O případu Romana Smetany rozhodovala soudkyně Markéta Langerová. S její osobou byla spojena otázka možné podjatosti. Její manžel, Ivan Langer, byl například poslancem, místopředsedou ODS a také ministrem vnitra či informatiky. Lze tedy říci, že zastával vysoké vládní funkce a byl tak jedním z nejvyšších vládních představitelů. Dodáváme, že sám Smetana si na možnou podjatost soudkyně nestěžoval.

Dle informací v médiích (např. ČT, Respekt - Korupce po česku) byli ve výroční zprávě ODS za rok 1995 největšími sponzory strany jistí Radžív Sinha a Lájos Bács. Oba měli darovat 3,75 milionů korun. V listopadu 1997 se objevila informace, že šlo o smyšlené osoby, a že skutečným dárcem byl Milan Šrejber, podnikatel a bývalý profesionální tenista. Dle článku Jana Macháčka v Respektu z roku 1997, ale také dle rozhovoru s Milanem Šrejbrem (na který Milan Šrejber odkazuje na svých internetových stránkách) se dotyčný přiznal ke sponzorskému daru okolo sedmi milionů korun, odmítl ale, že by byl zodpovědný za výše uvedené maskování původu těchto peněz.

Počet voličů v jednotlivých obvodech se pohybuje od cca 83 tisíc (Praha 2) do cca 120 tisíc (Rokycany). Rozdíl mezi počty voličů v nejmenším a největším senátním obvodem je zhruba 37 tisíc voličů.

Volby do Senátu řeší zákon č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pokud by se ve volebním obvodě změnil celkový počet obyvatel o 15 % oproti celorepublikovému průměru, došlo by ke změně hranic senátního obvodu. Změnu je možno provádět pouze v letech, kdy jsou volby do Senátu vyhlášeny (§ 59).

V současnosti připadá na jeden senátorský mandát v průměru 130 034 obyvatel.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože rozdíly mezi jednotlivými obvody nejsou tak markantní a počty voličů jsou poměrně vyvážené.

ČSSD na absenci prováděcího zákona upozorňovala, nicméně žádný ze senátorů za ČSSD přímo takovýto požadavek nevznesl.

Návrh na změnu ústavního zákona o volbě prezidenta republiky byl Senátem projednán na 17. schůzi 8.2. 2012. K potřebě přijetí prováděcího zákona k přímé volbě se vyjadřovala řada senátorů, z řad sociální demokracie to byla ovšem jen senátorka Rippelová. Ta konkrétně pronesla: “ Vzhledem k tomu, že není zatím předložen prováděcí zákon, bez kterého přímá volba prezidenta nemůže být realizována, ten je zatím v připomínkovém řízení, a poslanci zasedají příští další týden, tak je podle mého názoru na nich, aby změny projednali a novela ústavy mohla platit.”

Senátorka Rippelová ani nikdo jiný z řad sociálně demokratických senátorů ovšem explicitně po vládě předložení prováděcího zákona nepožadoval. Pouze ze zápisu jednání Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury můžeme vyčíst, že tatáž senátorka hovořila o tom, že “určitým problémem je absence prováděcího zákona.”

ČSSD tak sice na problematičnost dané situace upozorňovala, nicméně projednání ve vládě přímo nepožadovala, hodnotíme proto výrok jako zavádějící.

Ministr Kalousek zjevně vychází z revidovaných údajů o deficitu veřejných financí v roce 2009, které ještě v roce 2010 zveřejnilo ČSÚ. O předběžné hodnotě 5,9 % informovala např. agentura Mediafax, o pozdější revizi na 5,8 % mj. portál finance.cz.

Tuto hodnotu akceptujeme jako "dědictví" po Fischerově vládě. Kalousek totiž netvrdí, že ji Fischerova vláda (ve funkci mezi květnem 2009 a červencem 2010) způsobila. Zároveň nelze stanovit hodnotu deficitu, který se počítá za období kalendářního roku, pro okamžik výměny vlád. Kalouskem uvedená hodnota deficitu za rok 2009 je tedy nejpřesnější, která je k dispozici.

KDU-ČSL ve své novodobé historii na krajské (.pdf) ani celostátní úrovni nevstoupila do koalice závislé na podpoře KSČM.

To však nelze říci o úrovni obecní, kde jsou otevřené koalice či tichá podpora KDU-ČSL ze strany KSČM existujícím jevem. Pro ilustraci např. Analýza komunálních voleb 2006 v okresu Žďár nad Sázavou - obce Svratka, Štěpánov nad Svratkou či Komunální volby 2010 na Prachaticku (případová studie) (.pdf) - obec Stachy atd. Výrok tedy označujeme za pravdivý (min. v kontextu krajských a sněmovních voleb), ovšem s výhradou vzhledem ke zmíněné lokální úrovni.

Po volebním patu v parlamentních volbách v roce 2006 tehdejší šéf křesťanských demokratů Miroslav Kalousek skutečně jednal okoalici s ČSSD s tichou podporou komunistů. I přes souhlas předsednictva KDU-ČSL jeho jednání neposvětil celostátní výbor strany, načež sám Kalousek rezignoval na funkci jejího předsedy.

Lubomír Zaorálek v tomto případě hlasoval proti návrhu zákona. 45. schůze, 49. hlasování, 6. září 2012: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 584/5."Stav projednávání návrhu zákona ke dni 22. října 2012

Z údajů které se nám podařilo dohledat z veřejných zdrojů dohledat, že domácnosti v ČR mají úspory ve srovnání s Evropou relativně nižší, Na druhou stranu se od roku 1993 úspory domácností zečtyřnásobily. Další průzkum zase ukazuje, že česká domácnost má průměrně naspořeno peníze na dva měsíce a devět dn ů, tento výzkum také ukazuje, že průměrná české domácnost si může dovolit ušetři pětinu svých příjmů. Žádný z těchto průzkumů ale neukazuje, že by většina domácností, či dokonce dvě třetiny domácností nebyly schopny ušetřit peníze ze svého příjmu. Ukazují pouze míru z jakou domácnosti šetří, nikoliv už, jestli některé domácnosti vůbec mají z čeho šetřit, proto ani nemůžeme určit, jestli skutečně dvě třetiny občanů nemají z čeho šetřit, ale pouze průměrnou hodnotu úspor české domácnosti.

Výrok označujeme jako zavádějící, neboť Kraj Vysočina předložil ve svém stávajícím volebním období (2008-2012) fakticky pouze dva návrhy zákonů. První z jmenovaných byl stažen ještě před projednáním (tudíž byl "zaparkován"). Druhý a třetí jsou totožné a týkají se pouze změny názvu kraje, což je nutně považováno za pouhou formalitu.

Z dat uveřejněných na webu Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky vyplývá, že Kraj Vysočina figuruje jako navrhoval legislativy ve svém volebním období 2008-2012 pouze ve třech případech.

Nejprve se jednalo o Novelu insolvenčního zákona číslo 777/0 (.doc). Tento návrh však byl vzat zpět před projednáním. Druhým a třetím návrhem jsou totožné Novely zákona o VÚSC číslo 1045/0 a 38/0 (.doc). Důvodem duplikace předložení novel je ukončení volebního období sněmovny a opětovné podání návrhu (původní novela byla projednána pouze v prvním čtení). Ten byl schválen jako Zákon č. 135/2011 Sb.

Předseda Podvýboru (nikoliv výboru) pro legislativu a kontrolní systémy (od 20. 1. 2011) RNDr. Vladimír Koníček byl a je autorem či spoluautorem třináctí legislativních návrhů v letech 2008-2010 a dalších šesti v letech 2010-2012 (2008-2012 je námi sledované volební období v Kraji Vysočina). Návaznost návrhů poslance Koníčka na Kraj Vysočina je však nejasná.

Výrok je pravdivý, neboť tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek složil svoji funkci ještě dříve, než mohl být o sestavení vlády oficiálně požádán - ještě dříve než byli oficiálně vyhlášeny výsledky voleb.