Evropská investiční banka neboli EIB je orgán Evropské unie vytvořený k financování investičních projektů.

Hejtman Pardubického kraje, Martin Netolický, už na začátku letošního roku informoval, že si kraj hodlá vzít úvěr v hodnotě dvou miliard korun právě od EIB. Tyto peníze pak mají jít na výstavbu budovy urgentního příjmu nemocnice v Pardubicích, do oblasti dopravy a dalších projektů.

Na závěr připomeňme, že Michal Kortyš je členem Rady Pardubického kraje, konkrétně je náměstkem hejtmana pro dopravu a dopravní obslužnost.

Roman Línek reaguje na výpadek příjmů Pardubického kraje v souvislosti s epidemií koronaviru. V zápisu z jednání (.pdf, str. 7) zastupitelstva Pardubického kraje ze dne 25. srpna 2020 lze najít zmínku propadu daňových příjmů: „(…) propad daňových příjmů je v tuto chvíli 900 milionů korun“. Daňové příjmy by tedy měly klesnout místo očekávaných 4,6 miliardy na 3,7 miliardy. O propadu ve výši necelé miliardy korun píše i web Pardubice živě. Stejné číslo nám pak potvrdil také tiskový mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. Ten uvedl, že za rok 2020 kraj předpokládá „propad daňových příjmů o cca 900 milionů korun“.

Podobné těžkosti zaznamená i Moravskoslezský, Zlínský či Jihomoravský kraj, který očekává propad daňových příjmů až o miliardu.

Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní obsahuje právní úpravu rozdělení daňových příjmů. Na základě procent, kterými se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně, připadne Pardubickému kraji 5,56 % daňových příjmů z celkových 8,92 %, které směřují do krajů. Jedná se tedy o 0,50 % z celkových daňových výnosů.

Dle aktualizované dubnové predikce Ministerstva financí, která „zohledňuje snížení sdílených daní v souvislosti s epidemií“, se propadly (.xlsx) celkové daňové příjmy krajů (bez Prahy) v dubnu o 13,9 miliard oproti únoru roku 2020, což je pokles o 17,3 %. Výpadek pro Pardubický kraj tak po přepočtu dle zákona o rozpočtovém určení daní v tomto období činil 796,75 milionů korun.

Vzhledem k tomu, že propad daňových příjmů v dubnu činil přibližně 797 mil. Kč a v srpnu již 900 mil. Kč, nelze vyloučit, že se v Pardubickém kraji slovy Romana Línka „můžeme dostat až miliardu“.

Článek 99 Ústavy ČR mluví o základních územních samosprávných celcích (obcích) a vyšších územních samosprávných celcích (krajích). 

Zde se tedy Roman Línek dopouští drobné nepřesnosti, neboť jako vyšší (územně) samosprávné celky označuje Ústava pouze kraje. Zároveň zmiňme, že podlehttps://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128#p3-1"> § 3 zákona o obcích: „obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády“.

Na základě novely zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, bylo rozhodnuto, že obcím bude uvolněn kompenzační bonus ve výši 1 200 Kč na obyvatele. Později byla tato částka navýšena na 1 250 Kč. Kraje žádný kompenzační bonus nedostaly, ve Sněmovně by však měl být v blízké době projednán senátní návrh na kompenzační bonus pro kraje ve výši 500 Kč (.pdf, str. 3).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť i přes drobné nepřesnosti v terminologii Roman Línek správně popsal jak rozdělení územních samosprávných celků na obce a kraje, tak i fakt, že kraje, na rozdíl od obcí, zatím žádný kompenzační příspěvek nedostaly.

Demagog.cz prohledal mediální výstupy ohledně největších investic Pardubického kraje. Žádný neobsahoval zmínku o omezení dané investice. Hejtman pardubického kraje Martin Netolický opakovaně uvedl, že žádné krajské investice omezeny nebudou. Pardubický kraj chce rezervy najít v rámci dotačních programů, které by měly být sníženy přibližně na třetinu kvůli rušení akcí v době koronaviru. Snížení dotací pak potvrdil i radní pro sport René Živný. O omezování investičních akcí není zmínka ani v pravidelně vydávaných rozpočtových opatřeních Pardubického kraje.

Ani v zápisech rozhodnutí Rady není žádná zmínka o rušení připravovaných investic. Naopak, např. na zasedání dne 26. března 2020 bylo zahájeno (.pdf, str. 18) hned několik zadávacích řízení. Další výběrová řízení pak sice byla z blíže nespecifikovaných důvodů zrušena, ale hned nato opět zahájena, jako je to např. v případě úpravy dělostřelecké tvrze Bouda (.pdf, str. 21). Zakázka na zpracování projektové dokumentace na sloučení oddělení JIP ve svitavské nemocnici byla sice 10. srpna 2020 zrušena (.pdf, str. 37), avšak hned o měsíc později byl schválen (.pdf, str. 4) projektový záměr na tuto stavbu, a v investici se tedy zjevně pokračuje. Projekt energetických úspor na Základní škole v Lanškrouně pak byl zrušen bez náhrady (.pdf, str. 14), avšak nikoliv z důvodu úspor, ale na základě zprávy o průběhu zadávacího řízení.

Předešleme, že výroku bezprostředně předchází věta „stát si udělá 500 miliard schodku“. Roman Línek tedy o schopnosti kraje tvořit rozpočtový deficit mluví v kontextu toho, jak jej připravuje stát.

Podle https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250#p4">§ 4 zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů může být rozpočet územního samosprávného celku (kraje či obce) nebo svazku obcí schválen jako schodkový v případě, že „schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let, nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů“.

Je přitom pravdou, že v případě státu takové omezení stanoveno není. Stát má širší možnosti pro deficitní hospodaření, ovšem financování rozpočtového schodku mohou využívat a běžně využívají i samosprávy.

V prosinci 2019 Evropská komise představila Zelenou dohodu pro Evropu (tzv. Green Deal) – plán, který má zajistit udržitelnost hospodářství EU a čelit klimatickým a enviromentálním výzvám dnešní doby. Dohoda pokrývá řadu oblastí, které se týkají např. prosazování ekologičtějších způsobů dopravy, snahy o klimatickou neutralitu do roku 2050 či stavbou energeticky úspornějších budov.

V lednu 2020 byl poté představen Investiční plán Zelené dohody pro Evropu. Součástí plánu je Mechanismus pro spravedlivou transformaci, který pomůže regionům EU s přechodem na tzv. zelenou ekonomiku, ať už finančně či technicky. Mechanismus stojí na třech pilířích:

1. Fond pro spravedlivou transformaci – podpoří ekonomickou diverzifikaci a přeměnu dotčených území, obnovu životního prostředí, ekologickou energii nebo přeměnu uhlíkově náročných zařízení, pokud investice povedou k výraznému snížení emisí.
2. Zvláštní režim v rámci programu InvestEU – bude sloužit k širšímu spektru projektů než výše zmíněný Fond, a to např. v oblastech energetické a dopravní infrastruktury či dekarbonizace.
3. Nový úvěrový nástroj aktivovaný Evropskou investiční bankou – úvěry poskytnuté subjektům veřejného sektoru podpoří investice vedoucí ke klimatické neutralitě.

Pardubické letiště má dvojí využití – vojenské a civilní. Vojenská část letiště patří pod správu Armády České republiky, civilní provozuje společnost EBA (East Bohemian Airport a.s.). Společnost EBA vlastní statutární město Pardubice a Pardubický kraj, z toho Pardubice vlastní 66 % a Pardubický kraj 34 %, podíl kraje je tedy zhruba třetinový, jak říká Robert Hrdina.

Je také pravdou, že pardubické letiště v posledních letech vykazuje ztráty. Zprávy o špatných hospodářských výsledcích můžeme vysledovat např. z roku 2015, kdy letišti ubyla zejména ruská klientela, což tehdy souviselo s konfliktem na Ukrajině, a letišti dokonce hrozila insolvence. Finanční ztráty a pokles odbavených turistů nadále pokračoval, v roce 2016 letiště odbavilo 31 tis. cestujících oproti 184 tis. v roce 2013 a dostalo se do ztráty 10,6 mil. Kč, v roce 2017 činila ztráta 5,2 mil. Kč a v roce 2018 15,9 mil. Kč, přestože se počet odbavených cestujících navýšil na 88 tis. (2017), a následně na 147 tis. (2018). Rok 2019 poté znamenal finanční ztrátu 35 mil. Kč a opětovný pokles odbavených cestujících na 102 tis. Letošní finanční ztráta bude souviset také s uzavřením v důsledku epidemie koronaviru a odhaduje se na 40 mil. Kč.

Nejprve na začátek upřesněme, jaký vlastnický podíl pardubického letiště patří Pardubickému kraji. Civilní část pardubického letiště provozuje společnost EBA (East Bohemian Airport a.s.). Společnost EBA vlastní statutární město Pardubice a Pardubický kraj, z toho Pardubice vlastní 66 % podílu a Pardubický kraj 34 %.

Zvýšení podílu kraje či úplné vlastnictví letiště krajem navrhuje například hnutí ANO. Ve svých prioritách má jako jeden z bodů uvedeno „Krajské letiště Pardubice“, kde je dále rozepsáno: „Prosazujeme myšlenku jeden majitel (provozovatel) = jedna odpovědnost“. Podle webu iDNES.cz se k myšlence vlastnictví letiště krajem vyjádřil lídr kandidátky ANO v Pardubickém kraji Martin Kolovratník: „Zastávám názor, že letiště má mít jednoho majitele – ideálně Pardubický kraj. Byť jsme nyní v krizi, tak disponuji odbornými podklady, které říkají, že kapacita Letiště Václava Havla Praha nebude za několik let stačit. Navíc je stále ohrožena dostavba paralelní dráhy na Ruzyni. A toto je ohromná šance pro letiště Pardubice“. Podobný názor měl v anketě pro MF DNES zastávat také Petr Bajer, lídr kandidátky Trikolóra – Soukromníci: „Majoritním vlastníkem by měl být kraj, protože je přínosem nejen jemu, ale i sousedním regionům".

Podle posledních údajů (Informace o monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2019) je zadlužení (.pdf, str. 12) Pardubického kraje ve vztahu k příjmům 7,78 %. Tyto údaje jsou však k 31. prosinci 2019 a nejedná se o současnou situaci.

Výše nesplacených úvěrů se pohybuje kolem částky 800 milionů korun. I přestože zadlužení není nulové jako v případě Jihočeského, Plzeňského a Královéhradeckého kraje, tak se kraj nedostal do dvouciferných hodnot, jako je tomu v případě kraje Zlínského a Olomouckého. Momentálně se drží na 6. pozici (ze 13 krajů). 

Kvůli koronaviru ale příjmy kraje klesly. Schválené příjmy na rok 2020 byly 4,662 mld. Kč. Podle dostupných informací ale kraj bude mít letos daňové příjmy kolem 3,7 mld. Kč.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť skutečná výše zadlužení se dle posledních dostupných údajů příliš neodchyluje od tvrzených 7 %. Navíc je dobré upozornit, že Daniel Lebduška své tvrzení relativizuje slovy „něco kolem“.

Koalici v Pardubickém kraji tvoří ČSSD (11 zastupitelů), Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL, SNK-ED, Nestraníci; 9 zastupitelů), ODS (5 zastupitelů) a STAN (3 zastupitelé). V opozici je v Pardubickém kraji ANO (12 zastupitelů, vítěz voleb v Pardubickém kraji) a KSČM (5 zastupitelů). Strana Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) získala ve volbách v Pardubickém kraji 7 058 hlasů (4,72 %) a nedostala se tedy do zastupitelstva kraje a pochopitelně ani do Rady kraje.

Zastupitelstvo Pardubického kraje tvoří 45 zastupitelů a žádný ze zastupitelů není ze strany SPD. SPD tedy opravdu není součástí vedení kraje. Další ze stran, která se nedostala do zastupitelstva kraje, byla také např. TOP 09.