Podle údajů uvedených ve statistických ročenkách Středočeského kraje, které jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu, poskytl Středočeský kraj následující finanční prostředky na sociální služby (.xls - Vybrané ukazatele sociálních služeb; součet výdajů na sociální služby):

2009: 360 894 000 Kč

2010: 360 130 000 Kč

V roce 2011 pak bylo Středočeským krajem poskytnuto 147 350 000 Kč, jak uvádí server České noviny.cz. Výdaje kraje na sociální služby tak byly sníženy o více než polovinu.

Zdravotnické poplatky kraj proplácí (iDnes) od roku 2008, tedy od nástupu ČSSD do vedení kraje a činí tak doposud.

Vzhledem k výše uvedeným informacím hodnotíme výrok jako pravdivý, jelikož skutečně došlo ke snížení výdajů Středočeského kraje do sociální oblasti.

Výrok Jeronýma Tejce je hodnocen jako zavádějící, neboť levice sice skutečně prosazovala rušení stropů v čase po jejich zavedení, nicméně nešlo o dobu 6 let, protože tak dlouho nejsou ani zavedeny.

Tzv. stropy na zdravotní pojištění byly zavedeny k 1. lednu 2008, tedy za vlády Mirka Topolánka, což není poslancem Tejcem zmíněných 6 let, ale zhruba roků 5.

Levicové strany v Poslanecké sněmovně od té doby velmi kritizují toto opatření, samy navrhovaly několikrát jejich zrušení. Např. v dubnu 2009 či v únoru 2012 (oba návrhy pocházely z dílny poslanců KSČM, ty zastupovala Soňa Marková).

Byť levice skutečně navrhuje v posledních letech rušení stropů na zdravotní pojištění, nejde o dobu 6 let, neboť tak dlouho ani nejsou zavedeny. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Tato výše dluhu přibližně odpovídá údajům Minstersva financí a Českého statistického úřadu byla vyšší.

Protože existuje několik způsobů výpočtu "dluhu", v hodnocení výroku jsme především zjištovali, zda s použitím některého lze dojít ke stejným hodnotám, jako poslanec Tejc. Za "šest let pravicových vlád" pak postačí roky 2006-2011 (za rok 2012 dluhová statistika není úplná, tudíž ani přesná).

Např. údaje Eurostatu (zde převzaty Českou Spořitelnou) ukazují odlišné hodnoty státního dluhu, tj. nárůst z 28,3 % na 41,2 % HDP v letech 2006-2011, zatímco statistika OECD (zahrnující zjevně i dluhy jiné než státní) dokonce z 33,9 % na 46,6 % v letech 2006-2010.

Pokud bychom však vycházeli z výše státního dluhu zveřejněné Ministerstvem financí a porovnávali je s HDP, jak jej počítá Český statistický úřad, získali bychom pro rok 2006 číslo 23,9 % a pro rok 2011 39,0 %. Poslancových 25 % a 40 % je téměř na procentní bod odpovídající hodnota, odsud tedy lze výrok uznat za pravdivý.

Server Idnes vydal 12. dubna 2000 text, kde popisuje, že premiér Zeman má 10 poradců, kteří tuto funkci zastávají na plný pracovní úvazek. Nicméně jiný text stejného serveru (z 26. března 2000) píše i o konkrétním “externím poradci”, který mezi nimi nefiguruje. Je tedy pravděpodobné, že mimo “plnohodných poradců” měl expremiér Zeman i další osoby, které mu radily. Nelze však dohledat ucelený seznam těchto osob.

V souvislosti s občanstvím Karla Schwarzenberga se nejčastěji zmiňuje jeho dlouhý pobyt v Rakousku. Často je zmiňováno (např. zde na Novinky.cz), že ministr má rakouské občanství. On sám mj. v rozhovoru pro Instinkt uvedl, že pro cestování vždy stačilo jeho občanství Švýcarska, které jeho rodina drží dlouhodobě. Jeho profily pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské. Bohužel se nám nepodařilo ověřit, zda Schwarzenberg také v průběhu života neztratil občanství české: on sám tvrdí (v citovaném rozhovoru), že mu po emigraci jeho rodiny nebylo odebráno pouze díky úřední chybě. Proto výrok označujeme za neověřitelný.

Přestože koaliční smlouva přesně definuje členy (předsedy a místopředsedy) jednotlivých výborů, aktuální situace je odlišná. Na druhou stranu není pravda tvrzení Pavla Suchánka o všech výborech a dvou až třech funkcionářích Věcí veřejných, neboť pouze v jednom z nich je dnes předseda i místopředseda z VV.

Koaliční smlouva (.pdf - str. 47) ODS, TOP 09 a VV v příloze č. 2 Složení orgánů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky poskytuje odlišné informace. VV v každém z výborů mají nominovaného vždy pouze jednoho místopředsedy a v tom případě, že je předsedou výboru poslanec za VV, nemají již (podle koaliční smlouvy) nárok na post místopředsedy.

Ve skutečnosti je však Radek John předsedou Výboru pro bezpečnost, v němž je zároveň místopředsedou David Kádner také z Věcí veřejných.

Místopředsedové jsou voleni členy jednotlivých výborů. Podrobněji viz zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který vymezuje ustanovení, jednání výborů apod. v 6. částiOrgány Sněmovny.

Z dostupných internetových zdrojů nelze ověřit, jak konkrétně v minulosti hlasovala správní rada VZP v této věci. Záznamy o hlasování rady nejsou totiž na internetu dostupné (nebudou veřejnosti k nahlédnutí zřejmě vůbec) . Výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Z pěti na devět procent se snížená sazba DPH zvýšila s účinností od 1.1. 2008 dle Zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, konkrétně pak dle Článku VIII zákona, bodu 7. Zmiňovaný Zákon 261/2007 Sb. byl dle informací o jeho projednávání schválen Poslaneckou sněmovnou 21. srpna 2007. ČSSD pro tento zákon skutečně nehlasovala. Senát se zákonem nezabýval a prezident jej podepsal 5. října 2007.

Tvrzení o hlasování ČSSD pro zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (dále DPH) z devíti na deset procent jsme již ověřovali v samostatném výroku. Toto tvrzení je dle dostupných informací pravdivé. Níže přikládáme zdůvodnění:

Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.

Zákon č. 362/2009 Sb. byl dleúdajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.

Z deseti na čtrnáct procent byla zvýšena snížená sazba DPH Zákonem č. 370/2011 Sb., který mění zákon o dani z přidané hodnoty a další související zákony. V Článku I, bodě 7 dochází ke zvýšení snížené sazby DPH z deseti na čtrnáct procent. Tento bod je dle Článku X zákona účinný od 1.ledna 2012. V Článku I, bodě 8 pak dochází ke sjednocení snížené i základní sazby DPH na sedmnáct a půl procenta. Jak vyplývá z výše zmiňovaného Článku X, tento bod je účinný až od 1.ledna 2013. Zmíněný zákon byl schválen 2. září 2011 Poslaneckou sněmovnou. Poslanci ČSSD pro návrh tohoto zákona nehlasovali ani ve třetím čtení ve sněmovně, ani při přehlasovávání Senátu, který návrh vrátil.

Na základě dohledatelných informací o hlasování poslanců ČSSD v procesu schvalování novel zákona o dani z přidané hodnoty hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.

Vladimír Dlouhý na tiskové konferenci pro ČT24 v pátek 23. listopadu 2012 řekl, že odvolání rozhodně podá; na druhou stranu však přiznal, že rozhodnutí Ministerstva vnitra bylo zveřejněno krátce před začátkem tiskové konference a proto neměl čas ho více prostudovat. V pondělí 26. listopadu 2012 pak na svém webu zveřejnil definitivní rozhodnutí.

Poslanec Roman Pekárek sám o pozastavení členství v ODS požádal a je v současné době veden v Poslanecké sněmovně jako nezařazený poslanec. Není uveden ani mezi členy na oficiálních stránkách ODS. Přemysl Sobotka sám k Romanovi Pekárkovi uvedl: „Věřím, že se mandátu poslance vzdá a nebude morálně zahanbovat ODS. Ústava naší země bohužel nedává žádnou možnost, jak jej k takovému kroku přimět.“