Dle sdělení generálního ředitele Generálního ředitelství cel z 18. září 2012 bylo v roce 2011 prostřednictvím více než 10 000 kontrol skutečně zajištěno přes 1500 hektolitrů ethanolu.

Výrok ministra financí Kalouska tedy na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Michala Haška hodnotíme jako neověřitelný.

Z dostupných informací nelze zjistit, jak konkrétně v současné době vypadají kontroly Celní správy ve věci daňových deliktů (u spotřební daně z lihu) a falšování alkoholu. Bohužel se nám nepodařilo dohledat ani informace o minulé právní úpravě institutu stálého celního dozoru, o kterém Michal Hašek hovoří.

Slováček má na mysli průmyslovou zónu Český Těšín-Pod Zelenou, jejímiž investory jsou Kovona System a Donghee Czech.

Web Moravskoslezského kraje bohužel nenabízí žádné bližší informace o pracovních místech. Uvítáme upozornění na jakékoliv další veřejně dostupné informace.

Výrok označujeme jako pravdivý - viz analýza níže.

Daňové příjmy Moravskoslezského kraje se podle závěrečných účtů z let 2010 a 2011 pohybovaly na částkách 4 475 605 mil. Kč resp. 4 492 120 tis. Kč. Návrh rozpočtu pro rok 2012 po své květnové úpravě počítá s 4 462 524 tis. Kč příjmů z daní.

Návrh rozpočtu pro rok 2012 specifikuje výdajovou položku označenou jako dopravní obslužnost body linková doprava a drážní doprava (paragrafy 2221 a 2242). Ty ve svém součtu dosahují částky 1 392 977 Kč. Závěrečný účet pro rok 2011 dává v součtu bodů označených jako dopravní obslužnost částku 1 130 934,81 Kč. Závěrečný účet pro rok 2010 zahrnuje pod označením dopravní obslužnost celkem tři body a to linková doprava, linková doprava - čekání řidičů mezi spoji a drážní doprava. Jejich součet dosahuje hodnoty 1 063 299,08 Kč. V rozpočtu lze nalézt i další výdaje vztahující se k dopravní obslužnosti - typicky vypracování jejích plánů atd. Ty jsme však do analýzy nehrnuli, neboť jejich objem na celkových sledovaných výdajích je marginální.

I přes nadhodnocení plánovaných výdajů v roce 2012 a vzhledem ke kontextu výroku (Miroslav Novák v podstatě poškozuje svůj argument) a vzhledem k ne-specifikaci sledovaného rozpočtového období jej označujeme za pravdivý.

Celkový pokles příjmů z daní ve srovnání z rokem 2008 skutečně představuje sumu cca. 1,1 miliardy korun, tyto příjmy mají ovšem v meziročním porovnání různou, sestupnou i vzestupnou, tendenci, přičemž se nikdy nejedná o částku 300 mil. Kč.

Daňové příjmy kraje jsou tvořeny 8,92 % z celostátního hrubého výnosu tzv. sdílených daní. Reálné výše příjmů prezentuje následující tabulka (zdroje ve formátu .xls; vždy je třeba překliknout na spodní liště na položku "daně"; údaje odpovídají skutečnosti k listopadu daného roku):

RokPříjmy (v mil. korun)Meziroční rozdíl (v mil. korun) 2008 3 196- 2009 2 530-666 2010 2 933+403 2011 2 998+65 2012 3 185 (odhad)-

Ve srovnání s "nejúspěšnějším" rokem 2008 je skutečně celkový daňový výpadek ona zmiňovaná miliarda sto milionů (konkrétně se jedná o 1 127 mil. korun), nicméně nelze nelze hovořit o stabilním meziročním poklesu, a to již vůbec ne ve výši 300 milionů za rok. Dodejme ještě, že v porovnání s čísly z roku 2007 (.xls), kdy se jedná příjmy ve výši 2 667 mil. korun, rok 2008 představuje poměrně výrazný výkyv směrem nahoru, vyjádření o "ochuzení" kraje je tak v tomto kontextu minimálně problematické. Výrok na základě těchto informací hodnotíme jako zavádějící.

Na základě dohledaného konkrétního sněmovního tisku je výrok poslance Bezecného hodnocen jako pravdivý.

Poslanec Zdeněk Bezecný má zřejmě na mysli sněmovní tisk 683 - novela zákona o vyvlastnění, který je skutečně v současnosti ve 2. čtení. Tento tisk kromě jiného novelizuje také zákon (.pdf - část třetí, str. 11) č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.

Tento výrok označujeme jako pravdivý. Nepodařilo se nám sice dohledat veřejně dostupné zdroje o dotačním Programu obnovy venkova v Olomouckém kraji z roku 2010. Avšak všechny uvedené informace byly potvrzeny po námi vzneseném dotazu prostřednictvím emailu Odborem strategického rozvoje, oddělením regionálního rozvoje v Olomouckého kraji (konkrétně jeho pracovníkem Josefem Londou), který zmíněný program spravuje. Přepis se emailové konverzace po souhlasu zmíněného pracovníka zveřejňujeme zde:

Dotaz:

Dobrý den,

pracuji jako analytik v projektu Demagog.cz, který se zaměřuje na ověřování tvrzení, která zazní v politických diskuzích. Ve speciálu OVM z Olomouckého kraje zazněl z úst kandidáta na hejtmana Mariana Jurečky následující výrok, cituji: "V rámci zmíněného Programu obnovy venkova před 2 lety komise, jíž jsem členem, umožnila žádat obcím na drobná protipovodňová opatření. Je tam dotace až 500 tisíc korun, 50 procent uznatelných nákladů."

Je možné z Vašich zdrojů potvrdit, že Marian Jurečka byl v roce 2010 členem zmíněné komise? A dále také potvrdit existenci možnosti zisku dotace na drobná protipovodňová opatření v uvedených parametrech?

Moc děkuji za odpověď

S pozdravem

Karel Gargulák

Analytik Demagog.cz

Odpověď:

Dobrý den,

ano, jednání komise ze zúčastňuji a můžu potvrdit, že vše se zakládá na pravdě.

S pozdravem

Josef Londa

Výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako pravdivý na základě čísel dostupných na oficiálních stránkách regionálních operačních fondů.

Stránka pro období 2007-2013 (tedy současné) hovoří o částce 657,39 milionů euro určených pro region Střední Morava (kam spadá Olomoucký a Zlínský kraj). To při dnešním (26.9.) kurzu (24,985) činí 16 424 889 150 Kč.

V den schválení ROP 2007-2013 Evropskou komisí, tedy 3.12. 2007, se jednalo podle tehdejšího kurzu o částku 17 249 913 600 Kč.

Pro představu, o 18 miliard korun by se jednalo při kurzu 27,381 Kč za 1 Euro.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, tato vyjádření zazněla v jiné předvolební debatě z Ústeckého kraje.

V závěru volebního Speciálu s Martinem Veselovským, který vysílal Radiožurnál z Ústeckého kraje, se zástupce za ODS a zástupkyně za TOP 09 vyjádřili proti případné spolupráci s KSČM.

Na otázku Martina Veslovského, s kým by případně kandidáti nešli do povolební koalice, odpověděli následovně.

Vladislav Raška z ODS říká: "T o nebude žádné překvapení. My zcela rozhodně nebudeme uzavírat jakoukoliv spolupráci s KSČM a jinak jsme připraveni spolupracovat s každým, kdo se chce rozumně rozpočtově chovat pro příští čtyřletou ... "

Karola Haasová z TOP 09 a Starostové odpovídá: " Nepůjdeme s KSČM. "

Výrok Stanislava Juránka je hodnocen jako zavádějící, neboť jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, zmíněné ministerstvo se dopustilo procesních vad, nicméně NSS také popisuje chyby na straně samotného kraje, resp. Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

Server epravo.cz popisuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v této věci následovně: "Při výběru variant těchto dopravních koridorů ovšem Krajský úřad Jihomoravského kraje nezohlednil, jaké kumulativní a synergické vlivy na životní prostředí vyvolá výběr té které varianty. Soud dospěl k závěru, že nebylo provedeno posouzení kumulativních a synergických vlivů v dostatečném rozsahu, a proto je třeba považovat posouzení dopadů na životy lidí a životní prostředí za neúplné," řekla soudkyně.Odstranění výše uvedeného nedostatku posouzení SEA měl zajistit krajský úřad, který si posouzení objednal, a dále na něj mělo upozornit Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo však i přes tento zásadní nedostatek vydalo kladné stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje. Soud proto konstatoval, že stanovisko Ministerstva životního prostředí i samotné zásady územního rozvoje vycházejí z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Tato zásadní procesní vada se vztahuje k zásadám územního rozvoje jako celku, protože systém páteřních dopravních komunikací nelze odtrhnout od ostatního obsahu zásad. Soud proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje." Vzhledem k této dohledané informaci je výrok Stanislava Juránka hodnocen jako zavádějící, neboť NSS sice skutečně vytkl MŽP procesní vady v celém procesu, nicméně jmenuje také Krajský úřad Jihomoravského kraje a popisuje také jeho odpovědnost.