V srpnu 2015 vstoupila v účinnost vyhláška 101/2015 Sb., ve které se resort spravedlnosti snažil zabránit rostoucímu počtu fiktivních provozoven povinností fyzické přítomnosti insolvenčních správců během úředních hodin. Na vyhlášku si kromě Asociace insolvečních správců stěžovala také skupina senátorů, která vyhlášku napadla u Ústavního soudu, který pasáž o fyzické přítomnosti insolvenčních správců zrušil.

Nicméně podle ministerstva se v mezidobí, kdy vyhláška platila, snížil počet provozoven zhruba o polovinu.Jedna z největších insolvenčních společností, Administrace insolvencí City Tower byla nucena zredukovat počet svých provozoven ze 75 na 14.

V současné době je v připomínkovém řízení návrh novely zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) z dílny ministerstva Roberta Pelikána. Návrh zákona už nepočítá s nutnou fyzickou přítomností insolvenčních správců (doc. str. 22), nicméně jeden z hlavních cílů předkládaného návrhu zákona je, aby insolvenční správce ve vymezených dnech a úředních hodinách ve svém sídle a ve své provozovně skutečně vykonával svoji činnost, a to svědomitě a s odbornou péčí.

Druhým stěžejním bodem je změna algoritmu ustanovování insolvenčních správců pro insolvenční řízení tak, aby docházelo k přidělování insolvenčních věcí jednotlivým insolvenčním správcům v návaznosti na okamžik zápisu jejich sídla do seznamu insolvenčních správců (doc. str. 22). Tímto by se dle názoru ministerstva insolvenčním správcům nevyplatilo mít desítky poboček napříč republikou.

O účincích nálezů Ústavního soudu hovoří § 71 zákona o Ústavním soudu. V samotném rozhodnutí se Ústavní soud této skutečnosti nijak nedotýká, v této souvislosti nevydal ani doplňující sdělení, jak to udělal například v případě advokátního tarifu. Neplyne tedy žádná povinnost kompenzovat insolvenčním správcům škodu či ušlý zisk, které by jim v době platnosti vyhlášky snad vznikly.

Výrok jako celek proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě výsledků volebního modelu společností TNS Aisa, STEM a CVVM (Sociologický ústav Akademie věd České republiky). Volební model předpovídá výsledek voleb a to na základě těch voličů, kteří by šli k volbám a věděli, koho budou volit.

TNS Aisa připravuje volební model pro Českou televizi v rámci projektu Trendy Česka. Hnutí ANO v posledním roce osciluje mezi 26 a 31 % zisku hlasů ve volebním modelu.

Společnost STEM naměřila v posledním roce podporu pro ANO v rozmezí 24–30 % hlasů s tím, že nejnižší údaj byl jednorázovým poklesem v prosinci 2015, jinak hnutí dosáhlo vždy zisku minimálně 26,7 procent.

CVVM ve svém volebním modelu naměřilo v posledním roce pro ANO podporu v rozmezí 26–33 %.

Součástí dohody mezi Pražským hradem a Metropolitní kapitulou u sv. Víta v Praze a Náboženskou maticí a Římskokatolickou farností u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha Praha – Hradčany a Kolegiátní kapitulou Všech svatých na Hradě pražském je vzdání se restitučních nároků na několik parcel a budov.

Dohoda (.pdf) o vypořádání restitučních nároků obsahuje Článek IV. - Vzdání se části restitučních nároků, kde se vyjmenovávají jednotlivé budovy, na které církev dříve vznesla nárok a nyní se tohoto nároku vzdává.

O které budovy se jedná zobrazuje přehledně mapa ČTK.

Pavel Kováčik srovnává energetickou hodnotu v kilojoulech, otázka však směřovala na obsah cukru a výrok tak hodnotíme jako zavádějící. V následujících odstavcích porovnáme obě hodnoty - jak cukr, tak energetické hodnoty.

Půl litru světlého dvanáctistupňového piva má energetickou hodnotu 990 kJ. 15 kostek cukru o váze 4 gramy (tedy 60 gramů cukru) pak má celkovou energetickou hodnotu 1008 kJ. Tyto dvě hodnoty jsou tedy prakticky stejné.

Srovnáme-li však samotný cukr, který má být škodlivý a na nějž otázka směřovala, jedná se o 10,65 gramů v půl litru piva, zatímco v 15 kostkách cukru ho bude 59,7 gramů, což je násobně více.

U půllitru Coca Coly se pak jedná o 52,5 gramů cukru a energetickou hodnotu 892,58 kJ.

Pavel Kováčik tedy míchá dvě různé roviny. Energeticky půllitr 12° piva srovnatelný s 15 kostkami cukru, nicméně ve stejném množství Coca-coly není kilojoulů „daleko víc,“ ale ještě o něco méně. V množství cukru zase 0,5 litru „dvanáctky“ piva dosahuje pouze zlomku množství obsaženém v 15 kostkách cukru, zatímco v Coca-cole se množství zmíněným 15 kostkám výrazně blíží.

Výrok Jana Bartoška je hodnocen jako zavádějící, neboť je pravdou, že Česká republika přímo v souvislosti s uprchlickou krizí, o které je řeč, neproklamovala, že hodlá slučovat rodiny uprchlíků. Nicméně i tak je v této věci vázána mezinárodními smlouvami, vlastními zákony a v neposlední řadě respektuje i nezávazné právní předpisy .

Česká republika skutečně kvóty na uprchlíky odmítá. I přesto se ale zavázala, že v letech 2015 až 2017 příjme 1 500 uprchlíků. Hlavní kritéria výběru budou případné předešlé vazby na ČR či jinou zemi EU a upřednostňovány budou úplné rodiny a rodiny s malými dětmi.

Co se týče slučování rodin, Česká republika ze zákona umožňuje občanům třetích zemí požádat o dlouhodobý pobyt za účelem sloučení rodiny. Žadatelem může být manžel cizince s povoleným pobytem, dětem cizinců s povoleným pobytem, rodičem nezletilého cizince apod. Toto povolení se poskytne žadateli, pokud splní podmínky uvedené v zákoně o pobytu cizinců na území České republiky č. 326/1999 Sb. Česká republika rovněž jako stát EU naplňuje směrnici 2003/86/EC, která vymezuje právo na slučování rodin.

Kromě těchto dokumentů se slučováním rodin zabývá také mezinárodní právo a úmluvy, které se Česká republika zavázala plnit. Patří mezi ně:

Úmluva o právech dítěte – zejména článek 10 a 22 (pdf. str. 3 a 5),

Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod – článek 6 (pdf. str. 6),

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech – článek 17 a 23 (pdf. str 4 a 5),

Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války – dodatkový protokol č. 1 (pdf. str. 145).

Z nezávazných právních aktů pak jmenujme Všeobecnou deklarace lidských práv – článek 16 (pdf, str. 3).

Německo postupně svoji migrační politiku zpřísňuje a v lednu toho roku přijalo opatření, ve kterém se zavázalo, že dva roky nebude umožňovat slučování rodin. Prakticky se toto opatření týká uprchlíků ze Sýrie. Cílem je omezit jejich příliv do země.

Z důvodu zavádějícího vyjádření o tom, zda se Česká republika někdy zavázala slučovat rodiny, je výrok hodnocen tak, jak je.

Jedná se o dohodu mezi EU a Tureckem, která byla přijata v říjnu loňského roku. Součástí této dohody je akční plán, jehož cílem je snížit množství uprchlíků proudících z Turecka do Evropy. Turecko na řešení uprchlické krize dostane celkem 3 miliardy EUR. EU poskytne 500 milionů EUR a zbylé 2,5 miliardy EUR složí její členské země. Velikost příspěvku jednotlivých zemí bude vypočítána dle jejich HNP, stejnou metodou jakou státy přispívají do rozpočtu EU.

Ukrajinská krize, která začala okolo roku 2013, je opravdu horkým tématem zejména pro Polsko a pobaltské státy. O tom, jak Polsko poukazuje na možné hrozby z Ruska v reakci na ukrajinský konflikt, píše např. Guardian, Washington Post či New York Times. Ten mimo jiné mapuje i postoj pobaltských zemí. Po vzoru těchto zemí se i Polsko chce připravit na případné hrozby ze strany Ruska v reakci na ukrajinský konflikt.

Agentura Reuters navíc informovala o požadavku polského prezidenta Andrzeje Dudy na navýšení počtu vojáků a množství vojenského vybavení ve střední a východní Evropě, zjevně pro účely zajištění bezpečnosti před agresivním Ruskem.

Pobaltské státy o stálou přítomnost sil NATO požádaly v květnu 2015, jak uvádí Natoaktual pro Idnes.cz. Web k danému uvádí: "Především pobaltské země mají obavu, že by podobně jako na Krymu a na východní Ukrajině mohlo Rusko s pomocí hybridního způsobu boje podněcovat ruskojazyčnou menšinu k nepokojům a konfliktům a posléze vojensky uplatnit "právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích". Právě v trojlístku postsovětských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - totiž žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě pak přibližně 7 procent."

Podle vyjádření Akademického senátu FAMU " dne 30. března 2016 v ranních hodinách vstoupila na děkanát FAMU dvojice mužů, kteří sepředstavili jako příslušníci kriminální policiea svou přítomnost zdůvodnili údajnou stížností na vyvěšení tibetských vlajek na budově FAMU. "

Z odpovědi policejního prezidenta (.pdf) na dopis děkana FAMU vyplývá, že dotyční dva muži se legitimovali na vrátnici a později na děkanátu FAMU jako příslušníci kriminální policie. Následně se domáhali informací, kdo inicioval vyvěšení dvou tibetských vlajek na balkonu FAMU. K návštěvě dvou konkrétních příslušníků kriminální policie OŘP Praha 1 došlo v budově FAMU tento den rovnou dvakrát.

Data OECD (.xls) za rok 2013 (nejaktuálnější data pro všechny členské země, aktualizováno v listopadu 2015) ukazují, že Česká republika se sledovaném parametru dosahuje výše 7,1 % HDP. To je sedmá nejnižší hodnota ze všech 34 členských zemí OECD.

I v dalších ukazatelích je Česká republika pod průměrem těchto zemí (jde o ekonomicky nejvyspělejší demokratické státy světa, ve kterých funguje tržní ekonomika). Ať jde o veřejné výdaje do zdravotnictví, či výdaje za léky v dané zemi.

Poslanec Stanjura hovoří o návrhu novely zákona o pomoci v hmotné nouzi. Senát návrh předložil Poslanecké sněmovně dne 28. března 2014. První čtení návrhu proběhlo 9. prosince 2014 a byl přikázán k projednání Výborem pro sociální politiku.

Do druhého čtení se návrh zákona dostal až 22. dubna 2016. Třetí čtení zákona má být zahájeno ve lhůtě 7 dní po doručení pozměňovacích návrhů.