Statistiky Eurostatu potvrzují, že Česko vynakládá na sociální výdaje 18,7 % HPD (nejnovější údaje jsou z roku 2008), zatímco průměr EU činí 26,4 %. Výdaje jsou výrazně pod průměrem EU, český sociální systém tedy můžeme hodnotit jako poměrně skromný a výrok proto pokládáme za pravdivý. OECD potvrzuje výrok Jiřího Dientsbiera také, neuvádí sice průměr EU, ovšem ze sledovaných zemí v rámci Evropské unie je pozorovatelné, že Česká republika vynakládá relativně nízké procento HDP na sociální výdaje (20,6 % v roce 2012).

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan při dvoudenní návštěvě Spolkové republiky Německo na konci října 2012 opravdu prohlásil, že Turecko se chce stát plnohodnotným členem Evropské unie. Konstatoval však, že Turecko bude čekat jen do roku 2023, kdy země oslaví 100 let své existence. Po tomto termínu již dle jeho slov nebude mít Turecko o vstup do EU zájem.

Bohužel se nám nepodařilo dohledat informace, které by se týkaly uvedeného tvrzení Jany Bobošíkové. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Jana Bobošíková se na zmíněnou ústavu odvolává v jednom z online rozhovorů, nicméně samotný materiál není dohledatelný, výrok je tak hodnocen jako neověřitelný.

Na internetových stránkách strany Suverenita v části Politický program není návrh ústavy, který by měl řešit odvolatelnost politiků, k dohledání. Nicméně na to tomto webu lze najít online rozhovor Jany Bobošíkové z 31. března 2010, kde předsedkyně strany doslova uvádí: "Pokud politik změní po volbách politický program a hlasuje za jinou politickou vizi, měl by být odvolatelný. V návrhu ústavy, který máme připravený, odvolatelnost politiků je."

Zmíněný návrh ústavy je dohledatelný pouze na starších webových stránkách strany Suverenita. Jde konkrétně o tento web. Návrh ústavy strany (který převzala od Politiky 21, jíž byla Bobošíková také předsedkyní) ovšem nelze dohledat ani přes přiložený odkaz v části V. Návrh nové Ústavy České republiky. Jelikož nelze dohledat jiný zdroj (ani aktuální webové stránky politické strany Suverenita tyto informace nenabízejí) než je vyjádření Jany Bobošíkové, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k faktu, že posouzení takové interpretace Ústavy ČR by vyžadovalo kvalifikaci odborníka na ústavní právo.

V Ústavě ČR nalezneme dané téma v článku 63:

"(1) Prezident republiky dále ... k) má právo udělovat amnestii. (2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.

(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda."

Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Vláda Václava Klause v roce 1997 (tedy v době, kdy byl Zeman předsedou Sněmovny) přijala skutečně usnesení o rušení ambasád, později však vláda pod vedením Miloše Zemana toto usnesení zrušila a mimo jiné i velvyslanectví v Montevideu obnovila.

Dohledaný dokument Ministerstva zahraničních věcí (.doc, str. 44) z roku 1999 uvádí mezi uvažovanými zastupitelskými úřady na zrušení také Uruguay. Tehdejší ministr zahraniční Jan Kavan pak toto rušení odmítl údajně ihned po svém nástupu do funkce v roce 1998. 1. září 1999 o této věci jednala vláda Miloše Zemana a schválila usnesení, kde v bodě 1. e) souhlasila s obnovením činnosti velvyslanectví v Montevideu. Toto usnesení také odkazuje na předchozí vládní usnesení č. 465 z 23. července 1997, které znělo (zápis z jednání vlády - samotné usnesení nelze dohledat; č. 465 na webu vlády chybí)

32. Informace o rušení zastupitelských úřadů
č.j. 0126/97
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
V l á d a projednala materiál předložený místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala
u s n e s e n í č. 465. Co se týče zmínky o Mercosuru, Montevideo je skutečně sídlem administrativního sekretariátu latinskoamerického společenství. Tuto funkci Montevideu přiřazuje článek 15 Smlouvy z Asuciónu (.pdf, anglicky) z 26. března 1991, která tento společný trh zakládá. Další informace o Mercosuru např. na stránkách BBC (anglicky).

Čl. 84 odst. 1 Ústavy ČR stanoví, že soudci Ústavního soudu jsou jmenováni na dobu deseti let. Z přehledu současných soudců Ústavního soudu je zřejmé, že v roce 2013 končí mandát osmi ústavním soudcům, jmenovitě JUDr. Pavlu Rychetskému, prof. JUDr. Pavlu Holländerovi, DrSc., JUDr. Vojenu Güttlerovi, JUDr. Jiřímu Muchovi, JUDr. Miroslavu Výbornému, JUDr. Dagmar Lastovecké, prof. JUDr. Janu Musilovi, CSc. a JUDr. Jiřímu Nykodýmovi.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Článek 63 Ústavy popisuje pravomoci prezidenta republiky, z nichž jedna je skutečně jmenování soudců. Pro informaci doplňujeme, že tato pravomoc podléhá kontrasignaci.

Výrok Jana Fischera je na základě legislativní úpravy současné i minulé ve věci nutného minimálního věku soudců hodnocen jako pravdivý.

Bývalá právní úprava věku soudců byla opravdu 25 let. Konkrétní ustanovení vyplývá ze zákona o soudech a soudcích z roku 1991, konkrétně § 34 (1): "Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven každý občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude soudcovskou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku 25 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu."

Současná právní úprava (účinnost od 1. dubna 2002) pak vyplývá taktéž ze zákona o soudech a soudcích (.pdf) Hlava II, § 60 (1) doslova uvádí: "Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven státní občan České republiky (dále jen "občan"), který je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 30 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu."

Největší opoziční strana ČSSD skutečně chtěla podle Hegerových slov "zestejnit" platby pojišťoven za zákroky v jednotlivých zařízeních. Ze srovnání úhradové vyhlášky pro rok 2012 (.pdf) s návrhem úhradové vyhlášky pro rok 2013 (.pdf) pak vyplývá, že by mělo od Nového roku dojít ke změnám v základních bodech, ze kterých se vypočítávají náklady na jednotlivé zákroky. Nejsme bohužel schopni ověřit procentuální sblížení, neboť neovládáme metodický postup výpočtu. Budeme proto vděčni za vaše další podněty.