Topolánek neuspěl např. při jednání o reformě veřejných financí (kdy byli proti ale především hlavně zástupci zaměstnanců), při jednání o změnách v zákonu o zaměstnanosti nebo během projednávání reformy zdravotnictví.

Rovněž Petrovi Nečasovi se dialog s odbory a zaměstnavateli příliš nedařil, zkrachovaly opět debaty ohledně zdravotnictví nebo o úsporných opatřeních. Na některých bodech se ale naopak tripartita s vládou shodla.

Ilustrativní výčet jednání vlády s tripartitou ukazuje na to, že shoda mezi vládou a tripartitou byla skutečně nalezena spíše výjimečně, hodnotíme proto výrok jako pravdivý.

Na webových stránkách SŽDC se můžeme dočíst, že podnik

• hospodaří s majetkem státu, který tvoří především železniční dopravní cestu.
• plní funkci vlastníka dráhy, zajišťuje provozování, provozuschopnost, modernizaci a rozvoj železniční dopravní cesty.
• přiděluje kapacitu dopravní cesty a od 1.7.2008 je také provozovatelem celostátní železniční dráhy a regionálních drah ve vlastnictví státu.

Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, že by vicepremiérka Peake svolala zmíněné jednání. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Jaroslav Šabata skutečně nebyl uznán volební komisí do prvních senátních voleb z důvodu nepředložení dokladu o občanství.

Jaroslav Šabata v prvních senátních volbách nejprve nebyl registrován, jelikož doložil své občanství občanským průkazem a ne osvědčením o státním občanství. Toto rozhodnutí však následně zrušil Ústavní soud usnesením ze dne 7.10.1996.

Vzhledem k absenci záznamu hlasování o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu, a nedohledatelnosti jiných návrhů týkajících se platů poslanců hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ve volebním období 2004-2009, kdy Jana Bobošíková byla europoslankyní a mohla tedy pro takový návrh hlasovat, byl přijat pouze jeden dokument ovlivňující platy a diety europoslanců - statut poslanců EP (.pdf). V tomto dokumentu došlo ke sjednocení platů europoslanců, nejednalo se ale ani zdaleka o snížení. Před touto úpravou měli europoslanci stejný plat jako jejich národní kolegové (.pdf, ang.), podle země ze které pocházeli. V článku BBC (ang., graf dole) je znázorněno, v jakém poměru byly dřívější platy a nově stanovený plat - podle této tabulky si jedině italští europoslanci plat pokrátili a nešlo tedy o snižování diet a platů, jako spíše o zvyšování. Nemůžeme ani zjistit, jestli Jana Bobošíková hlasovala proti tomuto návrhu, protože toto konkrétní hlasování nebylo zaznamenáno (v EP se zaznamenávají hlasování pouze v případě, že to vyžaduje evropské právo nebo pokud se na tom poslanci dohodnou).

Nemůžeme však vyloučit, ale ani potvrdit, že hlasováním v EP proběhl nějaký alternativní návrh, který by platy a diety snižoval a pro který by Jana Bobošíková hlasovala, ale nebyl schválen. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Ústava ČR, Hlava čtvrtá, Článek 82, článek 3 přímo uvádí:

"(3) Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný."

Článek 84 Ústavy ČR, odst. 3:

"(3) Soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání."

V zákoně o soudech a soudcích § 74 (strana 25) čteme:

"(1)Funkce soudce a přísedícíhoje veřejnou funkcí.
(2) Funkce soudce není slučitelná s funkcemi a činnostmi, o nichž to stanoví zákon."

Zákon o střetu zájmů § 4 (strana 3) pak uvádí:

"(1) Veřejný funkcionářuvedený v § 2 odst. 1 písm. c) a i) nesmí
a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo
c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář."

Hlava třetí Ústavy ČR hovoří mj. o roli prezidenta republiky. Článek 63 pak hovoří o právu prezidenta účastnit se schůzí obou komor Parlamentu a schůzí vlády. Doslova se v tomto článku praví:

“(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.
(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.”

Fakt, jestli má případný proslov prezidenta v těchto institucích malý či větší účinek, nehodnotíme.

Výrok Jiřího Dienstbiera hodnotíme vzhledem k nedohledatelnosti některých informací jako neověřitelný. Na stránkách Nejvyššího státního zastupitelství se můžeme dočíst, že Zdeněk Koudelka je členem analytického a legislativního odboru. Podle životopisu na stránkách právnické fakulty MU je od roku 2011 náměstkem ředitele Justiční akademie. Zda-li zůstává Zdeněk Koudelka zástupcem pouze formálně a zda jeho plat odpovídá činnostem, které vykonává, však již ověřit nedokážeme.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný - neexistuje totiž žádná relevantní metoda na měření samotné korupce. Předkládáme ovšem údaje o tom, jak se v době vlády Miloše Zemana měnilo vnímaní korupce mezi občany České republiky.

V roce 1998, tedy v době začátku vlády tehdejšího premiéra Miloše Zemana se Česká republika na celosvětovém žebříčku CPI - Indexu vnímaní korupce pohybovala na 37. místě s hodnotou 4,8 . V roce 1999 to bylo 39. místo s hodnotou 4.6. V roce 2000 jsme skončili na 42. místě s hodnotou 4. 3. Dále v roce 2001 to už bylo 47. místo a hodnota 3.9. V roce 2002 tedy na konci vlády premiéra Miloše Zemana skončila Česká republika na své historicky nejnižší příčce v dosavadní historii tohoto měření a to 52. s hodnotou 3.7 .

Dle informací ČTK či online vydání TIME (aj.) vydal v úterý 15. ledna 2013 nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí fatwu zakazující výrobu jaderných zbraní.