Premiér Sobotka se 30. listopadu 2015 setkal na Mezinárodní klimatické konferenci v Paříži s premiérkou Norského království Solbergovou. Tématem jednání byl rozvoj česko-norských vztahů, spolupráce v NATO a v hospodářské oblasti. Jednali rovněž o případu bratrů Michalákových a postupu Barnevernetu.

Web Vlády ČR popisuje jednání následovně: „Norskou premiérku jsem v Paříži požádal o bilaterální jednání, měli jsme možnost projednat nejen dosavadní rozvoj spolupráce obou zemí, ale rovněž komplikovaný případ bratrů Michalákových, který v poslední době česko-norské vztahy významným způsobem zatěžuje. Premiérku Solbergovou jsem proto požádal, aby tomuto případu věnovala pozornost a aby se osobně zasadila o dodržování mezinárodních závazků norskými orgány. Považuji za mimořádně důležité, aby zodpovědné norské úřady skutečně zvážily všechny možnosti řešení situace, včetně návratu chlapců k jejich biologické rodině.“

Nejednalo se sice o jediný bod jednání, šlo ovšem o dominantní agendu setkání premiéra Sobotky s premiérkou Solbergovou. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou právě k tomu, že témat na okraj tohoto jednání bylo více.

Případ soudce Jiřího Berky a dalších osmi lidí, kteří měli manipulovat s konkurzy, řeší soudy již od roku 2003 a týká se skutků, ke kterým mělo docházet v letech 2000-2003. Obžaloba vinila skupinu lidí okolo Berky ze zneužití pravomoci veřejného činitele, účasti na zločinném spolčení, poškození věřitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku nebo nepravdivého znaleckého posudku.

Zatím poslední rozsudek ve věci padnul v listopadu 2015, kdy táborský soud odsoudil Berku na 8,5 roku odnětí svobody. Ač obhájci naznačovali, že se patrně odvolají, z veřejných zdrojů není možné zjistit, zda k odvolání došlo nebo zda rozsudek nabyl právní moci. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Demagog.cz se kvůli objasnění tohoto výroku 29. února písemně obrátil na tiskovou mluvčí Ministerstva spravedlnosti.

4. března Demagog.cz obdržel odpověď na svůj dotaz od Mgr. Jakuba Římana z tiskového oddělení Ministerstva Spravedlnosti ČR. Ten uvedl následující:

"Ve dnech 19.-23. 2. tohoto roku pořádalo Nejvyšší státní zastupitelství ve spolupráci s Justiční akademií seminář „Trestní justice a postih korupce v USA“, kterého se mezi lektory ze Spojených států amerických zúčastnili federální soudce, státní zástupce, zástupce amerického Ministerstva spravedlnosti a pracovník FBI. Pan ministr se části semináře osobně zúčastnil a při této příležitosti došlo k výměně zkušeností, které zmiňujete"
Detail zmiňovaného semináře Ministerstva spravedlnosti je možné nalézt zde.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Novela explicitně rozšiřuje pouze finanční prostředky na asistenty, avšak nehovoří o jejich počtu. Nicméně z výrazného nárůstu části rozpočtu určené pro tyto účely lze důvodně odvodit, že právě na navýšení personálních kapacit ministerstvo cílilo.

Nyní je obtížné shánět peníze na pedagogické asistenty, a ti jsou proto v některých případech placeni i rodiči nebo penězi určenými na odměny učitelů. Nově však peníze dodá ministerstvo a kraje budou muset splnit finanční požadavky škol. Kraje ale zatím neví, kolik požadavků se jim sejde.

V rozpočtu rezortu (doc. str. 9) je pro tento rok vyčleněno navíc čtvrtina rezerv, tedy zvýšení celkem půl miliardy korun, ze kterých by měli být financováni asistenti pedagogů, a další podpory pro nadané a handicapované žáky. Ministerstvo uvádí, že „protože oblast společného vzdělávání je náročná i na požadavky zvýšení limitu počtu zaměstnanců, je zvýšen limit počtu zaměstnanců.“ Byť není tedy znám přesný počet těchto nových asistentů, ze značného navýšení finanční alokace lze usuzovat, že tento nárůst bude významný.

Vláda ČR dne 20. listopadu 2015 skutečně schválila návrh Časového harmonogramu realizace konceptu přípravy systému elektronického mýta po 2016 (.pdf) ministra dopravy Dana Ťoka, který poskytuje nástin provozu stávajícího systému do roku 2019 (s. 1-3) a rámec zadávacího řízení pro pozdější roky (s. 4-5). Návrh harmonogramu počítal s podpisem smlouvy s nově vybraným Generálním dodavatelem v říjnu 2016 (s. 2). Vláda v dubnu 2015 schválila (.pdf) technologicky neutrální charakter řízení.

Dosavadním provozovatelem výběru mýta byla firma Kapsch, které měla ke konci roku 2016 vypršet desetiletá smlouva. Už koncem prosince 2015 vypadala lhůta vybrání nového provozovatele do konce roku 2016 neproveditelně.

Že ministerstvo vypsat nový tendr nestíhá podle plánu, se potvrdilo. Ministr Ťok uvedl, že Kapsch zůstane provozovatelem mýtného systému až do roku 2019. S nabídkou na provozování českého mýtného systému přišel slovenský SkyToll, provoz by společnost mohla převzít od začátku roku 2017, pokud se pro ni ministerstvo rozhodne do konce září.

Dohoda zmiňovaná premiérem Sobotkou tedy skutečně proběhla, realizace se ovšem zřejmě neuskuteční tak, jak bylo v návrhu harmonogramu naplánováno. Možnost zpoždění ovšem dokument (.pdf, s. 6) sám avizuje.

"Návrhem a složením rozpočtu, který vláda schválila, plníme důležité závazky a priority, které jsme dali občanům a které jsou obsaženy v programovém prohlášení vlády. Podporujeme zaměstnanost, investice, průmysl, bezpečnost občanů i kvalitnější veřejné služby, a zároveň jdeme cestou postupného snižování deficitu,"řekl Bohuslav Sobotka při představování návrhu rozpočtu pro rok 2016. A čísla tomu odpovídají.

Zaměříme-li se zejména na zmíněnou bezpečnost, Vláda tuto prioritu skutečně plní. Jak podrobněji rozepisujeme v dalších výrocích, ministerstva obrany a vnitra patří mezi ministerstva, která dostanou nejvíc přidáno.

Dále se zvyšuje rozpočet BIS i Policie, zvyšují se počty policistů kdy k loňským zhruba 40 tisícům by mělo v letech 2016-2020 přibýt další 4 tisíce. Neustává ani finanční a jiná pomoc, kterou Česká republika posílá do zahraničí.

Zdroj: Česká televize

Statistiky OECD ukazují, že Česká republika se v počtu tzv. akutních lůžek skutečně umisťuje v horních částech tabulky - z evropských zemí mají více lůžek na 1000 obyvatel pouze Německo, Rakousko a Litva:

(K datům z této tabulky se ve statistikách dostanete tak, že v nabídce "Customise" zvolíte "Selection" a zatímco v kategorii "Variable" označíte pouze "Curative (acute) care beds", v sekci "Measure" zvolíte "Per 1000 population".)

ZeměPočet akutních lůžek na 1000 obyvatel v roce 2013 (celkový počet) Japonsko7,92 (1 008 064)Korea6,18 (310 181)Rakousko5,35 (45 373)Německo5,34 (430 618)Litva5,3 (15 682) Česká republika 4,37 (45 935)Polsko4,31 (163 825)

Průměr 23 členských států Evropské unie, dostupných z výše zmíněné statistiky, pak je přibližně 3,36 - i přesto, že statistika nezahrnuje všechny členské státy, lze říci, že počet akutních lůžek České republiky se opravdu nachází nad evropským průměrem.

Zároveň je pravdou, že Česká republika má nedostatek tzv. následných lůžek, tedy těch, která jsou poskytována pacientům, u nichž došlo ke stabilizaci zdravotního stavu, a také závislým na podpoře základních životních funkcí. Statistiky OECD uvádějí takovéto pořadí:

(K datům se dostanete stejně jako v předchozím případě, pouze v nabídce "Variable" zvolíte "Other hospital beds".)

ZeměPočet následných lůžek na 1000 obyvatel v roce 2013 (celkový počet) Německo2,07 (166 889)Polsko1,63 (62 045)Francie1,57 (103 434)Rakousko1,26 (10 724)Maďarsko0,95 (9 420)Švýcarsko0,86 (6 919)Litva0,55 (1 635) Česká republika 0,41 (4 347)Norsko0,41 (2 075)

Ministerstvo zdravotnictví proto přišlo s plánem, jak část aktivních lůžek přeměnit na lůžka následná, realizace plánu je však značně problematická - například roku 2013 zmizelo z nemocnic přibližně 2500 aktivních lůžek, zatímco těch následných přibylo necelých 200.

Martin Stropnický zde navazuje na Petra Fialu, který mluvil o usnesení ve věci liberalizace víz s Tureckem.

Usnesení Poslanecké sněmovny je výstupem plenární schůze Poslanecké sněmovny. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců, nezbytná je přítomnost alespoň jedné třetiny ze všech 200 poslanců, tedy 67 poslanců. Samo o sobě však není závazné. Toto je do jisté míry modifikováno v usneseních Výboru pro evropské záležitosti, který právě v tomto případě vyslovil ne bezvízovému styku s Tureckem. Vláda tedy měla ze zákona povinnost jej zohlednit (nejen při bruselských jednáních ve dnech 17.-18. března 2016), i tak však nejde o povinnost řídit se jím.

Jak však správně deklaroval výbor, vláda je Poslanecké sněmovně odpovědná a vyjádření dolní komory a výboru by neměla ignorovat. Ze zákona však vázaná usnesením není. Z tohoto hlediska je tedy výrok pravdivý.

V průběhu roku 2015 se začaly ve vzdušném prostoru baltských států objevovat ruské stíhačky. O pár měsíců dříve se ozvaly vojenské špičky pobaltských zemí, které volaly po trvalé přítomnosti vojáků NATO v regionu. Litevské ministerstvo obrany pro server UPI konstatovalo, že ruské stíhačky se v roce 2015 objevovaly v litevském vzdušném prostoru o 14 % častěji než v roce předchozím.

Polsko, které bude v červenci hostit summit NATO, volá po trvalé vojenské přítomnosti aliančních vojsk dlouhodobě.

Podobné potřeby hlásí i vojenské štáby členských zemí na západním břehu Černého moře.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve výroční zprávě organizace za rok 2015 zmínil, že ruské letouny se za poslední dva roky přiblížily nebo narušily vzdušný prostor aliančních státu více než 400 krát.

Je pravdou, že v průběhu minulých let využívala Ruská federace ekonomické nástroje jako součást své politiky vůči Ukrajině. Během eskalace konflitku na východní Ukrajině také zavádělo hospodářské sankce a omezení dovozu z Ukrajiny, což je ovšem logické vzhledem ke konfliktu mezi oběma zeměmi. Zda ovšem Rusko během 20 let vědomě a systematicky rozvrací Ukrajinu prostřednictvím ekonomických nástrojů není možné autoritativně potvrdit ani a vyvrátit, a proto je výrok hodnocen jako neověřitelný.

V létě 2014 zavedlo Rusko omezení dovozu ukrajinského zboží, zvláště zemědělského a ocelářského, později omezení ještě stupňovalo, na začátku roku 2016 obě země pozastavily dohodu o volném obchodu. Od roku 2011 do roku 2015 klesl vývoz z Ukrajiny do Ruska čtyřnásobně. Rusko je však i v roce 2016 stále největší partner pro export: jejich ekonomiky jsou silně provázané.

V roce 2014 také Rusko zdražilo zemní plyn dovážený do Ukrajiny. Ukrajina za plyn přestala platit a Gazprom zastavil na několik měsíců dodávky.

Již v lednu 2009 se Rusko s Ukrajinou nedohodlo na cenách zemního plynu a zastavil jí dodávky. Ukrajina údajně pokračovala v neoprávněném odebírání plynu což vyústilo v dvoutýdenní přestávku v dodávání plynu z Ruska do většiny Evropy (do níž jde plyn právě přes Ukrajinu). Tato "plynová válka" však (kromě ruské snahy destabilizovat Ukrajinu) také mohla souviset s ukrajinským vnitropolitickým bojem před prezidentskými volbami: některým ukrajinským politikům se mohly "protiruské nálady" hodit.

Lukáš Tichý z Ústavu mezinárodních vztahů vysvětlujeruskou taktiku obchodování se zemním plynem: „Na jedné straně ty státy, které jsou „loajální“ vůči Rusku (např. Arménie, Bělorusko), mají zemní plyn levnější, na druhou stranu státy, které z pohledu Ruska vůči němu uplatňují negativní politiku, musí za plyn platit vyšší ceny. To je příklad Ukrajiny. Poté, co v roce 2004 došlo na Ukrajině k tzv. oranžové revoluci, Rusko navýšilo cenu zemního plynu a v období prezidentství Viktora Juščenka se cena plynu nadále zvyšovala. Následně po zvolení prezidenta Viktora Janukovyče byly v dubnu 2010 v Charkově podepsány dvě smlouvy. Podle jedné z těchto smluv byl prodloužen termín pobytu ruské černomořské flotily v ukrajinském Sevastopolu o 25 let a Rusko se od roku 2017 zavázalo platit Ukrajině za pronájem vojenské základny 100 milionů USD ročně a v rámci této platby také odečítat 100 USD za každých 1000 metrů krychlových plynu odebraných Ukrajinou. Na konci roku 2013 se pak ruský prezident Vladimir Putin dohodl se svým protějškem Viktorem Janukovyčem na výrazném snížení dovozní ceny ruského plynu, kdy Ukrajina měla za 1000 metrů krychlových plynu platit přibližně 268,5 USD, namísto tehdejších 400 USD. Ovšem poté, co začátkem dubna 2014 zrušilo Rusko předchozí slevy na zemní plyn, které poskytlo režimu svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, cena plynu pro Ukrajinu prudce vzrostla z přibližně 268,50 USD na 485,50 USD za 1000 metrů krychlových.“