Na základě dohledaných položek v rozpočtu kraje na rok 2012 hodnotíme výrok jako pravdivý.

Rozpočet na rok 2012 (.pdf - str. 15) v části Kultura ukazuje některé finanční částky kraje do oblasti kultury. Jedná se konkrétně o dotace ve výši 6 milionů na Plzeňskou filharmonii, 6 milionů na Divadlo J. K. Tyla a 1,5 milionu na Divadlo Alfa. Dotace v podobné výši byly vyplaceny krajem, jak vyplývá z tohoto rozpočtu, i v minulých letech.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť ministerstvo kultury, osobní stránky ministryně ani zpravodajské servery se o podobné schůzce nezmiňují - Hanáková ostatně sama neupřesnila, které konkrétní osobnosti má na mysli.

Ministryně Hanáková v polovině dubna překvapila, když v den uzávěrky přihlášek na šéfa Národního divadla řízení zrušila. Zdůvodnila to údajně neuspokojivými výsledky tenkrát nekompletního auditu fungování instituce. Právě v té době Hanáková slibovala širší diskusi s odbornou veřejností, která původní nastavení řízení kritizovala - odborníkům se nelíbilo například to, že ministerstvo odmítalo zveřejnit jména členů výběrové komise, padla i obvinění, že je řízení na míru ušité jednomu kandidátovi.

Zákon o Národním divadle, který Hanáková v OVM zmínila, by měl být hotov v roce 2013. Měl by transformovat Národní divadlo z příspěvkové organizace ve veřejnoprávní instituci. Takové uspořádání by konsolodivalo zatím nejistou pozici ředitele divadla.

Pro tento výrok se nám bohužel nepodařilo dohledat relevantní data, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Bohužel se nám nepodařilo dohledat údaje, které by mohly potvrdit či vyvrátit správnost částek uváděných panem Chovancem. Částku, kterou má Plzeňský kraj k dispozici na jeden kilometr svých silnic, se nám nepodařilo dohledat v rozpočtu kraje pro rok 2012 ani na webu Správa a údržba silnic Plzeňského kraje.

Na základě informací z Regionálního podnikatelského zpravodaje hodnotíme výrok jako pravdivý.

V březnovém vydání Regionálního podnikatelského zpravodaje (.pdf, str.9) vyšel bilanční článek o dosavadním fungování projektu. V něm výkonný manažer paktu Josef Beneš prakticky potvrzuje slova Miroslava Nováka: " K 31. 12. 2011 bylo v rámci IPRZ schváleno či je již realizováno 15 projektů v celkovém objemu finanční podpory ve výši 422,3 mil. Kč z příslušných operačních programů. "

Výrok Petra Nečase se zakládá na pravdě.

Znovuzvýšení daně z přidané hodnoty (anglicky VAT - value added tax) na 17,5 % vzešlo v platnost dne 1. ledna 2010 (str. 27). Dle publikace Britského statistického úřadu ze 4. čtvrtletí 2010 (.pdf – str. 3) poté spotřeba zaznamenala za rok 2010 nárůst o 0,8 %.

Výrok je pravdivý na základě zveřejněné tiskové zprávy Asociace krajů z 18.1. 2010, ve které je uvedeno následující: „Vyzvali jsme vládu, aby udělala inventuru evropských operačních programů. Tam, kde hrozí propadnutí peněz v centrálních operačních programech, chceme, aby vláda požádala Evropskou komisi o převod těchto prostředků do regionálních operačních programů. Ty čerpají evropské peníze nejrychleji a transparentně,“ řekl na tiskové konferenci po jednání Rady Asociace krajů její předseda a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Dle zjištěných informací se podle daného dodatku ke smlouvě mělo jednat až o 55 % tratí v kraji, které se mohou v budoucnu otevřít pro soukromé dopravce. Hejtman Hašek však hovořil až o 65 %, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Smlouva (dodatek ke smlouvě) mezi Jihomoravským krajem a Českými drahami byla uzavřena v prosinci 2009. V této smlouvě je zakotvena možnost, aby byly regionální trati postupně zpřístupněny i ostatním soukromým dopravcům. Podle Odborového sdružení železničářů má být soukromým dopravcům po roce 2015 nabídnuto k provozování až 55 % tratí v kraji. I podle portálu vz24.cz má být pro soukromé dopravce otevřeno až 55 % tratí. Pro RegionPress se Hašek v prosinci 2009 vyjádřil, že součástí smlouvy je " možnost postupného otvírání regionálních tratí případné soutěži dopravců ". O tom, jak velká část by to měla být, však nemluvil.

Podle informací dostupných z osobních stránek Jiřího Zimoly, je sice pravda, že se dne 24. května 2012 sešel s ruským velvyslancem Sergeyem Kiselevem. Tématem jednání bylo především prohlubování hospodářské spolupráce a zájem ruských turistů o Jihočeský kraj.

Zmínku o tom, že se hejtman Zimola za poslední rok sešel s americkým velvyslancem Normanem Eisenem či francouzským velvyslancem Pierrem Levym ohledně dostavby Temelína jsme však v dostupných zdrojích nenašli. Výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako pravdivý. Při hodnocení výroku jsme vycházeli z údajů o stavu silnic ve vlastnictví kraje k 31. 12. 2009 na stránkách Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, dále pak z Výroční zprávy za rok 2011 organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje a ze zpravodajských článků.

Podle SMOPK (.pdf) bylo v roce 2009 označeno jako nevyhovující 32 % a jako havarijní 19 % silnic v kraji. Vyjádřeno v kilometrech je to 1480, resp. 860 km silnic II. a III. třídy z celkové délky 4605 km. Průměrné hodnocení stavu za rok 2009 bylo 3,14 a za předchozí roky ještě horší (3,24 v roce 2008).

V současné době je jako havarijní nebo nevyhovující hodnoceno již přes dvě třetiny komunikací z celkové délky 4607 km. V případě nevyhovujících silnic se jedná údajně o 1177 km (tj. přes 25 %), u havarijního stavu je to pak až 1824 km, tedy necelých 40 %.

Podle těchto údajů byl stav silnic před čtyřmi lety opravdu lepší. Zhoršování stavu silnic uznává i generální ředitel organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje Ing. Stanislav Liška ve výroční zprávě (.pdf, str. 5) za rok 2011. Tato situace je podle něj způsobena nedostatkem financí i na běžnou údržbu a opravy.