Nalezené výsledky
Přemysl Sobotka
Roman Smetana byl odsouzen ke 100 hodinám obecně prospěšných prací a náhradě škody. Tu uhradil nicméně trest nastoupit odmítl a ani se proti němu neodvolal. Následně mu tedy byl vyměřen trest odnětí svobody ve výši 100 dní nepodmíněně. Do vězení pak nastoupil téměř s měsíčním zpožděním, když se sám vydal policii. Celou kauzu zevrubně shrnuje např. Aktuálně.cz. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka
Otázky Václava Moravce, 14. října 2012My máme dvakrát takový státní dluh, jako jsme měli před 6 lety.
V roce 2006 byl státní dluh 802,5 mld. Kč. Aktuálně se státní dluh pohybuje okolo 1 568 mld. Kč.
Vít Slováček
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 4. října 2012...tak jak je u nás rozvinutá plynofikace, například v Polsku ani náhodou.
Míru plynofikace Polska ve srovnání s Českou republikou lze hodnotit na základě různých indikátorů.
Nejprve se můžeme podívat na hrubou spotřebu zemního plynu v obou zemích. Dle statistik (.pdf, aj) Evropské komise činila v roce 2010 hrubá vnitrostátní spotřeba plynu v ČR 8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 138), tj. 0,761 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (pokud počítáme se středním stavem obyvatelstva k 1.červenci 2010, tak jak jej udává ČSÚ (.xls)). V Polsku pak činila 12,8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 172), tj. 0,335 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (počet obyvatel jsme čerpali z demografické ročenky (.pdf, aj., str. 68) polského Centrálního statistického úřadu).
Dále lze ve výše zmiňovaných statistikách Evropské komise na straně 19 nalézt také znázornění tzv. energetických mixů jednotlivých zemí EU-27. Z uvedeného grafu vyplývá, že podíl plynu na hrubé domácí spotřebě v Polsku je mnohem nižší než v ČR. Spotřeba Polska je do velké míry závislá na uhlí.
Na základě statistik Evropské komise tedy hodnotíme výrok Víta Slováčka jako pravdivý.
Přemysl Sobotka
Vláda se v červenci 2011 dohodla s ČSSD na vytvoření expertní skupiny k důchodové reformě, která se prokazatelně (.pdf) sešla k jednání. Žádný další výstup z jednání této skupiny se však nepodařilo dohledat a nenašli jsme ani zprávu o tom, že by ČSSD z této skupiny vystoupila.
Přípravě důchodové reformy se již dříve věnovaly i takzvané Bezděkovy komise. První zasedala v letech 2004-2005 za vlád ČSSD a druhá působila v rámci tzv. NERVu v roce 2010 v době úřednické vlády Jana Fischera. V obou případech byla komise složená z odborníků a propočítávala varianty koalice i opozice.
Petr Gazdík
Jeroným Tejc
Otázky Václava Moravce, 7. října 2012Prezident Klaus tehdy vracel zákony v době, kdy bylo před volbami a kdy nebylo možné tyto veta přehlasovat.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože o prezidentem vetovaných zákonech poslanecká sněmovna hlasovala ještě bezprostředně před volbami. . Poslední zasedání poslanecké sněmovny proběhlo 23.5.2006 a v jeho rámci byl např. opětovně navržen prezidentem vrácený zákoník práce (Sněmovní tisk 1153), který byl posléze i schválen. Na oficiálních webových stránkách Prezidenta Čr jsou uvedeny všechny zákony vrácené parlamentu, níže uvádíme výčet zákonů za měsíc květen vrácených bezprostředně před volbami v roce 2006(2.-3.6.2006): 12.5.2006 prezident vetoval zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie 11.5.2006 prezident vetoval zákoník práce 5.5.2006 prezident vetoval zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních 2.5.2006 prezident vetoval zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době O všech výše uvedených zákonech bylo opětovně hlasováno na poslední schůzi poslanecké sněmovny, na konkrétní výsledky hlasování se můžete podívat níže. zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (schválen) zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době (schválen) zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (zamítnut) Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Helena Langšádlová
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 8. října 2012Propláceno je školní jízdné jenom některým Středočechům, ne těm, kteří dojíždí do Prahy.
Dle informací uvedených na internetových stránkách Středočeského kraje může být školní jízdné propláceno pouze žákům, učňům a studentům "... S trvalým bydlištěm na území kraje a navštěvující středočeské školy. Je jim poskytováno stipendium ve výši nejlevnějšího možného jízdného v přepravní relaci trvalé bydliště - škola a zpět, jež se ale netýká dojíždění do Prahy a zpět..." Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Zbyněk Stanjura
Otázky Václava Moravce, 7. října 2012Mimochodem byli to občanští demokraté, kteří ho (Václava Klause, pozn.) dvakrát navrhli a dvakrát prosadili na Pražský hrad.
Nemůžeme přirozeně ověřit, kdo prezidenta Klause prosadil, tedy zvolil v tajné volbě. Podle návrhů na jeho kandidaturu, tedy návrhu senátorů a návrhu poslanců z roku 2002, který obsahuje zejména, ne-li výhradně jména členů ODS, můžeme pouze potvrdit, že občanští demokraté Klause navrhli.
Ve stejném duchu se Táňa Fischerová vyjádřila už v červenci letošního roku pro portál iDNES.cz. I podle serveru Novinky.cz nepoužívá Fischerová pro svoji prezidentskou kampaň billboardy.
Miroslav Novák
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 4. října 2012A když si vynásobíme těch 55 tisíc domácností s průměrnou emisí jednoho kotle za topnou sezónou, což je zhruba 120 kilogramů. Dostaneme se někde přes 5 tisíc tun prachu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný - není jasné, jaká je průměrná výše emisí prachu domácnosti v Moravskoslezském kraji.
Podle webu Lokální topeniště nebo tabulky ČSÚ (.pdf) je v Moravskoslezském kraji skutečně 55 000 domácností, topících kotly na tuhá paliva.
K určení průměrné hodnoty emisí prachu jednoho domu za rok může sloužit studie (.pdf, str. 14), kterou zpracovala Vysoká škola báňská, a jejíž výsledky přejala například i studie ekologické organizace Arnika (.pdf, str. 13, tab. č. 5).
Abychom však mohli určit průměrnou míru emisí domácností v Moravskoslezském kraji, museli bychom mít k dispozici informace jak o počtech jednotlivých druhů kotlů v moravskoslezských domácnostech, ale i o typech paliva, které používají. Hodnoty se totiž právě na základě typu kotle i paliva výrazně liší (od 2 do 249 kilogramů prachu za rok). Studii zohledňující tyto faktory, potvrzující nebo vyvracející slova Miroslava Nováka, se nám nepodařilo najít.








