Poslankyně a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová píše o paktu o azylu a migraci, který Evropská komise původně předložila (EK) už v roce 2020. Na připravované migrační reformě se ale Rada Evropské unie dohodla až 8. června 2023 v Lucemburku, tedy po několika letech vyjednávání. V následujících odstavcích se podíváme na roli Víta Rakušana v projednávání a odsouhlasení této migrační reformy.

Pověření Víta Rakušana

Migrační pakt projednávala Rada EU, ve které zasedají ministři vlád jednotlivých členských států. Ti se v zasedání mění v souvislosti s právě projednávanou agendou a jsou jménem vlád pověřeni projednávat, pozměňovat a schvalovat právní předpisy a závazky.

Pakt byl tématem jednání v Radě pro spravedlnost a vnitřní věci, kterého se účastní ministři spravedlnosti a vnitra. Jak zmiňujeme výše, původní návrh EK předložila už v roce 2020, kdy byl ministrem vnitra Jan Hamáček. Po volbách v roce 2021 jej v čele resortu nahradil Vít Rakušan.

Právní a kontrolní odbor vlády zveřejnil, že pozice České republiky k otázce paktu o migraci a azylu byly schváleny příslušným vládním orgánem již v roce 2020 a nebylo zapotřebí přijímat nové usnesení vlády (.docx). Podle odboru tedy měl ministr vnitra „na jednání Rady platný mandát a postupoval v souladu s dlouhodobou pozicí České republiky“. Rakušan o pozici Česka při hlasování vládu také předem informoval (.docx, str. 2).

Dodejme, že podle jednacího řádu vlády český Parlament nijak nefiguruje v procesu schvalování mandátu jednotlivých ministrů a jejich účasti v Radě EU. Ministr vnitra Rakušan tedy pověření Parlamentem vůbec nepotřeboval.

Hlasování v červnu 2023

Rada EU odsouhlasila migrační pakt 8. června 2023. Nejednalo se ovšem o finální schválení právní normy, ale pouze o vymezení pozice Rady EU ohledně následného projednávání návrhu mezi Radou a Evropským parlamentem. Jak již bylo zmíněno, Českou republiku zastupoval Vít Rakušan, který návrh podpořil. Proti byli pouze ministři vnitra Polska a Maďarska.

Rakušanova role v přípravě paktu

Vít Rakušan v červnu 2023 zdůraznil, že za jeden z hlavních úspěchů považuje definitivní odmítnutí povinných kvót pro přerozdělování migrantů. Zároveň Ministerstvo vnitra uvedlo, že České republice Rakušan prozatím vyjednal výjimku ze systému tzv. „povinné solidarity“, a to kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které Česko přijalo. Podobnou informaci zveřejnil i samotný šéf resortu vnitra na sociálních sítích.

Důležité je ovšem zmínit, že předběžná podoba paktu z června 2023 konkrétně nezmiňuje výjimku pro Českou republiku ani pro státy s velkým počtem uprchlíku z Ukrajiny (.pdf). Obsahuje ale dodatek, podle kterého mohou být státy, jež jsou „pod migračním tlakem, ohroženy migračním tlakem nebo čelí významné migrační situaci,“ vyňaty z účasti na povinné solidaritě (.pdf, str. 26, 128–132). Konkrétní hlediska, podle kterých Evropská komise takový „migrační tlak“ hodnotí, jsou např. počet lidí pobývajících ve státě s dočasnou ochranou nebo počet identifikovaných nezletilých osob bez doprovodu (str. 46–51).

Rada EU a Evropský parlament se na podobě migračního paktu shodli v prosinci 2023. V únoru 2024 pak zástupci členských států dohodu schválili, přičemž Česko se hlasování zdrželo. Vláda prostřednictvím ministra dopravy Martina Kupky tento krok vysvětlovala tak, že „nová podoba návrhu je pro Česko horší než ta, na níž se podílelo při svém předsednictví v Radě EU“.

Podle Víta Rakušana byl původní návrh Evropským parlamentem pozměněn a se současnou verzí česká vláda není spokojená. Uvedl, že „jeho výsledná podoba je málo ambiciózní“ a snížila možnost efektivně bránit nelegální migraci na vnější hranici EU. Evropský parlament v dubnu, tedy již po zveřejnění námi ověřovaného příspěvku, návrh paktu schválil.

Závěrečné hodnocení

Vít Rakušan v červnu 2023 v Radě EU hlasoval pro předběžnou dohodu migračního paktu, která sloužila jako podklad pro vyjednávání s Evropským parlamentem. Základ pro tuto dohodu pomohla vyjednat také Česká republika v rámci svého předsednictví.

Ministr vnitra Rakušan pro hlasování přímé pověření Fialova kabinetu neměl, jak zmiňuje Alena Schillerová. Opomíná už ale uvést, že ho vůbec nepotřeboval – podle právního a kontrolního odboru vlády odjel do Lucemburku s platným mandátem, jelikož stále platilo pověření minulé vlády. Rakušan také nemusel (a ani nemohl) mít pověření od Parlamentu, který v procesu žádné pravomoci nemá. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová se ohradila proti vyjádření, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš představuje bezpečnostní riziko (video, čas 11:26). Argumentuje, že takové tvrzení je podle ní nesmyslné, a to i s ohledem na to, že hnutí podpořilo smlouvu mezi Českou republikou a USA, kterou podepsala současná vláda Petra Fialy.

Smlouvy s USA

Česko během působení Fialova kabinetu uzavřelo s USA dvě smlouvy a jedno memorandum. Pouze jedna z nich však musela být schválena Parlamentem, aby mohla být ratifikována, a to Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany, tzv. DCA. Ta upravuje právní postavení příslušníků ozbrojených sil USA v rámci případného plnění úkolů na našem území.

Souhlas obou komor Parlamentu je totiž nutný jen k ratifikaci smluv specifikovaných v článku 49 Ústavy. Jde například o spojenecké a mírové mezinárodní smlouvy nebo smlouvy, kterými vzniká členství v mezinárodních organizacích. Ostatní mezinárodní smlouvy sjednává a schvaluje vláda nebo příslušný ministr. Druhá smlouva mezi ČR a USA byla mezivládní dohodou, tudíž Parlamentem nemusela projít. Memorandum mezi sebou uzavřela ministerstva obrany obou států.

ANO a DCA

Hnutí ANO tedy mohlo reálnými kroky vládu podpořit pouze při schvalování DCA. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová v červnu 2023 prohlásila: „Neumím si představit, že bychom nepodpořili většinově smlouvu, která nám má zlepšit bezpečnost.“

Poslanecká sněmovna tuto smlouvu schválila v červenci 2023 (.pdf). Hnutí ANO ji podpořilo 30 hlasy, a to včetně Andreje Babiše, který pro ni také hlasoval. 11 jejich poslanců se zdrželo a pouze čtyři byli proti – jmenovitě Hubert Lang, Marek Novák, Jiří Mašek, Berenika Peštová. Ratifikace smlouvy o několik dní dříve prošla také Senátem, přičemž tři senátoři za senátorský klub ANO a ČSSD hlasovali pro a dva se zdrželi. V platnost smlouva vstoupila v září 2023.

Závěr

Zástupci hnutí ANO v obou komorách Parlamentu většinově podpořili obrannou smlouvu mezi Českem a USA. Kladně se k smlouvě již před tím vyjádřila také např. předsedkyně poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Na tiskové konferenci v dubnu 2021 tehdejší premiér Andrej Babiš a dočasný ministr vnitra Jan Hamáček oznámili, že podle zjištění českých bezpečnostních služeb byli do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU.

Před odhalením ruského podílu na výbuchu pracovalo na ruské ambasádě v Praze 112 lidí, z čehož 41 bylo diplomatů. Bezprostředně po výše zmíněné tiskové konferenci však bylo z Česka vyhoštěno 18 zaměstnanců ruského velvyslanectví – z toho 14 diplomatů. Všichni tito pracovníci byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb.

Moskva v reakci na tento krok vyhostila 20 pracovníků české ambasády, tedy o dva více než Česko vyhostilo pracovníků ruské ambasády. Tehdejší ministr zahraničí Jakub Kulhánek, který na postu šéfa resortu krátce po oznámení o ruském zapletení do výbuchu ve Vrběticích vystřídal Jana Hamáčka, v den svého jmenování vyzval Moskvu k znovupřijetí českých diplomatů. Rusko na tuto výzvu ovšem nereagovalo.

Česká vláda proto následně přistoupila k vyhoštění dalších 63 zaměstnanců ruské ambasády tak, aby došlo ke srovnání počtu jejích pracovníků a zaměstnanců na české ambasádě v Moskvě. Od 1. června 2021 mohlo na zastupitelském úřadě Ruska v Praze pracovat pouze 7 diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků.

Závěr

Babišova vláda po oznámení, že za explozí ve Vrběticích stojí Rusko, vyhostila zhruba 80 lidí působících na ruské ambasádě. Diplomaté však tvořili necelou polovinu vyhoštěných osob – ostatní byli běžní zaměstnanci, např. administrativně-techničtí pracovníci, kteří nemají diplomatickou funkci. I ti ale bývají často označováni za diplomaty, přestože jde o nepřesný termín. V kontextu změn v česko-ruských diplomatických vztazích po vrbětické kauze proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová v kontextu výroku vysvětluje, co podle ní bylo cílem Andreje Babiše, když se v e-mailu, který unikl do médií, dotazoval na děti ministra zahraničí Jana Lipavského. Podle Dostálové tuto informaci chtěl vědět, aby se mohl ministra zeptat, zda by poslal své děti do války.

Andrej Babiš se o vyslání dětí do války zmínil v minulosti vícekrát. Poprvé tomu bylo v debatě České televize v lednu 2023 před prezidentskými volbami, kdy řekl, že „Kdybych byl já prezident (…) v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války“ (video, čas: 53:06). Odpovídal tak na otázku moderátora, jestli by v případě napadení Polska nebo pobaltských států měla Česká republika splnit své spojenecké závazky a poslat na pomoc vojáky.

Babiš si tehdy za svůj odmítavý postoj k této otázce vysloužil kritiku spojenců ze Severoatlantické aliance. Svůj tehdejší výrok připomněl v únoru 2024 během jednání Poslanecké sněmovny v únoru 2024, kdy zdůraznil, že svého syna do války nikdy nepošle.

Šéf hnutí ANO několikrát mluvil také o potřebě mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. I s touto myšlenkou přišel během debat před prezidentskými volbami, kdy ujišťoval, že pokud se stane prezidentem, využije svých kontaktů a uspořádá v Praze mírovou konferenci (video, čas: 1:21:30). O potřebě uspořádat mírová jednání mluvil Andrej Babiš i v Poslanecké sněmovně v únoru 2024 a připomněl svůj výrok z prezidentské debaty.

Babiš ve Sněmovně apeloval i na vládu Petra Fialy, aby takovou mírovou konferenci uspořádala a zasadila se o nastolení míru, který dle jeho slov všichni chtějí. V březnu 2024 v komentáři pro MF Dnes kritizoval také setkání prezidenta Petra Pavla s jeho francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, protože podle něj „propásli historickou šanci na to, aby iniciovali – klidně v našem hlavním městě – mírovou konferenci.“

Závěr

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně zopakoval svá slova z prezidentské debaty v České televizi, že by do války „naše děti a děti našich žen“ nikdy neposlal. Během jednání Sněmovny tento výrok konkrétně vztáhl na svého syna. V debatách i na půdě Sněmovny mluvil také o mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou, která by v Praze uspořádal, kdyby byl prezidentem – tedy nikoli premiérem, jak zmiňuje Klára Dostálová. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová v kontextu výroku mluví o uniklém e‑mailu Andreje Babiše, ve kterém se ptal i na to, jestli má ministr zahraničí Jan Lipavský děti. Podle Dostálové chtěl tuto informaci vědět, aby se mohl ministra zeptat, zdali by své potomky poslal do války. Následně uvádí, že rétorika Lipavského ohledně potřeby vojenské pomoci může podle ní některé lidi vyděsit stejně, jako když předseda vlády Petr Fiala dříve uváděl, že je Česko ve válce.

Slova „jsme ve válce“ Petr Fiala použil v únoru 2022 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News (video, čas 3:35). Moderátorka se premiéra tehdy zeptala: „Je to tak, jak si někteří lidé myslí a jak se oprávněně bojí? Že jsme ve válce vlastně všichni a Ukrajina je to bojiště?“ Předseda vlády na to reagoval slovy: „Ukrajina je bojiště. Ve válce jsme. Ruský prezident Putin rozpoutal válku proti nezávislé demokratické zemi. Porušil úplně všechno, co platí v mezinárodním řádu, a mezinárodní práva, dopustil se vojenské agrese a je to útok proti svobodnému světu. To si musíme všichni uvědomit a musíme udělat všechno pro to, abychom Ukrajině pomohli a abychom Putina zastavili."

Podobně se Petr Fiala vyjádřil i v březnu 2022, kdy uvedl (video, čas 2:23): „Vladimir Putin ale nevede válku s Ukrajinou. On ji vede i s námi. Jinými prostředky. Ekonomickou, dezinformační, hybridní, prostě různé formy války. A to musíme mít taky na paměti.“ Zároveň však popřel, že by se měla Česká republika vojensky zapojit: „(...) jakýkoliv další krok, a všichni ti státníci, kteří to zvažují, a jsou to především ty země, které mají reálnou vojenskou sílu se s Ruskem střetnout, tak si musí uvědomit, co to znamená. Oni si to taky uvědomují. To je třetí světová válka.“

Premiér Petr Fiala se tedy skutečně v roce 2022 vyjádřil v tom smyslu, že je Česká republika ve válce. Výrok Kláry Dostálové tak hodnotíme jako pravdivý.

Klára Dostálová komentuje vulgaritu, kterou v uniklém e‑mailu použil předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Své spolupracovníky v něm dle svého tvrzení žádal, aby sehnali podklady kvůli tomu, aby mohl reagovat na výroky ministra zahraničí Jana Lipavského o Ukrajině. Zajímal se však i o citlivé informace, jako zda má ministr děti.

Předmětem diskuze se stala věta, kterou e‑mail začíná, a ve které se nachází hanlivé označení Jana Lipavského: „Udělejte mi teze, podklady na tohoto zm*da.“ Klára Dostálová v souvislosti s hrubým vyjadřováním mluví o tom, že pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík v minulosti použil stejný výraz.

Zmíněná vulgarita z Ferjenčíkových úst skutečně zazněla, a to na schůzi Poslanecké sněmovny v roce 2018 během projednávání návrhu novely zákona o platech představitelů státní moci. Podle původního návrhu se měly platy politiků v konečném důsledku zvednout o 20 %. Poslanci SPD a Piráti však svolali mimořádnou schůzi s cílem růst platů zpomalit. Ve výsledku se platy nakonec zvedly pouze o 9 %. 

Mikuláš Ferjenčík během svého vystoupení v dolní komoře poukázal na to, že navýšení platů o 20 % by bylo v kontextu tehdejší ekonomické situace neadekvátní. Dále uvedl, že by se za sebe styděl, kdyby se tomu nepokusil zabránit (.pdf, str. 60). Konkrétně situaci komentoval slovy: „Když přijdu k nám do Choltic do hospody, tak chci, abych se tam mohl podívat štamgastům do očí a říct, že já nejsem taky takovej zm*d, kterej si přidá 20 procent, když s tím mohl něco udělat."

Závěr

Mikuláš Ferjenčík v minulém volebním období použil stejnou nadávku, jakou v uniklém e‑mailu označil Andrej Babiš ministra zahraničí Jana Lipavského. Hanlivé označení zřejmě vztahoval na poslance, kteří podporovali navýšení platů politiků o 20 %. Výrok Kláry Dostálové tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostalová komentuje e‑mail Andreje Babiše, v němž od svých spolupracovníků žádal informace o ministru zahraničí Janu Lipavském. U jednoho z příjemců ovšem zaměnil adresu a poslal ho jeho jmenovci, který posléze e‑mail předal médiím. Je nutné uvést, že v rámci našeho ověřování nehodnotíme, který z použitých výrazů byl ostřejší, ale pouze to, zda je daní politici použili.

Ve zmíněném e‑mailu stojí: „Udělejte mi teze, podklady na toho zm*da. Napište mi příběh Izrael, jak se vykašlal na naše lidi, jak byl v Doha, jezdí všude, dělá kampaň, korespondenční volba. (…) Má děti? Jazyky?“. Především od zástupců vládních stran se na formu e‑mailu hrnula kritika, přičemž někteří z nich ji připodobňovali k praktikám StB. Andrej Babiš se proti podobným nařčením ohradil, Lipavskému se za použití nadávky omluvil a odmítl, že by se mělo jednat o kompromitující materiály. O jeho děti se dle svého tvrzení zajímal pouze proto, aby se ho mohl později zeptat, jestli by je poslal do války.

Andrej Babiš e‑mail poslal 10. března, přičemž Novinky.cz o něm informovaly o den později, kdy zrovna vyšel rozhovor s poslancem Ondřejem Kolářem (TOP 09) pro CNN Prima News. Kolář v něm vulgární výrazy použil, když se jej redaktorka dotázala na obvinění, které vznesl bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v únoru tohoto roku vůči jeho otci a externímu poradci prezidenta Petru Kolářovi v pořadu Partie. Zaorálek se tehdy konkrétně vyjádřil, že pracuje pro firmu Squire Patton Boggs, která „pomáhá Putinově peněžence“ (video, čas 20:36).

Zatímco Ondřej Kolář během Partie reagoval na tato obvinění slovy, že si to mohou vyřídit mimo studio, během zmíněného rozhovoru na dotaz redaktorky odpověděl: „To je č*rák. To tam dejte. Dodnes vlastně vůbec nechápu, co se to tam odehrálo.“ Uvedl, že jeho otec Petr Kolář nikdy pro Rusko nepracoval a vždy si zakládá na tom, že hájí české zájmy. Nakonec také dodal: „Úspěch se v této zemi neodpouští. Zaorálek je prostě ku*va, tak se tak chová.“

Ondřej Kolář se později na síti X (dříve Twitter) za své vyjádření omluvil: „A omlouvám se všem, kterých se dotklo, že jsem politickou nulu Zaorálka (…) počastoval sprostými výrazy. Vulgarity do politiky nepatří. Unesly mě emoce.“

Shrnutí

Andrej Babiš se v uniklém e‑mailu vulgárně vyjádřil na adresu ministra zahraničí Jana Lipavského. O den později vyšel rozhovor s poslancem Ondřejem Kolářem, který také použil vulgární výraz, jenž se vztahoval na Lubomíra Zaorálka. Výrok Kláry Dostálové tak hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová v kontextu výroku odmítá, že by byl Andrej Babiš pro Česko bezpečnostním ohrožením, jak se o něm vyjádřil ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle ní hnutí ANO podporuje Ukrajinu a označuje Rusko za agresora, zároveň ale klade důraz na nutnost mírových jednání.

Vyjádření členů ANO

Zástupci hnutí ANO se svými slovy na stranu Ukrajiny postavili opakovaně. Například Karel Havlíček v červenci 2023 uvedl: „Jsme jednoznačně na straně Ukrajiny ve smyslu toho, že Rusko je agresor“ (video, čas: 0:53). Podobně se v lednu 2024 vyjádřil další z čelných představitelů hnutí, poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar. Ten na tvrzení nynější šéfky resortu Jany Černochové o tom, že „Putin je agresor a Ukrajina je pouze země, která se brání", reagoval tak, že tato vyjádření nikdo nezpochybňuje.

Ve stejný den, kdy byl odvysílán námi ověřovaný rozhovor s Klárou Dostálovou, se podobně vyslovila také předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová. Podle ní hnutí vždy dodržovalo své prozápadní směřování a jeho členové „nemají problém podpořit usnesení o našem (českém, pozn. Demagog.cz) prozápadním směřování a o tom, že (…) režim Putina je režim agresora“ (video, čas: 3:09).

Co se týče mírových jednání, v únoru 2024 například Andrej Babiš ve Sněmovně navrhoval, že by vláda Petra Fialy měla uspořádat mírovou konferenci. „Proč vedou vláda a prezident válečnou propagandu a neusilují o mír a nezorganizují mírovou konferenci v Praze?“ řekl tehdy. Na toto vyjádření navázal také poslanec Jaroslav Bžoch, který zmínil, že Ukrajinu by mělo Česko dále podporovat, ovšem zároveň by mělo usilovat i o mírová jednání (video, čas 17:56).

O nutnosti mírových jednání mluvil i poslanec Karel Havlíček, který řekl, že „každá válka jednou skončí jakousi dohodu nebo mírem a otázka je, jestli nastal čas, aby se toto skutečně zaktivovalo“. Dodal, že by členské státy Evropské unie a NATO měly vynaložit úsilí směrem k ukončení války.

Usnesení Poslanecké sněmovny

Unesení, které ve výroku zmiňuje Klára Dostálová, Sněmovna opravdu přijala 29. března 2022, a to při 17. schůzi v rámci jednání o prodloužení doby nouzového stavu. Dolní komora v něm žádala vládu o zahájení intenzivních diplomatických kroků, které by vedly k rychlému ukončení války na Ukrajině (.pdf). Pro schválení usnesení zvedlo ruku 140 poslanců, včetně zástupců opozice.

Nutno podotknout, že toto doprovodné usnesení bylo založeno na dříve schváleném (.pdf) usnesení bezpečnostního výboru „k aktuální bezpečnostní situaci v České republice v souvislosti s událostmi na Ukrajině“. To konstatovalo, že Česko nebylo v bezprostředním ohrožení, a žádalo Fialův kabinet o předložení vypracovaného migračního plánu a o intenzivní diplomatické kroky směrem k ukončení konfliktu. Pro toto usnesení hlasovalo všech 15 členů výboru napříč politickým spektrem, kromě Pirátské strany, která ve výboru nemá zastoupení (.pdf, str. 9).

Shrnutí

Vrcholní členové hnutí ANO svými veřejnými vyjádřeními podporují Ukrajinu ve válce s Ruskem a například Karel Havlíček uvedl, že Rusko je agresor. Hnutí zároveň kabinet Petra Fialy vybízí k uspořádání mírové konference. K tomu Poslanecká sněmovna opravdu v březnu 2022 přijala usnesení, které vládu konkrétně žádalo o zahájení intenzivních diplomatických kroků, jež by vedly k rychlému ukončení války. Výrok Kláry Dostálové tak hodnotíme jako pravdivý.

Německý Spolkový účetní dvůr, ekvivalent českého Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), vydal na začátku března 2024 „Zvláštní zprávu o stavu provedení energetické tranzice s ohledem na bezpečnost dodávek, cenovou dostupnost a slučitelnost dodávek elektřiny s životním prostředím“ (.pdf). Adresoval ji oběma komorám německého parlamentu a vládě.

Zpráva uvádí, že německá energetická transformace nejde s ohledem na dodávky elektřiny podle plánu. Podle autorů „je ohrožena bezpečnost dodávek, elektřina je drahá a spolková vláda není schopna komplexně posoudit dopad energetického přechodu na krajinu, přírodu a životní prostředí“ (.pdf, str. 6).

Dokument kritizuje německou vládu i Spolkovou agenturu pro sítě (BNetzA), jejíž monitorovací zprávy považuje za zkreslené (.pdf, str. 28–29). Podle auditorů vychází pouze z nepravděpodobných „nejlepších“ případů, tzv. „best-case“ scenarios, zatímco prognózy jiných analýz jsou pesimističtější. Auditoři také uvádí, že podle Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) nejsou německé dodávky elektřiny do roku 2030 zajištěné (.pdf, str. 29).

Německá obdoba Nejvyššího kontrolního úřadu tedy skutečně vydala zprávu, podle které zemi hrozí nedostatek energie. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pařížská dohoda je úmluva o ochraně klimatu, která byla přijata na mezinárodní klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Té se zúčastnily smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Dohoda vstoupila v platnost v listopadu 2016 a Česká republika ji ratifikovala o rok později. Společně s ostatními členskými státy EU se tak mj. přihlásila ke snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Dlouhodobým cílem Pařížské dohody (.pdf, str. 2) „je zlepšit globální reakci na hrozby změny klimatu, a to v návaznosti na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby“.Klíčové je dle této dohody udržet nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Současně by státy měly usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C, a to opět oproti preindustriálním časům (.pdf, str. 2). Výrok Marcela Kolaji tak hodnotíme jako pravdivý.