Nepravda
V září sice některá média hovořila o kolapsu krajských hygienických stanic, od té doby však došlo k rapidnímu nárůstu trasujících osob a úspěšnost trasování do 24 hodin se za týden před rozhovorem pohybovala okolo 80 %. V některých dnech to bylo dokonce více než 90 %.
Pravda
Cena jednoho testu činí 1 756 Kč. Provedení 30 až 50 tisíc testů denně by tedy stát skutečně vyšlo na cca 2 až 3 miliardy, a to i při započítání určitého množství samoplátců.
Pravda
Jak udává tabulka Chytré karantény, průměrný počet rizikových kontaktů se skutečně pohybuje okolo hodnoty 2,5. V den rozhovoru 22. listopadu 2020 to bylo přesně 2,34; o tři dny dříve 2,42.
Pravda
Denní poměr pozitivních testů ku celkovému počtu provedených testů na covid-19 v ČR se od 9. října pohybuje kolem 25–30 % a nyní mírně klesá. Některé státy, např. Německo, Velká Británie nebo Irsko zavedly protiepidemická opatření, když se tento poměr pohyboval nad hranicí 5 %.
Nepravda
V 7denním průměrném přírůstku počtu nakažených byla ČR k 21. listopadu v dostupných datech na 20. příčce. Na prvním místě byla naposledy 22. října. Podobná je situace i v případě okamžitých denních přírůstků.
Pravda
V denní statistice úmrtí na mil. obyvatel při použití 7denního průměru se ČR držela na 1. místě od 24. října do 17. listopadu. Poté ji předstihly Belgie či Bosna a Hercegovina. Lucembursko ČR v této statistice nepředstihlo, zaznamenalo ale vyšší počty úmrtí v jednotlivých dnech.
Neověřitelné
Dle informací webu Aktuálně.cz jednal Jan Blatný s Romanem Prymulou, zda mu však nabídl možnost na Ministerstvu zdravotnictví pracovat v oblasti vakcín a zahraničních vztahů, se nám nepodařilo ověřit.
Neověřitelné
Protiepidemický systém (PES) obsahuje tabulku, která určuje přísnost jednotlivých opatření dle tzv. indexu rizika. Zmínku o účasti Romana Prymuly na jeho tvorbě se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.
Pravda
První projevy a dopady zavedených či zrušených opatření je možné pozorovat po zhruba 2 týdnech. Tomu odpovídá i podzimní vývoj pandemie v ČR v reakci na přijaté restrikce.
Pravda
ČSSD se snažila prosadit bankovní daň, namísto toho premiér Babiš prosadil zřízení Národního rozvojového fondu. ČSSD také chtěla prosadit a ještě letos začít uplatňovat 7% digitální daň. ANO naopak prosazuje 5% daň s účinností od ledna 2021.