Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se konala 6. listopadu 2011, byl přijaty následující zákony:

Zákon o důchodovém spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů ze 179 přítomných poslanců Zákon o doplňkovém penzijním spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů pro ze 179 přítomných poslanců

Na základě těchto údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.

ČSSD na absenci prováděcího zákona upozorňovala, nicméně žádný ze senátorů za ČSSD přímo takovýto požadavek nevznesl.

Návrh na změnu ústavního zákona o volbě prezidenta republiky byl Senátem projednán na 17. schůzi 8.2. 2012. K potřebě přijetí prováděcího zákona k přímé volbě se vyjadřovala řada senátorů, z řad sociální demokracie to byla ovšem jen senátorka Rippelová. Ta konkrétně pronesla: “ Vzhledem k tomu, že není zatím předložen prováděcí zákon, bez kterého přímá volba prezidenta nemůže být realizována, ten je zatím v připomínkovém řízení, a poslanci zasedají příští další týden, tak je podle mého názoru na nich, aby změny projednali a novela ústavy mohla platit.”

Senátorka Rippelová ani nikdo jiný z řad sociálně demokratických senátorů ovšem explicitně po vládě předložení prováděcího zákona nepožadoval. Pouze ze zápisu jednání Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury můžeme vyčíst, že tatáž senátorka hovořila o tom, že “určitým problémem je absence prováděcího zákona.”

ČSSD tak sice na problematičnost dané situace upozorňovala, nicméně projednání ve vládě přímo nepožadovala, hodnotíme proto výrok jako zavádějící.

Ministr Kalousek zjevně vychází z revidovaných údajů o deficitu veřejných financí v roce 2009, které ještě v roce 2010 zveřejnilo ČSÚ. O předběžné hodnotě 5,9 % informovala např. agentura Mediafax, o pozdější revizi na 5,8 % mj. portál finance.cz.

Tuto hodnotu akceptujeme jako "dědictví" po Fischerově vládě. Kalousek totiž netvrdí, že ji Fischerova vláda (ve funkci mezi květnem 2009 a červencem 2010) způsobila. Zároveň nelze stanovit hodnotu deficitu, který se počítá za období kalendářního roku, pro okamžik výměny vlád. Kalouskem uvedená hodnota deficitu za rok 2009 je tedy nejpřesnější, která je k dispozici.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Vládní návrh zákona 236/1995 Sb o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánu a soudců a poslanců Evropského parlamentu skutečně obsahuje pět možných variant navrhovaných úprav.

Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali na konci června 2012 po Otázkách Václava Moravce s tématem: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka a také ve stejném pořadu z 30. srpna 2012, kde se hosté Miroslav Kalousek, Bohuslav Sobotka a Boris Šťastný věnovali kauze methanol. Situace se od té doby opět nikterak nezměnila, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.

V obou výše zmíněných analýzách jsme došly k tomuto závěru: Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.

V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek (Po schválení daňového balíčku, jehož účinnost je vztažena na rok 2013, by se složená daňová kvóta měla slovy Miroslava Kalouska dostat na úroveň 35,5 %.). V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že socialisté chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 %. Z uvedeného tedy není patrné o kolik přesně chtějí sociální demokraté kvótu navýšit. Stanovili pouze minimální hranici 36 % (.pdf), což byla úroveň na které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes (Rozhovor je v online podobě dostupný pouze na stránkách ČSSD. Ověřit si jeho autenticitu však lze např. prostřednictvím mediální databáze Anopress - Monitoring.) s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli tři až čtyři, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jestli 3 až 4 procentni body daňové zátěže představují 120-160 miliard se nám nepodařilo ověřit, nicméně Miroslav Kalousek není faktický přesný již v první části výroku, a tak to na celkovém hodnocení nic nezmění.

Jak zmiňují ve svých článcích například Patria.cz (ČTK) nebo rozhlas.cz, v Německu je skutečně cena tzv. solárních dotací rozložena do ceny energií a jejich náklady tak zatěžují konečné spotřebitele energie.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme jako pravdivý, protože pětiprocentní klauzuli pro zisk mandátu překročilo celkem osm sdružení, mezi nimiž bylo i sdružení z Jihočeského kraje.

V následující tabulce uvádíme všechny místní sdružení, které se dostaly do krajských zastupitelstev.

KrajSdruženíVolební zisk (%)

Jihočeský"JIHOČEŠI 2012"14,57KarlovarskýHnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst9,09KarlovarskýALTERNATIVA6,70ÚsteckýSeveročeši.cz12,02ÚsteckýHnutí PRO! kraj8,15LibereckýStarostové pro Liberecký kraj22,21LibereckýZMĚNA pro Liberecký kraj16,85KrálovéhradeckýVÝCHODOČEŠI7,69VysočinaPro Vysočinu6,38Zdroj: ČSÚ

Podrobnou informaci o rozdělení drah podává SŽDC:

"Na základě zákona o transformaci Českých drah, státní organizace (č.77/2002 Sb.) došlo 31. 12. 2002 k zániku státní organizace České dráhy bez likvidace. K 1. 1. 2003 vznikly dvě nástupnické organizace, a to České dráhy a.s., a Správa železniční dopravní cesty, státní organizace."
Zákon č. 77/2002 Sb. přitom prošel díky hlasům ČSSD, KDU-ČSL, nezařazených poslanců, Vladimíra Mlynáře (US) a KSČM, z jejíchž 24 poslanců hlasovalo pro zákon 18.

I pokud “politickou zkušenost” pojmeme pouze jako členství ve zvolených orgánech a politických stranách, má senátor Dienstbier alespoň 20 let takové zkušenosti: poprvé byl zvolen na kandidátce OF do Sněmovny lidu FS v roce 1990, poté do zastupitelstva Prahy 2 za Svobodné demokraty (OH) v roce 1994. V roce 1997 pak vstoupil do ČSSD, jak uvádí Idnes.cz či portál NašiPolitici.cz. NašiPolitici.cz rovněž zmiňuje, že Dienstbier v roce 1997 začal s advokátní praxí. Tím alespoň nepřímo dokládá, že z advokátní praxe má senátor zkušenost 15 let. Že vyrůstal v prostředí lidí, kteří podepsali prohlášení Charty 77, je zřejmé již z toho, že Chartu podepsal jeho otec (odkaz dle Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných).

Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na 1deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.

Zákon č. 362/2009 Sb. byl dle údajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.

Dle dostupných informací o průběhu schvalování Zákona č. 362/2009 Sb., který zvýšil sníženou sazbu DPH z devíti na deset procent, tedy hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako pravdivý.