Petr Kulhánek mluví o úseku na silnici I/13, která začíná v Karlovarském kraji a vede přes Ústecký kraj do Libereckého až na hranice s Polskem. Úsek, na který hejtman Kulhánek zjevně naráží, vede z Ostrova do Smilova, tedy právě do sousedního Ústeckého kraje. Kvůli špatné dopravní situaci se dlouhodobě řeší možné varianty rozšíření silnice (.pdf).

Na základě veřejně dostupných zdrojů lze zjistit, že v roce 2020 proběhlo zadání studie, která měla za cíl najít možná řešení rozšíření úseku Ostrov–Smilov na čtyřpruhové uspořádání. Studie nabízí dvě varianty, které vedou po téměř identických trasách, ale ve druhé variantě je navíc zahrnutý tunel navržený v blízkosti čedičové žíly Boč (.pdf, str. 10, 21). Projektant studie se více klonil právě k druhé variantě, a to i přesto, že by byla spojena s vysokými investičními náklady a velkými zásahy do přírody (str. 38).

Z veřejně dostupných zdrojů nelze zjistit, která z variant byla nakonec vybrána, ani jestli došlo ke schválení projektu. S dotazem jsme se proto obrátili na tiskovou mluvčí Karlovarského kraje. Následně nám odpověděla Veronika Svobodová z Oddělení komunikace a marketingu. Ta uvedla, že „na základě podnětu Karlovarského kraje bylo ze strany ŘSD (Ředitelství silnic a dálnic, pozn. Demagog.cz) přistoupeno k rozhodnutí o vypracování nové studie“, která porovnávala hned čtyři možnosti rozšíření silnice I/13.

Svobodová také napsala, že Centrální komise Ministerstva dopravy v červenci 2024 přijala usnesení, ze kterého vyplývá, že ŘSD bude v úseku Horní Žďár–Klášterec nad Ohří (tedy od části Ostrova až do Ústeckého kraje) pokračovat v přípravě dle varianty, která podél levé strany Ohře navrhla uspořádání pruhů ve formátu 2+1. Tento závěr Centrální komise ministerstva redakci Demagog.cz potvrdil také mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka.

Závěr

Z vyjádření Oddělení komunikace a marketingu Karlovarského kraje a mluvčího Ministerstva dopravy tedy vyplývá, že Centrální komise resortu dopravy skutečně schválila rozšíření pruhů silnice I/13 z Ostrova do Ústeckého kraje, a to v uspořádání 2+1. Výrok Petra Kulhánka tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Kulhánek (STAN) svým výrokem navazuje na diskuzi ohledně průběhu výstavby dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů. Dálnice D6 je jednou z nejvíce rozestavěných dálnic v Česku. V současnosti probíhá výstavba tří úseků ve Středočeském a Ústeckém kraji o celkové délce 26,5 kilometru v oblastech Hořesedly, Hořovičky a mezi křižovatkou u Jesenice a Lubencem.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zveřejňuje pravidelné aktualizace o výstavbě dálnic včetně D6 ve svých veřejně dostupných dokumentech. Výstavba dálnice D6 probíhá v několika úsecích (.pdf, str. 2). Následující tabulka obsahuje přehled všech úseků D6 mezi Prahou a Karlovými Vary, které dosud nebyly zprovozněny.

Veškeré stavební práce v současnosti probíhají ve Středočeském a Ústeckém kraji, k zahájení výstavby na pěti úsecích D6 na území Karlovarského kraje by mělo dojít až v následujících letech. Petr Kulhánek tedy správně uvádí, že práce postupují směrem od Prahy (ke Karlovým Varům). Podle webu ŘSD byl harmonogram výstavby naposledy aktualizován k 28. srpnu 2024. Celá dálnice by měla být dokončena v roce 2028, její prodloužení (.pdf) z Chebu až na hranice s Německem je podle ŘSD ve výhledu na roky 2029–2031.

ŘSD zveřejňuje dostupné informace, které obsahují aktualizovaný harmonogram výstavby všech úseků dálnice D6. Tyto dokumenty ukazují, že výstavba opravdu pokračuje směrem od Prahy na západ. Výrok Petra Kulhánka proto hodnotíme jako pravdivý.

Úsek dálnice z Chebu k česko-německé státní hranici je součástí stavby dálnice D6. Ta má po dokončení vést od Prahy přes Karlovy Vary a právě Cheb až k hranici a má nahradit současnou silnici I/6. Hlavní rozdíl mezi nynější a plánovanou komunikací je rozšíření počtu pruhů. Stavby i přípravné fáze úseků probíhají hned na několika místech.

Jedním z úseků, který je v současnosti ve fázi přípravy, je právě 6,6 km dlouhý úsek z Chebu do Pomezí nad Ohří, tedy k poslední obci před česko-německou státní hranicí. 

Centrální komise Ministerstva dopravy výstavbu tohoto úseku schválila v dubnu 2024 (.pdf, str. 4). Zahájení výstavby je plánované na rok 2029 a dokončení o dva roky později (str. 4).

Jelikož stavbu zmiňovaného úseku dálnice D6 k hranicím s Německem schválilo Ministerstvo dopravy a je nyní připravována, hodnotíme výrok hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka jako pravdivý.

Dalibor Blažek v debatě mluvil o možném napojení dálnice, která končí poblíž Františkových Lázní, na německou dálniční síť. Řešením by podle něj bylo vybudování dálnice směrem na Aš. Právě v této souvislosti zmiňuje, že je „vyprojektovaný“ obchvat Františkových Lázní.

Františkovy Lázně a silnice

Funkci obchvatu Františkových Lázní plní v současnosti státní silnice I/21 (.pdf, str. 3). Tu momentálně čekají stavební úpravy, v plánu je nicméně pouze zklidnění dopravy prostřednictvím výstavby kruhových objezdů (.pdf, str. 2; .pdf, str. 1).

Podle územního plánu již z roku 2011 počítaly Františkovy Lázně s tím, že kolem města v budoucnu povede čtyřpruhový obchvat s mimoúrovňovým křížením (.pdf, str. 35). Ve zprávě o uplatňování územního plánu z roku 2023 pak město zmiňuje, že nová plánovací dokumentace „řeší nový obchvat“ (.pdf, str. 9–10 a 30), tedy změnu trasy stávající silnice I/21.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v jednom z dokumentů z května 2024 (.pdf) uvádí, že příprava stavby tzv. velkého obchvatu u Horních Loman (místní části Františkových Lázní) byla „dočasně odložena z důvodu nedostatečného společensko-ekonomického přínosu“. Proto se podle ŘSD zatím připravuje pouze úprava křižovatek na nynější trase silnice I/21 (str. 4).

V dokumentu ŘSD, který se týká přestavby křižovatek (.pdf, str. 3), je v mapě vidět i starší návrh trasy nového obchvatu (.pdf). Bližší informace o tom, v jaké fázi se jeho příprava zastavila, se nám ovšem ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili přímo na ŘSD. Jeho tiskové oddělení pro Demagog.cz uvedlo, že v roce 2018 vznikla „Studie prověření řešení silnice“, která neprokázala, že by i po všech úsporných opatřeních existovala „varianta, která by přinesla akceptovatelný společensko-ekonomický přínos“.

Závěr

ŘSD tedy v současnosti s přípravami stavby nového obchvatu Františkových Lázní nepokračuje. Pro Demagog.cz ŘSD upřesnilo, že provedená studie neukázala, že by některá z variant obchvatu byla ekonomicky a společensky schůdná. Konkrétní projekt, na jehož základě by se se stavbou obchvatu Františkových Lázní mohlo začít, v současnosti zpracován není. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec a předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontextu výroku mluví o montovnách nadnárodních korporací, které podle něj nejsou přínosem pro českou ekonomiku, jelikož vyvádí zisky do zahraničí. Poté uvádí, že SPD už v minulosti navrhlo zákon, aby dividendy plynoucí do zahraničí podléhaly 15% zdanění, protože si dle něj firmy mohou zvolit, kde odvádí daně.

SPD a návrhy zákonů

Hnutí SPD v minulosti předložilo dva návrhy novel zákona o daních z příjmů, jejichž cílem bylo zdanit zisky (dividendy) zahraničních vlastníků společností působících v České republice 15% srážkovou daní. Poprvé se o zavedení takového opatření pokusilo v roce 2020 (.pdf, str. 5 ze 16), podruhé v říjnu 2021 (.pdf, str. 5 ze 16).

K oběma návrhům vydala svá stanoviska vláda Andreje Babiše, k navrhovaným novelám se vyjádřila (.pdf, str. 2) nesouhlasně (.pdf, str. 3–4). V odůvodnění vysvětlila, že návrh SPD obsahuje legislativní „nedostatky a odchylky“ od ustálených pravidel vytváření novel zákonů a navíc je v rozporu s evropským právem a dalšími mezinárodními závazky České republiky (.pdf, str. 3–4). První návrh SPD Poslanecká sněmovna před volbami v říjnu 2021 neprojednala, druhý návrh v současnosti čeká na projednání v prvním čtení.

Závěr

SPD v minulosti předložilo dva návrhy novel zákona o daních z příjmů, jejichž cílem bylo zavést 15% zdanění dividend plynoucích velkým zahraničním vlastníkům společností působících v Česku. Ani jeden z návrhů ale neprošel prvním čtením Poslanecké sněmovny. Tehdejší Babišova vláda k návrhům vydala nesouhlasná stanoviska, ve kterých upozorňovala na možný nesoulad mezi navrhovanou legislativou a mezinárodními závazky ČR.

Poslanec a šéf hnutí SPD Tomio Okamura mluví o montovnách nadnárodních korporací, které podle něj nejsou přínosem pro českou ekonomiku, jelikož vyvádí zisky do zahraničí. Dle Okamury tyto společnosti odvádí v dividendách 300 mld. korun do zahraničí, které tak nedaní v ČR.

Korporace a dividendy

Odliv dividend do zahraničí podle dat České národní banky (ČNB) činil bezmála 300 mld. Kč už v roce 2022. V předcházejících letech se pohyboval přibližně mezi 240 a 330 mld. Kč. V roce 2023 se pak podle předběžných údajů jednalo o podobnou částku. Např. server Novinky.cz se na jaře 2024 odvolával na analytika UniCredit Bank Jiřího Poura, podle kterého si zahraniční vlastníci v roce 2023 ze svých zisků v Česku rozdělili na dividendách 321,5 mld. Kč. Z těchto dividend ale společnosti zároveň reinvestují část peněz zpět do tuzemské ekonomiky. Částku 320 miliard Kč, které z Česka odtekly prostřednictvím dividend, zmiňoval (video, čas 1:13:27) v březnu 2024 ve vysílání České televize také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, ekonom napojený na SOCDEM Michal Pícl v květnu v Českém rozhlase Plus zase mluvil (audio, čas 23:48) o 300 miliard Kč. 

Dlouhodobou příčinou pro odliv dividend je působení zahraničních investorů v českých firmách, ale také stav, kdy čeští investoři stahují zisky do svých holdingových firem v cizině. Největšími cílovými zeměmi pro odliv dividend jsou Nizozemsko, Německo, Rakousko, Lucembursko nebo Belgie, přičemž množství prostředků odčerpávají zejména banky, pojišťovny nebo automobilky.

O odvádění dividend v roce 2024 obecně mluvil např. i ekonom České spořitelny a zároveň poradce vlády a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník, který ale nezmínil konkrétní částku. K situaci se vyjádřila i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, podle které má Česko „téměř nejvyšší objem přímých zahraničních investic na hlavu v Evropě“. V zahraničním vlastnictví je dle ní přibližně polovina podnikové sféry, přičemž ještě znatelnější je to u exportních podniků a ve finančním sektoru.

Doplňme, že dividendy vyplácené mateřským společnostem v zahraničí skutečně nepodléhají zdanění v Česku, ale pouze v zemi, kde sídlí mateřská společnost. Toto pravidlo vychází ze směrnice Rady EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, která zabraňuje dvojímu zdanění výnosů ze zisku v zemích EU. Poslanci hnutí SPD již v minulosti opakovaně navrhovali dividendy dodatečně zdanit 15% sazbou, vláda Andreje Babiše k návrhům nicméně vydala nesouhlasná stanoviska (obě .doc) právě s odvoláním na unijní pravidla, která takové zdanění zakazují.

Závěr

Odliv dividend činil zhruba 300 miliard korun už v roce 2022, přičemž předtím se pohyboval v rozmezí 240 až 330 mld. Kč. V roce 2023 si podle ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura zahraniční vlastníci ze zisků v Česku rozdělili asi 320 mld. Kč. O částkách 320 a 300 mld. Kč mluvili také Radek Špicar či ekonom Pícl. Tomio Okamura tedy uvádí přibližně správnou částku a vejde se do naší standardní 10% tolerance. Přestože se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat žádná vyjádření „renomovaných ekonomů z auditorských společností“, jiní ekonomové skutečně o 300miliardovém odlivu dividend do zahraničí mluví, výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v diskuzi o zaměstnávání cizinců mluví o špatné situaci, která podle jeho názoru panuje v průmyslových oblastech, mj. v Ústeckém kraji. V této souvislosti zmiňuje návrh novely zákona, který SPD dle něj předložilo, a jehož cílem bylo zastavit zneužívání sociálních dávek. Doplňuje, že doufá, že se SPD dostane do vlády, aby se mu tuto novelu podařilo prosadit.

Pravidla a podmínky sociálních dávek upravuje zákon o pomoci v hmotné nouzi. Podle něj se lidé v hmotné nouzi nachází tehdy, když příjmy osoby nebo rodiny nedosahují životního či existenčního minima nebo tehdy, když lidi postihne vážná mimořádná událost a nejsou schopni své základní životní potřeby zajistit vlastními silami. Mezi hlavní dávky patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi

Skupina poslanců z hnutí SPD a dva poslanci z hnutí ANO předložili návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi (.pdf) v říjnu 2021. Hlavním cílem tohoto návrhu bylo zpřísnit podmínky pro přiznání sociálních dávek a snížit počet lidí, kteří údajně zneužívají sociální systém, což jim dle návrhu současná legislativa umožňuje (.pdf, str. 25–26 z 96). Podle poslanců se dávky zneužívají např. prostřednictvím zatajování finančních příjmů, fiktivních změn trvalého bydliště nebo „vyhýbání se práci osobami, které jsou práceschopné“ (str. 26 z 96).

Navrhovaná novela se zaměřovala např. na osoby, které byly vyřazeny z evidence uchazečů o zaměstnání kvůli porušení pravidel během pracovní neschopnosti, a které dle návrhu nemají mít nárok na dávky (.pdf, str. 3, 30 z 96). To mělo platit i pro ty, kteří nebyli vedeni jako uchazeči o zaměstnání, ale jejich zdravotní stav odpovídal pracovní neschopnosti (str. 29 z 96).

Poslanci také chtěli zavést nová ustanovení, která by umožňovala vyloučit z okruhu příjemců dávek i rodiče, kteří kromě povinné školní docházky nezajišťují svým dětem ani předškolní vzdělávání (.pdf, str. 31–32 z 96). Cílem návrhu bylo také omezit výplatu příspěvků na bydlení v případech, kdyby byty nesplňovaly základní hygienické a stavebně technické standardy (str. 10, 36–37 z 96).

Reakce na návrh

Tehdy ještě Babišova vláda o poslaneckém návrhu jednala v prosinci 2021, kdy k němu přijala nesouhlasné stanovisko (.doc). Svůj postoj odůvodnila tím, že se s cílem omezit zneužívání dávek ztotožňuje, ale představený návrh byl dle ní „nesystémový a značně problematický i z hlediska souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami“ (str. 1).

Poslanecká sněmovna pak o návrhu jednala v březnu 2022, tedy už v době, kdy vládl kabinet Petra Fialy. Dolní komora tehdy návrh v prvním čtení nepodpořila a vrátila ho k přepracování (.pdf). Pro vrácení návrhu hlasovalo 78 ze 146 přítomných poslanců, přičemž ze zástupců vládních stran se zdržel pouze Jan Skopeček (ODS) a proti vrácení se vyslovila Marie Jílková (KDU-ČSL).

Zneužívání dávek v Česku

Na zneužívání dávek upozorňuje například i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v tomto roce představil reformu systému sociálních dávek sloučením čtyř dávek do jedné, což podle něj zjednoduší celý systém. Nicméně např. socioložka Linda Sokačová či ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček upozorňují, že zneužít sociální dávky je v praxi složité a dochází k němu minimálně. Podle Sokačové je problémem naopak to, že většina lidí, kteří na dávky nárok mají, je nečerpá a propadají se tak ještě do větších problémů. To už v roce 2022 uvedla např. i agentura PAQ Research.

Závěr

Skupina poslanců SPD v říjnu 2021 skutečně předložila návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, jehož cílem bylo zpřísnit podmínky pro přiznání sociálních dávek. Poslanci např. chtěli z okruhu příjemců vyloučit osoby, které záměrně porušovaly pravidla pracovní neschopnosti nebo rodiče, kteří nezajišťovali povinné předškolní vzdělávání svých dětí.

Babišova vláda k tomuto návrhu v prosinci 2021 přijala nesouhlasné stanovisko. Dolní komora o něm ale jednala až v březnu 2022, tedy v době, kdy již vládl Fialův kabinet. Tehdy byl návrh v prvním čtení vrácen k přepracování, pro což hlasovali všichni zástupci vládních stran kromě Jana Skopečka a Marie Jílkové. Tomio Okamura tedy nepřesně popisuje, že návrh zamítla přímo vláda Petra Fialy. Přesto platí, že díky hlasům vládních poslanců návrh neprošel prvním čtením Sněmovny. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Svobody a přímé demokracie (SPD) Tomio Okamura reaguje na připomínku moderátora, že hnutí v nedávno proběhlých volbách do Evropského parlamentu získalo necelých 6 % hlasů. Podle Okamury se jedná o výkyv, protože lídr kandidátky pro tyto volby dle něj neoslovil voliče, na jaké SPD jako „sněmovní strana“ běžně cílí. V této souvislosti uvádí, že agentura Median v předvolebních průzkumech SPD vždy přisuzovala menší procento hlasů, než jaké získalo ve volbách. Podle něj má tak SPD reálně větší podporu, než kterou mu Median přiřkl v srpnovém průzkumu.

Sněmovní volby v roce 2017

Hnutí SPD vzniklo v červnu 2015 po odchodu Tomia Okamury z hnutí Úsvit. Ve volebním modelu agentury Median se tak SPD poprvé objevilo v říjnu 2015, kdy by hnutí volilo 2,5 % respondentů (.pdf, str. 5). Jak je vidět na následujícím grafu, podpora SPD se v průzkumech pohybovala okolo 2 % přibližně rok. Mezi říjnem 2016 a zářím 2017 se pak pohybovala mezi 3,5–6,5 %. Poslední sněmovní volební model z poloviny října 2017 přisuzoval SPD 9,5 % hlasů (.pdf, str. 8).

Ve volbách v říjnu 2017 následně hnutí SPD obdrželo 10,64 % hlasů a získalo 22 poslaneckých mandátů. Hnutí tak získalo více hlasů, než předpovídaly všechny průzkumy Medianu.

Sněmovní volby 2021

Poněkud odlišná situace už ale panuje u průzkumů pro poslední sněmovní volby, které se uskutečnily v říjnu 2021. Volební model Medianu v dubnu 2018 SPD přisoudil 9 % hlasů (.pdf, str. 7) a následně se podpora držela v rozmezí od 6 do 11,5 %, jak ukazuje následující graf.

Ve sněmovních volbách v říjnu 2021 pak SPD získalo 9,56 % hlasů, což pro stranu znamenalo 20 mandátů v dolní komoře. Hned šest modelů Medianu přitom hnutí přisoudilo vyšší podporu, než jakou dostala ve volbách. Konkrétně se jedná o průzkumy z listopadu/prosince 2018, května 2019, února 2021, března 2021, dubna 2021 a září 2021.

Nynější volební období

Agentura Median v současném volebním období SPD přisoudila větší podporu, než jakou hnutí obdrželo v minulých volbách do Sněmovny, a to hned několikrát. Více než 10 % respondentů by SPD volilo v průzkumech publikovaných od března do října roku 2022. Následně jeho podpora klesla a opakovaně se dostala i pod volební výsledek. Ve všech případech dokonce průzkumy SPD přiznávaly větší míru podpory, než jakou mělo v letošních volbách do Evropského parlamentu.

Závěr

SPD ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 získalo více hlasů, než mu připisovaly všechny předcházející modely Medianu před těmito volbami.

V následujících průzkumech už ale byla situace odlišná. Ve volebním období 2017 až 2021 agentura Median zveřejnila vícero volebních modelů, které hnutí SPD připisovaly vyšší podporu, než jakou nakonec ve volbách získalo. SPD mělo dle průzkumů vyšší podporu zejména v období mezi únorem a dubnem 2021.

V aktuálním volebním období pak Median přisoudil SPD přibližně v polovině průzkumů vyšší podporu, než jakou hnutí získalo v posledních volbách do Sněmovny.

Není tedy pravda, že by agentura Median pravidelně připisovala SPD nižší podporu, než jakou hnutí získává ve volbách. Už vůbec se tak neděje „vždycky“, jak zmiňuje Tomio Okamura. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura v kontextu výroku poukazuje na výkyv ve výsledku hnutí SPD a Trikolory v červnových volbách do Evropského parlamentu, ve kterých koalice získala pouze 5,73 % hlasů. Tomio Okamura ale připomíná, že v průzkumech pro volby do Sněmovny je na tom SPD o několik procent lépe. 

Dne 8. srpna 2024 zveřejnila agentura Median výsledky svého volebního modelu, pro který sbírala data v průběhu června. Z něj vyplývá, že by pro hnutí SPD ve sněmovních volbách hlasovalo 8,5 % voličů (.pdf, str. 7). Tento výsledek by hnutí, v případě že by i ostatní strany kandidovaly samostatně, přinesl 5. místo. Jedná se o mírné vylepšení oproti předchozímu modelu z května 2024, ve kterém Median přisuzoval SPD jen 7,5 % (.pdf, str. 7). Podle červencového modelu, který Median zveřejnil 24. srpna (tedy až poté, co Tomio Okamura mluvil o modelu z 8. srpna), by SPD získalo 8 % hlasů (.pdf, str. 7).

Volební modely v posledních měsících zveřejňovaly i jiné agentury. Analytický ústav STEM, který se také zaměřuje na volební tendence české veřejnosti, ve svém červnovém modelu přisuzuje SPD pouze 7,3 %. Podle volebního modelu společnosti Kantar by hnutí Tomia Okamury získalo ve volbách, kdyby se konaly v červnu 2024, pouze 6 % hlasů. 

Volební model agentury Median z 8. srpna 2024, který ukazuje voličské preference za měsíc červen, přisuzuje hnutí SPD 8,5 % hlasů. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý. 

 Předseda SPD Tomio Okamura reaguje na otázku, jak chce hnutí v krajských volbách dosáhnout sesazení Fialova kabinetu. Podle jeho názoru by vláda měla obecně ve volbách získat většinu hlasů a pokud prohraje v nadcházejících volbách, může se začít rozpadat. To by podle něj mohlo vést k předčasným volbám, kterým by se nebránil, jelikož dle jeho slov lidé nemají peníze a roste počet exekucí.

Počet exekucí

Počet exekucí, tedy soudně vynucených splacení dluhů, se v Česku od roku 2016 výrazně snížil, stejně jako počet lidí v exekuci. Vyplývá to z dat Exekutorské komory, která statistiky o dlužnících začala zveřejňovat v roce 2016 (video, čas: 2:10). Údaje k letošnímu roku prozatím nejsou finální a jsou platné k 1. srpnu 2024.

Za úbytkem exekucí stojí podle expertů například zastavení bezvýsledných exekucí, úspěšná insolvenční řízení i změna zákonů, které umožňovaly tzv. obchod s chudobou (video, čas: 2:17). S poklesem souvisela také regulace lichvy a zastropování případných sankcí dlužníkům, která vstoupila v platnost ke konci roku 2016.

Prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík v listopadu 2023 upozornil, že roste podíl lidí s více exekucemi. To vyplývá i z projektu Mapa zadlužení, na kterém spolupracuje Institut prevence a řešení předlužení s agenturou PAQ Research. V roce 2024 tak na jednoho dlužníka připadá v průměru šest exekucí oproti pěti v roce 2017. Se třemi a více exekucemi se v současnosti potýká více než 430 tisíc lidí.

Závěr

Počet exekucí i lidí v exekuci, navzdory výkyvům v jednotlivých letech, od roku 2017 dlouhodobě klesá. Většina zbývajících dlužníků v exekuci jich má tři nebo více a poměr počtu exekucí na jednoho dlužníka tak mírně narostl. Tomio Okamura však tvrdí, že roste celkový počet exekucí, což není pravda.