Výrok o pilnosti Fischerové v pozici poslankyně v letech 2002-2006 nelze objektivně ověřit. Není jasné, zda se pilnost poslance ukazuje na účasti na hlasováních, vystoupeních ve sněmovně, či na počtu předkládaných návrhů zákonů a pozměňovacích návrzích. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Stránky Ministerstva financí ČR ke zmíněné studii nic bližšího neuvádí a ani z jiných zdrojů jsme nezískali potřebné informace.

Už v minulosti se Senát několikrát pokoušel navrhnout zákaz KSČM. Například naposledy v roce 2011 advokát Stanislav Němec, který připravoval návrh pro senátorskou komisi tvrdil, že mají stovky stran argumentů pro zákaz KSČM. V roce 2009 padl ze senátu podobný návrh. K pokusu o zákaz KSČM došlo také v roce 2008, tehdejší návrh údajně obsahoval 542 argumentů pro zákaz komunistické strany. Žádný z těchto návrhů ale neprošel.

Poslední návrh byl v únoru 2012 shledán jak ministrstvem vnitra, tak i spravedlnosti za nevyhovující k předání Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí. O nějakém novém návrhu, kterým by se ministerstvo vnitra v současnosti zabývalo jak vyplývá z výroku Přemysla Sobotky se nám nepodařilo najít žádné informace, výrok proto považujeme za neověřitelný

Jak vyplývá z životopisu ministra průmyslu Martina Kuby, skutečně vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, specializaci anesteziologie.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Česká republika se v mezinárodní smlouvě zavázala k zavádění bezplatného vzdělání a o ústavně garantované právo se jedná, i když pouze podmíněně.

Česká republika se skutečně zavázala v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech ve článku 13, že "vyšší vzdělání bude rovněž zpřístupněno pro všechny, a to podle schopností všemi vhodnými prostředky a zejména postupným zaváděním bezplatného vzdělání."

Listina základních práv a svobod (která je součástí tzv. ústavního pořádku ČR) pak v článku 33 uvádí, že "občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana amožností společnosti též na vysokých školách." Bezplatné vysokoškolské vzdělání tedy české ústavní právo garantuje za určitých podmínek, nicméně garantuje. Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.

Podle návrhu věcného záměru zákona by ministr jmenoval i okresní státní zástupce.

Ministr odkazuje k navrhované změně zákona o státním zastupitelství, která v této chvíli (22. ledna) nemá podobu návrhu zákona v Poslanecké sněmovně. V hodnocení tedy vycházíme z návrhu (.doc) věcného záměru zákona, aktuálnímu k 22. října 2012.

V návrhu je pak uvedeno: "Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce."

"Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce [...]"

"Náměstky krajských státních zástupců a okresních státních zástupců jmenuje a odvolává nejvyšší státní zástupce na návrh vedoucího státního zástupce, o jehož náměstka se jedná."

Ministr Blažek tedy návrh popisuje pouze zčásti pravdivě: okresní státní zástupce by stále jmenoval on či jeho nástupce.

Zákon o stáním rozpočtu na rok 2012 uvádí výdaje na kapitolu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (.pdf) ve výši 137 851 240 000 Kč, schválený rozpočet na rok letošní (.pdf) pak na stejnou kapitolu vyčleňuje 140 411 693 000 Kč. Meziročně tak jde o nárůst o necelá 2% (1,85%), výrok Petra Nečase je tak nepravdivý.

Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako pravdivý, neboť přesně popisuje výši dluhové služby za jeho vlády a také za vlády Petra Nečase.

RokVýdaje na dluhovou službu200121,33 mld.200221,99 mld.2011 (.pdf) 78,5 mld.2012 (.pdf) 79,4 mld.

Kraj skutečně v lednu 2012 schválil notifikace na všechny regionální železniční tratě s vyjímkou tratě domažlické. Plzeňský kraj se podle vedoucího krajského odboru dopravy Jaroslava Vejpravy skutečně chystá vyhlásit první soutěž na regionálního železničního dopravce v úseku Horažďovice (Klatovsko)- Plzeň - Planá (Tachovsko). Zakázka se tedy prozatím ještě na webu veřejných zakázek Plzeňského kraje nevyskytuje.

Na otázku na toto téma odpověděl Karel Schwarzenberg časopisu Instinkt takto:

Otázka: " Jak je to s vaším občanstvím - máte české a švýcarské ?"

"Oboje od narození. Narodil jsem se v Praze, jsem tedy československý občan. Po naší emigraci, někdy v roce 1951, jsme dostali dopis od československého velvyslanectví, že jsme se v roce 1948 nevrátili včas z Rakouska a když se nevrátíme, budeme zbaveni občanství. V roce 1951 rodiče usoudili, že by to nebyl dobrý nápad se vracet, a od té chvíle jsme všichni mysleli, že jsme občanství ztratili, a já jsem sem občas jezdil na švýcarský pas." Profily Karla Schwarzenberga pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské. Tyto profily potvrzují také informaci, že Schwarzenberg žil po dlouhá léta v Rakousku.