Prováděcím zákonem k přímé volbě prezidenta je Zákon č. 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky.

Na stránkách Poslanecké sněmovny lze dohledat průběh projednávání zákona. Organizační výbor doporučil návrh zákona projednat v Ústavně-právním výboru sněmovny. Tento výbor návrh projednal a doporučil jej ke schválení s tím, že ve svém tisku uvedl mnoho pozměňovacích návrhů. Poslanecká sněmovna návrh schválila i s některými z těchto pozměňovacích návrhů.

V Senátu pak zákon putoval do Ústavně-právního výboru, který Senátu návrh doporučil ke schválení a dále do Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, která ve svém stanovisku uvádí několik obecných i konkrétních výhrad. Obecně komise zmiňovala problém s nejasností případných soudních řízení a toho, kdo může stížnost podávat a zda bude nebo nebude případně zasahovat Ústavní soud. Dále komise návrhu např. vytýkala nejasné formulace týkající se financování kampaně, časového vymezení kampaně a s tím spojené reklamy, nejasnosti v přestupkové odpovědnosti případného falšovatele petičních podpisů a zpochybňovala kontrolní kapacitu mandátového a imunitního výboru Senátu, který by měl kontrolovat volební účty kandidátů.

Žádný z těchto orgánů, účastnících se legislativního procesu, skutečně za problematický neoznačil způsob kontroly podpisů, na kterém v současné době stojí osud tří prezidentských kandidátů, kteří neprošli registrací.

"Nepsaná koalice", tedy tichá podpora KSČM vůči sociálně demokratickému vedení kraje skutečně existovala: již volba hejtmana Ratha (přestože zápis ze zasedání - .zip, .doc, str. 2 - zmiňuje pouze součty hlasů) proběhla s pomocí komunistů. Hlasování bylo veřejné, můžeme tedy důvěřovat zdrojům, které to uvádějí: jde např. o Novinky.cz (dle Práva), Idnes.cz (dle ČTK) či Asociaci krajů ČR.

Přestože nemůžeme ověřit, jak členové jednotlivých stran hlasovali v průběhu období, neboť kraj v zápisech ze zasedání zveřejňuje pouze souhrnné počty hlasujících, lze s poslancem souhlasit, že jím zmíněná koalice od počátku volebního období existovala.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu, které se nám bohužel nepodařilo dohledat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže následně zrušil rozhodnutím ze dne 9. prosince 2012 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.

Dle šetření, které uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, obsahovalo v roce 2011 58,8% kolektivních smluv také ujednání o poskytování příspěvku na penzijní připojištění (tj. třetí pilíř důchodového systému). Šetření se uskutečnilo na vzorku 1301 podnikových kolektivních smluv. Možnost upravit podmínky pro poskytování tohoto příspěvku zaměstnavatelelm v kolektivní smlouvě tedy existuje.

Daňová úleva se v souvislosti s penzijním připojištěním umožňuje jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli. Asociace penzijních fondů na svých stránkách uvádí možnosti slev na dani z příjmů fyzických osob. Část z ročně naspořených příspěvků nad 6000 korun lze uplatnit jako odpočet ze základu daně z příjmů až do výše 12 000 korun.

Komplexní přehled podmínek penzijního připojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele a jejich změn od 1.1. 2013 podává server PenízeNavíc. Zaměstnavatel je osvobozen od platby daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění z příspěvků, které poskytl na penzijní připojištění a to až do výše 24 000 ročně.

Na základě dohledaných veřejných informací tedy hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý.

U veřejných zakázek tzv. malého rozsahu, tedy těch jejichž hodnota nepřesáhne 1 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 3 mil. Kč bez DPH u stavebních prací (viz § 12), se skutečně výběrové řízení nekoná, neboť se na ně vztahuje obecná výjimka ze zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. (.pdf) podle § 18: "(5) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu..." - byť musí dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Právě díky této výjimce může zadavatel obejít všechny zákonem vymezené druhy zadávacích řízení (např. otevřené, užší atd.), oslovit několik společností a "na oko" postupovat v souladu s výše uvedenými zásadami.

• Publikace Transparency International ČR (.pdf) z roku 2009, která se zabývá právě zakázkami malého rozsahu. Její obsah je stále aktuální, až na hodnoty finančních limitů (.pdf), které byly v letošním roce novelizovány (na polovinu).

Jak je patrné z Johnsonova životopisu na webových stránkách londýnské radnice nebo z wikipedie, Johnson byl členem britského parlamentu (Member of Parliament – MP) od roku 2001 do roku 2008, kdy byl zvolen starostou Londýna. Působil také jako stínový ministr (Shadow Minister) ve dvou stínových vládách konzervativců.

V týdeníku The Spectator působil už od roku 1994, v roce 1999 se pak stal šéfredaktorem (editor) týdeníku a ve funkci působil až do roku 2005, tedy I během svého působení v parlamentu. The Spectator je však známý svým propojením s konzervativci a je považován v zásadě za stranický časopis. Srovnání tedy v tomto případě není úplně přesné.

Již v březnu 2011 byla v rámci vládní koalice uzavřena dohoda o upravení sazeb DPH, kdy tato změna měla sloužit ke kompenzaci výpadku příjmů v důsledku penzijní reformy, což uvedl na tiskové konferenci dne 10. března 2011 premiér Petr Nečas.

"Od 1. ledna 2012 bude základní daňová sazba ve výši 20%, snížená daňová sazba ve výši 14%. Od 1. ledna 2013 dojde ke sjednocení sazeb DPH do jedné sazby 17,5% a to bez výjimek,..." (1:33)

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dle znění článku č. 66 Ústavy České republiky hodnotíme výrok jako pravdivý.

Článek č. 66 Ústavy ČR:

Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.

V Ústavě České republiky (Čl. 59, odst. 2) zní prezidentský slib takto: “ Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.” Druhá věta zní tedy skutečně jak říká Vladimír Franz.

Na základě informací dostupných na webu senátu hodnotíme výrok jako pravdivý. KSČM má v současné době skutečně dva senátory, jsou jimi: Václav Homolka (Chomutov) a Marta Bayerová (Znojmo). Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.