Nepravda
Uvedené hodnoty odpovídají mezičtvrtletnímu nárůstu zadlužení Německa. Meziroční nárůst však činí 10,3 p. b. a je srovnatelný s Českem.
Nepravda
Podle dat Eurostatu za první čtvrtletí 2021 činil meziroční nárůst podílu kyperského vládního dluhu na HDP 29,5 p. b. Jedná se o nejvyšší tempo zadlužování v EU. Česko se ovšem se svými 11,7 p. b. v celoevropském srovnání nachází až na 14. místě.
Pravda
Česká republika má skutečně šestý nejnižší vládní dluh ze zemí Evropské unie. Na konci června 2021 činil podle Eurostatu 44,1 % HDP.
Zavádějící
Celkové výdaje na školství a zdravotnictví jsou skutečně cca 208 a 500 miliard korun. Ze státního rozpočtu jde však na zdravotnictví jen cca 130 miliard korun. Zbytek je financován zejm. z veřejného zdravotního pojištění.
Pravda
Počet zemědělců byl v roce 2017 dle ČSÚ 46 055. Na ministerstvu a jemu podřízených orgánech v roce 2020 celkově pracovalo přibližně 5 tisíc zaměstnanců. V kontextu Sehnalovy promluvy jde o zanedbatelnou nepřesnost.

Jiří Dolejš

Rozsah toho deficitu, to je těch 370 miliard.

Předvolební debata Českého rozhlasu, 21. září 2021
Pravda
V nově představené verzi návrhu státního rozpočtu na rok 2022 Ministerstvo financí počítá s plánovaným deficitem ve výši 376,6 miliard Kč. Tento návrh byl představen v září 2021.
Pravda
Poslanecká sněmovna může změnit základní parametry návrhu státního rozpočtu pouze v případě, že jej v prvním čtení neschválí a vrátí vládě tento návrh zákona k dopracování. Později již „základní čísla“ nelze měnit.
Pravda
V Norsku funguje zálohový systém pro vracení PET lahví a hliníkových plechovek. Vratné nápojové obaly také podléhají tzv. environmentální dani, kterou nicméně výrobci platit nemusí, pokud je recyklováno nejméně 95 % lahví a plechovek.

Vladimíra Vítová

Vláda teď má v plánu například 100 nových vodních ploch.

Předvolební debata Českého rozhlasu, 21. září 2021
Nepravda
Ministerstvo zemědělství v rámci dokumentu z roku 2011, aktualizovaného v roce 2020, navrhlo 86 lokalit, které je třeba územně chránit, jelikož jsou vhodné pro potenciální zadržování vody. Nejedná se však o plán na výstavbu nových vodních ploch.
Nepravda
Na skleníkovém efektu, díky němuž má Země teplotu vhodnou pro život, se vodní pára podílí přibližně z 60 %, některé odborné zdroje uvádějí rozmezí 36–70 %. 85 % odpovídá podílu, jejž má na skleníkovém efektu vodní pára spolu s oblačností, kterou však ovlivňují také jiné faktory.