Slevu na dani z příjmů fyzických a právnických osob upravil zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který novelizoval § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

ČSSD vládla do 16.8.2006 (vláda Jiřího Paroubka).

Tato úprava tedy byla schválena až po vstupu ČSSD do opozice a za jejich vlády tedy nemohla být uplatňována.

Stejný výrok pronesl již prezidentský kandidát Jan Fischer ve speciálu Hyde Parku.

Na základě analýzy ČSÚ (.pdf) z června 2012, která na straně 14 srovnává tzv. superdluh v rámci EU, je Česká republika skutečně na druhém místě.

Vyjádření Lukoil Aviation Czech, s.r.o., ani její mateřské společnosti ke sponzorským darům pro prezidentskou kampaň Miloše Zemana není dohledatelné. K dispozici je pouze rozhovor Martina Nejedlého (Lidovky.cz), jednatele společnosti a místopředsedy Zemanovců, že zmíněná firma dar straně neposkytla. Toto prohlášení je ovšem z 11. října 2010, nejde o oficiální prohlášení firmy, ale o soukromý rozhovor Nejedlého. Tento rozhovor se navíc prezidentské kampaně Miloše Zemana vůbec netýká.

Vzhledem k tomu, že se v médiích výrok opakuje a částečně posouvá, tak jej doplňujeme.

Miloš Zeman se 8. ledna 2012 v pořadu TV Nova Televizní Noviny: Cesty na Hrad vyjádřil podobně v duchu svého původního výroku. Uvedl, že zmíněné oficiální vyjádření firmy Lukoil bylo zveřejněno v posledních 4 měsících v tištěném médiu. Vyšlo najevo, že oním deníkem je MF Dnes, která otiskla následující článek (uvádíme jej celý). Pod článkem také přidáváme náš komentář.

MF DNES - 29. 11. 2012. Str. 11. Rubrika Ekonomika. Autor: Jana Klímová.

Bez rafinerie moc dalších pump nebude, říká LukoilRuský ropný gigant, který ovládá čtyři procenta českého trhu s pohonnými hmotami, by rád získal podíl v tuzemských rafineriích. Unipetrol, Shell či ENI na jeho vábení zatím neslyší.PRAHA Síť čtyř desítek čerpacích stanic ruské firmy Lukoil, které ve srovnání s konkurencí nabízejí nižší ceny benzinu a nafty, se v dohledné době nebude výrazně rozrůstat. "Chceme ji dál rozšiřovat, ale teď nemá smysl mluvit o nějakém skokovém nárůstu počtu pump, protože zde nemáme rafinérské kapacity. To náš růst limituje," řekl MF DNES ředitel Lukoilu pro střední Evropu a země Beneluxu Bulat Subajev.
Lukoil je třetí největší soukromá firma na světě, která jen za letošní třetí čtvrtletí vydělala v přepočtu 68 miliard korun čistého. Kromě těžby ropy vlastní i rafinerie, žádné z nich však nejsou ve střední Evropě. Koupit si podíl v tuzemských rafineriích a mít přístup k vlastním pohonným hmotám by tak z finančního hlediska asi nebyl problém. Potíž je ale v tom, že se zatím žádný ze tří akcionářů rafinerií, Unipetrol ovládaný polským PKN Orlen, americký Shell či italská ENI, zatím k prodeji nerozhodl. Jednání zřejmě dříve vedl Shell, dohoda však nikdy nebyla uzavřena.
"Mít ucelený řetězec od těžby přes rafinerie až po prodej dává smysl, proto máme zájem i o zdejší rafinerie. Ale všechno záleží na podmínkách. Až dostaneme nabídku, rádi ji vyhodnotíme podle našich investičních kritérií. Jsme připraveni jednat,"dodal Subajev.
Dovážet vlastní pohonné hmoty je podle něj drahé, takže letos Lukoil vše nakupuje právě od České rafinérské. To, že prodává pohonné hmoty o korunu až dvě levněji než ostatní velké řetězce pump, je podle Subajeva díky tomu, že firma nedělá nákladné marketingové kampaně a tím ušetří.
Vydělávat chce navíc hlavně na prodeji zboží v shopu, jež doplňuje stojany s palivy. "Neinvestujeme do velkých reklamních kampaní, protože to stojí spoustu peněz a také se snažíme být méně a méně závislí na marži z prodeje paliv. Nemyslím, že ta ještě někdy poroste, proto jsou pro nás takovou prioritou naše obchody. Cílem je, aby zboží mimo paliva hrálo v našich ziscích čím dál větší podíl," uvedl Subajev.

Za tři roky ztráty 140 milionů

Úspora za reklamu ovšem zjevně není tak velká, aby to společnosti finančně vycházelo. Podle výroční z p r á v y za rok 2011 měl totiž Lukoil ČR ztrátu více než 40 milionů a za poslední tři roky tak celkem dosáhla už kolem 140 milionů korun. Lukoil má v Česku čtyři procenta trhu s pohonnými hmotami, kterých loni prodal 197 milionů litrů a utržil za to 5,4 miliardy korun. Tržby z obchodů dosáhly 682 milionů. Ruští olejáři v Česku prosluli také jako firma, jež má blízko k lidem kolem Strany práv občanů Zemanovci v čele s čestným předsedou a nyní i kandidátem na prezidenta Milošem Zemanem.
Dva z významných straníků totiž mají na Lukoil vazby. Subajev však odmítá, že by Lukoil sám nějak stranu podporoval. "Nesponzorujeme žádné politické strany a nehrajeme žádné politické hry. Pokud chtějí naši zaměstnanci dát nějak najevo svoje politické preference, tak jim to nemůžeme zakazovat, ale jako firma jsme zcela apolitičtí," vysvětlil. O zájmech Lukoilu v politice se spekulovalo již před čtyřmi lety, kdy firma sponzorovala ruské vydání knihy prezidenta Václava Klause Modrá, nikoliv zelená planeta.

Foto: Bulat Subajev vede Lukoil ve střední Evropě a Beneluxu.
Foto: Shutterstock Tento text, jak z něj jasně vyplývá, není oficiálním prohlášením firmy Lukoil, který by konkrétně uváděl, že firma nedává straně SPOZ, resp. kampani Miloše Zemana ani korunu, ale článkem, který se primárně zabývá zcela jinou problematikou. Z tohoto důvodu trváme na původním hodnocení výroku Miloše Zemana.

Na základě údajů o poslanci Stanjurovi z webu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR hodnotíme tento výrok jako pravdivý. Stanjura byl členem hospodářského výboru sněmovny dokonce déle, od 7. 7. 2010 do 20. 6. 2012, tedy necelé 2 roky. Mírné podhodnocení skutečné délky setrvání ve funkci tolerujeme i proto, že po nástupu Zbyňka Stanjury byly letní prázdniny a fakticky tedy pravděpodobně pracoval dobu kratší.

Podľa odhadov Eurostatu by Slovensko skutočne malo mať v roku 2013 pozitívny hospodársky rast (2%).

Rast ktorý Eurostat predpovedá Slovensku na rok 2013 možno považovať za jeden z najvyšších v celej EÚ, nakoľko by mal byť piatym najvyšším. Vyšší rast Eurostat predpokladá v Estónsku (3,1%), Lotyšku (3,6%), Litve (3,1%) a Rumunsku (2,2%). Inými slovami, by Slovensko podľa odhadov Eurostatu malo v tempe rastu predbehnúť až 22 iných krajín. Výrok predsedu vlády Fica preto hodnotíme ako pravdivý.

Nasledujúci graf porovnáva odhadovaný hospodársky rast 27 krajín EÚ v roku 2013 (zdroj:Eurostat):

Výrok na základě informací ze stránek vlády ČR a volby.cz hodnotíme jako pravdivý.

Zuzana Roithová v roce 1998 zastávala funkci ministryně zdravotnictví v úřednické vládě Josefa Tošovského. Ta vykonávala funkci od ledna do července roku 1998. Ze členů KDU-ČSL v této vládě působili např. Josef Lux, Cyril Svoboda nebo Miloslav Výborný. V této vládě působila Zuzana Roithová jako nestraník (členkou KDU-ČSL je až od r. 1999). V listopadu téhož roku pak Zuzana Roithová skutečně kandidovala na post senátorky za čtyřkoalici. Volební období jí skončilo v roce 2004.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám k němu nepodařilo dohledat žádné relevantní informace.

Podařilo se nám dohledat pouze výčet členů stávkového výboru podle Zdeňka Koudelky, avšak díky zainteresovanosti Koudelky do celé kauzy nelze tento výčet považovat za relevantní. Navíc tento samotný výčet nedokazuje, že se Blažek s Koudelkou museli nutně znát z tohoto stávkového výboru.

Slovensko sa zaviazalo udržať deficit štátneho deficitu na úrovni 3 % HDP tzv. Fiškálnym paktom (Treaty on Stability, Coordination and Governance in the Economic and Monetary Union, . pdf), z ktorého vychádza aj Program stability Slovenskej Republiky pre roky 2012 - 2015 (. pdf, p. 6). Fiškálny pakt podpísalo 25 štátov EU 2. marca 2012 (okrem Veľkej Británie a Českej republiky) a vstúpil do platnosti 1. januára 2013 ratifikáciou v 12 z 17 krajín eurozóny (BBC). Slovensko ratifikovalo fiškálny pakt 18. decembra 2012.

Táto fiškálna zmluva stanovuje sankcie za porušenie týchto kritérií až do výšky 0,2% HDP (sme.sk).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Občanský zákoník (40/1964 Sb.) v § 39 říká:

"Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům."

Na základě dohledaných informacích o politické situaci v jmenovaných zemích je výrok hodnocen jako pravdivý.

Co se týká pádů vlád (resp. změn vlád ve zmíněných zemích z levicových na pravicové a naopak) v době krize, můžeme jmenovat následující:

Velká Británie - do roku 2010 zde vládla Labour party (G. Brown), po volbách koaliční vláda Konzervativců (premiér D. Cameron) a Liberálních demokratů.

Španělsko - do roku 2011 vládli Socialisté premiéra Zapatera, po volbách vítězná Lidová strana (současný premiér Rajoy).

Itálie - v Itálii padla vláda Silvia Berlusconiho v 12. listopadu 2011, kdy premiér sám odstoupil. Zemi dále vedl úřednický kabinet Maria Montiho, ten ovšem již rezignoval také a zemi čekají předčasné volby.

Francie - ve Francii byl v prezidentských volbách poražen Nicolas Sarkozy a vystřídal jej v čele země François Hollande.