Průmyslová zóna Královský vrch byla vybudována v roce 2005. Investorem (PDF, str. 3) je skupina ELTODO prostřednictvím své dceřinné společnosti SIR (Společnost investičního rozvoje, a. s.).

Podle údajů Regionálního informačního servisu (RIS) bylo k červnu 2011 obsazeno 36% z celkové plochy 52 ha, volné plochy jsou v nabídkách několika realitních kanceláří.

V březnu oznámil jeden z investorů, britský výrobce drogerie Jeyes holding, že pokud se pro závod nenajde kupec, přijde do října o práci všech 427 zaměstnanců. Přesto se pravděpodobně prozatím nedá mluvit o nějaký hromadných odchodech investorů ze zóny.

Je tedy patrné, že jeden z investorů odchází, nicméně Petr Kotáb hovoří o investorech v množné čísle, jeho výrok je tak zavádějící.

Stav silnic, které jsou v havarijním stavu, je v kraji skutečně na úrovni 20%, podle reportáže České televize se na opravu silnic nedostává peněz a 60 milionů, které má k dispozici kraj, jsou pak nerovnoměrně investováný v rámci jeho území. Procentální hodnotu zhoršení stavu silnic se nám ale bohužel už nepodařilo dohledat.

Výrok označujeme za pravdivý, jelikož pětina všech komunikaci v Kralovehradeckém kraji je skutečně v havarijním stavu.

Výrok Martina Netolického je hodnocen jako pravdivý, neboť Nejvyšší správní soud skutečně zrušil část těchto zásad, konkrétně šlo o koridor R35 u Litomyšle.

Z dokumentu (.pdf) Územní zásady rozvoje Pardubického kraje, Aktualizace č. 1, Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území strana 63 vyplývá: " Změna řeší doplnění koridoru D01 pro umístění stavby silnice R35 v prostoru Litomyšle. Tento úsek musel být vyjmut ze ZÚR před vydáním, neboť Nejvyšší správní soud ČR rozsudkem čj. 7 Ao 1/2009 –56, zrušil opatření obecné povahy – Územní plán velkého územního celku Pardubického kraje v části vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb D 1 – stavba rychlostní silnice R 35 se všemi jejími objekty v řešeném úseku." Na základě této informace je tedy výrok hodnocen jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ČOI skutečně spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Zároveň není pověřena kontrolou kvality potravin, ale zabývá se poctivostí prodeje.

Česká obchodní inspekce:"Česká obchodní inspekce (ČOI) je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Ústředního ředitele ČOI jmenuje ministr průmyslu a obchodu. ČOI byla ustanovena zákonem č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci...Česká obchodní inspekce kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává tento dozor jiný správní úřad.Česká obchodní inspekce nekontroluje kvalitu potravin, pokrmů a tabákových výrobků. Těmito produkty a službami se ČOI zabývá pouze z hlediska poctivosti jejich prodeje (jako je správné účtování ceny a pod.). Dozor nad kvalitou potravinářských výrobků vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce."

Tabulka Evropské komise (poslední strana dokumentu) monitoruje vývoj DPH v zemích EU. K nějaké formě zvýšení DPH došlo od roku 2009 dokonce ve 21 státech.

Ve Francii a na Maltě pouze přidáním další skupiny do snížené sazby DPH. Ale i pokud tyhle země nepočítáme, premiérův výrok stále můžeme hodnotit jako pravdivý.

Zajímavostí je také Lotyšsko, které sice v posledním kroku o procento snížilo základní sazbu, ale od roku 2009 i tak došlo k celkovému nárustu.

V žádné zemi nedošlo k poklesu. V Belgii, Dánsku, Německu, Lucembursku, Rakousku a Švédsku se s mírou DPH dlouhodobě nehýbe.

Pokud bychom nepočítali mírně odlišné případy tří zemí, uvedl premiér číslo zcela přesně. S nimi má dokonce mírnou rezervu, uvedením menšího počtu zemí by si nevylepšil svou argumentační pozici a výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů uvedených v regionálních médiích z Jihočeského kraje. Server Prachatický deník informuje o chystané výstavbě lanovky vedoucí z Nové Peci až do rakouského lyžařského střediska Hochficht. Je tedy zjevné, že se skutečně jedná o přeshraniční projekt vyžadující spolupráci České republiky a Rakouska. Zde přikládáme odkaz na článek Prachatického deníku týkající se výstavby lanovky. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Jiřího Zimoly je pravdivý, poněvadž se již v minulosti ostřeji vyjádřil proti projektu splavnění Vltavy.

Například 1. června 2011 se pro Parlamentní Listy vyjádřil takto: "Pro mě osobně je to akce, kterou bych možná nazval vyhazováním peněz, protože se daly zcela jistě použít někde jinde a mnohem lépe."

Výrok senátora Čunka je hodnocen na základě dohledaných informací jako pravdivý, neboť správně popisuje jak počet otrávených osob, tak i neznalost výše daňových úniků.

Otázky Václava Moravce byly odvysílány v úterý 18. září, média v té době (cca 19:00) informovala (iHNed) už o 23. oběti otravy, nicméně senátor Čunek pracuje s informací, která byla veřejná celý den, popisuje tedy stav korektně.

Co se týká úniků kvůli černému trhu s alkoholem, je pravdou, že přesné vyčíslení fakticky neexistuje. Jsou známy spíše odhady různých aktérů. Česká televize např. informovala 17. září, že na spotřební dani za alkohol státu uniká ročně asi miliarda korun (plus další stamiliony za DPH), dále pak informuje, že podle odhadu Ministerstva financí černý trh s alkoholem tvoří asi 20 % celého trhu s alkoholem v České republice.

Server Aktuálně.cz přinesl 18. září rozhovor s ministrem financí Kalouskem, který o tomto problému doslova uvedl: " U lihu, i přes ty tragické důsledky, které to doteď mělo, nejsou daňové úniky makroekonomickým problémem." Toto vyjádření ovšem nenabízí žádnou kvantifikaci problému z pohledu výše daňových úniků.

Náměstek ministra financí Minčič pak v Událostech komentářích 17. záři mluvil také o těchto daňových únicích v souvislosti s methylovou kauzou, kdy prohlásil: " Já hovořím o jedné desetině, to znamená, jestliže je celoroční výnos 7 miliard korun, že je to méně než jedna miliarda. Je to 0,7 miliardy jenom na spotřebních daních."

Podle kritéria aktuální využité plochy hodnotíme výrok Jiřího Čunka jako pravdivý.

Jak vyplývá z Regionálního informačního servisu, ve Zlínském kraji se nachází celkem 13 průmyslových zón. Co se týče aktuální využité plochy, je v současné době v průmyslové zóně Holešov smluvně zabráno 23,5 ha. Nejbližší využívaná průmyslová zóna Zápotočí se nachází cca. 10 km (5km vzdušnou čarou) směrem na sever od města Hulín, a je v ní již využito 32,7 ha plochy.

Podle publikace OECD Factbook 2011-2012 je Česká republika zemí s jednou z nejvyšších měr spotřeby alkoholu mezi zeměmi OECD, konkrétně je na žebříčku OECD na čtvrtém místě za Francií, Portugalskem a Rakouskem (str. 275).

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.