Kandidát do Senátu Miroslav Bárta za koalici STAN a TOP 09 mluví o tom, že data Evropské unie říkají, že je v Česku nadbytek úředníků. V našem odůvodnění se tak zaměříme na to, jestli nějaká publikace EU o takové záležitosti pojednává.

EU a úředníci

Data Evropské unie z roku 2020 ukazují, že podíl státních zaměstnanců ze všech zaměstnaných v České republice se pohybuje okolo 17 %, tedy přibližně stejně jako je průměr Evropské unie. Statistika také ukazuje porovnání s rokem 2000, oproti kterému můžeme pozorovat pouze nepatrný nárůst. Nejvíce státních zaměstnanců z EU v roce 2020 měly severské státy jako Finsko, Dánsko nebo Švédsko, v nichž stát zaměstnává až 29 % lidí.

Zmíněná data ovšem znázorňují celkový podíl státních zaměstnanců, nikoli pouze úředníků zaměstnaných ve státní správě. Neříkají ani to, jestli je ve členských státech nadbytek úředníků. Statistika EU navíc zahrnuje i počet zaměstnanců na regionální úrovni, armádní složky a v některých státech i zaměstnance ve školství nebo zdravotnictví.

Podíl státních úředníků na celkové pracovní síle z jiných statistik EU nevyplývá. Eurostat sleduje pouze průměrný úřednický plat v jednotlivých členských státech nebo počet zaměstnanců v ústřední státní správě. Ani tyto statistiky ale nepojednávají o tom, jestli je v jednotlivých zemích přebytek úředníků. S dotazem, na jakou publikaci se přesně odkazuje, jsme se obrátili i přímo na Miroslava Bártu, dosud jsme však nedostali odpověď.

Úředníci a státní zaměstnanci v ČR

Detailnější statistiky o počtu státních zaměstnanců nabízejí české instituce. Ze studie Národní rozpočtové rady vyplývá, že vládní sektor v roce 2021 zaměstnával asi 940 tisíc lidí, tedy 22,6 % všech českých zaměstnanců bez ohledu na velikost pracovního úvazku (.pdf, str. 10). Jedná se o širší skupinu, než jsou zaměstnanci státu, jelikož zahrnuje například instituce veřejného zdravotnictví nebo veřejných vysokých škol. Přímo ze státního rozpočtu bylo v roce 2023 placeno asi 484 tisíc lidí. Tato skupina jsou zaměstnanci státu, jejich zaměstnanost reguluje a financuje státní rozpočet a jejich podíl na pracovní síle v ČR byl 9,3 %.

Co se týče pouze úředníků, podle Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) jich český stát v roce 2023 zaměstnával celkem 76 595, což představovalo zhruba 16 % zaměstnanců státu. Jejich podíl na celkové pracovní síle činil jen 1,5 %.

Závěr

Z dat Evropské unie například vyplývá, že podíl státních zaměstnanců v ČR na pracovní síle se v roce 2020 pohyboval okolo 17 %, což představuje průměr EU. Tato statistika ovšem zahrnuje počet všech zaměstnanců států, nikoli pouze úředníků a neříká ani nic o tom, jestli je v daných státech úředníků přebytek. To nevyplývá ani z žádných jiných dat EU. Výrok Miroslava Bárty tak hodnotíme jako nepravdivý.

Dánsko a nájmy

V Dánsku platí zákon, který stanovuje pravidla pro situace, kdy je rezidenční nemovitost neobydlená déle než šest týdnů (.pdf, str. 34). Pokud majitel v rezidenční nemovitosti nežije ani ji nepronajímá, obec ho může donutit pronajmout nemovitost nájemci, kterého určí samospráva.

Koupit nemovitost v Dánsku mohou lidé, kteří zde mají trvalý pobyt nebo v zemi žijí minimálně pět let. Zakoupit nemovitost v Dánsku mohou také občané zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří v Dánsku pracují nebo podnikají. Ostatní musí žádat o povolení tamní ministerstvo spravedlnosti. Zásadní restrikce týkající se vlastnictví nemovitostí zde nejsou.

Regulace nájmu rezidenčních nemovitostí se odvíjí od jejich stáří. Nájmy v budovách postavených před rokem 1992 podléhají regulaci tak, aby nepřesáhly náklady na údržbu nemovitosti a určité procento její hodnoty (.pdf, str. 8). Nájmy v budovách postavených před rokem 1992, ale výrazně rekonstruovaných, nesmí přesáhnout výši nájmu, která je v dané oblasti obvyklá pro daný typ nemovitosti (str. 8). V budovách postavených po roce 1992 nájem těmto regulacím nepodléhá, v takových případech ale platí model tzv. tržního nájemného. Nájem v rámci tohoto modelu nesmí být „nepřiměřeně vysoký“, což podle rozhodnutí soudů znamená, že se konkrétní nájem nesmí lišit o více než 10–15 %, než je obvyklý nájem u obdobných nemovitostí.

Závěr

Dánské zákony nutí majitele neobydlených rezidenčních nemovitostí nabídnout je k pronájmu, pokud je sami nevyužívají k bydlení. Zároveň v zemi platí legislativa omezující výši nájmu. U budov postavených před rokem 1992 nájem nesmí přesahovat obvyklou tržní cenu, u novějších rezidenčních budov nesmí nájem přesahovat běžnou cenu o více než 15 %. Výrok Miroslava Bárty tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

V kontextu výroku mluví Petra Pecková o infrastrukturním fondu Středočeského kraje, který podporuje kromě jiného i projekty z oblasti školství a pomáhá obcím a městům s jejich financováním. Žadatelé se mohou o finanční podporu z fondu hlásit od roku 2017 (.pdf, str. 10–11).

Na výstavbu škol poskytuje fond dotace v rámci dvou programů, jejichž účelem je navýšení nedostatečných vzdělávacích kapacit. První program se zaměřuje na podporu „rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ a o dotace v něm mohou žádat obce (nebo svazky obcí), které na projekt získaly dotace od státu nebo z fondů EU (.pdf, str. 10). Druhý program je určen výhradně na rozvoj základních škol a lze v něm žádat o dotace, pouze pokud projekt není podpořen z jiných veřejných zdrojů.

Informace o výši finanční podpory pro jednotlivé projekty zveřejňuje Středočeský kraj na svých webových stránkách. V přehledech se ovšem nenachází všechny poskytnuté dotace za rok 2023, zároveň dokumenty u některých let uvádějí jen výši „navrhovaných“, ne přímo „poskytnutých“ dotací (.pdf). Částky, které fond na projekty nakonec skutečně vyplatil, mohou být nižší než navržené dotace.

S žádostí o přesná data o poskytnutých dotacích jsme se proto obrátili na tiskové oddělení Středočeského kraje. Tiskový mluvčí David Šíma redakci Demagog.cz poslal přehled, který ukazuje, že v rámci programu „Podpora rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ v letech 2017–2023 získaly základní školy na výstavbu téměř 437 milionů korun. Dalších 30 milionů Kč kraj poskytl z druhého programu určeného jen pro základní školy. Celkově tak základní školy z fondu získaly 467 milionů korun.

V tabulce není uveden rok 2024, protože zájemci mohou podávat žádosti o podporu až do 27. září (.pdf, str. 4). V dotačním programu, který se zaměřuje jen na podporu základních škol, je pro rok 2024 vyčleněno 20 milionů korun (.pdf, str. 2).

V programu, který poskytuje podporu na výstavbu nejen základních, ale i mateřských škol, dosahuje alokace pro rok 2024 50 milionů korun (.pdf, str. 2). ZŠ tak mají možnost využít i tuto částku, ovšem část z této sumy nakonec mohou získat školky.

Závěr

Za celou dobu existence fondu poskytl Středočeský kraj základním školám necelých 467 milionů korun. V letošním roce mohou ZŠ v součtu čerpat až 70 milionů Kč, přičemž část této sumy mohou získat i mateřské školy. Petra Pecková tak u přidělené podpory uvádí nepřesnou částku, a její výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Zejména ve spojitosti s předpokládaným vývojem počtu žáků začal Středočeský kraj rozšiřovat kapacity místních gymnázií formou přístaveb. V květnu letošního roku zástupci kraje například mluvili o tom, že rozšiřování nebo přípravy na něj probíhají v případě gymnázia v Hostivici, Říčanech, Berouně či Brandýsu nad Labem. Gymnázium v Benešově v daném výčtu nicméně zmíněno nebylo.

Informace o tom, že by mělo dojít k rozšíření kapacity tohoto gymnázia, se nám nepodařilo dohledat na webu školy ani stránkách Středočeského kraje, který je jejím zřizovatelem. S dotazem jsme se proto obrátili jak na vedení gymnázia i na kraj, dosud jsme však nedostali odpověď. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Jan Grolich (KDU-ČSL) mluví o seznamu lokalit nazvaném „Návrh umístění malých vodních ploch v Jihomoravském kraji“, který si objednalo ještě předchozí vedení kraje na konci října 2020 (.pdf, str. 11). Její výslednou podobu ale představil až tým hejtmana Grolicha v dubnu 2021.

Pasportizovaná databáze obsahuje celkem 800 lokalit, kde by bylo možné vybudovat malé vodní plochy nebo stávající plochy revitalizovat. Primárně jde o mokřady, biotopy nebo tůně. Databáze obsahuje i návrhy na rozvětvení koryt nebo obnovu rybníků, ale zohledňuje také geologické a vlastnické podmínky. Všechny tyto vodní stavby by měly kraji pomoci v boji proti hrozbě sucha a nedostatku vody, jelikož zadrží více vody v krajině.

Kraj si tedy nechal už za minulého vedení vypracovat databázi (pasport) lokalit, kde by bylo možné vytvořit nové vodní plochy, revitalizovat mokřady, obnovit tůně, rybníky nebo zaniklá koryta. Vzhledem k tomu, že Jan Grolich svým výrokem nenaznačuje, že by za touto pasportizací měla stát právě jeho koalice, ale mluví obecně za Jihomoravský kraj, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) v kontextu výroku mluví o dotačních programech, kterými Jihomoravský kraj podporuje boj proti suchu a klimatické změně. Současné financování této oblasti srovnává s obdobím mezi lety 2016 a 2020, kdy vedl Jihomoravský kraj Bohumil Šimek za hnutí ANO. Doplňuje, že nynější vedení tuto podporu v roce 2024 navýšilo o 6,5 milionu korun.

Grolich tak zjevně mluví o dotačním programu „Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu“, který je zaměřený na boj proti následkům dlouhodobého sucha v Jihomoravském kraji a kterému kraj původně vyhradil 20 milionů korun. Kvůli vysokému počtu žádostí v letošním roce nicméně zastupitelstvo kraje 5. září rozhodlo o navýšení částky o dalších zhruba 6,5 milionu korun (.docx, str. 65).

Dotace z tohoto programu jsou určeny na podporu konkrétních projektů, které pomáhají zlepšovat situaci v krajině, například k podpoře zlepšení vodního režimu krajiny, zadržení vody, protierozním opatřením a péči o zeleň (.pdf, str. 4–5). Dotace na tyto projekty kraj poskytoval také v letech 2022 a 2023.

Obdobný dotační program během hejtmanství Bohumila Šimka v Jihomoravském kraji v několika letech existoval. Kraj v roce 2018 vyhlásil program „Podpora boje proti suchu a na zadržení vody v krajině na území Jihomoravského kraje“, který měl obdobný cíl jako výše zmíněný program (.pdf, str. 2). Jeho účelem bylo podpořit hospodaření s vodou tak, aby se zlepšil stav rybníků a vodních toků a tím se zlepšilo zadržování vody v krajině. Vedení kraje tehdy na tento program vyčlenilo 6 milionů korun (str. 4). Kraj nakonec rozdělil dotace přibližně ve výši 4 milionů Kč (.xls, .xls).

V letech 2019 a 2020 (.pdf, str. 6–7) pak Jihomoravský kraj vyhlásil dotační program s podobným účelem. Oproti roku 2018 byly ale programy ambicióznější, jejich cílem bylo kromě podpory zadržení vody v krajině také poskytnutí finančních prostředků na péči o zeleň (.pdf, str. 3; .pdf, str. 3–4). Alokovaná částka činila v obou letech 8 mil. Kč (.pdf, str. 5; .pdf, str. 5). Stejný program existoval i v roce 2021, tedy už za nynějšího vedení kraje (.pdf).

Závěr

Dotační titul „Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu“ v letech 2016 až 2020, kdy Jihomoravskému kraji vládlo hnutí ANO, neexistoval. Kraj ale v tehdejším volebním období v několika letech vyhlásil programy, který měly podobný cíl, tj. podpořit projekty, které by napomohly zadržovat vodu v krajině nebo pečovat o zeleň. Alokovaná částka nicméně byla výrazně nižší a tvrzení hejtmana Grolicha, že za předchozího vedení takové dotační tituly „nebyly v takové míře“, proto hodnotíme jako pravdivé.

Jan Grolich (KDU‑ČSL) svým výrokem poukazuje na to, že jihomoravští zastupitelé na začátku září nehlasovali pro přijetí Klimatického akčního plánu Jihomoravského kraje i přesto, že podle něj sami poukazují na to, že je nutné bojovat s klimatickou změnou a adaptovat se na její projevy.

Představitelé SPD v Jihomoravském kraji i na celostátní úrovni se často staví k různým opatřením pro boj s klimatickou změnou odmítavě. Varují před „zeleným šílenstvím“, odmítají unijní Green Deal a upozorňují na jeho možné negativní dopady. Například jihomoravský zastupitel za SPD Ivan Fencl v minulosti na svůj facebook napsal, že „SPD je proti utopistickému ecogenocidnímu plánu EU, který je znám pod názvem Green Deal. Volební program SPD vystupuje proti nesmyslům EU v energetice a v dopravě.“

Zástupci SPD nicméně kromě kritiky národních a unijních politik mluví i o tom, co by se v oblasti boje proti změně klimatu dělat mělo. Jihomoravský zastupitel Libor Bláha například při schvalování Klimatického akčního plánu mluvil (video, čas 38:16) o tom, že s navrhovanými kroky v oblasti péče o krajinu nemá problém.

Zmínky o potřebě ochrany krajiny, zadržování vody v půdě i vodních nádržích, vysazování zeleně, snižování emisí „uvážlivým uzavíráním elektráren, tepláren a podniků spalujících uhlí“ nebo zalesňování najdeme v celé řadě stanovisek na webu SPD. Poslankyně SPD Karla Maříková v minulosti na svém facebooku mj. detailně popisovala, jak by se mělo postupovat v boji proti globálnímu oteplování a změně klimatu.

Představitelé SPD nejen na jižní Moravě tedy opravdu mluví o tom, že je potřeba bojovat s klimatickou změnou a navrhují konkrétní opatření, kterými je možné se na projevy změny klimatu adaptovat. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý.

Lídr krajské kandidátky Za Moravu! Pavel Trčala tvrdí, že jižní Morava má nejlepší podmínky pro solární energii, protože má nejvíce slunečního svitu. Informace o slunečním záření pravidelně zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) nebo výzkumné centrum Evropské komise prostřednictvím fotovoltaického informačního systému. 

Při náhledu do klimatologické ročenky ČHMÚ z let 2019, 2020 (.pdf, str. 58), 2021 (.pdf, str. 60) i 2022 (.pdf, str. 61) je patrné, že jižní Morava má skutečně dlouhodobě nejvíce naměřených hodin slunečního svitu za rok. Podle zmíněných publikací totiž stanice na území jižní Moravy uvádějí i přes 2 000 hodin slunečního záření, což je zpravidla nejvíce na území Česka.

Unijní fotovoltaický informační systém pak poskytuje data o množství vyprodukované solární energie, což odpovídá síle slunečního svitu na daném území. Také podle dat tohoto systému slunce nejvíce svítí právě na jihu a jihovýchodě Moravy. Výrok Pavla Trčaly proto hodnotíme jako pravdivý. 

Kandidátka na hejtmanku Jihomoravského kraje za hnutí ANO Ivana Solařová v debatě vyjadřuje podporu pro Klimatický akční plán (KAP) Jihomoravského kraje. Zmiňuje však, že některé obce již mají své vlastní strategie pro adaptaci na změnu klimatu, někdy označované jako SECAP (Sustainable Energy and Climate Action Plan). Jako příklad uvádí Hodonín a Břeclav.

Hodonín

V dubnu 2024 uzavřelo město Hodonín s Nadací Partnerství a organizací Člověk v tísni dohodu o spolupráci na tvorbě městské Adaptační strategie na změny klimatu. Součástí strategie mají být opatření na zadržování vody v krajině, omezení půdní eroze, rozvoj zeleně či opatření proti přehřívání při vlnách veder. V současné době již probíhá obnova tornádem poničeného příměstského lesa Bažantnice. Dokončení adaptační strategie se ale předpokládá až v březnu 2025.

Břeclav

Břeclav si nechala zpracovat Adaptační strategii Břeclav (.pdf, str. 814) v roce 2022. V rámci této strategie byla zatím navržena opatření pro nevyužívaný areál bývalého cukrovaru, kde má vyrůst nová obytná čtvrť. Podle mluvčí města jde například o pasivní standardy budov, instalaci fotovoltaiky nebo jímání vody a její použití na zálivku.

Závěr

K 12. září 2024, kdy proběhla předvolební debata, měla Břeclav svoji Adaptační strategii již zpracovanou. Hodonín svou strategii ale teprve připravuje, měla by být hotová až na začátku roku 2025. Výrok Ivany Solařové tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Lídr kandidátky koalice Za Moravu Pavel Trčala v kontextu výroku kritizuje výstavbu solárních elektráren na polích na jižní Moravě. Podle jeho slov navíc některé ze společností, které stály za instalací těchto solárních panelů, nemají sídlo v České republice.

Offshorové firmy, které Trčala zmiňuje, jsou společnosti registrované v jiném státě, než kde vykonávají podnikatelskou činnost. Samotný postup nelegální není, firmy ale mohou tímto způsobem účelně zakrýt skutečného majitele, obcházet majetková přiznání a daňové zákony nebo prát špinavé peníze.

V Jihomoravském kraji fungují např. společnosti OHL ŽS, a.s., nebo Power-Energo, které stojí za jednou z největších solárních elektráren v ČR Brno – Letiště Tuřany. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám ovšem nepodařilo dohledat, že by některé z firem, které se podílely na výstavbě fotovoltaických elektráren na jižní Moravě, sídlily jinde než v České republice. Obrátili jsme se proto na kancelář Moravského zemského hnutí, jehož členem Trčala je, abychom zjistili, z jakých zdrojů jejich kandidát vycházel. Doposud jsme odpověď neobdrželi.

U vlastnické struktury některých fotovoltaických elektráren panují přinejmenším pochybnosti. Výše zmíněnou FVE Brno – Letiště Tuřany dříve vlastnil propletenec firem, který končil na Kypru a v Panamě. Nejasnou vlastnickou strukturu mají i další solární elektrárny na jižní Moravě, jedná se například o solární park u Oslavan nebo komplex elektráren v Chrudichromech. Přesto se nám nepodařilo dohledat informace o údajných offshorových společnostech, které podle slov Pavla Trčaly budují jihomoravské fotovoltaické elektrárny. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.