Jak tvrdí Miloš Zeman, knihy skutečně nepodléhají základní sazbě daně z přidané hodnoty a od 1. ledna 2013 se na tom nic nemění. Podrobněji o DPH a jejích změnách níže.

Aktuálně.cz: "Co patří do snížené sazby DPH?Jde zejména o potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu, knihy, časopisy a noviny, ubytovací služby, vstupné na kulturní akce, léky a v zásadě také stavební práce týkající se bydlení."

Businessinfo.cz:"S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje:

• základní sazba daně ve výši 21 %, nebo
• snížená sazba daně ve výši 15 %.

Pokud jde o rozsah zboží a služeb, jejich zařazení do snížené nebo základní sazby daně se nemění, s výjimkou přeřazení dětských plen a některých zdravotnických prostředků do základní sazby DPH. (viz vyjádření ministerstva financí) Podrobnosti jsou uvedeny v části druhé zákona č. 500/2012Sb. (.pdf) ., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů."

Zmíněná debata se uskutečnila při příležitosti Dne podnikatelů ČR, kterou uspořádala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Bohužel se nám nepodařilo dohledat její záznam, avšak fakta uvedená ve výroku potvrzují, jak stránky samotné Asociace, tak i mediální výstupy zpravodajských serverů Deník.cz a Parlamentní listy.cz. V těchto textech ovšem není přímo uvedeno, jak dlouho mají jednotlivá školení probíhat, i když o jejich existenci zmínka existuje. Výrok tak musíme hodnotit jako neověřitelný.

Ústava hovoří v této věci takto:

Čl. 63

(1) Prezident republiky dále

...

j) má právo udělovat amnestii.

(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

Po prohledání webu Senátu ČR můžeme potvrdit slova Přemysla Sobotky, neexistuje záznam o tom, že by Václav Havel nebo Václav Klaus chodili konzultovat své návrhy na posty ústavních soudců, nicméně nelze zcela vyloučit, že jistý lobbing prováděli neformálně. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok byl pronesen v kontextu toho, že tito odstoupivší poslanci získávají posty (Aktuálně.cz) v některých státních podnicích. Jde o bývalé poslance ODS Šnajdra, Tluchoře a Fuksu. Právě Ivan Fuksa zastával post náměstka ministra financí za ministrů Kalouska a Janoty (2007 - 2010).

Na základě nedostatku informací o dopadů změn v placení léků hodnotíme výrok jako neověřitelný.

V Sněmovnou schválné reformě zdravotnictví z 6. září 2011, prošel i návrh změny spoluúčasti pacienta na lécích. Jak uvádí web iHned: "V lékárnách naopak lidé zaplatí 30 korun za celý recept, nikoliv za položku na receptu jako dosud. Léky do 50 korun ale nebudou hrazeny z veřejného pojištění, lidé je budou platit ze svého". Není ale zcela prokazatelné, že tato změna se projeví zvýšením spoluúčasti pacientů.

Ústava ČR skutečně umožňuje přehlasovat prezidentovo veto poměrně snadno, tedy absolutní většinou všech poslanců (čl. 50 odst. 2). To samé platí pro přehlasování senátního zamítnutí (čl. 47 odst. 1) či pozměnění (odst. 2).

Příklady států užívajících silnějšího veta jsou:

Polsko, kde (dle ústavy, angl., čl. 122 odst. 5) zákon, vrácený prezidentem může být schválen většinou 3/5 přítomných poslanců (za přítomnosti poloviny);

Ukrajina, kde (dle čl. 94 ústavy, angl.) je k přehlasování třeba většina 2/3 všech členů parlamentu;

USA, kde (dle čl. 1 odd. 7 ústavy, angl. překlad např. zde) je potřeba 2/3 většina v obou komorách.

Existuje spousta průzkumů mezi podnikateli i mezi obyčejnými občany, které dokládají slova Jany Bobošíkové.

Podle organizace Transparency International se ČR posunula z 57. na 54. místo na světě v žebříčku vnímání korupce, pořád jsem ovšem na stejné úrovni jako Rwanda.

Že Česku ubírá na atraktivitě i daňové zatížení potvrzuje i nedávna studie Světové banky.

Ovšem jsou zde i protikladné názory. "Výhodou je to, že je tu poměrně jednoduché začít podnikat. Navzdory tomu, co běžně čtete, byrokracie v České republice opravdu není tak hrozná," řekl Baird týdeníku Ekonom při své návštěvě Prahy.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Celý projekt elektronických zdravotních knížek IZIP stál Českou republiku dvě miliardy korun. Po jeho zastavení tedy můžeme brát tyto peníze jako promarněné. Ministerstvo zdravotnictví také podalo trestní oznámení v této kauze - škoda je prý 450 miliónů Kč.

Tzv. opoziční smlouva vznikla po volbách v roce 1998, kdy se vítězná ČSSD pod vedením Miloše Zemana rozhodla vládnout menšinově s podporou ODS pod vedením Václava Klause.

Pro tyto účely sepsali dokument Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice. Tento dokument zavazuje smluvní strany například

○ k neúčasti poslanců druhé strany při hlasování o důvěře vládě
○ respektovat právo opoziční strany obsadit místa předsedů obou komor Parlamentu České republiky, stejně jako v jiných kontrolních orgánech sněmovny, např. předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny nebo Komise pro kontrolu BIS
○ vypracovat návrhu zákona o změně volebního systému
○ nestoupit do koalice s jinou stranou
○ nevyvolat hlasování o nedůvěře vládě, nevyužití dalších ústavních možností vedoucích k rozpuštění Poslanecké sněmovny, případně nepodpořit takový návrh vzešlý od jiné strany

● Smlouva vedla ke značnému omezení funkce opozice a měla značné důsledky pro politický systém.

● Situace v roce 1996 byla jiná. Výsledek voleb přinesl velké vítězství sociální demokracie (oproti předchozím volbám až markantní). Vítězem se sice stala ODS, která vstoupila po volbách do menšinové vlády spolu s KDU-ČSL a ODA. Koalice nicméně měla ve sněmovně pouze 99 hlasů, velkou část křesel totiž blokovali antisystémoví republikáni a komunisté (celkově pětinu Sněmovny). Důvěru získala díky vlivu Václava Havla, kdy se podařilo zprostředkovat toleranci ze strany ČSSD vůči vládě výměnou za křeslo předsedy sněmovny pro Miloše Zemana. Nebyla však podepsána žádná smlouva a nedošlo ani k podobné restrikci role opozice jako o dva roky. Opoziční smlouva jako terminus technicus byla také prakticky zavedena v roce 1998 a nelze na ni tedy vztáhnout podporu jakékoli menšinové vlády stranou opoziční.