Ve stejném duchu se Táňa Fischerová vyjádřila už v červenci letošního roku pro portál iDNES.cz. I podle serveru Novinky.cz nepoužívá Fischerová pro svoji prezidentskou kampaň billboardy.

Výrok Ludmily Müllerové je nepravdivý, o čemž vypovídá níže uvedená tabulka čtvrtletního vývoje nezaměstnanosti v roce 2002:

31.12.200131.3.200230.6.200230.9.200231.12.2002Uchazeči o zaměstnání (tis. osob)461,9471,7454,3492,9514,4Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2002 (pdf - str. 12)

Průměr za rok 2002 poté činil 477,5 tisíc nezaměstnaných lidí.

Základním faktem je, že Jiří Dienstbier odmítl (odstoupil z vyjednávacího týmu) jako lídr kandidáty ČSSD v Praze účast na tzv. “velké” koalici mezi sociálními demokraty a ODS po komunálních volbách v roce 2010. Svůj postoj deklaroval již před samotnými volbami. Avšak jakákoliv empirická data (výzkumy veřejného mínění, volební studie či podobně) osvětlující motivaci voličů k volbě Jiřího Dienstbiera v doplňovacích volbách do senátu v roce 2011 (volební obvod Kladno) nejsou dostupná. Výrok je tedy nutné označit jako neověřitelný.

V druhém čísle čtvrtletníku Středočeský magazín, které je dostupné na stránkách Středočeského kraje, je na straně 12 v kapitole Zdarma v nemocnici i na cestě do školy uvedeno, že za první čtvrtletí roku 2012 využilo možnosti proplacení regulačních poplatků 2092 občanů, kterým bylo následně vyplaceno 3 763 447 Kč.

Ve třetím čísle tohoto magazínu pak můžeme na straně 30 v kapitole Proplácíme zdravotní poplatky najít informaci, že za první půlrok roku 2012 již bylo proplaceno přes 9 miliónů Kč.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý - na regulační poplatky bylo krajem uvolněno podstatně větší množství finančních prostředků.

Výrok označujeme jako pravdivý na základě Ústavy České republiky. Dle Ústavy ČR má Poslanecká sněmovna 200 poslanců, Senát 81 senátorů. Článek 39 odst. 4. zkoumaného dokumentu uvádí následující: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů." Takto definovanou "ústavní většinu" tedy tvoří minimálně 120 zástupců v Poslanecké sněmovně a 49 zástupců v Senátu při teoretické stoprocentní účasti.

Nepodařilo se nám dohledat mnoho materiálu, ukazujícího na vztah mezi oběma politiky. Z fotografií jde zejména o ty pořízené při natáčení Otázek Václava Moravce (oba se účastnili OVM 4. března a 8. července 2012). Nenašli jsme žádnou fotografii obou mužů spolu v Poslanecké sněmovně, nepotkali se ani ve výborech. Oba se ovšem vcelku pravidelně společně účastní konferencí k zahraniční politice: v roce 2009 konf. COFACC, v letech 2009 a 2011 konf. EUROPINION či v květnu 2012 konf. Kecejme do toho. Z toho soudíme, že oba politici “živý styk” udržují a výrok je pravdivý.

Výrok je pravdivý, neboť tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek složil svoji funkci ještě dříve, než mohl být o sestavení vlády oficiálně požádán - ještě dříve než byli oficiálně vyhlášeny výsledky voleb.

Přestože k původnímu návrhu zákona, který zavedl sazbu 17,5 %, podal srovnatelný pozměňovací návrh pouze Jiří Dolejš z KSČM (zde, .doc, str. 8), k pozdější úpravě zákona o DPH, která (k 9.říjnu 2012) čeká na projednání v Senátu podali návrhy také Adam Rykala (ČSSD) a Michal Babák (VV). Texty obou návrhů (.doc, str. 4,5 a 13) zahrnují zachování dvou oddělených sazeb daně.

Dle harmonogramu na stránkách Poslanecké sněmovny ČR je prvé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu skutečně plánováno na 28. listopadu. Výrok poslance Suchánka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož od nástupu Nečasovy vlády v roce 2010 do roku 2012 došlo k mírnému navyšování složené daňové kvóty, která vyjadřuje celkovou úroveň daňové zátěže v dané zemi.

Složená daňová sazba:

2010 - 34,1 %

2011 - 34,6 %

2012 - 34,7 %

Zvýšení daňové zátěže potvrzují také statistiky OECD, kdy celkový daňový příjem ČR vzrostl mezi lety 2010 a 2011 o 1,1 %.

2010 - 34,2 %

2011 - 35,3 %