Premiér v demisi Andrej Babiš se dopouští nepravdivého výroku, neboť Evropská unie sice celkový balík peněz na dotace v rozpočtovém období 2007–2013 skutečně zaplatila, ale projekt farmy Čapí hnízdo byl ministerstvem financí v lednu z dotace vyjmut. Zaplatil ho tedy stát z veřejných peněz a v současné době Česko vyzývá společnost Imoba z holdingu Agrofertu, aby dotaci 50 milionů vrátila.

Evropská komise vyzvala v prosinci roku 2017 Českou republiku, aby vyjmula z evropského financování projekt farmy Čapí hnízdo. Učinila tak kvůli probíhajícímu vyšetřování pod vedením Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) i Policie ČR. Stejně tak požádala o vyjmutí dalších čtyř desítek programů (.pdf), ve kterých probíhají například správní či daňová řízení.

Na konci ledna místopředsedkyně hnutí ANO Jaroslava Pokorná Jermanová oznámila, že ministerstvo financí vyhovělo žádosti Komise a vyňalo Čapí hnízdo z evropských dotací. Celých padesát milionů korun pro farmu tak zaplatila Česká republika ze svých veřejných prostředků, ačkoliv měl stát původně hradit pouze 7,5 milionu.

O peníze z EU však Česko reálně nepřišlo, neboť v dotačním programu ROP Střední Čechy, do něž bylo Čapí hnízdo zařazeno, figurovalo více projektů, na které evropské peníze nestačily, a k těmto se tak dotace nakonec dostane.

Na počátku května zaslal ROP Střední Čechy výzvu na dobrovolné vrácení dotace 50 milionů společnosti Imoba, která figuruje v holdingu Agrofertu a která se stala nástupcem původního příjemce dotace. Původní třicetidenní lhůtu na vydání 50 milionů posunul ROP Střední Čechy až na konec června 2018.

Úkrok hnutí ANO doleva v rámci politického spektra názorně popisuje v rozhovoru pro DVTV sociolog Daniel Prokop ze společnosti Median. Prokop v rozhovoru říká, že ANO nyní reprezentuje novou levicovou stranu: „Ne levicovou deklarativně, ale z hlediska toho, kdo ho volí a jaké mají preference ve zdravotnictví, důchodové reformě, ekonomické politice, protože velká část jeho voličů jsou bývalí voliči ČSSD. Sociodemograficky odpovídají elektorátu ČSSD.“

Společnost Median představila data z volebních modelů od roku 2014, s nimiž lze různě pracovat. Tato data potvrzují úkrok ANO doleva a postupné přebírání voličů ČSSD přibližně od jara 2016, což v rozhovoru ukazuje i Prokop. Např. průměrný věk voličů ANO (53,4 let) byl velmi podobný průměrnému věku voličů ČSSD (55,8 let). Podobné to bylo s podílem voličů v důchodu u obou stran (39 % voličů ANO, 44 % voličů ČSSD).

Ve druhé části výroku Jan Hamáček zjevně naráží na Jaroslava Ungermana, který je blízkým spolupracovníkem Andreje Babiše a zároveň jeho poradcem na Úřadu vlády. Po roce 1990 byl Ungerman členem sociální demokracie, radil bývalému sociálnědemokratickému premiérovi Vladimíru Špidlovi. Ungerman nyní již několik let spolupracuje i s odboráři, konkrétně pracuje jako makroekonomický expert pro centrálu konfederace odborových svazů.

V době před parlamentními volbami 2013, na něž Andrej Babiš připravoval v té době nové hnutí ANO, se Ungerman začal setkávat s lidmi, kteří měli na starosti přípravu programu hnutí ANO. Poté, co se Andrej Babiš stal ministrem financí, úzká spolupráce obou mužů pokračovala a pokračuje až dodnes.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, i když aktuální Programové prohlášení vlády neobsahuje jeden z požadavků komunistů - a to zdanění církevních restitucí, u kterých však ANO s ČSSD rovněž ustupují. Na začátku června (2018) se Andrej Babiš k církevním restitucím vyjádřil takto:

„Byly prodražené o 54 miliard a proto už pět let říkám, že je potřeba to zdanit.“

Dále řekl:

„My s tím souhlasíme dlouhodobě, předpokládám, že ČSSD se k tomu přidá. Není to nové téma, my jsme o tom ani nemluvili v rámci vyjednávání o nějáké podpoře KSČM.“

KSČM je ochotna zvážit toleranci menšinové koaliční vlády ANO a ČSSD, pokud bude v programovém prohlášení obsaženo sedm základních programových požadavků, a to: trvalý růst minimální mzdy, valorizace důchodů, ochrana přírodních zdrojů před zcizením do zahraničních rukou, zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou, zdanění církevních restitucí, zabránění dalšímu nárůstu ceny bydlení a podpora výstavby obecních bytů, udržení kvalitní a dostupné péče bez zvyšování spoluúčasti pacientů.

27. června vláda Andreje Babiše schválila finální verzi Programového prohlášení vlády, které bylo zveřejněno na webu vlády. Oproti původnímu programovému prohlášení byla změněna věta týkající se zahraničních misí, které komunisti předtím kritizovali. Původní věta zněla takto:

„Posílíme účast na mírové a výcvikové misi v Afghánistánu (Resolute Support), zvýšíme přítomnost v Iráku.“

V aktuálním Programovém prohlášení vlády byla věta změněna následovně:

„V souladu se schváleným mandátem budeme pokračovat v účasti na mírových výcvikových misích v Afghánistánu (Resolute Support), Iráku a Mali.“

Právě posílení zahraničních misí kritizoval předseda komunistů Filip, který se kvůli němu sešel v květnu s Babišem a předsedou ČSSD Hamáčkem. Tehdy novinářům sdělil, že pokud bude prohlášení takový závazek obsahovat, tak KSČM nepodpoří vládu ANO a ČSSD.

Dle Hamáčka došlo v aktualizovaném prohlášení pouze ke kosmetickým změnám, k misím se konkrétně vyjádřil následovně:

„Příkladem jsou zahraniční mise. U těch došlo k aktualizaci v tom směru, že posílení zahraničních misí odsouhlasila na začátku června Poslanecká sněmovna. Kromě těchto drobností je programové prohlášení totožné s tím, které schválila socdem v referendu.“

Programové prohlášení vlády však stále neobsahuje všech sedm priorit KSČM - a to konkrétně zdanění církevních restitucí. Na dotaz o spokojenosti komunistů s programovým prohlášením reagoval předseda Filip takto:

„Uvidím, jak se k textu (prohlášení) zachovají nově jmenovaná ministři.“

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť investigativní novináři dříve působící ve vydavatelství MAFRA po odchodu odtud (v souvislosti se změnou majitele) svou investigativní činnost neopustili, věnují se jí v jiných redakcích.

Jiří Pospíšil mluví o roku 2013, kdy holding Agrofert Andreje Babiše koupil nakladatelství Mafra a s ním i dva přední české deníky Lidové noviny a Mladou frontu DNES. Kvůli osobě Andreje Babiše z obou deníků odešlo mnoho novinářů, jako třeba Václav Dolejší, Dalibor Balšínek nebo Jana Klímová. Z investigativních žurnalistů to byli postupně Jaroslav Kmenta, Sabina Slonková, Jiří Kubík a Janek Kroupa.

Nikdo z nich s investigativní žurnalistikou neskončil, Jaroslav Kmenta momentálně píše pro magazín Reportér, který založil bývalý šéfredaktor Mladé fronty Robert Čásenský. Janek Kroupa odešel do Českého rozhlasu a tam v práci investigativního novináře pokračuje. Sabina Slonková si založila vlastní magazín Neovlivní a od minulého roku má společně s Jiřím Kubíkem investigativní pořad na Seznam zprávách Zvláštní vyšestřování. Ani o jednom z nich se tak nedá tvrdit, že by s investigativní žurnalistkou kvůli vstupu Andreje Babiše do mediálního průmyslu skončili.

Hlasování o místopředsedech PS není veřejné, není tedy možné říci, jak kteří poslanci hlasovali. Nicméně z veřejných prohlášení hnutí ANO lze tuto podporu pro místopředsedy z SPD a KSČM potvrdit.

Volba místopředsedů Poslanecké sněmovny je tajná. Toto upravuje § 75, odst.1 jednacího řádu. Ve veřejném hlasování poslanci pouze rozhodují o počtu místopředsednických křesel. V listopadu 2017 se tak rozhodlo o tom, že místopředsedů bude pět. Hned v prvním kole volby byly obsazeny čtyři posty, místopředsedy se stali Vojtěch Filip (KSČM) a Tomio Okamura (SPD), Jan Hamáček (ČSSD) a Vojtěch Pikal (Piráti). Petr Fiala (ODS) byl zvolen až v dalším kole.

Z vyjádření hnutí ANO vyplývá, že svoji podporu věnovali Vojtěchu Filipovi. Reagovali tím na podporu ze strany komunistů při volbě předsedy PS Radka Vondráčka (ANO). Stejně tak hnutí ANO avizovalo i podpoření Tomia Okamury. Tomu vyjádřili důvěru i později, když se v únoru 2018 pokoušeli poslanci odvolat Okamuru z funkce místopředsedy PS kvůli jeho výrokům o koncentračním táboře v Letech. Hnutí ANO se proti tomuto kroku ohradilo a ohlásilo, že odvolání nepodpoří.

V současné Poslanecké sněmovně funguje několik bloků. Hnutí ANO, SPD a KSČM spolu hlasují nejčastěji, na druhé straně spolu hlasují poslanci ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Ti ovšem mají malé zastoupení. Realita je taková, že najdeme hlasování o zákonech, kdy spolu hlasují různé strany.

Poslanci, respektive poslanecké kluby, hlasují často shodně s některými poslaneckými kluby v určitých věcech, ale při jiných návrzích hlasují opačně. Tato roztříštěnost se týká i zmíněných stran Richardem Brabcem. Hlasování jednotlivých poslanců lze vidět v grafu Michala Škopa, který zobrazuje všechna hlasování v prvních několika měsících současné Poslanecké sněmovny. Každý bod zobrazuje jednoho poslance a každá čára jednotlivé hlasování. Tyto čáry vždy dělí poslance na ty, kteří hlasovali pro návrh a ty, kteří hlasovali proti návrhu.

Je tedy zjevné, že všechny poslanecké kluby v určitých otázkách hlasovaly stejně jako každý jiný poslanecký klub. Příkladem je hlasování o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše, kde ODS hlasovala stejně jako KSČM i SPD.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť politické strany své zástupce do rad ČT, ČRo a ČTK přímo nevysílají, nicméně v rámci volby v Poslanecké sněmovně navolili do zmíněných rad i své bývalé poslance nebo osoby, které mají ke stranám blízko. V poslední době byl např. do rady ČTK zvolen Petr Žantovský, kterého nominoval poslanec ANO Kolovratík s odůvodněním, že jej nikdo jiný nenapadl.

Politické strany do těchto rad kandidáty navrhovat nemohou. Poslanecká sněmovna ale z kandidátů vybírá členy a může tak ovlivnit, kdo se do těchto rad dostane. Celý proces má zákonem jasně stanovený průběh.

Podle zákona o České televizi volí a odvolává členy Rady ČT Poslanecká sněmovna, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Návrhy na kandidáty posílají Sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.

Stejně pak probíhá také volba členů Rady ČRo. Cílem obou rad by mělo být uplatnění práva veřejnosti na kontrolu činnosti České televize a Českého rozhlasu, ne uplatnění vlivu politických stran v těchto veřejnoprávních orgánech.

V Radě ČT jsou dva členi, kteří byli nebo jsou v nějaké politické straně – Ivana Levá (KSČM, 2002–2013) a Jaroslav Maxmilián Kašparů, který je aktuálně v KDU-ČSL. V Radě ČRo jsou Ivan Vodochodský (nestraník za VPN Hradec Králové, 2012–2016) a Vítězslav Jandák (KDU-ČSL, 2006–2010 a ČSSD, 2010–2017).

Zákon o České televizi a zákon o Českém rozhlase dále obsahují také jasné vymezení, kdo může a nemůže zastávat funkci člena jedné z rad.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Zeman v minulosti opakovaně podpořil zapojení českých vojáků do zahraničních misí. Nehodnotíme pak těžko ověřitelný fakt, jestli Zemana armáda skutečně baví.

Zeman promluvil o českých zahraničních misích například loni na konferenci SPD, kde se postavil proti požadavku této strany zrušit zahraniční mise české armády. Delegátům tehdy řekl: "Chcete bojovat proti islámskému terorismu, ale nechcete, aby čeští vojáci bojovali proti islámským teroristům. Tak si to, prosím vás, srovnejte v hlavě, a až přijdu příště na vaši celostátní konferenci, tak mi oznamte, že jste se buď rozhodli vymazat ze svého programu boj proti islámu, a já vám řeknu, že jste zbabělci, anebo mi řekněte, že jste se rozhodli vymazat ze svého programu zákaz účasti v zahraničních misích proti islámským teroristům, a já vás naopak pochválím za statečnost."

Zeman také vyzval k většímu zapojení naší armády do některých zahraničních misích. Například během setkání s českými velvyslanci v roce 2013 prohlásil, že "Bylo by velmi užitečné, aby se Česká republika intenzivněji než dosud zapojila do mírových misí OSN a to například účastí českých jednotek na Golanských výšinách."

Zeman také opakovaně telefonuje českým vojákům na zahraničních misích, aby jim poděkoval za jejich službu.

Na Tomia Okamuru byla v době jeho politické kariéry podána některá trestní oznámení. Šlo o jeho výroky o koncentračním táboru v Letech u Písku (v letech 2014 a 2018) a rovněž o otázky kolem financování hnutí Úsvit přímé demokracie.

Okamura je zákonodárcem od roku 2012: nejprve byl v roce 2012 zvolen senátorem a od roku 2013 je členem Poslanecké sněmovny. Pokud by byl trestně stíhán, musel by být vydán podle Ústavy příslušnou komorou k trestnímu stíhání. Senát ani Sněmovna však v daném období neřešily žádný případ, kdy by orgány činné v trestném řízení žádaly o vydání Okamury.

Z toho plyne, že za dobu, kdy je Okamura politicky činný, nebyl nikdy obviněn z trestného činu.

Petr Fiala na rozdíl od Tomia Okamury a Vojtěcha Filipa skutečně nebyl v prvním ani druhém kole volby zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny.

První volba předsednictva Poslanecké sněmovny proběhla 24. listopadu 2017. Z celkem pěti kandidátů to byl právě jen předseda ODS Petra Fiala, který nebyl v tajné volbě místopředsedou Sněmovny zvolen. Hned v prvním kole uspěli všichni ostatní kandidáti: Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček, Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Pikal (Piráti).