Na základě dohledaných informací o pozici ODS v Liberci, potažmo v Libereckém kraji, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V současné době ODS skutečně není na radnici v Liberci (tedy v radě města) zastoupena.

Co se týká krajské úrovně, ODS v Libereckém kraji v minulém volebním období nevládla, kraj spravovala vítězná ČSSD spolu se stranou SOS.

Výrok podle informací z Ústavy Slovenské republiky a stránek prezidenta Republiky Rakousko hodnotíme jako pravdivý.

Oficiální stránky rakouského prezidenta uvádí (odkaz v německém jazyce, možnost i anglické verze), že každá nominace musí být podepsána nejméně 6 000 způsobilými voliči. Na Slovensku je pro nominaci do přímé volby prezidenta republiky podle Ústavy (.pdf) SR (čl.101) potřeba 15 poslanců Národní rady nebo petice podepsaná minimálně 15 000 občany Slovenské republiky.

Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Vláda Václava Klause v roce 1997 (tedy v době, kdy byl Zeman předsedou Sněmovny) přijala skutečně usnesení o rušení ambasád, později však vláda pod vedením Miloše Zemana toto usnesení zrušila a mimo jiné i velvyslanectví v Montevideu obnovila.

Dohledaný dokument Ministerstva zahraničních věcí (.doc, str. 44) z roku 1999 uvádí mezi uvažovanými zastupitelskými úřady na zrušení také Uruguay. Tehdejší ministr zahraniční Jan Kavan pak toto rušení odmítl údajně ihned po svém nástupu do funkce v roce 1998. 1. září 1999 o této věci jednala vláda Miloše Zemana a schválila usnesení, kde v bodě 1. e) souhlasila s obnovením činnosti velvyslanectví v Montevideu. Toto usnesení také odkazuje na předchozí vládní usnesení č. 465 z 23. července 1997, které znělo (zápis z jednání vlády - samotné usnesení nelze dohledat; č. 465 na webu vlády chybí)

32. Informace o rušení zastupitelských úřadů
č.j. 0126/97
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
V l á d a projednala materiál předložený místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala
u s n e s e n í č. 465. Co se týče zmínky o Mercosuru, Montevideo je skutečně sídlem administrativního sekretariátu latinskoamerického společenství. Tuto funkci Montevideu přiřazuje článek 15 Smlouvy z Asuciónu (.pdf, anglicky) z 26. března 1991, která tento společný trh zakládá. Další informace o Mercosuru např. na stránkách BBC (anglicky).

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť dle různých zdrojů lze skutečně pozorovat průtahy v této kauze ze strany jak vyšetřovacích orgánů, tak soudů, a to dokonce v delším období, než jaké Zuzana Roithová uvádí.

Co se týká průtahů v kauze H-System, dohledatelné jsou následující informace. Na webových stránkách konkurzních novin je rozhovor s advokátkou Hanou Marvanovou (obhájkyní poškozených v této kauze) a její vyjádření: " Myslím, že největší roli v tomto případě hraje liknavost. Samozřejmě naše zákony nejsou dokonalé. Policie však tuto věc měla začít vyšetřovat podstatně dříve, protože klienti první trestní oznámení podávali v roce 1997 a deset let uplynulo, než dosáhli pravomocného rozhodnutí soudu. Průtahy byly zejména ve fázi vyšetřování. Skoro tři roky policie tvrdila, že na tomto případu nic není. Mezitím bylo dost času, aby Petr Smetka celou řadu prostředků někam ukryl nebo vyvedl za hranice. V tom je třeba vidět problém. Další problém je s exekucí. Obvodní soud pro Prahu 1 měl chránit v trestním řízení obstavený majetek. Proč nerespektoval to, co bylo zaneseno v katastru nemovitostí? Přitom to byla známá věc, to nebylo něco, co by nevěděl. Ne, že bychom měli zákony dokonalé, mají řadu mezer, ale v tomto případě se projevil nedostatek činnosti konkrétních orgánů, které nedělaly ani to, co podle zákona mohly a měly." Text iDnes, který popisoval jednu z částí kauzy, o průtazích informoval také: " Odvolací soud také zkritizoval soudce pražského městského soudu za zbytečné průtahy. (...) "Odhadem se kvůli nim řízení prodloužilo o pět až šest let," řekl předseda senátu Pavel Zelenka. Soudům trvalo deset let, než o vině tří mužů pravomocně rozhodly."

Výrok Miloše Zemana není pravdivý, neboť lidovci nebyli zastoupeni ve všech vládách již v období 1. republiky a ani po roce 1989.

Výrok je hodnocen na základě publikace Politický systém českých zemí 1848-1989 (Balík, Hloušek, Holzer, Šedo) - Politický systém 1. republiky (1918 - 1938). Jednotlivé vlády tohoto období jsou dohledatelné i na webu www.vlada.cz.

Vezmeme-li do úvahy "pouze" prvorepublikové vlády, celkem jich bylo 18, z nichž 3 byly úřednické. Ve zbývajících 15 nebyla Československá strana lidová zastoupena ve 2 vládách Vlastimila Tusara (jednalo se o tzv. rudo-zelené koalice), které byly vytvořeny v letech 1919-1920 (první a druhá). Je třeba také dodat, že v době 1. republiky bylo zastoupení stran v řadě vlád zcela běžné.

Po roce 1989 pak (již) KDU-ČSL neměla své zastoupení (mimo vlády Miloše Zemana) např. v 1. vládě Mirka Topolánka, úřednickou vládu Jana Fischera strana přímo nepodpořila (v hlasování o důvěře vládu podpořili ti poslanci, kteří následně KDU-ČSL opustili směrem k TOP 09).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož trestní zákoník byl přijat 8. ledna 2009 a účinnost nabyl od 1. ledna 2010.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož v roce 2011 sice zmíněný deficit důchodového systému odpovídal přibližně 40 miliardám Kč a je to očekáváno i za rok 2012, avšak v předcházejících letech tomu tak nebylo a nelze tedy říct, že se důchodový deficit pohybuje běžně kolem 40 miliard Kč.

Stav důchodového účtu od roku 2003 do roku 2011:

RokSaldo důchodového účtu v miliardách Kč2003 -17,52004 10,72005 9,02006 2,22007 13,32008 6,02009 -30,52010 -29,32011 -39,5 (Zdroj: ČSSZ)

Demagog.sk nezistil žiadny zdroj, ktorý by hovoril o tom, že niektoré krajiny uvažujú o výnimke v ozdravovaní verejných financií. Uvedená požiadavka o výnimke mohla byť predmetom bilaterálnych alebo interných rokovaní, z ktorých nie je dostupný žiadny oficiálny výstup.

Čl. 41 odst. 2 Ústavy ČR vyjmenovává, kdo může předkládat návrhy zákona, prezident uveden není.

Čl. 64 odst. 1 pak zní: "Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá."
Fischerová tedy prezidentovy pravomoci popisuje pravdivě.

Dle informací ČTK či online vydání TIME (aj.) vydal v úterý 15. ledna 2013 nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí fatwu zakazující výrobu jaderných zbraní.