Na základě dohledaných dat je patrné, že za poslední rok je důvěra občanů ve vládu na svém dosavadním minimu. Protože se nepodařilo najít výsledky průzkumů veřejného mínění za sledovanou dobu pouze z jednoho zdroje, data pochází ze dvou odlišných zdrojů - do roku 2009 z agentury CVVM, v letech 2010 - 2012 z agentury STEM.

Vývoj důvěry vládě v ČR v letech 1990 - 2009 podle IVVM/CVVM (.pdf, str. 4), pololetní průměry; vývoj důvěry vládě v ČR v letech 2010 - 2012 podle STEM (prosinec 2010, červen 2011, prosinec 2011, září 2012):

důvěra v %

důvěra v %

důvěra v %

důvěra v %

důvěra v %

I/1990

79

I/1995

54

I/2000

28

I/2005

29

I/2010

x

II/1990

72

II/1995

54

II/2000

35

II/2005

42

prosinec/2010

32

I/1991

67

I/1996

51

I/2001

37

I/2006

42

červen/2011

16

II/1991

56

II/1996

49

II/2001

40

II/2006

x

prosinec/2011

16

I/1992

50

I/1997

39

I/2002

43

I/2007

33

září/2012

17

II/1992

56

II/1997

27

II/2002

37

II/2007

29

I/1993

58

I/1998

37

I/2003

41

I/2008

29

II/1993

57

II/1998

41

II/2003

32

II/2008

27

I/1994

57

I/1999

33

I/2004

31

I/2009

29

II/1994

55

II/1999

23

II/2004

34

II/2009

54

ČR je jako nástupce ČSFR vázána (vláda.cz) zejména Mezinárodním paktem (.pdf) o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který v článku 11 uvádí mj. právo na “přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodinu, zahrnujíce v to dostatečnou výživu, šatstvo, byt”. Výčet dalších úmluv, deklarací aj. poskytuje web Českého helsinského výboru. Je tedy pravda, že ČR, resp. státy, kterým je ČR nástupcem, k Dienstbierem zmíněným dokumentům přistoupily.

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, přesto, že se zmýlil v přesném pojmenování funkce Bohuslava Sobotky.

Bohuslav Sobotka vykonával od 30. října 2003 do 4. srpna 2004 funkci ministra financí a předsedy vlády. Prvním místopředsedou vlády v tomto období byl JUDr. Stanislav Gross.

Od roku 2003 byl poslanec Sobotka členem předsednictva ČSSD a počínaje rokem 2005 získal funkci statutárního místopředsedy ČSSD, kterou zastával až do roku 2011, jak je uvedeno v jeho životopisu.

Nicméně v ostatních částech je již jeho výrok pravdivý.

Výsledky krajských voleb pořádaných v roce 2004, naznačují jednoznačně prohru ČSSD, vzhledem k tomu, že sociální demokraté získali přibližně o 22 % hlasů méně než ODS.

PořadíNázev stranyCelkový zisk hlasů v %1.ODS36,352.KSČM19,683.ČSSD14,034.KDU-ČSL10,67

Výsledky krajských voleb pořádaných v roce 2012, dále dokládají, že ČSSD před osmi lety dopadla skutečně podobně jako ODS v roce 2012.

PořadíNázev stranyCelkový zisk hlasů v %1.ČSSD23,582.KSČM20,433.ODS12,284.TOP 096,63

Na základě výsledku krajských voleb 2012 Bohuslav Sobotka skutečně vyzval vládu k rozpuštění poslanecké sněmovny a vypsání předčasných voleb v rámci rozhovoru s reportérem ČT:

"...ale my se teď pokusíme využít toho jasného výsledku krajských voleb, abychom zesílili tlak na vládu. Vláda by měla odejít a měla by umožnit konání nových voleb do poslanecké sněmovny.... " (11:30) V roce 2004 však Bohuslav Sobotka, ani žádný jiný představitel ČSSD nevyzýval k předčasným volbám, a výrok premiéra je tedy pravdivý.

Pro zajímavost můžeme dodat, že naopak práve Petr Nečas po vítězství ODS v krajských volbách řekl: "Lepší možností pro naši zemi je však třetí varianta: široká politická shoda vedoucí k předčasným volbám, dosažená na základě jednání představitelů demokratických stran."

Výrok premiéra Nečase je nepravdivý, jelikož v rámci hlasování o Zákonu o důchodovém spoření a Zákonu o doplňkovém penzijním spoření nedošlo ani v jednom ze čtení k vyjádření podpory všech poslanců ODS.

Zákon o důchodovém spoření:

Hlasování 13. července 2011 - 11 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 30. srpna 2011 - 14 poslanců ODS nepřihlášeno, 4 poslanci ODS se zdrželi, 1 poslankyně ODS omluvena Hlasování 9. září 2011 - 12 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 6. listopadu 2011 - 3 poslanci ODS nepřihlášeni

Zákon o doplňkovém penzijním spoření:

Hlasování 13. července 2011 - 1 poslanec ODS pro návrh (o zamítnutí), 10 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 30. srpna 2011 - 14 poslanců ODS nepřihlášeno, 2 poslanci ODS se zdrželi, 1 poslankyně ODS omluvena Hlasování 9. září 2011 - 1 poslanec ODS se zdržel, 11 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 6. listopadu 2011 - 3 poslanci ODS nepřihlášeni

Na základě výše uvedeného je patrné, že ne všichni poslanci ODS podpořili důchodovou reformu. Přesto pouze jeden z poslanců se rozhodl hlasovat proti návrhu a to v rámci 1. čtení vládního návrhu Zákona o doplňkovém penzijním spoření, kdy se jednalo o jeho zamítnutí. V ostatních hlasováních se žádný poslanec ODS nevyjádřil proti vládním návrhům.

Dva poslanci ODS, Marek Šnajdr a Pavel Suchánek, nehlasovali pro důchodovou reformu dokonce ani jednou, nedá se tedy říct ani to, že by ji podpořili alespoň v jednom z hlasování a výrok Petra Nečase tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Ke dni 16. listopadu 2012 eviduje Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky ve svém pravidelném týdenním hlášení v tabulce (.pdf, str.2) s názvem Stav ubytovacích kapacit ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky celkovou využitelnost 107,96 %. Ačkoliv lze nalézt vězeňská zařízení, která kapacitu naplněnou nemají, z celkového pohledu má ČR opravdu věznice přeplněné.

Na výpisu z transparentního účtu Přemysla Sobotky najdeme prozatím přijatých 2x 300 tisíc korun z celkově přislíbených 15 milionů od domovské ODS, 100 tisíc poslal na účet sám Sobotka a kromě toho eviduje několik přijatých plateb od fyzických osob. Mezi dárci skutečně zatím nenajdeme žádnou firmu.

Výrok je pravdivý na základě jmenných seznamů členů vlád a jejich veřejně dostupných životopisů zmiňujících členství v KSČ.

Např. ve vládě Miloše Zemana (jmenované 22. července 1998) působili Václav Grulich (člen KSČ v letech 1954-1970), Eduard Zeman (1966-1970), Pavel Rychetský (1966-1970) a další. Ve vládě Jiřího Paroubka (jmenované Václavem Klausem 25. dubna 2005) figurovali Zdeněk Škromach (člen KSČ v letech 1982-1989), Milan Urban (1985-1989), Pavel Dostál (1962-1969) a další.

Dle nalezených zákonů označujeme tento výrok za pravdivý.

Takzvanou solární daň zavádí zákon (.pdf) č. 402/2010 Sb. ze dne 14. prosince 2010. Tento zákon mění zákon (.pdf, současné znění) č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

V tomto zákoně, konkrétně v §7a, je uvedeno, že odvod elektřiny ze slunečního záření se vztahuje na elektřinu vyrobenou v zařízení uvedeném do provozu v letech 2009 a 2010 v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013.

Ludmila Müllerová hovoří pravdu, neboť v roce 2002 působila jako předsedkyně Řídícího výboru České rady sociálních služeb. Tato organizace se v tomto roce podílela na reformě zákona o sociálních službách, o čemž svědčí zápis (.doc) z jednání konaného 21.10.2002, kterého se Ludmila Müllerová účastnila.

Míru plynofikace Polska ve srovnání s Českou republikou lze hodnotit na základě různých indikátorů.

Nejprve se můžeme podívat na hrubou spotřebu zemního plynu v obou zemích. Dle statistik (.pdf, aj) Evropské komise činila v roce 2010 hrubá vnitrostátní spotřeba plynu v ČR 8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 138), tj. 0,761 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (pokud počítáme se středním stavem obyvatelstva k 1.červenci 2010, tak jak jej udává ČSÚ (.xls)). V Polsku pak činila 12,8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 172), tj. 0,335 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (počet obyvatel jsme čerpali z demografické ročenky (.pdf, aj., str. 68) polského Centrálního statistického úřadu).

Dále lze ve výše zmiňovaných statistikách Evropské komise na straně 19 nalézt také znázornění tzv. energetických mixů jednotlivých zemí EU-27. Z uvedeného grafu vyplývá, že podíl plynu na hrubé domácí spotřebě v Polsku je mnohem nižší než v ČR. Spotřeba Polska je do velké míry závislá na uhlí.

Na základě statistik Evropské komise tedy hodnotíme výrok Víta Slováčka jako pravdivý.