zastupitelstva Plzeňského kraje (od 1. Ustavující jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje 14. 11. 2008)9) Dotace (systém pro dotační řízení Plzeňského kraje)10) Prodej nemovitého majetku a nabídka movitého majetku Plzeňského kraje (ten je zajištěn společností Realitní služby REELA, s.r.o.)11) Výstavba klatovské nemocnice (obsahuje analýzu a hodnocení postupu Plzeňského kraje při výstavbě Klatovské nemocnice - zajistila Společnost Delloitte Advisory, s.r.o.)

To, zda jsou zveřejněné informace "téměř veškeré", necháme posoudit Vás občany a podnikatele.

Na základě informací z webu krajské plzeňské ODS hodnotíme výrok jako pravdivý. Vedení ODS v Plzeňském kraji skutečně tvoří (mimo jiné) předseda Jiří Pospíšil a místopředseda Roman Jurečko.

Poslanci, kteří prý spolu se Šťastným maturity chtějí rušit, hlasovali ve věci dosud s klubem ODS.

Pro Parlamentní listy poslanec Šťastný v červnu 2012 uvedl, že by státní maturity chtěl zrušit. Tento návrh podpořili např. poslanci Plachý, Úlehla a Florián.

"Státní maturity" byly zavedeny školským zákonem (.pdf) z roku 2004, s předpokládáným startem ve školním roce 2007/2008. Pozdější novelizace (zákon 217/2007 Sb., .pdf) tento start odložila na rok 2009/2010 a další (zákon 242/2008 Sb., .pdf, který maturity zároveň významně upravil) pak na rok 2010/2011.

V roce 2004 hlasovali proti školskému zákonu všichni poslanci ODS. Nikdo z nich naopak nehlasoval proti významnějším schváleným úpravám v letech 2007, 2008, 2009 (zde s výjimkou P. Krilla)a 2011. Proto i poslanec Šťastný řekl (pro Parlamentní listy): "Přijetí konceptu státních maturit byl tragický omyl, kterému i já tehdy při projednávání ve sněmovně podlehl".
Výrok poslance Chládka tedy lze považovat za pravdivý: přestože ODS jako opozice odmítla nový školský zákon v r. 2004, později i tito poslanci jednotně hlasovali pro jeho dodatečné úpravy a start státních maturit umožnili.

Výrok hodnotím na základě dokumentů dostupných na webových stránkách ministerstva financí jako nepravdivý.

V zákoně o státním rozpočtu pro rok 2012 (.pdf) tvoří navržené výdaje 1 189 700 778 000 Kč. Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 zatím zveřejněn nebyl, nicméně na stránkách ministerstva financí je zveřejněn návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013 až 2015 (.pdf), v němž se v tabulce č. 2 uvádí, že navrhované výdaje pro rok 2013 činí 1 092 200 091 000 Kč. Rozdíl činí 97 500 687 000 Kč, nikoli však 20 mld. Kč, jak uvádí premiér Nečas.

Šéf útvaru pro ochranu prezidenta Jiří Sklenka odstoupil v sobotu 29.9. večer. Podle svých slov se rozhodl vyvést ze selhání svého útvaru odpovědnost, a to přesto, že osobně neměl s incidentem co do činění.

Petr Gazdík se opakovaně vyjádřil, že pokud se stane hejtmanem, opustí vysokou politiku a dokonce upřesňuje: "pakliže se stanu hejtmanem, vzdám se funkce předsedy poslaneckého klubu i poslaneckého mandátu a odejdu ze sněmovny".

Evropská komise (EK) nekontrolovala všech 35 projektů.

V celé věci nejprve zadalo audit Ministerstvo financí: 35 projektů podpořených z ROP Severozápad bylo auditováno společností Deloitte Advisory, s.r.o. Poté, jak Mnisterstvo uvádí, auditní orgán EK provedl "re-audit" vzorku z původně kontrolovaných 35. Auditoři EK tak kontrolovali (jak také uvedla např. České televize) pouze kolem 10 projektů.

Že zmíněných 35 projektů je "napříč", ukazují již reakce obou krajů na audit Deloitte: zástupci Karlovarského kraje jej (dle Idnes.cz) označili za politický útok - kontrolováno mělo být 14 projektů v kraji, zatímco Krajská zdravotní (ČT) Ústeckého kraje dokonce po zveřejnění výsledku auditu podala na Deloitte žalobu.

Všech 35 projektů bylo kontrolováno, ne všechny však ze strany EK, označujeme proto tvrzení hetjmanky za zavádějící.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám potvrdit ani vyvrátit, že by se občanské iniciativy věnovaly průmylové zóně Holešov až v souvislosti s kauzou Mitas a nikoliv již dříve.

Občanské sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko vzniklo v r. 2010, právě jako reakce na situaci kolem stěhování areálu Mitas do průmyslové zóny Holešov. O.s. Ohnica zahájilo svoji činnost již v r. 2009 a sdružení Egeria pak až v r. 2011. Nejstarším sdružením angažujícím se v kauze a podílejícím se na podpisu tzv. Holešovského apelu je Zdravý Rožnov, založený r. 1998. Data založení občanských sdružení jsou tedy rozdílné a je jasné, že ta sdružení, která byla založena až po začátku kauzy Mitas, nemohla tedy dříve do vývoje v průmyslové zóně zasahovat.

Zda-li byla některá občanská sdružení aktivní ve věci holešovské průmyslové zóny ještě před kauzou Mitas, se nám nepodařilo dohledat. To však může být způsobeno mimo jiné např. i nezájmem ze strany médií.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Pan Pavel Čížek má zřejmě na mysli Zákon o vyhlášení Národního parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyváženost nebo nevyváženost návrhu je příliš subjektivním pojmem a proto ji nehodnotíme.

Rozloha první zóny by měla být 26,53 %, nikoliv tedy „na hraně“ 20 %, jak tvrdí pan Čížek.

Co se týče současného počtu ploch, tak těch je pak po rozčlenění z r. 1994 135 a údaj 137 uvedený Pavlem Čížkem je tedy přibližně správný.