Nepodařilo se nám bohužel dohledat veřejné zdroje, ze kterých by bezpečně vyplývala roční výše německé státní podpory obnovitelných zdrojů energie a kterou bychom pak mohli porovnat s výší podpory v České republice.

Podle iHNed.cz totiž státní příspěvek v ČR činil v roce 2012 11,7 mld. Kč, přičemž sami spotřebitelé zaplatili za podporu obnovitelných zdrojů 36 mld. Kč. Roční příplatek spotřebitelů v SRN za "zelenou energii" činil v roce 2011 13,5 miliardy eur.

Pokud jste někdo tuto informaci nalezl, neváhejte nám napsat do diskuse a my hodnocení výroku doplníme.

Dle Ústavy článku 68 odst. 2: “Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.” Dle článku 3: “Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.” Článek 4 dále uvádí: “Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3.” Tj. nastává druhý pokus prezidenta jmenovat vládu (opět pravomoc prezidenta). Jmenování vlády tedy je “prezidentskou otázkou”, avšak článek 4 následně pokračuje: “Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.” Tj. třetí pokus jmenování vlády je v pravomoci Předsedy poslanecké sněmovny. Článek 5 následně doplňuje: “V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.” Z článku 4 a článku 5 tedy skutečně vyplývá, že prezident jmenování vlády předsedou poslanecké sněmovny musí akceptovat.

S využitím údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem jsme zpracovali tabulku s přehledem umístění všech kandidátů navržených KSČM v letošních volbách do Senátu.

Z tabulky vyplývá, že kandidáti navržení KSČM skutečně vyhráli první kolo senátních voleb ve čtyřech volebních obvodech (pro přehlednost jsou zvýrazněni tučně). Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok Petra Šimůnka jako pravdivý.

volební obvodjméno kandidáta KSČMpočet hlasů v 1. kole%pořadí SokolovHolan Jiří Mgr.

468821,522. ChomutovHomolka Václav PaedDr.681524,621. RokycanyValenta Jiří PhDr. Ing. Mgr. et Mgr.

8830

24,912.DomažliceRejfek Jan RSDr.

617618,153.České Budějovice

Nohavová Alena

622615,154.Praha 12

Šimůnek Petr

378114,333.Praha 4

Skoupil Karel

319611,204. Praha 8Dolejš Jiří Ing.656822,051. Praha 2

Ambrož Pavel

235010,355.

LitoměřiceSachetová Jitka942224,531. TepliceDubský Jaroslav Ing.

575518,522.

Jablonec nad Nisou

Pešek František Ing.

4772

12,703.

Mladá Boleslav

Jakubec Václav

562413,833.BenešovCinka Ivan Mgr.

554314,483.ChrudimPlodík Milan

712716,903. NáchodMarková Soňa Mgr.565016,501. SvitavyBebarová Rujbrová Zuzka JUDr.

642418,662.TřebíčZahradníček Josef

894526,972.Břeclav

Tesařík Zdeněk

546618,172.Brno-město

Říha Martin

21157,647.Prostějov

Šlambor Jaroslav PaedDr.

631118,982.ŠumperkMencner František

572519,273.Opava

Opálka Miroslav RSDr.

559218,203.Ostrava-městoLuzar Leo

397915,103.KarvináHalíková Milada PaedDr.

911529,562.Vsetín

Místecký Vladimír

4244

12,30

4.

Zlín

Ransdorf Václav Ing.

2896

7,44

6.

Dle zákona§ 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je rozpočtové provizorium vyhlášeno za následujících podmínek:

"Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria." Jeroným Tejc má sice pravdu, že prvotní návrh státního rozpočtu ze dne 23. července 2012 počítal s daňovými příjmy se sazbou, která nebyla sněmovnou schválena. Nicméně od 5. listopadu vláda pracuje na alternatnivním návrhu státního rozpočtu, který zohledňuje nové odhady vývoje ekonomiky a zároveň nepočítá s daňovým balíčkem. Tento návrh musí vláda dle ČT předložit do 23. listopadu.

Výrok Jeronýma Tejce hodnotíme na základě těchto faktů jako zavádějící. Nový návrh státního rozpočtu není podmíněn jinému neschválenému zákonu a hrozba rozpočtového provizoria není za této situace iminentní.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz, který proběhl již 18. 2. 2012 (tedy asi 10 dní po schválení zákona o přímé volbě prezidenta) Jana Bobošíková tvrdí: ,, My jako Suverenita jsme pro přímou volbu, ale my jsme chtěli změnu pravomocí řady vrcholných orgánů. Ne pro ten současný konstrukt, kdy došlo jen ke změně dvou nebo tří paragrafů v ústavě a jinak se nic nezměnilo. V této podobě se toho obávám.”

Z čehož vyplývá, že skutečně od začátku aktuální úpravy volby preferuje její jinou podobu, ale není proti přímé volbě jako takové

Výrok Zbyňka Stanjury je na základě dohledaných hlasování Kateřiny Klasnové hodnocen jako pravdivý.

Zavedení druhého pilíře důchodové reformy je obsaženo v zákoně č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření (.pdf). Sněmovnou prošel tento zákon jako tisk 412. Co se týká samotného hlasování Kateřiny Klasnové, ta pro tento návrh zákona aktivně hlasovala v 1. čtení (13. července 2011), kdy se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu a dále jej pak aktivně svým hlasem podpořila ve 3. čtení (9. září 2011). Pro 2. pilíř důchodové reformy pak Klasnová hlasovala také po vrácení tohoto návrhu ze Senátu.

Předsedkyně poslaneckého klubu VV tak pro druhý pilíř penzijní reformy hlasovala ve 3. čtení, po vrácení zákona Senátem a v 1. čtení tento zákon podpořila tím, že hlasovala proti jeho zamítnutí.

Nejen Helena Langšádlová, ale i ostatní kandidáti na hejtmana z koalice stran TOP 09 a Starostové slíbili, že v případě získání postu složí své senátorské či poslanecké mandáty. Tato informace je uvedena v tiskové zprávě TOP 09 z 31. května 2012.

Podle dat ze serveru Aktuálně.cz hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť se v legislativním procesu České republiky objevilo celkem 10 různých návrhů zákona na přímou volbu prezidenta a nikoliv 16.

• 4. prosince 2001: ústavní novela, kterou předložila tehdejší čtyřkoalice KDU-ČSL, US, DEU a ODA
• 19. září 2002: ústavní novela skupiny senátorů KDU-ČSL, US-DEU a ODA
• 27. listopadu 2002: dvě poslanecké předlohy - první předložili poslanci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a druhou skupina poslanců ODS
• 11. května 2005: zamítnutí novely ústavy navržené v roce 2003 skupinou poslanců koaličních stran ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU
• 30. října 2008: návrh na zavedení přímé volby prezidenta vypracovaný senátorem Janem Horníkem (Klub otevřené demokracie)
• 5. května 2009: vládní novela ústavy (ODS, KDU-ČSL, SZ)
• 27. května 2010: zamítnutí návrhu ČSSD, který předložila již v říjnu 2007
• 8. prosince 2010: zamítnutí prakticky totožného návrhu ČSSD
• 8. února 2012: senát posvětil ústavní novelu ze sněmovny = zavedení přímé volby prezidenta ČR

Ačkoli příjem Středočekého kraje v roce 2012 zhruba odpovídá uvedenému údaji, stejně jako výše úvěru přijatého krajem, v případě priboru je odchylka od skutečné hodnoty příliš velká a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Příjem Středočeského kraje činí dle rozpočtu na rok 2012 (.xls), který je uveden na internetových stránkách Středočeského kraje, 15 626 836 000 Kč.

Co se týká úvěru Středočeského kraje, na oficiálních stránkách lze nalézt zprávu, že byly podepsány úvěry smlouvy v hodnotě 6 miliard Kč, z toho 4 miliardy si vzal kraj a 2 miliardy nemocnice.

Zároveň v archivu tiskových zpráv Komerční banky, se kterou Středočeský kraj uzavřel úvěrovou smlouvu, je uvedeno, že Komerční banka poskytla kraji tříměsíční referenční úrokové sazby vyhlašované ČNB - tzv. 3M PRIBOR, který ke 12. září 2007, kdy byla smlouva podepsána, činil 3,30 %. Doba splatnosti má být až 20 let, tedy do roku 2027.

Ústava České republiky v článcích 62 a 63 vymezuje pravomoci prezidenta. Z formulace výroku vyplývá, že prezident ČR má pravomoci pouze v případě zahraniční politiky ČR. Prezident má však pravomoci i ve vnitřních věcech státu.

Je třeba také rozlišovat kontrasignované a nekontrasignované pravomoci prezidenta, kdy se i v případě zahraniční politiky dělí o své pravomoci s vládou ČR.

V rámci zahraniční politiky prezident například zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, přijmá zahraniční mise, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. V rámci České republiky pak může prezident například jmenovat a odvolávat předsedu a další členy vlády, jmenovat soudce Ústavního soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, jmenuje členy Bankovní rady ČNB, prezidenta NKÚ nebo může vrátit přijatý zákon Parlamentu zpět.