Předsedovi Janu Bartoškovi uznáváme faktickou pravdu, neboť parafrázovaná teze se skutečně v Ústavě České republiky nachází, konkrétně pak ve článku 68 odst. 2, který říká: „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“

Piráti krátce po parlamentních volbách skutečně svolali jednání "opozičních stran" ke vznikající menšinové vládě hnutí ANO. Pozvali přitom všechny strany zastoupené ve Sněmovně s výjimkou ANO.

Na jednání se dostavili zástupci ODS, TOP 09 a STAN. Zatímco představitelé SPD, KSČM, ČSSD a lidovců se jednání nezúčastnili, neboť pozvání podle Bartoše odmítli.

Výrok Jaroslava Faltýnka hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že kromě zemědělské a lesní půdy byly při výpočtu kompenzace zahrnuty i zastavěné plochy, u nichž byla použita pro výpočet finančního vypořádání cena 1106,78 Kč/m2, která výrazně přesahuje cenu zemědělské nebo lesní půdy. To Faltýnek v tomto svém výpočtu zcela opomíjí.

Při přípravě zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, byla již v roce 2007 ustavena Vládní komise, která měla za úkol ve spolupráci s Církevní komisí vypracovat návrh zákona o majetkovém vyrovnání. V roce 2008 byla navíc ustavena sněmovní komise, která si nechala vypracovat prověření výpočtu od společnosti Ernst & Young. Tato společnost shledala, že použitý výpočet je oprávněný a racionální. Celý proces vyjednávání o majetkovém vyrovnání s církvemi byl završen dohodou mezi církvemi a Vládní komisí a následným přijetím zákona v roce 2012.

Co se týče samotného výpočtu finančního vypořádání za zemědělské pozemky, které nemohou být vydány, byla opravdu cena za metr čtverečný zemědělské půdy stanovena na 44,48 Kč a na 27,74 Kč u lesní půdy.

Zemědělskou, respektive lesní půdou se rozumí půda, která byla zemědělská, respektive lesní v roce 1948. Od roku 1948 však došlo k velkým změnám. Část tehdejší půdy je dnes v intravilánech velkých měst (Praha, Brno), kde je její cena mnohem vyšší než cena půdy ve venkovských oblastech.

Z toho důvodu je výsledná průměrná cena zemědělské a lesní půdy vyšší než běžně uváděné tržní ceny půdy na venkově, kde se tato půda nejvíce prodává.

Andrej Babiš uvedl část ministrů z jeho aktuální vlády v demisi, včetně Karly Šlechtové a Martina Stropnického, do úřadu 13. prosince minulého roku. Při této přiležitosti uspořádal s Karlou Šlechtovou tiskovou konferenci, na které mluvili o primárních cílech a plánech ministerstva obrany, jehož se stala Šlechtová čerstvě ministryní. Šlechtová na této tiskové konferenci doslova uvedla: "Jsem připravena na všechny těžké zakázky nechat udělat znalecké posudky, případně advokátní posudky jak k ceně, tak samozřejmě k celé veřejné zakázce."

Výrok je tak hodonocen jako pravdivý, neboť Karla Šlechtová přesně v den výměny ministrů skutečně mluvila o prověření práce jejího předchůdce Martina Stropnického.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Zdeňku Ondráčkovi nebyla vytýkána jeho odbornost, nýbrž to, že se jako zasahující člen pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti (VB) podílel na potlačování demonstrací v roce 1989, za což se odmítl omluvit.

Jak jsme již v minulosti ověřovali, Ondráček byl v předchozím volebním období 2013–2017 členem Stále komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (Komise), nezastával funkci předsedy. Předsedou Komise byl poslanec Marek Benda, zvolený za ODS.

Během jednání o volbě předsedů komisí vystoupili k Ondráčkově nominaci někteří poslanci, kteří si jeho volbu nepřáli. Argumentace byla ovšem taková, že Ondráček je jako předseda nepřijatelný z toho důvodu, že se v lednu 1989 jako člen pohotovostního pluku VB podílel na zásazích proti demonstrantům v rámci Palachova týdne a nijak to nereflektuje, resp. se za to neomluvil.

Explicitně na mikrofon také někteří poslanci uváděli, že nezpochybňují kompetenci Ondráčka – vadila jim ovšem jeho předlistopadová minulost. Například poslanec Vít Rakušan (STAN) dne 15. prosince v Poslanecké sněmovně uvedl:

„Dámy a pánové, já jistě nezpochybňuji odbornou erudici pana Zdeňka Ondráčka. Já opravdu nezpochybňuji, že je to policista s velkou zkušeností a jistě i profesními výsledky. Ale jsme v roce 2017, jsme tady 28 let po sametové revoluci a myslím si, že stále ještě nenazrála doba na to, aby se předsedou takovéto důležité komise stal člověk, který s obuškem v ruce vystupoval v roce 1989 proti demonstrantům.“

Jak ukazuje web Poslanecké sněmovny, Petr Gazdík je skutečně místopředsedou mandátového a imunitního výboru, který má 19 členů. Mezi nimi mají ANO (Malá, Berkovec, Feranec, Hájek, Oborná, Oklešťek, Petrtýl, Válková), SPD (Rozvoral, Rozner) a KSČM (Grospič) dohromady 11 zástupců.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť investigativní novináři dříve působící ve vydavatelství MAFRA po odchodu odtud (v souvislosti se změnou majitele) svou investigativní činnost neopustili, věnují se jí v jiných redakcích.

Jiří Pospíšil mluví o roku 2013, kdy holding Agrofert Andreje Babiše koupil nakladatelství Mafra a s ním i dva přední české deníky Lidové noviny a Mladou frontu DNES. Kvůli osobě Andreje Babiše z obou deníků odešlo mnoho novinářů, jako třeba Václav Dolejší, Dalibor Balšínek nebo Jana Klímová. Z investigativních žurnalistů to byli postupně Jaroslav Kmenta, Sabina Slonková, Jiří Kubík a Janek Kroupa.

Nikdo z nich s investigativní žurnalistikou neskončil, Jaroslav Kmenta momentálně píše pro magazín Reportér, který založil bývalý šéfredaktor Mladé fronty Robert Čásenský. Janek Kroupa odešel do Českého rozhlasu a tam v práci investigativního novináře pokračuje. Sabina Slonková si založila vlastní magazín Neovlivní a od minulého roku má společně s Jiřím Kubíkem investigativní pořad na Seznam zprávách Zvláštní vyšestřování. Ani o jednom z nich se tak nedá tvrdit, že by s investigativní žurnalistkou kvůli vstupu Andreje Babiše do mediálního průmyslu skončili.

Výrok předsedy Kalouska je hodnocen jako zavádějící, jelikož se přisuzuje komunistům automatický vzorec chování, jenž však nemusí platit vždy zcela absolutně.

V pátek, 1. června 2018 probíhala v Poslanecké sněmovně diskuse o vládním návrhu zahraničních misí pro léta 2018 až 2020. Celý návrh z dílny ministerstva obrany byl schválen, proti byli pouze komunisté a SPD.

Během rozpravy k návrhu předseda klubu KSČM Kováčik podotkl, že návrhy, které pochází od Rady bezpečnosti OSN komunisté podpoří. Ostatní mise plynoucí ze spolupráce na bilaterální či unijní úrovni jsou pro komunisty problematické.

"Myslíme si, že závazky, které byly učiněny v souladu s rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN, je třeba ctít. To je pro nás přednostní. To ostatní je u nás problém."

Pro kladné stanovisko Rady bezpečnosti OSN je třeba alespoň 9 z 15 hlasů přičemž žádný z pěti stálých členů (Čína, Francie, Rusko, USA, Velká Británie) nesmí být proti.

Pro Radu bezpečnosti platí mnoho pravidel a v korektní argumentaci není možné vybrat (jakkoli nahodile či promyšleně) jedno z nich a tvrdit, že komunisté chtějí aktivovat právě tuto normu, ačkoli pro to není relevantní důkaz. Ad absurdum, stejně by se v konkrétním případě dalo tvrdit, že KSČM nechce souhlasit s ničím, co nepodpoří Spojené státy americké.

Co se Ruska jako bezpečnostní hrozby týče, Severoatlantická aliance nemá pocit, že by Rusko představovalo pro NATO vojenskou hrozbu či opačně, avšak na obou stranách přetrvávají pochyby o záměrech a politice toho druhého (pdf. str. 10). Naopak se Aliance hodlá v následujících letech snažit o lepší vztah NATO a Ruska (pdf. str. 27). Strategický dokument ovšem pochází z roku 2010, od té doby se vztahy zejména díky událostem na Krymu a východní Ukrajině eskalovaly.

V konkrétních vyjádření členů a zástupců NATO lze ovšem slova o hrozbách skutečně identifikovat. Za všechny můžeme jmenovat Petra Pavla, který Rusko spolu s terorismem označuje za hlavní hrozby pro NATO. Pavel je předseda vojenského výboru NATO.

Česká republika podle zprávy (bod 2.3) Bezpečnostní informační služby z roku 2016 čelí kontrarozvědné činnosti ruských zpravodajských služeb, což lze jako bezpečnostní hrozbu považovat.

"Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. (...) Ruské zpravodajské služby nezměnily svůj extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí. Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci, a dlouhodobě si tak stále drží tento negativní primát v diplomatickém sboru deklarovaném v ČR."

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť ČSSD si skutečně do koaliční smlouvy neprosadila podmínku odvolání politiků SPD z vyšších sněmovních funkcí. Zároveň ale v současné době neskončilo vyšetřování bývalého tajemníka poslaneckého klubu SPD Staníka, a nelze tak z veřejných zdrojů tvrdit, že se zmiňovaný incident skutečně stal.

Kvůli výrokům Tomia Okamury, které zlehčovaly realitu romského koncentračního tábora v Letech, chtěli opoziční poslanci (v té době včetně sociální demokracie) odvolat předsedu SPD z vedení dolní komory. Na mimořádné schůzi, svolané právě za účelem pokusu o odvolání Okamury, však hlasy opozice nestačily ani na to, aby byl schválen program, a na hlasování tak ani nedošlo. Nicméně z přihlášených poslanců ČSSD všichni hlasovali pro schválení programu.

Při jednání o koaliční smlouvě mezi ČSSD a hnutím ANO si původně sociální demokraté jako jednu z podmínek pro vstup do vlády kladli i odvolání jak Tomia Okamury z křesla místopředsedy Poslanecké sněmovny, tak odvolání dalších politiků SPD z předsednických pozic sněmovních výborů. Tato podmínka však byla z konečné koaliční smlouvy kvůli nelibosti hnutí ANO vynechána.

Jan Bartošek se také zmiňuje o bývalém tajemníkovi poslaneckého klubu SPD Jaroslavu Staníkovi, který podle bývalé ministryně za ČSSD Marksové-Tominové v jedné ze sněmovnách restaurací prohlásil, že „Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu“. Podle bývalého poslance Marka Černocha, zvoleného za Okamurovu exstranu Úsvit, šel Staník s vyjádřeními ještě dál. Podle Černocha Staník vyzýval, aby se „všichni homosexuálové, Romové a Židé stříleli už po narození“. Staník tato tvrzení odmítá a i přes mnohá svědectví přítomných poslanců nelze potvrdit pravdivost tohoto tvrzení, jelikož nebylo prohlášeno veřejně, ale ve sněmovní restauraci.

Jaroslav Staník je v současnosti už bývalým tajemníkem poslaneckého klubu SPD, jeho nástupcem se začátkem května stal exposlanec ODS Zdeněk Mach. Staník je v současné době vyšetřován pražskou policií kvůli podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině osob, omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě předchozího ověření i z nově zjištěných dat. To, jestli skutečně funguje tzv. koalice ANO, SPD a KSČM, už Demagog.cz ověřoval. Z přiložených dat jednoznačně vyplynulo, že tato politická uskupení skutečně hlasují velmi často jednotně. A hlasují spolu také nejčastěji.

Jednota při hlasování se projevila na schůzi Poslanecké sněmovny 22. května 2018. Poslanec KSČM Leo Luzar navrhl, aby bylo z programu schůze vyřazeno projednávání kauzy novičok. Návrh programu byl již předtím schválen organizačním výborem PS (kauza novičok - bod 97).

Pro vyřazení tohoto bodu hlasovali poslanci hnutí ANO (kromě Radka Vondráčka), KSČM (kromě Jiřího Dolejše), SPD a jeden poslanec za ČSSD. Většinou (109 hlasů) tak návrh prošel a kauza novičok nebyla projednávána.