Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě předchozího ověření i z nově zjištěných dat. To, jestli skutečně funguje tzv. koalice ANO, SPD a KSČM, už Demagog.cz ověřoval. Z přiložených dat jednoznačně vyplynulo, že tato politická uskupení skutečně hlasují velmi často jednotně. A hlasují spolu také nejčastěji.

Jednota při hlasování se projevila na schůzi Poslanecké sněmovny 22. května 2018. Poslanec KSČM Leo Luzar navrhl, aby bylo z programu schůze vyřazeno projednávání kauzy novičok. Návrh programu byl již předtím schválen organizačním výborem PS (kauza novičok - bod 97).

Pro vyřazení tohoto bodu hlasovali poslanci hnutí ANO (kromě Radka Vondráčka), KSČM (kromě Jiřího Dolejše), SPD a jeden poslanec za ČSSD. Většinou (109 hlasů) tak návrh prošel a kauza novičok nebyla projednávána.

Václav Klaus mladší se opakovaně zmínil, že by koalici ODS a hnutí ANO podpořil, ačkoli několik dní po zvěřejnění výsledků voleb se v Parlamentních listech nechal slyšet, že případnou koalici ODS a ANO neschvaluje.

Přibližně o měsíc později, v rozhovoru z listopadu loňského roku pro Novinky.cz zaznělo:

„Nedávno jste napsal, že vás voliči zvolili proto, abyste měnil školství, ne proto, abyste byl profesionální kritik. Znamená to, že byste byl pro, aby ODS šla do vlády s ANO?I takhle se to dá interpretovat.“

Vzhledem k tomu, že aktuálnější z vyjádření Václava Klause ml. koalici podporuje, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jistý názorový vývoj dokládá také výsledek vyhledávání Klausova postoje k dané věci v Googlu.

Po zimní olympiádě se tehdejší premiér Bohuslav Sobotka vyjádřil při návštěvě Vysočiny takto:

„Je představa, a mně se ta představa docela líbí, že by v naší zemi vzniklo šest až sedm olympijských center, která by byla rozmístěna po České republice a koncentrovala by klíčovou infrastrukturu pro vrcholové sporty.“ Andrej Babiš jako ministr financí chtěl postavit rychlobruslařskou halu v Brně, kde se setkal s trenérem Martiny Sáblíkově a primátorem Petrem Vokřálem. Od nápadu však upustil, Kraji Vysočina byla totiž v té době přidělena dotace 40 miliónů právě na výstavbu haly v rámci olympijského centra na Vysočině. Stavba olympijského centra a stejně tak rychlobruslařské haly do dnešního dne nezačala.

Výrok Petra Fialy se vztahuje k výjádřením prezidenta a vlády k výrobě látky novičok na území ČR. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože vláda skutečně popřela Zemanova slova a konstatovala, že látka, kterou byl otráven Sergej Skripal, skutečně na území ČR nebyla ani vyráběna, ani testována. Stejně tak je pravdou, že hnutí ANO nemělo zájem na diskusi o Zemanových slovech o výrobě novičoku, když podpořilo neprojednávání tohoto bodu v Poslanecké sněmovně.

Na počátku května letošního roku došlo ke schůzce mezi premiérem Babišem a ředitely BIS a Vojenského zpravodajství. Na závěr schůzky bylo vydáno prohlášení v němž najdeme následující slova:

"V České republice nebyla nikdy vyráběna, vyvíjena ani skladována žádná látka typu novičok. Toto konstatovaly ve shodě obě zpravodajské služby ve svých zprávách. V České republice byl v roce 2017 zahájen program na ochranu vojsk a obyvatelstva a detekci zbraní hromadného ničení. V rámci tohoto programu měla být testována látka typu Novičok A-230.

V první fázi byla provedena mikrosyntéza látky Novičok A-230. V průběhu mikrosyntézy nebyla látka izolována a tento postup není dle metodiky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost považován za výrobu ani vývoj. Vzniklý produkt byl ihned zničen. Ke druhé fázi programu již nebylo přistoupeno. Látka typu Novičok A-230 je odlišná od látky A-234, která byla použita při otravě Sergeje Skripala ve Velké Británii. Obě látky jsou zcela odlišné a mají jasně rozdílnou chemickou strukturu."

Následně měla být slova prezidenta Zemana o výrobě novičoku v ČR projednávána Poslaneckou sněmovnou. Hnutí ANO, jak tvrdí Fiala, skutečně nemělo zájem projednávat tento bod ve sněmovně, protože podpořilo vyškrtnutí projednávání tohoto bodu z programu. Vyškrtnutí podpořili poslanci ANO, SPD, KSČM a Foldyna z ČSSD. Poslanci ostatních stran byli proti.

Dotační tituly v zemědělství uděluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který dle § 1 odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu spadá pod ministerstvo zemědělství. Udělování dotací SZIF upravuje § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. SZIF se stará o administrativu, průběh plateb příjemcům dotací a kontrolu dotačních žádostí

Podle zjištění portálu IHNED.cz lobbují při rozhodovacím procesu v SZIF zástupci Potravinářské komory ČR. Hlasování hodnotitelské komise SZIF je ale dle zprávy (.pdf, str. 13) Národního kontrolního úřadu (NKÚ) netransparentní. Potravinářská ani Agrární komora ČR tak sice dle § 4 odst. 1 zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR o udělování dotací přímo nerozhoduje, skrze lobbing v hodnotitelské komisi SZIF však měla Potravinářská komora získávat dotační podporu pro velké firmy.

Zpráva NKÚ o rozdělování peněžních prostředků v rámci Programu rozvoje venkova 2014–2020 uvádí (.pdf, str. 15), že měl SZIF v rámci Programu rozvoje venkova při udělování dotací zvýhodňovat velké podniky na úkor malých a středních podniků. Velké podniky byly dle zprávy zvýhodněny v 70 % případů přidělení dotace.

Pozici prezidenta Potravinářské komory ČR Toman zastával již dvakrát a v současnosti plní třetí mandát. Poprvé byl zvolen v roce 2007, obhájil v letech 2012 a 2016. Prezidentem Agrární komory ČR byl Toman také, a to od 24. března 2014 do 16. března 2016.

Funkci ministra zemědělství, na kterou je k 8. červnu 2018 Toman navrhován, již v minulosti také zastával, a to v úřednické vládě Jiřího Rusnoka (13. srpna 2013 – 29. ledna 2014). V minulosti působil také ve funkci náměstka ministra zemědělství v letech 2002–2006.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť ČSSD si skutečně do koaliční smlouvy neprosadila podmínku odvolání politiků SPD z vyšších sněmovních funkcí. Zároveň ale v současné době neskončilo vyšetřování bývalého tajemníka poslaneckého klubu SPD Staníka, a nelze tak z veřejných zdrojů tvrdit, že se zmiňovaný incident skutečně stal.

Kvůli výrokům Tomia Okamury, které zlehčovaly realitu romského koncentračního tábora v Letech, chtěli opoziční poslanci (v té době včetně sociální demokracie) odvolat předsedu SPD z vedení dolní komory. Na mimořádné schůzi, svolané právě za účelem pokusu o odvolání Okamury, však hlasy opozice nestačily ani na to, aby byl schválen program, a na hlasování tak ani nedošlo. Nicméně z přihlášených poslanců ČSSD všichni hlasovali pro schválení programu.

Při jednání o koaliční smlouvě mezi ČSSD a hnutím ANO si původně sociální demokraté jako jednu z podmínek pro vstup do vlády kladli i odvolání jak Tomia Okamury z křesla místopředsedy Poslanecké sněmovny, tak odvolání dalších politiků SPD z předsednických pozic sněmovních výborů. Tato podmínka však byla z konečné koaliční smlouvy kvůli nelibosti hnutí ANO vynechána.

Jan Bartošek se také zmiňuje o bývalém tajemníkovi poslaneckého klubu SPD Jaroslavu Staníkovi, který podle bývalé ministryně za ČSSD Marksové-Tominové v jedné ze sněmovnách restaurací prohlásil, že „Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu“. Podle bývalého poslance Marka Černocha, zvoleného za Okamurovu exstranu Úsvit, šel Staník s vyjádřeními ještě dál. Podle Černocha Staník vyzýval, aby se „všichni homosexuálové, Romové a Židé stříleli už po narození“. Staník tato tvrzení odmítá a i přes mnohá svědectví přítomných poslanců nelze potvrdit pravdivost tohoto tvrzení, jelikož nebylo prohlášeno veřejně, ale ve sněmovní restauraci.

Jaroslav Staník je v současnosti už bývalým tajemníkem poslaneckého klubu SPD, jeho nástupcem se začátkem května stal exposlanec ODS Zdeněk Mach. Staník je v současné době vyšetřován pražskou policií kvůli podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině osob, omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

V době před odvoláním Sykové se skutečně objevily informace, které ukazovaly na etické pochybení profesorky Sykové a jejího týmu, a které byly později částečně potvrzeny.

Jiří Drahoš odvolal Evu Sykovou z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny AV ČR v květnu 2016. Tomuto odvolání předcházela kauza s léčbou pomocí kmenových buněk, kterou Syková propagovala. Pořad Reportéři ČT upozornil v listopadu 2015 na to, že Syková umožňuje pacientům experimentální léčbu amyotrofické laterální sklerózy mimo věděckou studii a za úplatu. V pořadu se Syková bránila, že pacienti pouze dobrovolně darovali peníze spolku Buněčná terapie, jemuž Syková předsedala. Buňky pro tuto léčbu kultivovala firma Bioinova, sídlící ve stejné budově jako Buněčná terapie, a kde měl ÚEM AV ČR 43 procentní podíl.

V reportáži ČT však pacienti a jejich blízcí uváděli, že poskytnutí daru bylo podmínkou začátku léčby. Syková odmítala (čas 13:59), že poskytnutí daru by bylo podmínkou začátku léčby: "Nikdy jim to nebylo nabídnuto. Naopak pacientům bylo vždycky řečeno, že si to nemohou platit, že je tady jediná možnosti že jim to uhradí ta nadace, a ta nadace sbírá peníze z různých zdrojů. A oni, pokud to dají na výzkum, tak to rozhodně není tak, že rozhodně dostanou kmenové buňky. Nemusí je vůbec dostat. Je to prostě dar na výzkum." Na otázku, jestli by si pacienti měli takovou léčbu hradit sami, odpověděla: "Neměli, ale pak by to nemohli zase dostat, protože my když do té nadace nenasbíráme žádné peníze, tak nemůžeme žádné buňky vyrábět." ( tamtéž, čas 18:02)

Reportérkou oslovení odborníci její jednání označili za neetické, zvláště pak s ohledem na to, že Syková měla nemocným dávat naději na zlepšení jejich stavu, což ale neodpovídalo dosavadním zjištěním.

Jan Roth, neurolog (čas. 10:35): "Z etického hlediska.... to tak nemůže být." (aby pacienti platili za neprověřenou léčbu, pozn. Demagog.cz)

Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR (čas 23:35): "Pokud je to metoda, u které neexistuje žádný nebo prakticky žádný případ na světě, že by někomu pomohla, tak si myslím, že to je naprosto neetické." Na toto téma se vyjádřil později i sám Jiří Drahoš s tím, že věc není eticky v pořádku, ale nemá důvod zasahovat. (čas 10:18)

V reportáži ČT, která následovala půl roku po první, tedy v květnu 2016, se dále ukázalo, že peníze byly požadovány i od pacientů, zařazených do klinické studie. V reportáži zazněla nahrávka (čas 19:38), kde člen týmu Sykové neurolog Bojar mluví o tom, že takoví pacienti musí některé náklady hradit. To je ale protizákonné. Na základě tohoto Drahoš Sykovou odvolal.

Syková později reagovala, že se bude soudně bránit. Etická komise Univerzity Karlovy dospěla k názoru, že jednání týmu profesorky Sykové bylo neetické. Interní šetření v nemocnici Motol došlo k názoru, že k pochybení nedošlo, neboť peníze od pacientů v klinické studii nebyly vybírány. Neurolog Martin Bojar z nemocnice sám odešel.

Uvažování v rámci ČSSD v tomto směru opravdu probíhalo, a to zejména z důvodů usnadnění hlasování členům starších šedesáti let, kterých bylo v roce 2017 okolo 36 procent z celé členské základny ČSSD, prostřednictvím elektronického referenda.

Toto potvrzuje například i vyjádření předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jana Chvojky, který pro Lidové noviny v článku ze dne 4. dubna 2018 řekl následující: „Chceme elektronické referendum, které by bylo využitelné i do budoucna, nejenom nyní a jednorázově, ale i třeba pro otázky v rámci jednoho kraje. Má vzniknout webová aplikace či rozhraní, které by mělo být použitelné na všechny možné případy a otázky referend a anket.“

Pospíšil jako předseda správní rady má ve jmenovaných institucích skutečně vliv.

Je třeba poznamenat, že Muzeum Kampa a Werichova vila jsou zřizovány právě Nadací Jana a Medy Mládkových. Pospíšil se stal členem správní rady nadace v roce 2011, v roce 2016 se pak stal jejím předsedou.

Pokud jde o Muzeum Kampa, podle stránek nadace se pod Pospíšilovým vedením „rozšiřuje sbírka nadace a výstavní program se obohatil o představení autorů, kteří kvůli zde panujícímu totalitnímu režimu opustili Československo a jejichž tvorba není dostatečně jejich původně domácímu publiku známá.“ Ve Werichově vile se Pospíšil společně s Medou Mládkovou „věnoval dopracování ideového řešení expozice věnované životu a tvorbě Jana Wericha.“ Pospíšil také „koordinuje celý projekt Oživení Werichovy vily.“

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Zdeňku Ondráčkovi nebyla vytýkána jeho odbornost, nýbrž to, že se jako zasahující člen pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti (VB) podílel na potlačování demonstrací v roce 1989, za což se odmítl omluvit.

Jak jsme již v minulosti ověřovali, Ondráček byl v předchozím volebním období 2013–2017 členem Stále komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (Komise), nezastával funkci předsedy. Předsedou Komise byl poslanec Marek Benda, zvolený za ODS.

Během jednání o volbě předsedů komisí vystoupili k Ondráčkově nominaci někteří poslanci, kteří si jeho volbu nepřáli. Argumentace byla ovšem taková, že Ondráček je jako předseda nepřijatelný z toho důvodu, že se v lednu 1989 jako člen pohotovostního pluku VB podílel na zásazích proti demonstrantům v rámci Palachova týdne a nijak to nereflektuje, resp. se za to neomluvil.

Explicitně na mikrofon také někteří poslanci uváděli, že nezpochybňují kompetenci Ondráčka – vadila jim ovšem jeho předlistopadová minulost. Například poslanec Vít Rakušan (STAN) dne 15. prosince v Poslanecké sněmovně uvedl:

„Dámy a pánové, já jistě nezpochybňuji odbornou erudici pana Zdeňka Ondráčka. Já opravdu nezpochybňuji, že je to policista s velkou zkušeností a jistě i profesními výsledky. Ale jsme v roce 2017, jsme tady 28 let po sametové revoluci a myslím si, že stále ještě nenazrála doba na to, aby se předsedou takovéto důležité komise stal člověk, který s obuškem v ruce vystupoval v roce 1989 proti demonstrantům.“