Sobotka skutečně před volbami dal veřejně najevo, se kterými politickými stranami by ČSSD mohla po volbách vytvořit krajské koalice - s KSČM, případně KDU-ČSL.

Rozhovor pro Hospodářské noviny 10. října 2012: "Jestliže voliči dají většinu levici, pak je přirozená spolupráce mezi ČSSD a komunistickou stranou, pokud budou mít třeba v moravských regionech silnou pozici lidovci, pak budeme spolupracovat s nimi. Takové koalice máme už dnes a osvědčily se. Z programového hlediska jsou nevhodné koalice s ODS. Nicméně nemáme žádný striktní zákaz."iDnes.cz: "My jsme zatím jako vedení strany nevydali žádné doporučení, pokud jde o koalice. Můj názor, který řeknu našim lídrům i vedení ČSSD, je jasný. Doporučuji programově blízké koalice. Vidím dva možné partnery po krajských volbách. Tím prvním jsou lidovci, popřípadě středová uskupení nezávislých kandidátů, druhým komunistická strana. Záleží na tom, komu voliči dají důvěru a jak ty subjekty budou silné. Pokud jde o spolupráci, viděl bych ji velmi nerad. Ukázalo se, že spolupráce s ODS na úrovni krajů sociální demokracii spíše poškodily a zavlekly ji i do některých problémů typu Regionální operační program Severozápad."

Předmětný zákon, tedy zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, byl Senátem vrácen Poslanecké sněmovně, která toto veto Senátu přehlasovala 6. listopadu 2011, a to 346. hlasováním v poměru 109 hlasů pro zákon v nezměněné podobě a 70 hlasů proti. Postup schvalování zákona je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.

Po schválení Poslaneckou sněmovnou byl zákon doručen k podpisu Prezidentovi ČR, který zákon nepodepsal, ale ani jej Poslanecké sněmovně nevrátil. Tento postup není vetem, a proto byl zákon předložen předsedovi vlády k podpisu, čímž bylo završeno jeho přijetí.

Český právní řád rozlišuje platnost zákona a jeho účinnost. Zákon se stává platným dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy v tomto případě 28. prosince 2011 v částce 149 Sbírky zákonů pod číslem 426/2011. Nestanoví-li zákon jinak, platný zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po nabytí platnosti. Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení § 25 až § 29 a § 110, které nabývají účinnost 1. ledna 2012.

Základ druhého pilíře penzijní reformy je ale primárně upravován zákonem č. 426/2011 Sb. Podle informaci Ministerstva financí ČR je základem II. pilíře, to že " Občané, kteří budou účastníky II. pilíře, si budou moci na osobním účtu spořit prostředky tím, že odvedou část pojistného na důchodové pojištění (3 % z vyměřovacího základu) do II. pilíře (odvod do I. pilíře se jim tedy sníží). K této částce však budou muset přidat další 2 % z vlastních prostředků. Celkově tedy bude výše odvodu činit 5 % z vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, že se sníží odvod těchto občanů do I. pilíře, bude jim adekvátně krácen státní důchod z I. pilíře. " (MFČR, Základní aspekty reformy penzijního systému ČR)

Vzhledem ke zjištěným informacím hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Prováděcím zákonem k přímé volbě prezidenta je Zákon č. 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky.

Na stránkách Poslanecké sněmovny lze dohledat průběh projednávání zákona. Organizační výbor doporučil návrh zákona projednat v Ústavně-právním výboru sněmovny. Tento výbor návrh projednal a doporučil jej ke schválení s tím, že ve svém tisku uvedl mnoho pozměňovacích návrhů. Poslanecká sněmovna návrh schválila i s některými z těchto pozměňovacích návrhů.

V Senátu pak zákon putoval do Ústavně-právního výboru, který Senátu návrh doporučil ke schválení a dále do Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, která ve svém stanovisku uvádí několik obecných i konkrétních výhrad. Obecně komise zmiňovala problém s nejasností případných soudních řízení a toho, kdo může stížnost podávat a zda bude nebo nebude případně zasahovat Ústavní soud. Dále komise návrhu např. vytýkala nejasné formulace týkající se financování kampaně, časového vymezení kampaně a s tím spojené reklamy, nejasnosti v přestupkové odpovědnosti případného falšovatele petičních podpisů a zpochybňovala kontrolní kapacitu mandátového a imunitního výboru Senátu, který by měl kontrolovat volební účty kandidátů.

Žádný z těchto orgánů, účastnících se legislativního procesu, skutečně za problematický neoznačil způsob kontroly podpisů, na kterém v současné době stojí osud tří prezidentských kandidátů, kteří neprošli registrací.

Edvard Kožušník je poslancem Evropského parlamentu, mandát získal ve volbách v roce 2009.

V květnu letošního roku oznámil spuštění vlastního diskusního pořadu Evropa z metropole na regionální stanici Metropol TV. Pořad se vysílá ze studia ve Štrasburku a Kožušník si do něj zve osobnosti evropské politiky.

K tomuto Kožušníkově angažmá se nepodařilo dohledat žádné vyjádření Petra Nečase, ani žádného jiného představitele ODS. Na oficiálním stranickém webu se však občas objeví upozornění na tento pořad (například zde), zdá se tedy, že straničtí kolegové se nestaví zásadně proti této aktivitě Edvarda Kožušníka.

Dle zákona§ 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je rozpočtové provizorium vyhlášeno za následujících podmínek:

"Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria." Jeroným Tejc má sice pravdu, že prvotní návrh státního rozpočtu ze dne 23. července 2012 počítal s daňovými příjmy se sazbou, která nebyla sněmovnou schválena. Nicméně od 5. listopadu vláda pracuje na alternatnivním návrhu státního rozpočtu, který zohledňuje nové odhady vývoje ekonomiky a zároveň nepočítá s daňovým balíčkem. Tento návrh musí vláda dle ČT předložit do 23. listopadu.

Výrok Jeronýma Tejce hodnotíme na základě těchto faktů jako zavádějící. Nový návrh státního rozpočtu není podmíněn jinému neschválenému zákonu a hrozba rozpočtového provizoria není za této situace iminentní.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Podle údajů Ministerstva financí o pokladním plnění státního rozpočtu ČR v období 1. 1. až 30. 9. 2012 jsou příjmy rozpočtu určené na důchody v celkovém objemu 246,50 mld. Kč. Výdaje představují částku 281,84 mld. Kč. Deficit důchodového účtu tedy činí 35,34 mld a nikoliv uvedených 40 či 50 mld. Kč.

Dle informací z webu Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc opravdu sedí vedle Radka Johna.

V souvislosti s občanstvím Karla Schwarzenberga se nejčastěji zmiňuje jeho dlouhý pobyt v Rakousku. Často je zmiňováno (např. zde na Novinky.cz), že ministr má rakouské občanství. On sám mj. v rozhovoru pro Instinkt uvedl, že pro cestování vždy stačilo jeho občanství Švýcarska, které jeho rodina drží dlouhodobě. Jeho profily pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské. Bohužel se nám nepodařilo ověřit, zda Schwarzenberg také v průběhu života neztratil občanství české: on sám tvrdí (v citovaném rozhovoru), že mu po emigraci jeho rodiny nebylo odebráno pouze díky úřední chybě. Proto výrok označujeme za neověřitelný.

Přestože k původnímu návrhu zákona, který zavedl sazbu 17,5 %, podal srovnatelný pozměňovací návrh pouze Jiří Dolejš z KSČM (zde, .doc, str. 8), k pozdější úpravě zákona o DPH, která (k 9.říjnu 2012) čeká na projednání v Senátu podali návrhy také Adam Rykala (ČSSD) a Michal Babák (VV). Texty obou návrhů (.doc, str. 4,5 a 13) zahrnují zachování dvou oddělených sazeb daně.

Členové Hospodářského výboru dle webu Poslanecké sněmovny takovouto disciplínu nedodržují.

Poslanec Urban zřejmě tvrdí, že členové Hospodářského výboru (HV) se na plénu sněmovny neúčastní hlasování o návrzích, které neprošly HV.

Již při prvním hlasování, na kterém jsme výrok ověřovali, jsme našli rozpor: 13.března 2012 jednal HV o návrhu změny zákona o poštovních službách (zápis zde, .doc, str. 3-4). O tři dny později sněmovna návrh projednala sněmovna ve druhém čtení, tj. jednala o pozměňovacích návrzích. K již předloženým pozměňovacím návrhům HV, které zahrnovaly dokonce i "disentní" návrhy menšiny členů výboru, zde pak poslanec Hojda (sám člen HV) předložil sadu pozměňovacích návrhů (.pdf, body D), které se setkaly s odporem vládních poslanců. Šlo tedy o individuální návrhy, neprojednané ve výboru. Když se pak jednalo např. o Hojdově bodech D7-D9, nezdržel se hlasování ani poslanec Urban.

Zjevně tedy není pravda, že poslanci na jednání sněmovny dodržují Urbanem popsanou disciplínu jako členové hospodářského výboru. Výrok neplatí ani pro jeho autora.

Dodejme, že pokud bychom poslancův výrok výkládali tak, že se vztahuje k hlasování na plénu samotného HV, byl by rovněž nepravdivý. I tam se hlasuje o předem neprojednaných pozměňovacích návrzích. Příkladem je zápis (zde, doc, str. 3-4) uvedený výše z jednání o zákoně o poštovních službách. V tom byl předložen návrh na poslední chvíli a poslanec Hojda v zápise o svých kolezích říká "PN ale dosud neviděli – i když s ním obecně souhlasí".