Výrok Josefa Řiháka hodnotíme jako pravdivý, a to na základě zprávy uvedené na webových stránkách Středočeského kraje. Tato zpráva informuje, že hejtmanka Zuzana Moravčíková poslala už dva dopisy ministru financí Miroslavu Kalouskovi, a to 23. srpna a 10. září. To je 46 dní (k 8. 10. 2012), což jsou téměř dva měsíce.

Dle tiskové zprávy (.pdf) MPSV z 26. června 2012 dosahovala výše plánované úspory pro státní rozpočet 200 milionů korun, nikoliv 200 miliard, jak uvádí Helena Langšádlová. Její výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Dle informací na serveru wikipedie mají všichni příslušníci rodu Schwarzenbergů již od středověku curyšské a tedy i švýcarské občanství. Fakt, že Karel Schwarzenberg využíval za totality švýcarský pas, on sám sděluje v rozhovoru pro časopis Instinkt. Bohužel nelze ve veřejně dostupných internetových zdrojích dohledat nezávislá tvrzení, která by jeho výrok potvrdila. Vzhledem k tomu, že první část výroku je potvrzena zdrojem z wikipedie a druhá část ministrem zahraničí samotným, je výrok jako celek hodnocen jako neověřitelný.

V dohledaném článku z roku 2001 a z archivu Radia Prague z roku 1997 hovořícím o vyšetřování Občanské demokratické aliance z důvodu nejasného financování skrz firmu TMC je uvedeno, že “všechny hříchy ODA svého času prověřovala policie.” Zde ovšem není jasné, zda prověřováním je myšlen nutně začátek vyšetřování. Také nebylo možné dohledat, že se všechny tyto prostředky dostaly na volební účet ODA, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. Faktem je, že policii strana nakonec přiznala, že peníze ODA poslali například sponzoři Philip Morris, PPF nebo Železárny Vítkovice. Tyto firmy to však následně popřely. Vyšetřování tedy podle článku skončilo bezvýsledně.

Ústava ČR článek 54 bod 3 doslova uvádí, že “ prezident není z výkonu své funkce odpovědn ý”. Článek 68 bod 1 pak uvádí, že “ vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně ”.

V roce 1998, kdy byl ministrem financí Ivo Svoboda za ČSSD, navrhoval právě Svoboda vrácení návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1999 (1. čtení).

Viz jeho vyjádření na 5. schůzi (volební období 1998 - 2002) 14. října 1998: "Jménem vlády podávám návrh na schválení návrhu zákona o státním rozpočtu v prvním čtení, čímž se ztotožňuji s návrhem podle oponentní zprávy rozpočtového výboru, přednesené v rozpravě panem poslancem Václavkem a obsažené v bodě I. jeho návrhu." A doporučení vládě: "Rozpočet sestavit na základě skutečně očekávaných příjmů, tj. do příjmové části rozpočtu nezahrnovat příjmy ze zákonů dosud neschválených Poslaneckou sněmovnou." Tzn., že jde o podobnou situaci. Ministr sám požádal o vrácení návrhu rozpočtu, neboť dosud nebyly přijaty potřebné legislativní úpravy, se kterými návrh státního rozpočtu počítal.

Kontext výroku: Jedná se o návrh usnesení ministra Kalouska na 47. schůzi 24. října 2012: "Poslanecká sněmovna neschvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 a doporučuje vládě České republiky změnit je tak, aby odpovídaly platné rozpočtové legislativě." - Hlasování

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013.Seznam všech ministrů financí RČS, ČSSR, ČSFR a ČR najdete zde.

Bankovní unie bude v případě její zavedení v rámci EU spojovat pouze státy eurozóny. Česká republika by tedy do této skupiny státu zapadla až v případě přijetí eura.

Již v březnu 2011 byla v rámci vládní koalice uzavřena dohoda o upravení sazeb DPH, kdy tato změna měla sloužit ke kompenzaci výpadku příjmů v důsledku penzijní reformy, což uvedl na tiskové konferenci dne 10. března 2011 premiér Petr Nečas.

"Od 1. ledna 2012 bude základní daňová sazba ve výši 20%, snížená daňová sazba ve výši 14%. Od 1. ledna 2013 dojde ke sjednocení sazeb DPH do jedné sazby 17,5% a to bez výjimek,..." (1:33)

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na základě Článku 46 Ústavy České republiky je výrok pravdivý.

Zmíněný článek uvádí, že (1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení (Poslaneckou sněmovnou). (2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím. (3) Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat.

Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý - pro novelu zákona na konci roku 2011 hlasovala vládní koalice, ČSSD byla proti.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty byla projednávána 2. září 2011, na 22. schůzi Poslanecké sněmovny. Při projednávání novely zákony za ČSSD vystoupili poslanci Jaroslav Vandas, Bohuslav Sobotka, David Rath, Václav Votava, Milan Urban.

V 57. hlasování se pro vyjádřilo 99 poslanců, proti 68. Za ODS hlasovalo 40 poslanců pro, 1 proti, 8 poslanců nebylo přihlášeno a 4 byli omluveni. Z TOP 09 hlasovalo 37 pro, 1 poslankyně nebyla přihlášena a 3 poslanci byli omluveni. Za VV hlasovalo 19 poslanců pro, jeden nebyl přihlášen a jeden byl omluven.

Na 12. schůzi Senátu dne 7. října 2011 byl návrh zamítnut.

Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny dne 6. listopadu 2011, ve 340. hlasování, Poslanecká sněmovna setrvala na původním znění novaly zákona. Pro se vyjádřilo 110 poslanců, proti 70. Za ODS hlasovalo pro 50 poslanců, 3 nebylo přihlášeni, za TOP 09 hlasovalo pro 40 poslanců, 1 byl omluven, za VV hlasovalo pro 19 poslanců, 2 byli omluveni.