Z analýzy (.pdf, str. 7) společnosti KPMG uvedené na webu Ministerstva pro místní rozvoj vyplývá, že cestovní ruch v ČR přinesl do veřejných rozpočtů například v roce 2010 částku 88,65 miliard korun, v roce 2011 to bylo cca 86,41 mld. korun. Tato částka přitom zohledňuje i multiplikační efekty, tedy například výnosy plynoucí z vyšší zaměstnanosti nebo další útraty navázané na cestovní ruch (tamtéž, str. 5–8).

Novější data se nám bohužel nepodařilo dohledat. Na tomto místě však můžeme zmínit, že např. v roce 2007 (.pdf, str. 6), kdy měl cestovní ruch spolu se souvisejícími multiplikačními účinky dle analýzy KPMG generovat do veřejných rozpočtů částku 100 miliard korun, se cestovní ruch podle dat Českého statistického úřadu podílel na celkovém HDP rovněž částkou cca 100 miliard korun. To ovšem neznamená, že by byla celá velikost sektoru cestovního ruchu státem zdaněna. Například prodej sportovního zboží, které je na cestovní ruch navázáno, sice přináší příjem veřejných rozpočtů, ale nebude vykazováno přímo v rámci podílu cestovního ruchu na HDP.

Vzhledem k tomu, že v roce 2018 tvořil sektor cestovního ruchu podle dat ČSÚ 153 miliard korun, nemůžeme vyloučit, že příjmy veřejných rozpočtů díky multiplikačním efektům nedosáhly obdobné částky. Zároveň však kvůli absenci aktuálních dat nemůžeme tuto částku ani potvrdit, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. 

Zdravotnictví je ze 79 % financováno z veřejného zdravotního pojištění. Rozpočty krajů, obcí a další výdaje státního rozpočtu se na celkovém financování podílí jen z 5 %. Zbylých 16 % tvoří soukromé zdroje.

Nejčastějším způsobem platby nemocnicím od pojišťoven je platba za výkon. Zdravotnické výkony jsou bodovány na základě jejich obtížnosti, délky či nákladovosti. Systém bodování (počty bodů pro jednotlivé úkony) se může měnit každé čtvrtletí na základě dohody mezi pojišťovnami a Českou lékařskou komorou.

Statistiky lůžkové péče, ambulantní péče i ekonomiky zdravotnických zařízení jsou do roku 2018. Aktuální jsou pouze informace ke covidu-19.

V průběhu jara však média informovala o tom, že nemocnice napříč Českem odkládaly vzhledem k epidemii koronaviru neakutní zákroky. Tato situace se týkala i Pardubického kraje. „Měli jsme dva až dva a půl tisíce operací za měsíc. V dubnu bylo 350 operací. Chod nemocnic se zastavil,“ uvedl například generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottwald. Podle informací uvedených serverem iDNES.cz se ještě v polovině prázdnin nevrátily výkony nemocnic na předkoronavirovou hodnotu. Hospodaření Nemocnice Pardubického kraje se v průběhu roku propadlo do ztráty a byť nejsou dostupné zcela aktuální údaje, lze důvodně předpokládat, že vzhledem k hloubce předchozího propadu se nepodařilo propad příjmů z plateb za výkon od zdravotních pojišťoven dodnes vyrovnat.

Příjmy Pardubického kraje by se měly propadnout o 900 mil. Kč. Klesly z očekávaných 4,6 mld. Kč na 3,7 mld. Kč, což činí propad o téměř 20 %. Pokles je způsoben jednak koronavirovou krizí, jednak vládou schváleným opatřením na podporu ekonomiky.

Vláda v dubnu prosadila zákon o kompenzačním bonusu pro OSVČ – podnikatele zasažené ekonomickými dopady koronavirové krize. Kompenzační bonus stát vyplácí z tzv. sdílených daní, o které se stát dělí s kraji a obcemi tak, že jim vrací část výnosu daně; kvůli tomu zbylo ze sumy daňových výnosů méně peněz pro kraje a obce. V důvodové zprávě zákona (.pdf, str. 5) se uvádí: „(…) působnost k vyřízení žádostí a vyplacení kompenzačního bonusu bude svěřena orgánům Finanční správy České republiky, které mají rozsáhlou síť finančních úřadů a jejich územních pracovišť a zároveň spravují daně z příjmů (…)“. Zároveň platí, že v důvodové zprávě není výpadek příjmů krajů a obcí blíže rozebírán. O konzultacích s Asociací krajů nebo zástupci krajů se ve zprávě rovněž nepíše. Při přípravě zákona pak nebylo provedeno ani standardní připomínkové řízení.

Že propad příjmů s představiteli samospráv nikdo nekonzultoval, potvrzuje i starostka Větrného Jeníkova Lisová. „Nepřišlo žádné upozornění, na jaký výpadek (v příjmech, pozn. Demagog.cz) se máme připravovat (…)“.

Jako kompenzaci za propad v příjmech způsobený tímto zákonem měly obce podle novely účinné od 1. července 2020 získat nejdříve od státu 1 200 Kč na obyvatele, 7. srpna 2020 pak vešla v účinnost další novela, která částku upravila na 1 250 Kč na obyvatele. Kraje původně měly jako kompenzaci získat státní příspěvek 12 miliard korun na opravy silnic a další příspěvek na sociální programy. Podobný návrh na příspěvek 500 Kč na obyvatele pro kraje nedávno předložil např. Senát a také zastupitelstvo Pardubického kraje.

Obce měly původně získat jako kompenzaci za krizová opatření v souvislosti s pandemií covidu-19 od státu 1 200 Kč na obyvatele, a to v rámci novely účinné od 1. července 2020. Další novela, která vešla v účinnost 7. srpna 2020, zvedla tuto částku na 1 250 Kč. Jednalo se o náhradu za negativní dopady zákona o kompenzačním bonusu. Tento kompenzační bonus vyplácí stát z daní sdílených s kraji a obcemi. Konkrétně tak, že vrací daň z příjmu fyzických a právnických osob, kvůli čemuž zbylo ze sumy daňových výnosů méně peněz pro kraje a obce.

Zastupitelstvo Pardubického kraje dne 25. srpna 2020 schválilo zákonodárnou iniciativu, jejímž výsledkem by měl být kompenzační příspěvek v hodnotě 500 korun na obyvatele pro kraje. Kromě něj se o kompenzace snaží i další kraje. Důvodem této zákonodárné iniciativy a dalších snah je stejně jako u obcí výpadek z daní z příjmu fyzických a právnických osob, který byl způsoben zákonem o kompenzačním bonusu. Nicméně ani případné schválení zákona v aktuálním znění nezajistí Pardubickému kraji dostatečnou kompenzaci. Výpadky na daních činily 900 milionů korun, zatímco díky příspěvku by kraj získal jen 261 milionů korun. Krajský návrh byl doručen do Poslanecké sněmovny a nyní čeká na stanovisko vlády.

23. července 2020 na 25. schůzi schválil Senát PČR senátní návrh zákona o kompenzačním bonusu 500 Kč na obyvatele pro každý kraj a pro Prahu. Příspěvek je určený (.pdf, s. 3). „na zmírnění poklesu daňových příjmů v roce 2020 v souvislosti s epidemií koronaviru". Usnesením č. 476 (.pdf, s. 1) zároveň Senát navrhl „Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona (…) vyslovila souhlas již v 1. čtení“. Pro návrh hlasovalo 50 z 52 přítomných senátorů, dva se hlasování zdrželi. Projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně bylo zařazeno na pořad schůze začínající 15. září 2020.

Kvůli koronavirové krizi a následným schváleným opatřením na podporu ekonomiky by se v letošním roce měly propadnout příjmy Pardubického kraje o 900 mil. Kč. Kraje a obce totiž „přijdou o peníze z tzv. sdílených daní, protože z nich stát zaplatí finanční pomoc pro firmy a živnostníky postižené omezením činnosti kvůli pandemii koronaviru“. Konkrétně v Pardubickém kraji se jedná o pokles z 4,6 mld. Kč na 3,7 mld. Kč, což činí snížení sumy o téměř 20 %. Podobný pokles o pětinu vyčíslily i některé další kraje, například Plzeňský, Zlínský či Moravskoslezský kraj.

Jako kompenzaci za tento propad by mohl být krajům vyplacen příspěvek 500 Kč na každého obyvatele daného kraje. Na této změně se usnesl Senát 23. července letošního roku. Projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně bylo zařazeno na pořad schůze začínající 15. září 2020. Vlastní návrh s podobným obsahem předložilo i Zastupitelstvo Pardubického kraje.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) poskytoval v letech 2015 až 2019 každý rok na financování oprav silnic II. a III. tříd příspěvek (.pdf, s. 20) „v rozpětí od 2 mld. Kč do 4,4 mld. Kč, celková výše prostředků poskytnutých za dané období převyšuje 16 miliard Kč“. Pro rok 2020 i 2021 pak příspěvek bude činit 4 mld. Kč. Na tom se dohodli hejtmani sdružení „v Asociaci krajů s premiérem Andrejem Babišem a ministrem dopravy a průmyslu Karlem Havlíčkem“ na jednání v červnu 2020.

Další finance pak bude možné čerpat z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který na opravu silnic II. a III. tříd pro roky 2020 a 2021 poskytne celkem 4 mld. Kč. „V rámci IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje“. V rámci IROP přitom kraje obdržely 2 mld. Kč i v roce 2019. Tyto příspěvky od SFDI a IROP tedy vzhledem k jejich pravidelnosti skutečně nelze považovat za kompenzaci finanční ztráty způsobené koronavirovou krizí.

I podle Martina Půty, hejtmana Libereckého kraje, místopředsedy Rady Asociace krajů České republiky (AKČR) a člena Komise Rady AKČR pro dopravu, dostávají kraje na opravy silnic II. a III. tříd příspěvek každý rok „a nelze to tedy považovat za přímou pomoc v souvislosti s poklesem daňových příjmů v důsledku koronaviru“.

25. srpna 2020 bylo odhlasováno zastupitelstvem Pardubického kraje předložení návrhu zákona na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů krajů. Šlo o iniciativu (.pdf, str. 7) Pardubického kraje a příspěvek by měl činit 500 korun na obyvatele.

V hlasování (.pdf, str. 11) bylo 29 zastupitelů/ek pro, 4 proti a 6 se zdrželo. Z toho proti byli pouze někteří zastupitelé z ANO a pro byli zastupitelé z ČSSD, KPK, ODS, KSČM a STAN, šlo tedy o podporu iniciativy napříč politickým spektrem.

31. srpna byl návrh předložen Poslanecké sněmovně, která jej dosud neprojednala, čeká se na vyjádření vlády. Návrh s podobným zněním i účelem byl přitom již v květnu předložen Senátem. Ani ten však dosud nebyl Sněmovnou projednán.

Evropská investiční banka neboli EIB je orgán Evropské unie vytvořený k financování investičních projektů.

Hejtman Pardubického kraje, Martin Netolický, už na začátku letošního roku informoval, že si kraj hodlá vzít úvěr v hodnotě dvou miliard korun právě od EIB. Tyto peníze pak mají jít na výstavbu budovy urgentního příjmu nemocnice v Pardubicích, do oblasti dopravy a dalších projektů.

Na závěr připomeňme, že Michal Kortyš je členem Rady Pardubického kraje, konkrétně je náměstkem hejtmana pro dopravu a dopravní obslužnost.

Roman Línek reaguje na výpadek příjmů Pardubického kraje v souvislosti s epidemií koronaviru. V zápisu z jednání (.pdf, str. 7) zastupitelstva Pardubického kraje ze dne 25. srpna 2020 lze najít zmínku propadu daňových příjmů: „(…) propad daňových příjmů je v tuto chvíli 900 milionů korun“. Daňové příjmy by tedy měly klesnout místo očekávaných 4,6 miliardy na 3,7 miliardy. O propadu ve výši necelé miliardy korun píše i web Pardubice živě. Stejné číslo nám pak potvrdil také tiskový mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. Ten uvedl, že za rok 2020 kraj předpokládá „propad daňových příjmů o cca 900 milionů korun“.

Podobné těžkosti zaznamená i Moravskoslezský, Zlínský či Jihomoravský kraj, který očekává propad daňových příjmů až o miliardu.

Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní obsahuje právní úpravu rozdělení daňových příjmů. Na základě procent, kterými se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně, připadne Pardubickému kraji 5,56 % daňových příjmů z celkových 8,92 %, které směřují do krajů. Jedná se tedy o 0,50 % z celkových daňových výnosů.

Dle aktualizované dubnové predikce Ministerstva financí, která „zohledňuje snížení sdílených daní v souvislosti s epidemií“, se propadly (.xlsx) celkové daňové příjmy krajů (bez Prahy) v dubnu o 13,9 miliard oproti únoru roku 2020, což je pokles o 17,3 %. Výpadek pro Pardubický kraj tak po přepočtu dle zákona o rozpočtovém určení daní v tomto období činil 796,75 milionů korun.

Vzhledem k tomu, že propad daňových příjmů v dubnu činil přibližně 797 mil. Kč a v srpnu již 900 mil. Kč, nelze vyloučit, že se v Pardubickém kraji slovy Romana Línka „můžeme dostat až miliardu“.