Ze zjištěných informací na stránkách volby.cz a oficiálních stránek Heleny Langšádlové hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga jako pravdivý.

Helena Langšádlová je členkou a předsedkyní středočeské organizace TOP 09 od roku 2009, místopředsedkyní TOP 09 se pak stala v roce 2011.

Co se týče volebního výsledku, podle informací Českého statistického úřadu na stránkách volby.cz, ve Středočeském kraji dosáhla TOP 09 nejlepšího výsledku ze všech třinácti krajů. Strana získala 11,71 % hlasů, což je 40 981 voličů, a skončila tak na čtvrtém místě po ČSSD, KSČM a ODS se ziskem deseti mandátů. Dodáváme, že pro TOP 09 jsou to první krajské volby.

Helena Langšádlová pak dostala ze všech kandidátů TOP 09 ve Středočeském kraji největší počet preferenčních hlasů. Celkem 3 920 voličů tvoří 9,56 %. Krajskou zastupitelkou byla také v letech 2000 - 2008. Ve volbách roku 2000 získala jako kandidátka KDU-ČSL 2957 preferenčních hlasů (4,88 %) a v roce 2004 jako kandidátka Koalice pro Středočeský kraj 998 hlasů (5,42 %).

Podle dokumentu Základní statistické údaje o trestné činnosti v roce 2011 (.ppt, Prezentace NPP SKPV) se kriminalita v Moravskoslezském kraji v roce 2011 zvedla oproti roku 2010 o 6,9 %.

Podle mapy Česká republika - celková kriminalita - rok 2011 (.pdf) se v jednotlivých částech kraje liší rozdíly oproti roku 2010. Na Karvinsku došlo k nárůstu o 21,3 %, na Bruntálsku o 14,85 %, na Opavsku o 11,02 %, v okrese Nový Jičín o 4,73 %, na Frýdecko-Místecku o 3,31 %. V Ostravě došlo k poklesu o 0,36 %.

Svenek hovoří o tom, že v ostatních částech kraje (mimo Bruntálsko a Karvinsko) problém s nárůstem kriminality není, ale na Opavsku došlo ke zvýšení o 11,02 %, které nezmiňuje. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Na základě informací na stránkách www.lokalni-topeniste.cz a dle tabulky (.pdf) Českého statistického úřadu, která shrnuje výsledky sčítání lidu v roce 2011 v oblasti způsobů vytápění bytů v Moravskoslezském kraji, lze výrok Miroslava Nováka hodnotit jako pravdivý.

Dle výše zmíněné zprávy ČSÚ bylo 29 683 bytů v Moravskoslezském kraji vytápěno uhlím, koksem a briketami, 26 138 bytů bylo vytápěno dřevem. Celkem šlo o 55 821 bytů. Stránky www.lokalni-topeniste.cz pak udávají Miroslavem Novákem citovaných 55 000 lokálních topenišť.

Úřad na ochranu osobních údajů reagoval na vystoupení (konkrétně na tento výrok) ministryně práce a sociálních věcí v pořadu Otázky Václava Moravce 2. prosince 2012, když vydal následující tiskovou zprávu: "Tisková zpráva3. prosince 2012

Úřad s politováním konstatuje, že v České televizi 2. 12. 2012 v „Otázkách Václava Moravce“ zaznělo s pravdou se rozcházející sdělení ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové týkající se postoje Úřadu při zavádění sKaret.
(Citujeme: „Úřad pro ochranu osobních údajů je nepochybně připomínkovým místem, kterému tato představa byla předložena a bylo to bez připomínek“).

Ministerstvo práce a sociálních věcí projekt karty sociálních systémů (sKarty) s Úřadem pro ochranu osobních údajů jako ucelený projekt neprojednalo; návrh příslušné novely zákona nebyl předložen do meziresortního připomínkového řízení v ucelené podobě. Všechny nejasnosti (a tudíž i možné přetrvávající rozpory) nebyly mezi MPSV a Úřadem vypořádány. Návrh zákona postrádal komplexní posouzení zavedení karty (vyhodnocení variant dopadů, včetně dopadů do soukromí). Komplexní dokument popisující zpracování dat držitelů sKarty, používání a zabezpečení sociální karty nebyl Úřadu předložen.

V případě přípravy prováděcího předpisu k sKartě Úřad výslovně MPSV upozornil na nutnost řešení a úpravy konkrétních problematických otázek spojených s ochranou soukromí (včetně podmínky, aby byla vyjasněna dostupnost údajů na kartě jiným subjektům, byly jasné zpracovatelské operace s osobními údaji, prováděné dodavatelskými subjekty pro stát, určena doba uchovávání provozních údajů a postupy pro zabezpečení karty před zneužitím pro případ ztráty a krádeže apod.).

PhDr. Hana Štěpánková
ředitelka tiskového odboru,
tisková mluvčí" Na základě této tiskové zprávy Úřadu na ochranu osobních údajů je výrok Ludmily Müllerové hodnocen jako nepravdivý.

Novelou 298/2011 Sb. ze dne 14.10.2011, kterou se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se přidává v §30 ke službám hrazeným z veřejného zdravotního pojištění několik druhů očkování.

Jak vyplývá například z tohoto rozhovoru, přenáší tímto stát povinnost nákupu očkovací látky na pojišťovny, zatímco dříve toto zajišťoval (a tedy i hradil) stát.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dle tabulky (.xls) uveřejněné na stránkách Středočeského kraje, která mapuje čerpání rozpočtů kraje v letech 2001-2011 nelze dojít k závěru, že by vlastní příjmy kraje v posledních třech letech byly nižší než v nejlepším roce vlády Petra Bendla (který byl hejtmanem kraje v letech 2004-2008), tj. v roce 2008.

Níže uvádíme vlastní příjmy kraje v jednotlivých zmiňovaných letech - jde o skutečně přijaté částky, v případě roku 2012 potom o schválený (.xls) rozpočet:

2008: 7 488 282 tis. korun

2009: 6 670 037 tis. korun

2010: 7 188 358 tis. korun

2011: 6 820 998 tis. korun

2012: 6 741 277 tis. korun

V případě, že by měl Pavel Jetenský na mysli celkové příjmy kraje, je situace obdobná:

2008: 16 667 794 tis. korun

2009: 17 073 719 tis. korun

2010: 17 042 556 tis. korun

2011: 16 896 455 tis. korun

2012 (schválený rozpočet): 15 626 836 tis. korun

Na základě údajů zveřejněných Středočeským krajem musíme výrok Pavla Jetenského označit za nepravdivý.

Vzhledem k nedostatku dostupných zdrojů označujeme výrok za neověřitelný. Faktem však je, že Vladimír Dlouhý v roce 1997 odešel ze všech svých politických funkcí. Jednou ze spekulací související s jeho odchodem bylo i financování ODA.

V druhém čísle čtvrtletníku Středočeský magazín, které je dostupné na stránkách Středočeského kraje, je na straně 12 v kapitole Zdarma v nemocnici i na cestě do školy uvedeno, že za první čtvrtletí roku 2012 využilo možnosti proplacení regulačních poplatků 2092 občanů, kterým bylo následně vyplaceno 3 763 447 Kč.

Ve třetím čísle tohoto magazínu pak můžeme na straně 30 v kapitole Proplácíme zdravotní poplatky najít informaci, že za první půlrok roku 2012 již bylo proplaceno přes 9 miliónů Kč.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý - na regulační poplatky bylo krajem uvolněno podstatně větší množství finančních prostředků.

Výrok Petra Gazdíka je označen za zavádějící na základě dostupných informací z Českého statistického úřadu a Eurostatu.

Sociální demokracie vládla v České republice v letech 1998 až 2006 a za tuto dobu se vystřídaly čtyři vlády pod vedením Miloše Zemana (22. červenec 1998 - 12. červenec 2002), Vladimíra Špidly (15. červenec 2002 - 4. srpna 2004), Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) a Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 - 16. srpna 2006).

V dokumentu (.xls) Českého statistického úřadu nazvaném " Česká republika: hlavní makroekonomické údaje " lze vidět, že růst nad šest procent byl zaznamenán v době vlády sociální demokracie v letech 2005 (6,8%) a 2006 (7%). Tuto informaci uvádí také např. Eurostat.

Ačkoliv tedy za vlády sociální demokracie lze zaznamenat šestiprocentnní hospodářský růst, neplatí to pro všechny vlády sociální demokracie. Z tohoto důvodu je výrok označen jako zavádějící.

Vláda se v červenci 2011 dohodla s ČSSD na vytvoření expertní skupiny k důchodové reformě, která se prokazatelně (.pdf) sešla k jednání. Žádný další výstup z jednání této skupiny se však nepodařilo dohledat a nenašli jsme ani zprávu o tom, že by ČSSD z této skupiny vystoupila.

Přípravě důchodové reformy se již dříve věnovaly i takzvané Bezděkovy komise. První zasedala v letech 2004-2005 za vlád ČSSD a druhá působila v rámci tzv. NERVu v roce 2010 v době úřednické vlády Jana Fischera. V obou případech byla komise složená z odborníků a propočítávala varianty koalice i opozice.