K případu šibenic na pražské demonstraci dne 1. července 2015 existuje oficiální vyjádření ministra Chovance. To je však v právním hodnocení velmi zdrženlivé, o přestupcích nebo trestném činu nepadlo slovo.

Jiné bylo ale vyjádření v listopadu 2015, kdy se ministr vyslovil, že pokud doprovázely šibenice nenávistné projevy nebo hesla, šlo by de facto o trestný čin.

Vzhledem k zákonnému vymezení kompetencí je však výrok Milana Chovance přinejmenším problematický. Vliv ministra vnitra na práci policie je totiž značně omezený. Prvotní práce policie spadá pod fázi prověřování (§ 158an trestního řádu.) Tato fáze v případě, že situace nesvědčí o spáchání trestného činu, může být skončena odevzdáním věci orgánu příslušnému k projednání přestupku nebo jiného správního deliktu (dle § 159a odst. 1 písm. a).

Ministerstvo vnitra se však z vlastní iniciativy obrátilo na Prahu 1 s podezřením ze spáchání přestupku proti občanskému soužití a pro podezření z porušení shromažďovacího zákona.Úřad městské části Praha 1 ale makety šibenic za přestupek nepovažuje. Ministr Chovanec toto rozhodnutí neakceptoval a okamžitě reagoval v tom smyslu, že po prostudování materiálu se odvolá, bude-li to na místě. Později své odhodlání odvolat se potvrdil. Toto však nelze kvalifikovat jako snahu přispět policii k posouzení případu jako přestupek či trestný čin.

Ministr vnitra totiž ani fakticky nemá nástroj, který by mu toto umožňoval. Pokud by policisté nesprávně situaci nepředali k řešení jako přestupek, nezahájili trestní stíhání za trestný čin, případně by situaci neřešili vůbec, šlo by o porušení jejich zákonných povinností, což by však řešila Generální inspekce bezpečnostních sborů. Je možné, že ministr vnitra apeloval na policii k řádnému prošetření. Jelikož vedení fáze prověřování je však ve výlučné gesci policie a státního zastupitelství, jak objasňuje § 158 trestního řádu, není přímé vedení těchto orgánů možné. Bylo by nezákonným zásahem do jejich činnosti, kdyby se řídili pokyny ministra vnitra a nikoli zákonem.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť ministr se sice v tomto směru vyjádřil, nemohlo to však mít vliv na posouzení a právním hodnocení případu.

Předseda Strany zelených vytýká Chovancovi jednak to, že mluvil o migrační vlně, že je celá vlastně organizovaná a pak také to, že mluvil v souvislosti se Sýrií o možném vyhrocení konfliktu, kdy všichni lidé se mohou rozhodnout zemi opustit.

Oba tyto Chovancovy výroky však Stropnický popisuje ne zcela korektně, když v prvním případě již neuvádí, že Chovanec v další části interview uvádí také uklidňující aspekty a v případě Sýrie Chovanec nemluvil o všech lidech v zemi ale "pouze" o vnitřně vysídlených osobách.

V prvním případě (organizovaná uprchlická vlna) Chovanec ve skutečnosti prohlásil 4. září 2015:

"Migranti, kteří přicházejí do Evropy, jsou dnes organizováni, mají Facebooky, umí spolu komunikovat po síti, sdílejí informace, jak komunikovat s úřady. A já se ptám, co se stane, až se zvedne například povodí Nilu? Když se podíváte na demografický vývoj obyvatel v Egyptě, lze předpokládat, že tam nebude voda a další potraviny, takže nás můžou čekat migrační vlny nejen z důvodů válek."

V tomto prohlášení však Chovanec neuvádí, že celá migrační vlna je organizována. Ve stejném rozhovoru navíc ministr vnitra dodal (rozhovor pro Mladou frontu DNES dostupný na webu ČSSD), že zkušenosti ukazují, že mezi běženci je nízká kriminalita a na otázku zda nás může ohrozit nějaká velká vlna uprchlíků odpovídá:

"Nemělo by se to stát." V druhém citovaném případě web Českého rozhlasu uvádí v textu " Chovanec varuje před další vlnou migrantů, kvóty prý nebudou fungovat " z 24. září následující:

" V samotné Sýrii je podle něho 7,6 milionu vnitřních přesídlenců, ambici zapojit se do tamních bojů bude mít Rusko. Konflikt se může vyhrotit a tito lidé se můžou rozhodnout opustit Sýrii, podotkl Chovanec. "

Chovanec tedy skutečně připustil alternativu, že s eskalací války v Sýrii (v souvislosti se zapojením Ruské federace) je možné, že vnitřně vysídlené osoby zemi opustí. Nejedná se ovšem o všechny občany Sýrie, jak Stropnický uvádí. Byť jde o skutečně velké množství lidí, Stropnický vyjádření ministra vnitra dále posouvá.

Vládní návrh novely (.pdf, str. 5) zákona o střetu zájmů ukládá veřejným funkcionářům povinnost přiznávat na centrálním registru majetek, příjem darů, závazky a jiné vykonávané činnosti. Povinnost podat oznámení do registru se přitom podle novely (.pdf, str. 9) týká i vedoucích oddělení na městských úřadech.

Důvodová zpráva novely (.pdf, str. 19) informuje, že podle šetření z roku 2014 se povinnost podávat oznámení dotkne více než 35 000 veřejných funkcionářů. Počet oznámení se tak skutečně vyšplhá do desetitisíců a může nabýt až hodnot statisíců.

Je pravdou, že nová Společná zemědělská politika počítá s prvkem degresivity, tedy snížení přímých plateb SAPS (jednotná platba za plochu zemědělské půdy) pro velké podniky. Jedná se o 5% z platby SAPS nad 150 tisíc EUR, která se přesouvá do Programu rozvoje venkova.

V případě částky 100 mil. Kč se dle informací ministerstva jedná o předběžný kvalifikovaný odhad. Vzhledem ke skutečnosti, že v současné chvíli stále běží administrace rozhodnutí, která krok degresivity zahrnuje, může se tato částka v konečném výsledku mírně zvýšit, nicméně ne zásadně.

Pokud jde o sazbu pro mladé zemědělce, tak ta je opravdu 886 Kč na hektar navíc k sazbě SAPS a to do 90 hektarů obdělávané plochy. Částka 68,7 milionu korun je dle ministerstva zemědělství vypočtena vynásobením sazby pro mladé zemědělce, tj. 885,98 Kč/ha, a celkové hektarové plochy způsobilé pro podporu. Údaj o celkové způsobilé hektarové ploše byl poskytnut Státním zemědělským intervenčním fondem.

Platbě pro mladé zemědělce bylo v dotačním programu Rozvoje venkova 2014-2020 určeno 30 milionu EUR (asi 800 milionu korun), tedy ročně by mohlo jít v této podpoře kolem 5 milionu EUR (asi 133 milionu korun).

I přes některé faktické nepřesnosti pana Ministra lze potvrdit, že popsané prvky Společné zemědělské politiky jsou přínosnější pro menší podniky než pro velké.

Podle dostupných mediálních prohlášení byli skutečně u obou dosavadních navýšení minimální mzdy za působnosti této koalice jako hlavní tahouni ministryně Marksová-Tominová (ČSSD) a sám premiér. K výraznějšímu navýšení pro rok 2015 došlo tak trochu v rámci koaličního obchodu. “Původně vláda počítala s tím, že minimální mzda vzroste jen o pětistovku, ale když sociální demokracie kývla na to, že českou eurokomisařkou bude dosavadní ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová z ANO, získal od šéfa hnutí a ministra financí Andreje Babiše souhlas, aby minimální mzda vzrostla ještě o dvě stovky více, ” píše iDNES.cz

S návrhem na navýšení minimální mzdy pro rok přišlo Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Michaely Marksové, která říká, že Sobotka její záměr podporuje.

Koaliční partneři byli k navyšování zdrženlivější. „Je to určitě k diskusi, ale spíše bych se klonil k tomu, aby ten nárůst byl menší,“ řekl předseda koaliční KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Navýšení minimální mzdy bude určitě předmětem debaty,“ okomentoval navýšení neurčitě Andrej Babiš, šéf hnutí ANO.

Vláda v únoru tohoto roku předložila Sněmovně novelu zákona o důchodovém pojištění. Důvodová zpráva novely opodstatňuje její přijetí mimo jiné problémem, který nastal v roce 2016. “V cílovém stavu bude vytvořen nástroj či postup, který umožní zmírnit nebo úplně odstranit dopady nominálně nízkého zvýšení důchodů. V rámci diskuze o cílovém řešení diskutovali zástupci MPSV možné nastavení s pověřenými experty koaličních stran, kteří navrhli umožnit vládě zvýšení příjmů důchodců při nízké valorizaci až do výše 1,7 %. Tento limit navrhuje i vláda a předpokládá, že cílovým řešením bude zajištěno, že se již nebude opakovat situace roku 2016, při které nebylo možné na stav, kdy se podle zákonných pravidel důchody zvyšují od ledna pouze o 40 Kč, nijak včas reagovat”

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť v minulých obdobích se skutečně podnikaly kroky, které směřovaly k zapojení většího počtu žáků do hlavního vzdělávacího proudu. Tyto snahy se konaly prostřednictvím legislativních předloh i přijímání strategií nelegislativní povahy.

Během fungování Topolánkovy vlády byla přijata novela školského zákona, který předmětný § 16 obsahuje. V důvodové zprávě návrhu (.pdf - str. 19), který byl přijat za ministra Lišky, se uvádí, že zákon především reagoval na absenci zvláštních pravidel pro vzdělávání žáků se středním stupněm mentálního postižení.

Na jaře 2010 (za ministryně Miroslavy Kopicové, vláda Jana Fishera) vznikal Národní akční plán inkluzivního vzdělávání, na němž pracovala skupina odborníků pod MŠMT. Plán (.pdf) měl být realizován mezi lety 2010 – 2013. Plán byl rovněž zohledněn v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2011 - 2015 (.pdf - str. 57). Pracovní skupina okolo tohoto plánu se nicméně za ministra Dobeše rozpadla.

Po nástupu ministra Petra Fialy se však daná problematika opět dostala na pořad dne. V lednu 2013 představilo ministerstvo materiálHlavní směry strategie vzdělávací politiky do roku 2020. Ta se odkazuje především na tzv. Bílou knihu z roku 2001, která na str. 58 s potřebou inkluze v českém vzdělávacím systému přímo pracuje. Danou strategii ovšem nestihl Fiala dokončit, neboť v létě 2013 padla Nečasova vláda a nastoupil kabinet Jiřího Rusnoka s ministrem školství Štysem.

Aktuální novela §16 zákona 82/2015 Sb., s platností od 1. 9. 2016, byla poslanci schválena v únoru 2015, ještě za ministra Chládka. V souvislosti s touto novelou se předpokládá realizace Akčního plánu inkluzivního vzdělávání na období 2016 – 2018 (.pdf, s. 9), ve kterém jsou specifikovaná opatření na rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a který má uvádět novou legislativu do praxe.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný na základě dat chorvatského ministerstva financí (tabulka Budgetary Central Government) a slov chorvatského ministra Lalovice.

Z dat o měsíčním výběru vyplývá, že zavedení EET se na výši výběru DPH nijak výrazně neprojevilo ani pozitivně, ani negativně.

Je však nutné říct, že přímé srovnání je problematické, jak přiznává i chorvatský ministr financí Lalovac. "U daně z přidané hodnoty nejsou čísla srovnatelná, protože jsme snižovali sazbu v pohostinství a za ubytování, a to z 25 na 13 procent. Mnozí podnikatelé v Chorvatsku tvrdí, že díky snížení daňové sazby nemají celkově vyšší daňovou zátěž, takže se ani nebouřili proti evidenci tržeb. Také jsme trojnásobně zvýšili hranici pro registraci k DPH, takže nám vypadlo ze systému plátců DPH asi 25 tisíc malých podnikatelů," říká Lalovac v rozhovoru pro idnes.cz. Zároveň říká, že za prvních 6 měsíců roku 2015 byl výběr o 15 % vyšší než před zavedením fiskalizace (EET). To je skutečně pravda, podle dat o výběru DPH se oproti prvnímu pololetí roku 2012 zvýšil výběr o 8 %, oproti roku 2012 dokonce o 14 %. Je však otázkou, nakolik lze tento nárůst přikládat zavedení EET a nakolik jiným faktorům (inflace, růst ekonomiky, zvýšená ekonomická aktivita v souvislosti se vstupem země do EU).

V ročence (.pdf) ministerstva zemědělství za rok 2014 o Ekologickém zemědělství v České republice se píše, že v roce 2014 byla výměra zemědělské půdy a počtu farem v ekologickém zemědělství 11,72% celkové výměry. (str. 7)

Dále ministerstvo v ročence uvádí: "Průměrná roční spotřeba na obyvatele je 200 Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů představuje necelé 1 %" (str. 3)

O uplatnění produkce se v ročence píše: "Z celkového počtu 3 373 ekofarem, které měly již možnost prodat v roce 2013 alespoň jeden produkt s certifikátem, zhruba 70% uvedlo, že byly nuceny část nebo i veškerou svoji bioprodukci prodat na konvenčním trhu (obdobně jako v roce 2012)." (str. 25)

Skutečnost, že přístup k výuce českého jazyka pro cizince je komplikovaný, dokládá analýza Ministerstva vnitra z listopadu 2015. Jde o dokumentAnalýza aktuální situace v oblasti integraci cizinců na území České republiky. Ten na straně 13 uvádí:

" V některých regionech zájem o kurzy češtiny stagnuje, naopak v hl. m. Praze (kde žije téměř polovina cizinců na území ČR) zájem cizinců o návštěvu jazykových kurzů vysoce přesahuje nabídku.(...)Je naprosto nezbytné výrazně posílit kapacitu kurzů češtiny pro dospělé na všech úrovních
pokročilosti, zajistit jejich kvalifikovanou úroveň, možnost návaznosti jednotlivých kurzů
dle úrovně znalostí češtiny a nabídku nástrojů pro samostudium češtiny."

Dále informoval server Echo24 o skutečnosti, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od 1. ledna 2016 pozastavilo výuku češtiny pro cizince, kterým byl v ČR udělen azyl. K pozastavení došlo kvůli tomu, že MŠMT doposud nevybralo vítěze výběrového řízení na tuto zakázku.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť samo Ministrerstvo vnitra uvádí, že kapacity na výuku češtiny pro cizince jsou nedostatečné, navíc byla výuka na začátku roku pozastavena kvůli chybějícímu výběrovému řízení.

Dohoda mezi Tureckem a EU opravdu začíná platit v den vysílání pořadu, tedy 20. 3., a obsahuje část o navracení uprchlíků.

Navracení se podle oficiálního prohlášení (čj) týká těch uprchlíků, kteří se do Řecka dostanou z Turecka. „Všichni noví nelegální migranti vstupující od 20. března 2016 na řecké ostrovy z Turecka budou navráceni do Turecka. Navracení bude probíhat plně v souladu s unijním a mezinárodním právem, čímž bude vyloučeno jakékoli hromadné vyhošťování. Všichni migranti budou chráněni v souladu s příslušnými mezinárodními normami a bude dodržována zásada non-refoulement(podle OSN nenavracení nebo vyhoštění lidí do zemí, ve kterých jim hrozí nebezpečí, pozn. Demagog.cz). Půjde o dočasné a mimořádné opatření, které je nezbytné k tomu, aby skončilo utrpení lidí a byl obnoven veřejný pořádek. Migranti vstupující na řecké ostrovy budou řádně zaregistrováni a veškeré žádosti o azyl zpracují řecké orgány individuálně v souladu se směrnicí o azylovém řízení, ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Migranti, kteří o azyl nepožádají nebo jejichž žádost bude v souladu s uvedenou směrnicí shledána nedůvodnou nebo nepřípustnou, budou navráceni do Turecka.“

Česká televize k tomu vysvětluje, že „Pro naprostou většinu migrantů by však měl proces skončit odložením žádosti jako nepřípustné, neboť Turecko bude vnímáno jako „bezpečná třetí země“ či případně proto, že už jsou v Turecku jako uprchlíci přímo registrováni.“

Za každého syrského občana vráceného do Turecka bude jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU, podle kritérií „zranitelnosti vypracovaných OSN“ a „přednost budou mít migranti, kteří do EU dříve nelegálně nevstoupili ani se o nelegální vstup nepokusili“. Tento mechanismus bude případně přehodnocen, pokud dojde k dosažení hranice 72 tisíc přemístěných lidí.