Jana Mračková Vildumetzová (ANO) mluví v kontextu výroku o potřebě dokončení dálničního spojení Karlovarského kraje s Prahou. Podle jejích slov předchozí vlády nevyvinuly dostatek snahy, aby se dálnice D6 zrealizovala. Dodává, že prioritu mají jiné kraje jako Ústecký nebo Středočeský a Karlovarský kraj se v tomto ohledu zanedbává, což podle ní přispívá k vysoké nehodovosti v tomto regionu.

Realizace dálnice D6

V současné době jsou v realizaci tři úseky dálnice D6 společně s odpočívkou Kolešov. Tyto úseky se nachází na území Středočeského a Ústeckého kraje a jejich otevření se plánuje na rok 2025 a 2027 (vše .pdf, str. 4). V Karlovarském kraji se nyní žádná část dálnice D6 nebuduje. Nejnovější dálniční stavba v tomto regionu přitom pochází z roku 2012.

K zahájení prací na několika úsecích D6 v Karlovarském kraji má podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dojít v roce 2025, konkrétně se jedná o trasu mezi Žalmanovem a Bošovem. V případě úseku Knínice–Bošov ŘSD předpokládá, že se se stavbou začne už na přelomu letošního a příštího roku. U zmíněných úseků v současné době probíhá výkup pozemků (.pdf, str. 4), u jednoho z nich bylo v červenci 2024 zahájeno řízení na výběr zhotovitele.

Realizace posledních dvou úseků, které by propojily Karlovy Vary s Prahou, by pak měla proběhnout v letech 2026 až 2028. Výhledově by mohla dálnice D6 vést z Chebu až na hranice s Německem. Dodejme, že dokončení dálnice D6 se stále prodlužuje, v roce 2021 tehdejší premiér Andrej Babiš sliboval dokončení dálnice do roku 2025, později mluvil o roku 2026. Na vině jsou komplikace při výkupu pozemků nebo výběr zhotovitele.

Závěr

V současné době jsou realizovány tři úseky dálnice D6 ve Středočeském a Ústeckém kraji. V Karlovarském kraji se žádný úsek nebuduje, poslední se zde otevřel v roce 2012. Podle plánů Ředitelství silnic a dálnic se jeden nový úsek D6 v Karlovarském kraji začne realizovat až na přelomu roku 2024 a 2025, zatím u tohoto projektu probíhá řízení na výběr zhotovitele a výkup pozemků. Výstavba dalších částí D6 na trase mezi Prahou a Karlovými Vary se plánuje na roky 2025 až 2028. Výrok Jany Mračkové Vildumetzové tak hodnotíme jako pravdivý.

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek z hnutí STAN v kontextu výroku mluví o již připravené transformaci kraje v souvislosti se zastavením těžby hnědého uhlí (video, čas: 5:51). Podle něj však bude nějaký čas trvat, než se rozsáhlé změny projeví, nicméně už dnes jsou dle jeho slov v procesu projekty, které by měly zastavit odliv lidí z kraje a naopak přilákat nové.

Plán spravedlivé územní transformace

V září 2021, tedy v době, kdy již Petr Kulhánek zastával funkci hejtmana Karlovarského kraje, schválili (.pdf, str. 15) karlovarští zastupitelé tzv. „Plán spravedlivé územní transformace“ (.pdf). Jeho cílem je pomoci kraji v přeměně z tradičně těžařského regionu na ekonomicky a sociálně vyspělejší území. Díky tomu by se podle Kulhánka mělo zamezit dalšímu odlivu mladých lidí, zlepšit možnosti pro nalezení zaměstnání a měla by se zvýšit celková kvalita života v kraji. Plán tak počítá s 11 strategickými projekty, které mají pomoci těchto cílů dosáhnout (.pdf, str. 104–108).

Plán proměny Karlovarského kraje navazuje na cíl EU dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 (.pdf, str. 14). Pro Karlovarský kraji je navíc v rámci transformace uhelných regionů z rozpočtu Evropské unie přidělena dotace ve výši 6,3 miliardy korun. Celkově bylo pro Českou republiku vyhrazeno z Fondu pro spravedlivou transformaci, který je zaměřený na zmírnění negativních dopadů spojených s odklonem od uhlí, přibližně 40 miliard korun. Kromě Karlovarského kraje tyto finanční prostředky připadnou ještě Ústeckému a Moravskoslezskému kraji.

Dodejme, že nehodnotíme, zda plán proměny skutečně povede k proměně krajské ekonomiky. Strategické projekty kritizovali někteří opoziční zastupitelé Karlovarského kraje, kterým vadil převážně výběr projektů určených k realizaci. Samotný Fond pro spravedlivou transformaci se už dřív potýkal s kritikou např. kvůli tomu, že některé projekty pochází od samotných uhelných firem. Transparency International pak za nedostatek fondu považovala neprůhlednost rozhodovacích procesů, které dle ní nahrávají korupčním rizikům a prosazování soukromých zájmů (.pdf, str. 39).

Závěr

Plán spravedlivé územní transformace Karlovarského kraje byl vypracován a následně schválen krajskými zastupiteli v září 2021. Cílem tohoto plánu je proměna Karlovarského kraje z těžařského regionu v přívětivější místo pro život a tím i zamezení dalšímu odlivu lidí z tohoto regionu. Výrok Petra Kulhánka tak hodnotíme jako pravdivý.

Jana Mračková Vildumetzová (ANO) v debatě mluví o dostavbě dálnice D6, která má spojit Karlovarský kraj s Prahou. Zprovozněné jsou zatím pouze některé její části, přičemž v Karlovarském kraji je dokončená trasa mezi Karlovými Vary a Chebem. Ta je od 1. ledna 2018 osvobozena od poplatků a k jízdě po této dálnici tedy není potřeba dálniční známka. Důvodem pro toto rozhodnutí bylo mj. zklidnění dopravy v okolních obcích.

Tento krok byl součástí iniciativy tehdejšího ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO), který rozšířil počet nezpoplatněných dálničních úseků již od roku 2016. Další pak přibyly v roce 2017, kdy Ministerstvo dopravy od poplatků osvobodilo 111 kilometrů dálnic. Cílem těchto opatření bylo snížit množství aut v centrech velkých měst. Osvobozené úseky tedy nejčastěji tvořily obchvaty měst a části dálnic, které spojují nezpoplatněné silnice.

Zastupitelstvo Karlovarského kraje usiluje o zachování nezpoplatněného úseku mezi Karlovými Vary a Chebem do té doby, než budou dostavěny zbývající úseky D6. Spojení s Prahou má být dokončeno v roce 2028. V letech 2029–2031 je pak v plánu výstavba poslední části dálnice, a to spojení Chebu s německou hranicí (.pdf, str. 4).

Část dálnice mezi Karlovými Vary a Chebem je tedy bez poplatku a řidiči po ní od začátku roku 2018 můžou jezdit bez dálniční známky. Tento krok prosadil někdejší ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Výrok Jany Mračkové Vildumetzové tak hodnotíme jako pravdivý.

Jana Mračková Vildumetzová mluví o výstavbě dálnice D6, která má spojovat Karlovarský kraj s Prahou. Její trasa povede přes Karlovy Vary, Sokolov a Cheb až k německým hranicím. V provozu jsou zatím pouze některé její části, přičemž v Karlovarském kraji je dokončená trasa mezi Vary a Chebem.

Nejnovějším zprovozněným úsekem na trase z Prahy do Karlových Varů je 6,5 kilometrů dlouhá přeložka u obce Krupá (.pdf). Její stavba začala v březnu 2022 a k otevření došlo 27. srpna 2024. Přeložka navázala na již zprovozněný úsek od Prahy končící u Krušovic.

K otevření prvního úseku D6 došlo již v roce 1985. Dokončení dálnice mezi Prahou a Karlovými Vary je plánováno na rok 2028, čímž dojde ke spojení hlavního města s Chebem. V letech 2029–2031 je pak v plánu výstavba poslední části dálnice, a to spojení Chebu s německou hranicí (.pdf, str. 4).

Přeložka u obce Krupé měřící 6,5 kilometru se skutečně nedávno otevřela, a to konkrétně na konci srpna. Výrok Jany Mračkové Vildumetzové tak hodnotíme jako pravdivý.

Jana Mračková Vildumetzová (ANO) zmiňuje otevření dvou středních škol jako příklad konkrétních kroků vlády Karlovarského kraje pod vedením hnutí ANO. Zjevně tedy mluví o volebním období 2016–2020, kdy byla tři roky hejtmankou a v roce 2020 ji poté ve funkci vystřídal její stranický kolega a náměstek Petr Kubis. Vítězné hnutí ANO tehdy vládlo v koalici s ODS, Hnutím nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, Piráty a SPO.

V roce 2018 svou pobočku v Sokolově otevřela pražská Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra. Do prvního ročníku byli přijati uchazeči, kteří se z kapacitních důvodů nedostali na střední policejní školu v Praze.

V roce 2020 v Sokolově vznikla také pobočka Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy Ministerstva obrany. Tato střední škola nabízí obor strojírenství se zaměřením na potřeby vzdušných sil armády. Původní plán otevřít vojenskou školu ve stejný rok, kdy zahájila výuku ta policejní, nevyšel kvůli nízkému počtu zájemců a náročnosti příjímacích zkoušek.

V rámci volebního období 2016–2020, kdy v Karlovarském kraji vládlo hnutí ANO, byly v Sokolově otevřeny pobočky dvou středních škol. V roce 2018 zahájila výuku Střední policejní škola Ministerstva vnitra a v roce 2020 pak Vojenská střední škola Ministerstva obrany. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně a kandidátka na hejtmanku za hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová v kontextu výroku mluví o potřebě vládní pomoci Karlovarskému kraji. Podle jejího názoru potřebuje kraj za pomoci státu zřídit vysokou školu, aby nedocházelo k odlivu studentů do jiných regionů.

V současné době je Karlovarský kraj jediným krajem v republice, který nemá vlastní vysokou školu, ačkoliv některé univerzity z ostatních krajů studium v Karlovarském kraji nabízejí. Ve veřejně dostupných zdrojích ani v databázi mediálních článků Newton jsme nenašli, kolik lidí odchází studovat mimo region. Obrátili jsme se proto na tiskového mluvčího hnutí ANO Martina Vodičku s dotazem, z jakého zdroje kandidátka tohoto hnutí čerpala informace.

Vodička nám zaslal „Mapovací studii možností posílení vysokoškolského studia v Karlovarském kraji se zaměřením na profesní bakalářské programy“ (.pdf). Studii zpracoval kolektiv autorů (str. 2), například Jan Vávra ze Sociologického ústavu Akademie věd nebo finanční ředitelka Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zita Nidlová (.pdf, str. 25).

Z této analýzy, která vznikla na základě Memoranda o spolupráci v oblasti profesního terciárního vzdělání uzavřeného mezi Hospodářskou komorou Karlovarského kraje, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Karlovarským krajem (.pdf, str. 1), vychází, že přibližně 95 % studentů, kteří se hlásí na vysoké školy, odchází studovat mimo Karlovarský kraj. Důvodem je kromě nedostupnosti studia také nedostatek relevantních oborů, nízká prestiž poboček univerzit v regionu, snaha o osamostatnění a hledání lepších pracovních příležitostí (str. 5).

Co se týče odlivu žáků 9. tříd hlásících se na střední školy, z nich se podle analýzy v roce 2024 18 % hlásilo na školy mimo Karlovarský kraj. Zaslaný dokument se u tohoto čísla odvolává na data Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Karlovarského kraje (.pdf, str. 35).

Jana Mračková Vildumetzová tedy uvádí přesná čísla, a její výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Kandidátka Pirátů na hejtmanku Markéta Monsportová mluví o částce 2,4 miliard korun investovaných do zlepšení středních škol v Karlovarském kraji s využitím peněz od Evropské unie (EU) z Fondu pro spravedlivou transformaci, který jde v ČR na pomoc uhelným regionům. Z kontextu výroku vyplývá, že mluví o tomto volebním období, kdy jsou Piráti v kraji součástí vládnoucí koalice.

Investice do středních škol

Současné krajské zastupitelstvo schválilo realizaci řady projektů týkající se rekonstrukce učeben a zajištění kvalitního internetového připojení především na středních školách. Na modernizaci odborných učeben bylo vyčleněno celkem 369 389 000 Kč aٔ na konektivitu škol, tedy internetové připojení, dohromady 125 946 527 Kč (.pdf, str. 3). Na část projektů jsou vyhrazené příspěvky z EU (.pdf, str. 1).

Další projekt plánovaný současným vedením kraje je modernizace Střední průmyslové školy keramické a sklářské v Karlových Varech. V rámci rekonstrukce má dojít k výstavbě nových budov s moderně vybavenými učebnami. Předpokládané způsobilé náklady projektu se pohybují kolem 1,4 mld. Kč, z nichž asi 1,2 mld. má přispět EU ze zmíněného Fondu spravedlivé transformace.

Karlovarský kraj rovněž plánuje výstavbu nové budovy Střední živnostenské školy v Sokolově, jejíž výstavbu má začít v roce 2025. Cena stavby je vyčíslena na 600 milionů korun. Kraj plánuje stavbu financovat zejména pomocí půjčky z Národní rozvojové banky, zbytek pak z vlastních zdrojů a z dotací od EU. 

Závěr

Celková částka vydaná na plánované projekty činí přibližně 2,5 miliardy korun, což se vejde do naší standardní 10% tolerance u číselných údajů. Výrok Markéty Monsportové tak hodnotíme jako pravdivý.

Kandidátka Pirátů na hejtmanku Markéta Monsportová zmiňuje, jak se současné vedení Karlovarského kraje dle ní pokouší o zlepšení jeho reputace v okolí a popisuje, že se bývalé obyvatele kraje snaží přesvědčit o návratu.

Projektem „Návrat expatů“, jehož cílem je přilákat tzv. „expaty“ (v doslovném významu osoby, které pobývají mimo svou rodnou zemi), byli pověřeni Dominik Jandl, koordinátor pro návrat expatů, a Matyáš Smutný, marketingový stratég kraje. V rámci projektu uspořádali v červnu 2024 neformální setkání rodáků z Karlovarského kraje v Praze a Plzni, tedy ve městech, kam dlouhodobě směřuje vysoké procento lidí z kraje.

V Plzni byla rovněž spuštěna kampaň, která měla někdejší obyvatele Karlovarského kraje na setkání přilákat. Setkání v Praze se mj. zúčastnili i Markéta Monsportová a hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Vedení Karlovarského kraje tak skutečně vyvíjí snahu přilákat do kraje odstěhované rodáky prostřednictvím projektu „Návrat expatů“. V rámci projektu byla uspořádána setkání v Praze i v Plzni, kterých se zúčastnili i někteří karlovarští politici včetně Markéty Monsportové. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně a lídryně kandidátky SPD a Trikolory do krajských voleb v Karlovarském kraji Karla Maříková v debatě reagovala na dotaz ohledně stavu Karlovarského kraje. Podle ní má kraj i přes svůj potenciál velké nedostatky, přičemž jako jeden z příkladů uvedla, že se v něm nenachází komplexní onkologické centrum. Tuto situaci považuje za následek toho, že je kraj ze strany vlád dlouhodobě opomíjený.

Komplexní onkologická centra jsou „zdravotnická zařízení či jejich sdružení, která v rámci péče o onkologické pacienty splňují odborná kritéria deklarovaná Českou onkologickou společností“. Do těchto kritérii spadá např. počet a odbornost personálu, typ vybavení nebo minimální počet lůžek (.pdf, str. 29–32). Cílem těchto center nemá být jen přímá péče o pacienty, ale také organizace onkologické péče v regionu (str. 32).

Ve většině krajů v současnosti funguje jedno či více komplexních onkologických center. Výjimku tvoří pouze Středočeský a zmiňovaný Karlovarský kraj, ve kterých se žádné nenachází. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Karla Maříková v debatě tvrdí, že Karlovarský kraj jako jediný nemá dálnici. Na reakci moderátora, který podotýká, že dálnice v kraji je, Maříková odpovídá, že to je podle ní dálnice „odnikud nikam“. 

Jedná se o dálnici D6, která má spojovat Prahu s Karlovarským krajem přes Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. Na její trase z Prahy do Pomezí nad Ohří u německých hranic bylo v posledních letech do provozu uvedeno zatím pouze šest úseků. Většina z nich se přitom nachází ještě ve Středočeském a Ústeckém kraji. Úsek Lubenec-Bošov pak vede z Ústeckého do Karlovarského kraje (.pdf, str. 3).

Další části D6 byly zprovozněny již v minulosti, její výstavba jako rychlostní silnice začala již v osmdesátých letech minulého století. V současnosti je dálnice v Karlovarském kraji hotová mezi Karlovými Vary a Chebem, přičemž část mezi Prahou a Vary má být zcela zprovozněna v roce 2028. V letech 2029–2031 je pak v plánu výstavba poslední části dálnice, a to spojení Chebu s německou hranicí (.pdf, str. 4).

Dálnice D6 tedy sice v současnosti není zcela dokončená, některé její části jsou ale již v provozu. Ke dni vysílání námi ověřované debaty je dálnice v Karlovarském kraji zprovozněna mezi Vary a Chebem, a výrok Karly Maříkové proto hodnotíme jako nepravdivý.