Dle nalezených zákonů označujeme tento výrok za pravdivý.

Takzvanou solární daň zavádí zákon (.pdf) č. 402/2010 Sb. ze dne 14. prosince 2010. Tento zákon mění zákon (.pdf, současné znění) č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

V tomto zákoně, konkrétně v §7a, je uvedeno, že odvod elektřiny ze slunečního záření se vztahuje na elektřinu vyrobenou v zařízení uvedeném do provozu v letech 2009 a 2010 v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013.

Z dat Eurostatu aktualizovaných k 5. 11. 2012 je patrné, že česká platební bilance (Balance of Payments) je podstatně lepší než ta polská. V roce 2012 dosáhla v tradičně silném prvním čtvrtletí dokonce přebytku vice než 900 mil. EUR, zatímco Polsko vykazovalo -4,500 mil. EUR a podobně bychom mohli srovnávat další čtvrtletí.

Tato statistika nicméně také ukazuje, že Česká republika je na rozdíl od Polska velmi závislá na exportu, zatímco na polském HDP se větší měrou podílí i domácí spotřeba.

Novelou 298/2011 Sb. ze dne 14.10.2011, kterou se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se přidává v §30 ke službám hrazeným z veřejného zdravotního pojištění několik druhů očkování.

Jak vyplývá například z tohoto rozhovoru, přenáší tímto stát povinnost nákupu očkovací látky na pojišťovny, zatímco dříve toto zajišťoval (a tedy i hradil) stát.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Totéž říká i Ombudsman Pavel Varvařovský: "Rovněž není zákonem stanovena ani sankce zastavení výplaty dávky pro případ, že si kartu nepřevezme."

Na základě informací od MPSV píše Aktuálně.cz: "Přechodná ustanovení zákona stanoví, že do dne vydání karty se dávky vyplácejí dosavadním způsobem, tedy převodem na platební účet určený příjemcem nebo v hotovosti (poštovní poukázkou)... Do dne převzetí karty má tedy příjemce nárok na to, aby mu úřad vyplácel dávky dosavadním způsobem."

Na druhou stranu je však otázka, zda a případně jak dlouho budou tato přechodná ustanovení platit - viz: "Podle neoficiálních informací se ministerstvo nyní teprve pokusí prosadit zpřísnění zákona tak, aby sankci pozastavení dávek mohlo - v případech nepřevzetí karty - použít."

Legislativa týkající se sociální reformy Tematický web Ministerstva práce a sociálních věcí

Z bývalé Čtyřkoalice, po jejím rozpadu počátkem roku 2002, vstupovaly strany US-DEU a KDU-ČSL společně do nadcházejících voleb konajících se v létě 2002. T. Fischerová v daných volbách kandidovala a získala mandát jako nezávislý kandidát US-DEU. Z dalších občanských kandidátů lze jmenovat např. Svatopluka Karáska.

Takzvané pastelkovné bylo součástí novely zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře. Tato novela byla po vrácení senátem odsouhlasena 14.3.2006 a téměř všichni přítomní poslanci hlasovali pro její přijetí, nebo se zdrželi. Za ODS tehdy zákon podpořil například Petr Nečas nebo Vlastimil Tlustý. Jak bylo řečeno během Interview, Táňa Fischerová se na toto hlasování odhlásila.

Karel Schwarzenberg byl v 80. letech předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, v letech 1990 - 1992 byl kancléřem prezidenta republiky (tehdy ČSFR) Václava Havla. Senátorský post vykonával ve volebním období 2004 - 2010 za obvod Praha 6 a téhož roku se stal poslancem za TOP 09.

Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý. Ppm factum a. s. má anonymní akcie, takže je vlastnicky neprůhledná. Stejně tak se rozdíly mezi jejími odhady a reálnými výsledky v krajských volbách podstatně lišily.

Podle výpisu z obchodního rejstříku (.pdf, str. 2) má ppm factum a. s. 200 kmenových akcií na majitele.

Podle serveru novinky.cz, který se již rozdílům mezi průzkumy a realitou věnoval, je zřejmé, že rozdíly mezi reálným stavem a průzkumy ppr factum byly velké, ale nedosahovaly až 14 %, o kterých mluvil Lubomír Zaorálek. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, protože rozdíly mezi realitou a průzkumy ppm factum byly skutečně velké.

Podle webových stránek internetové prodejny www.sbirkyzakonu.cz, který je provozovaný společností MORAVIAPRESS a.s., výhradním distributorem sbírek zákonů, stojí tištěná verze občanského zákoníku (v aktuálním znění), tedy zákona č. 40/1964 Sb. 73,50 Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 1964 a č. zákona 40 zde) a PDF verze 144,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde). Zároveň tištěná verze nového občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb., stojí 586,- Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 2012 a č. zákona 89 zde) a PDF verze 1.020,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde).

Výrok na základě zjištěných údajů hodnotíme jako nepravdivý.

Na základě dohledané novely zákona o státním podniku, která je v současnosti v Poslanecké sněmovně, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Do Poslanecké sněmovny byla zmíněná novela předložena (.pdf) 22. srpna 2012.

Bod 5 novely přesně uvádí: "V § 19 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Zakladatel může rozhodnout o tom, že podnik je povinen vytvořit a spravovat
fond zakladatele. Rozhodne-li zakladatel o vytvoření fondu zakladatele, doplní pravidla
jeho tvorby a užití do statutu podniku. Do fondu zakladatele podnik převede
zakladatelem určenou část nerozděleného zisku. Finanční prostředky v tomto fondu
mohou být na základě rozhodnutí zakladatele převedeny do státního rozpočtu nebo
uvolněny pro krytí odůvodněných potřeb podniku; toto rozhodnutí zakladatele může být
učiněno jen po předchozím souhlasu vlády vydaném na návrh zakladatele. Je-li
zakladatelem rozhodnuto o vytvoření fondu zakladatele, podnik bez zbytečného odkladu
přizpůsobí svou plánovací dokumentaci a koncepci rozvoje této skutečnosti.“."