Dle zákona§ 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je rozpočtové provizorium vyhlášeno za následujících podmínek:

"Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria." Jeroným Tejc má sice pravdu, že prvotní návrh státního rozpočtu ze dne 23. července 2012 počítal s daňovými příjmy se sazbou, která nebyla sněmovnou schválena. Nicméně od 5. listopadu vláda pracuje na alternatnivním návrhu státního rozpočtu, který zohledňuje nové odhady vývoje ekonomiky a zároveň nepočítá s daňovým balíčkem. Tento návrh musí vláda dle ČT předložit do 23. listopadu.

Výrok Jeronýma Tejce hodnotíme na základě těchto faktů jako zavádějící. Nový návrh státního rozpočtu není podmíněn jinému neschválenému zákonu a hrozba rozpočtového provizoria není za této situace iminentní.

Výrok Jeronýma Tejce je hodnocen jako zavádějící, neboť levice sice skutečně prosazovala rušení stropů v čase po jejich zavedení, nicméně nešlo o dobu 6 let, protože tak dlouho nejsou ani zavedeny.

Tzv. stropy na zdravotní pojištění byly zavedeny k 1. lednu 2008, tedy za vlády Mirka Topolánka, což není poslancem Tejcem zmíněných 6 let, ale zhruba roků 5.

Levicové strany v Poslanecké sněmovně od té doby velmi kritizují toto opatření, samy navrhovaly několikrát jejich zrušení. Např. v dubnu 2009 či v únoru 2012 (oba návrhy pocházely z dílny poslanců KSČM, ty zastupovala Soňa Marková).

Byť levice skutečně navrhuje v posledních letech rušení stropů na zdravotní pojištění, nejde o dobu 6 let, neboť tak dlouho ani nejsou zavedeny. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Odškodnění klientů zkrachovalých bank prošlo nakonec sněmovnou jako tzv. přílepek nikoliv k zákonu o státních symbolech (jak říkal Václav Moravec, viz záznam OVM 0:25:15), ale k zákonu o zrušení Fondu národního majetku (hlasování č. 18, v rámci něhož byl také návrh poslance Michala Doktora (ODS) pod písmenem B jako celek - hlasování č. 16).

Zákon byl přijat 23. května 2006 (poslední56. schůze volebního období 2002 - 2006), přičemž "o stejném návrhu přitom poslanci hlasovali již koncem loňského roku a poté i v březnu. V prvním případě zvedlo pro odškodnění ruku 56 poslanců, ve druhém 63."Novinky.cz Na třetí pokus byl zákon, včetně zmíněného přílepku, přijat 156 poslanci.

Na popisu legislativního procesu je vidět, že pozměňovací návrhy (.doc - str. 2), včetně toho poslance Michala Doktora (písmeno B), byly podány ve 2. čtení v podrobné rozpravě.

Na základě dohledaných informací o politické dráze Ludmily Müllerové je výrok hodnocen jako pravdivý.

Ludmila Müllerová byla zvolena poslankyní v parlamentních volbách v roce 1998 na kandidátce KDU-ČSL. Do senátu pak kandidovala v roce 2004 a mandát v obvodě 46 (Ústí nad Orlicí) získala. O jejím angažmá v pozici náměstkyně ministra práce a sociálních věcí referuje např. web našipolitici.cz, který uvádí: " Další dva roky (2002-2004, pozn. Demagog.cz) zastávala funkci náměstkyně na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde zodpovídala za oblast sociální a rodinné politiky".

Podle informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Miroslava Němcová nespecifikuje, o kterém volebním období mluví. Pokud vezmeme poslední dvě, pak jí můžeme dát za pravdu, že se mnohokrát schůze protáhla do tří týdnů. V minulém volebním období se to stávalo výrazně častěji než v tomto. Konkrétně se schůze do tří týdnu v minulém volbením období protáhla 14x. Rekordní byla 28. schůze s 21 dny. V tomto volebním období se 16. a 38. schůze protáhly na 15 dní.

Výrok poslance Olivy je na základě výročních zpráv státního podniku Lesy ČR z let 2001 a 2011 hodnocen jako pravdivý.

Výroční zpráva (.pdf) Lesů České republiky za rok 2001 uvádí na straně 12 v části Vybrané provozně ekonomické ukazatele, že podnik vytěžil celkem 6 843 tisíc metrů krychlových dřeva, minulý rok (nejaktuálnější data), jak uvádí výroční zpráva (.pdf - str. 13) podniku za rok 2011, těžba dosáhla výše 8 024 tisíc metrů krychlových.

Rozdíl mezi sledovanými roky tak dosahuje zhruba 17 %, výrok Jiřího Olivy tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť se jedná o údaj přibližný s tím, co tvrdí.

Přestože koaliční smlouva přesně definuje členy (předsedy a místopředsedy) jednotlivých výborů, aktuální situace je odlišná. Na druhou stranu není pravda tvrzení Pavla Suchánka o všech výborech a dvou až třech funkcionářích Věcí veřejných, neboť pouze v jednom z nich je dnes předseda i místopředseda z VV.

Koaliční smlouva (.pdf - str. 47) ODS, TOP 09 a VV v příloze č. 2 Složení orgánů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky poskytuje odlišné informace. VV v každém z výborů mají nominovaného vždy pouze jednoho místopředsedy a v tom případě, že je předsedou výboru poslanec za VV, nemají již (podle koaliční smlouvy) nárok na post místopředsedy.

Ve skutečnosti je však Radek John předsedou Výboru pro bezpečnost, v němž je zároveň místopředsedou David Kádner také z Věcí veřejných.

Místopředsedové jsou voleni členy jednotlivých výborů. Podrobněji viz zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který vymezuje ustanovení, jednání výborů apod. v 6. částiOrgány Sněmovny.

Vladimír Dlouhý na tiskové konferenci pro ČT24 v pátek 23. listopadu 2012 řekl, že odvolání rozhodně podá; na druhou stranu však přiznal, že rozhodnutí Ministerstva vnitra bylo zveřejněno krátce před začátkem tiskové konference a proto neměl čas ho více prostudovat. V pondělí 26. listopadu 2012 pak na svém webu zveřejnil definitivní rozhodnutí.

Všechny výše zmiňované body jsou v platnosti, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (č. 418/2011 Sb.) byl přijat v roce 2011, účinnosti nabyl k 1. lednu 2012.

Novela zákona o veřejných zakázkách platí od 1. dubna 2012. Institut spolupracujícího obviněného je zakotven v trestním řádu, v § 178a.

V rámci vládních protikorupčních opatření (.pdf, strana 8) došlo ke zpřísnění trestů za korupční jednání u úředních osob.

Na základě informací z dohledaných zpravodajských článků hodnotíme výrok Soni Markové jako nepravdivý. Platba za státní pojištěnce, jak uvádí v rozhovoru ředitel VZP Pavel Horák, od roku 2006 zůstává platba za státní pojištěnce stejná, až na jedinou výjimku. Touto výjimkou je zvýšení pojistného za státní pojištěnce k 1. lednu 2010, proto tedy výrok musíme hodnotit jako nepravdivý.