Vladimír Dlouhý v rozhovoru pro Denik.cz odpověděl na otázku ohledně možného udělení amnestie takto: “ V tomto okamžiku neříkám ne. V případě, že bych byl skutečně zvolen, nechal bych si v období mezi volbou a nástupem do funkce předložit podrobnější analýzu o počtu odsouzených, včetně těch s podmínečnými tresty, a další skutečnosti a celou situaci znovu posoudil.”

Vzhledem k nejasné metodice posuzování nákladů na státní správu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Např. web ČSÚ nabízí statistiky výdajů vládních institucí od r. 1995 do r. 2007. Aplikovat užité postupy kvantifikace na zmiňované státní rozpočty pro roky 2010 a 2012 však není v silách našeho analytického týmu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle oficiální zprávy ze sněmu strany TOP 09 byl Karel Schwarzenberg skutečně vybrán za stranického kandidáta TOP 09 na sjezdu strany 22. října 2011 v Hradci Králové. Skutečnost reflektovalo několik médií, za všechny uvádíme server iHNed.

V dnešní (26.11.2012) mediální přestřelce Jany Bobošíkové a ministerstva vnitra padlo, že ministerstvo se na výzvu Jany Bobošíkové nechystá opravit vlastní rozhodnutí a počká si na rozhodnutí soudu, viz například zde.

Právo veta v České republice upravuje Čl. 50 Ústavy ČR, který v odst. 2 stanoví, že prezidentem vrácený zákon musí být přijat nadpoloviční většinou všech poslanců, jinak nebyl přijat. Např. ve Spojených státech amerických (. pdf - str. 65) může být prezidentské veto přehlasováno pouze dvoutřetinovou většinou každé z komor Kongresu, v Polsku je možné prezidentem vrácené veto přehlasovat třípětinovou většinou všech poslanců.

Karel Schwarzenberg byl skutečně vedoucí Kanceláře prezidenta od 10.července 1990 do července 1992, kdy odešel ve spojitosti s abdikací prezidenta Havla. Z popisu dnešních pravomocí a povinností vedoucího Kanceláře prezidenta republiky plyne následující: "Vedoucí Kanceláře je vedoucí organizační složky státu, který činí právní úkon ve věcech týkajících se Kanceláře navenek, řídí a kontroluje Její činnost a odpovídá za ni. Z výkonu své funkce je odpovědný prezidentu republiky, který ho řídí a ukládá mu úkoly”. Bohužel se nám nepodařilo dohledat přímé zdroje, na základě kterých by bylo možné výrok v téhle podobě ověřit.

Dle tiskové zprávy Moravskoslezského kraje ze dne 24. 9. 2012 velké průmyslové podniky (ArcelorMittal Ostrava, a.s., OKD, a.s., Třinecké železárny, a.s. a ČEZ, a.s.) kraji skutečně věnovaly deset milionů korun. Symbolické šeky předali zástupci společností náměstkovi hejtmana Miroslavu Novákovi.

Veřejný ochránce práv Varvařovský pravidelně a jednoznačně kritizoval některé problematické body sociální reformy, např. odstupné nebo veřejnou službu, Ministerstvo však konkrétně tuto kategorickou kritiku nebralo vůbec v potaz. Jedná se proto o zavádějící tvrzení, protože řada věcí mohla být sice změněna, ale zásadní výtky ombudsmana k reformě nebyly reflektovány v nové legislativě.

Pochopitelně nelze bezpečně ověřit veškeré způsoby jednání, ale jak vyplývá ze zpravodajství, minimálně jistá mediální a připomínková komunikace mezi vládou, respektive Ministerstvem práce a sociálních věcí a Veřejným ochráncem práv o sociální reformě přesto probíhala po celou dobu její přípravy. Již v roce 2010 navrhoval ombudsman Varvařovský poslancům některé úpravy týkající se podmínek neposkytnutí podpory v nezaměstnanosti, které by zabránily situaci, kdy by nezaměstnaný nedostal odstupné a následně ani státní dávku v hmotné nouzi. Tato obava, na kterou upozorňovala i Legislativní rada vlády se nakonec potvrdila hned na začátku roku 2011. Ministerstvo na ombudsmanovu kritiku legislativně nereagovalo, teprve poslanci v roce 2012 změnili spornou část týkající se odstupného. Navíc kritizovaná podoba současné veřejné služby se dosud nezměnila.

KDU-ČSL měla své zastoupení v radách Zlínského (jeden člen rady z celkových osmi členů), Jihomoravského (5/11) a Olomouckého (1/11) kraje. Dle dostupných informací v médiích skutečně nelze dohledat kauzu, která by se týkala členů samosprávných orgánů těchto krajů, a proto hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.

Nepodařilo se nám dohledat (a to ani na stránkách Středočeského kraje), zda již bylo proplaceno i žákovské jízdné za druhé pololetí školního r. 2011/2012 a proto jsme výrok ohodnotili jako neověřitelný.

Proplacená suma za první pololetí školního r. 2011/2012 činila 19,7 milionu korun. Středočeský kraj měl v plánu vyplatit jízdné za obě pololetí do konce funkčního období vedení kraje (tj.12.-13. října). Kraj také nepočítá s překročením částky čtyřiceti milionů za obě pololetí dohromady.