Míru plynofikace Polska ve srovnání s Českou republikou lze hodnotit na základě různých indikátorů.

Nejprve se můžeme podívat na hrubou spotřebu zemního plynu v obou zemích. Dle statistik (.pdf, aj) Evropské komise činila v roce 2010 hrubá vnitrostátní spotřeba plynu v ČR 8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 138), tj. 0,761 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (pokud počítáme se středním stavem obyvatelstva k 1.červenci 2010, tak jak jej udává ČSÚ (.xls)). V Polsku pak činila 12,8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 172), tj. 0,335 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (počet obyvatel jsme čerpali z demografické ročenky (.pdf, aj., str. 68) polského Centrálního statistického úřadu).

Dále lze ve výše zmiňovaných statistikách Evropské komise na straně 19 nalézt také znázornění tzv. energetických mixů jednotlivých zemí EU-27. Z uvedeného grafu vyplývá, že podíl plynu na hrubé domácí spotřebě v Polsku je mnohem nižší než v ČR. Spotřeba Polska je do velké míry závislá na uhlí.

Na základě statistik Evropské komise tedy hodnotíme výrok Víta Slováčka jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě informací z webu Ministerstva životního prostředí ČR jako zavádějící. Náměstek Novák opomenul ve svém výroku možnost částečné úpravy stávajících kotlů.

Zmiňovaný Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., je platný od 13. 6. 2012 a účinný od 1. 9. 2012.

Podle zprávy ministerstva životního prostředí k tomuto zákonu, má tento zákon přispět k zajištění kvality vnějšího ovzduší na úrovni, která nepředstavuje zdravotní rizika.

Ministerstvo však v tiskové zprávě zdůrazňuje, že není nutná výměna celého kotle, je možné také vybavit stávající kotel automatickým podavačem paliva, zvláštním automatickým hořákem apod., což zajistí splnění parametrů pro 3. emisní třídu, které skutečně musí každý kotel v roce 2022 splňovat.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Moravskoslezským krajem však poskytuje dotace pouze na zakoupení nového kotle v této emisní třídě.

37 mil. Kč, které byly vynaloženy z celkových téměř 80 mil. na dopravní registr vozidel, bylo použito na základě dlouhodobé smlouvy na poskytování a rozvoj IT služeb s firmou ATS-Telcom; smlouva s ní byla uzavřena v roce 2010.

Ihned.cz: "Resort má firmě za tříletý servis systému pro kontrolu výdajů a účetnictví zaplatit celkem 395 milionů korun. Společnost ATS-Telcom tedy nový registr vozidel vyrobila jako náhradu za nevyčerpané servisní služby." Celkový objem financí vynaložený na tříletý servis od této firmy je tedy daný a byl by vydán z rozpočtu ministerstva dopravy bez ohledu na to, zda by tato, nebo jiná firma realizovala tento projekt.

Podle informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Miroslava Němcová nespecifikuje, o kterém volebním období mluví. Pokud vezmeme poslední dvě, pak jí můžeme dát za pravdu, že se mnohokrát schůze protáhla do tří týdnů. V minulém volebním období se to stávalo výrazně častěji než v tomto. Konkrétně se schůze do tří týdnu v minulém volbením období protáhla 14x. Rekordní byla 28. schůze s 21 dny. V tomto volebním období se 16. a 38. schůze protáhly na 15 dní.

Nemůžeme přirozeně ověřit, kdo prezidenta Klause prosadil, tedy zvolil v tajné volbě. Podle návrhů na jeho kandidaturu, tedy návrhu senátorů a návrhu poslanců z roku 2002, který obsahuje zejména, ne-li výhradně jména členů ODS, můžeme pouze potvrdit, že občanští demokraté Klause navrhli.

Nečasova vláda uvažovala o otevřené věkové hranici pro odchod do penze a současná podoba důchodové reformy je skutečně založena mj. na principu, který nepočítá s věkovým stropem: "U pojištěnců narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977." Jde skutečně o unikát, alespoň ve srovnání (ang.) se státy EU, kde sice také dochází ke zvyšování věku pro odchod do důchodu, ale pouze v maximálních hodnotách. Výjimkou je Francie, která v roce 2010 zvýšila věkovou hranici, po dvou letech ji však opět snížila. Věk pro odchod do penze lze spočítat zde.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný - není jasné, jaká je průměrná výše emisí prachu domácnosti v Moravskoslezském kraji.

Podle webu Lokální topeniště nebo tabulky ČSÚ (.pdf) je v Moravskoslezském kraji skutečně 55 000 domácností, topících kotly na tuhá paliva.

K určení průměrné hodnoty emisí prachu jednoho domu za rok může sloužit studie (.pdf, str. 14), kterou zpracovala Vysoká škola báňská, a jejíž výsledky přejala například i studie ekologické organizace Arnika (.pdf, str. 13, tab. č. 5).

Abychom však mohli určit průměrnou míru emisí domácností v Moravskoslezském kraji, museli bychom mít k dispozici informace jak o počtech jednotlivých druhů kotlů v moravskoslezských domácnostech, ale i o typech paliva, které používají. Hodnoty se totiž právě na základě typu kotle i paliva výrazně liší (od 2 do 249 kilogramů prachu za rok). Studii zohledňující tyto faktory, potvrzující nebo vyvracející slova Miroslava Nováka, se nám nepodařilo najít.

Podle oficiálního životopisu byl Přemysl Sobotka skutečně v letech 2004- 2010 předsedou senátu a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Předseda senátu na základě ústavního pořádku ČR skutečně bývá označován jako druhý nejvyšší ústavní činitel.

Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali na konci června 2012 po Otázkách Václava Moravce s tématem: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka a také ve stejném pořadu z 30. srpna 2012, kde se hosté Miroslav Kalousek, Bohuslav Sobotka a Boris Šťastný věnovali kauze methanol. Situace se od té doby opět nikterak nezměnila, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.

V obou výše zmíněných analýzách jsme došly k tomuto závěru: Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.

V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek (Po schválení daňového balíčku, jehož účinnost je vztažena na rok 2013, by se složená daňová kvóta měla slovy Miroslava Kalouska dostat na úroveň 35,5 %.). V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že socialisté chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 %. Z uvedeného tedy není patrné o kolik přesně chtějí sociální demokraté kvótu navýšit. Stanovili pouze minimální hranici 36 % (.pdf), což byla úroveň na které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes (Rozhovor je v online podobě dostupný pouze na stránkách ČSSD. Ověřit si jeho autenticitu však lze např. prostřednictvím mediální databáze Anopress - Monitoring.) s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli tři až čtyři, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jestli 3 až 4 procentni body daňové zátěže představují 120-160 miliard se nám nepodařilo ověřit, nicméně Miroslav Kalousek není faktický přesný již v první části výroku, a tak to na celkovém hodnocení nic nezmění.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý na základě zpráv v internetových médiích, např. idnes.cz či tyden.cz. Ministr práce a sociálních věcí slíbil, že: "Pokud by se hromadně přestaly plnit zákonné termíny výplat dávek, tak to je pro mne důvod k odchodu," (viz předešlý odkaz na idnes.cz).