Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webu města Český Těšín jako pravdivý.

Na webových stránkách města se konkrétně píše: "Město Český Těšín každoročně pořádá zahraniční ozdravné pobyty pro děti. Na jejich organizaci spolupracuje s Domem dětí a mládeže v Českém Těšíně (DDM vysílá jako doprovod vlastní pedagogické pracovníky a externí pracovníky, tj. osoby mající zkušenosti s prací s dětmi). Pobyty jsou hrazeny z rozpočtu města. Administrativní práci, výběr dětí a komunikaci s rodiči zajišťuje Město – Odbor školství a kultury." Dále jsou na tomto webu zveřejněny destinace a podmínky pro ozdravný pobyt na léto 2012.

Z veřejných zdrojů je dohledatelné, že ozdravné pobyty pro děti se uskutečnily i v letech 2010 a 2011.

Ministerstvo vnitra skutečně vyřazovalo i podpisy reálně existujících občanů. V rozhodnutí (.pdf) o odmítnutí kandidatury Vladimíra Dlouhého Ministerstvem vnitra se uvádí, že “v případě, že na podpisovém archu petice chybí některý z požadovaných údajů nebo je uveden neúplně, do celkového počtu se nezapočítá. Takto nebylo možné v souladu s citovaným ustanovením započítat celkem 870 občanů.” Podrobný výčet v daném dokumentu pak uvádí konkrétní důvody pro vyškrtnutí daného podpisu, často se objevuje jako důvod chybějící adresa či podpis. Václav Henych pak také na tiskové konferenci uvedl, že v řadě případů byli nalezeni lidé, kteří měli své udaje vyplněny vzorně, ale např. ulice, ve které bydleli, vůbec neexistovala. Na základě tohoto lze předpokládat, že řada signatářů skutečně existovala a byli vyřazeni pouze na základě uvedení nesprávných či neúplných údajů. Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.

Lubomír Zaorálek v tomto případě hlasoval proti návrhu zákona. 45. schůze, 49. hlasování, 6. září 2012: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 584/5."Stav projednávání návrhu zákona ke dni 22. října 2012

Podle Ústavy ČR Senát vyslovuje (ne)souhlas se jmenováním ústavních soudců prezidentem republiky a tento proces se dále odvíjí od zákona č. 107/ 1999 Sb. (.pdf) o jednacím řádu Senátu.

§ 140: (1) “ Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal... ”

“ Z předchozí praxe jde o Ústavně-právní výbor, který se nachází v postavení garančního výboru a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Oba výbory projednávají žádost samostatně za účasti zástupce navrhovatele (obvykle vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, výjimečně prezidentova tajemníka) a kandidáta. Výsledkem projednávání ve výborech je přijetí usnesení, které obsahuje doporučení Senátu pro vyřízení žádosti. ” Zdroj zde. (oddíl 3. 4.)

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle správy Eurostatu (.pdf) Česká republika nezaznamenala v 3. a 4. kvartálu 2011 ani v prvních dvou kvartálech roku 2012 rast HDP. Německo ve stejném období rostlo vždy kromně posledního kvartálu roku 2011. Data představují procentuálni směnu vúči předchodzímu kvartálu.

Procentuálni směna HDP

3.kvartál 2011

4.kvartál 20111.kvartál 2012

2.kvartál 2012

Německo

0,4

-0,1

0,5

0,3

Česká republika

0,0

-0,2-0,8

-0,2

Výrok Pavla Kováčika je na základě dohledaných konkrétních vrácených zákonů Poslanecké sněmovně prezidentem Klausem hodnocen jako zavádějící.

Vzhledem k nastavení výroku Pavla Kováčika je hodnocení postaveno následovně. 1. ze zmíněných vet je zjištěno, kolik zákonů bylo přijato tzv. na hraně - koalice vs. opozice. Následně je uvedeno, kolik vetovaných zákonů mělo širší sněmovní podporu - hranicí bude podpora alespoň ústavní většina pro zákon.

Celkem z přehledu prezidentských vet Václava Klause po dohledání vyplývá, že zákonů, které byly přijímány s menší sněmovní shodou, bylo skutečně většina. Konkrétně šlo o 41 zákonů.

Nicméně 14 zákonů, které prezident Klaus vetoval, bylo Sněmovnou přijato minimálně ústavní většinou. Šlo o tyto zákony:

1. Vládní návrh zákona o zoo
2. Novela z. o zemědělství
3. Novela z. o péči o zdraví lidu
4. Novela z. o St. fondu ČR pro rozvoj kinematografie
5. Novela z. na ochranu zvířat proti týrání
6. Novela z. o střetu zájmů
7. Novela z. o chemických látkách
8. Novela z. o podmínkách obchodování s povolenkami
9. Vl. n. z. o České národní bance
10. Novela z. o loteriích
11. Novela z. o ochraně ovzduší
12. N.z.o trestní odpovědnosti práv. osob a řízení proti nim
13. N.z. o změně zákonů v souvisl.s přij.zák.o tr.odpovědnosti
14. Vl.n.z. o podporovaných zdrojích energie

Pavel Kováčik má tak pravdu, že většinu zákonů vrácených prezidentem nebyla přijata nijak širokou shodou, nicméně již se mýlí v tom, že ty zákony, které byly přijímány širším konsenzem (min. 120 hlasů), nebyly prezidentem vraceny vůbec. 14 zákonů z 55, které Václav Klaus vetoval (na nichž byla široká shoda), je již značné množství, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý na základě údajů dostupných na webových stránkách krajů. Prvním krajem, kde byli komunisté v radě kraje, byl Karlovarský kraj. Zde měli komunisté 2 zástupce: Jaroslava Borku a Evu Valjentovou, přičemž Jaroslav Borka byl náměstkem hejtmana pro oblast majetkoprávní a vnitřních věcí.

Druhým krajem byl Moravskoslezský kraj, v jehož zastupitelstvu měla KSČM 3 zástupce: Karel Konečný, Svatomír Recman a Josef Babka. Karel Konečný je náměstkem hejtmana pro zdravotnictví a Svatomír Recman pro sociální věci a kulturu.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, obyvatelé kolem hranic sice nakupovat do Německa jezdí, ale nedá se zjistit zda v takovém rozsahu jaký uvádí Radek John.

Studie zabývající se oblastní celého pohraničí mezi ČR a Německem v oblasti, kterou vymezuje Radek John - neexistuje. Existující výzkumy pouze dokazují, že Češi hledají v Německých obchodech hlavně kvalitu. Dále existují pouze články z dnešního března, které dokazují oblibu německý obchodů u Čechů, jde ovšem pouze o obyvatele sousedících vesnic a měst blízko hranic. Ani jeden z těchto zdroju nedokáže tedy ani potrvdit či vyvráti teorii Radka Johna.

Výrok je pravdivý na základě informací zveřejněných na serverech internetových deníků. Při kontrole přihlášek kandidátů do přímé volby prezidenta Ministerstvo vnitra obvinilo Miloše Zemana z udání svého trvalého pobytu na jiné adrese, než uvedl na kandidátní listině a ve svém prohlášení. Následně však vyšlo najevo, že se jednalo pouze o formální chybu v interpunkci v uvedeném názvu ulice trvalého bydliště.

Výrok Pavla Suchánka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařil potřebné informace dohledat. V zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se můžeme v paragrafu 91, odstavcích 1 a 2 dočíst, že výbor má na projednání zákona lhůtu 60 dní, která smí být zkrácena na 30 dní. K připomínkovému řízení v rámci výborů se zákon ale nevyjadřuje.