Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť nikdo nerozhodl o povinnosti občanů vzít si uprchlíky domů. Výrok, který je Alešem Brichtou připisován předsedovi EP Martinu Schulzovi, z jeho úst také nezazněl.

Skutečnost, že by předseda Evropského parlamentu (nikoliv Rady) Martin Schulz kdekoliv hovořil o povinnosti „vzít si uprchlíky domů,“ se nám nepodařilo nikde nedohledat. Co se týče tvrzení o použití vojenské síly proti státům Visegrádské čtyřky, jedná se o výrok hojně šířený na tzv. alternativních webech či blozích podobného charakteru v Česku a na Slovensku (jednalo se např. o web Medzičas.sk, Czech Free Press, Parlamentní listy, Svobodný svět). Na svém webu se této informaci věnoval i nedávno zesnulý europoslanec Miloslav Ransdorf, který navzdory kritice Schulze napsal, že vojenským zásahem předseda EP nevyhrožoval.

Jaká je skutečnost? Jednalo se o Schulzovo vyjádření pro televizi ZDF (německy, čas 7:08). Reportáž sice obsahuje infografiku ukazující na nepoměr mezi dotacemi, které přijaly východní země EU a počtem uprchlíků, které budou přijímat. Martin Schulz však ve svém vyjádření mluví pouze o ultranacionalistech a o zemích V4 se vůbec nezmiňuje. Předseda EP říká: „Pokud bude EU v této otázce ustupovat, stane se Evropa Evropou ultranacionalistů v této, ale i v jiných otázkách. Evropské společenství potřebuje společného ducha, kterého je nutné v případě nutnosti prosadit i silou. Nemůže se stát, aby ti (a já k těmto lidem patřím), kteří říkají, že v v 21. století, v globálním 21. století, nebudeme řešit globální problémy nacionalismem, aby tito lidé někdy v budoucnu bojovali a říkali: V případě nutnosti se také prosadíme v boji s těmi druhými.“

Předseda EP tedy nemluví o vojenském zásahu proti zemím V4, ale právě naopak se vymezuje proti ultranacionalistům, kteří by se v budoucnu chtěli prosadit bojem. Nutno podotknout, že se navíc jedná o prohlášení jednoho z čelních představitelů EU pro média, nikoliv o žádný krok, který by schválila a učinila Evropská unie.

Dle kvót schválených v září 2015 by do Česka mělo zamířit 2 978 osob z celkového počtu 120 000 rozdělovaných.

Jestli má Andrej Babiš na pražskou koalici nějaký vliv, to ověřit nedokážeme, pravda je ale taková, že na konci října 2014 se domluvili zástupci ANO, ČSSD a Trojkoalice (ve složení Strana zelených, KDU-ČSL a STAN) na vytvoření koalice v čele s Adrianou Krnáčovou. Ustavující zasedání nové koalice proběhlo 26. listopadu 2014. V jedenácti členné radě připadlo pět míst hnutí ANO, po třech pak ČSSD a Trojkoalici.

Jedním z radních a zároveň náměstkem primátorky pro územní rozvoj a územní plán se stal Matěj Stropnický. V noci z 22. na 23. října byl však společně s třemi dalšími radními z funkce odvolán. V současné době má tak Rada hl. Města Prahy pouze sedm členů.

Mezitím, v únoru 2015 pražské buňky ANO a ČSSD požádali Trojkoalici o odchod náměstka Stropnického kvůli tomu, že v lednovém hlasování zastupitelů ohledně tendru na odpady za 13 miliard korun pro návrh nezvedl ruku.

V květnu 2015 předložila ředitelka magistrátu Jana Devěrová dokument, podle kterého se nehlasováním pro návrh mohl dopustit trestného činu.

V srpnu Radní neschválili ani jeden z klíčových materiálů, které předkládal náměstek Stropnický. Problematiku pražských stavebních předpisů převzala místo něj do gesce primátorka Krnáčová a to se poté opakovalo ještě na začátku září. Stropnický poté řekl, že situaci v pražské koalici považuje za neudržitelnou.

V průběhu srpna se situace vyostřila, pražské ANO a ČSSD začaly v reakci na Stropnického vystupování v médiích požadovat jeho odvolání z funkce náměstka.

V září Trojkoalice označila odebrání kompetencí Stropnickému za porušení koaliční smlouvy ze strany ANO a ČSSD.

A konečně v noci z 22. na 23. října 2015 zastupitelé odvolali z funkce čtyři z 11 radních. Náměstka Stropnického (SZ) a radní Michala Haška (ANO), Hanu Novákovou a Irenu Ropkovou (obě ČSSD).

Vzhledem k aktivitám ČR během migrační krize není možné hovořit o vytvoření koridoru přes ČR, který by byl často migranty využíván. Pro migranty mohla ČR představovat jednu z rychlých možností, jak se dostat do Německa nebo Velké Británie, což jsou cílové země. Nejvyužívanějším prostředkem je vlaková doprava, která nabízí propojení mezi Maďarskem a Německem.

Po incidentu s označováním migrantů v Břeclavi byl pro migranty odsouhlasen volný průchod ČR bez jejich zadržení, jak informoval Rohlas.cz. To ovšem platilo pouze pro syrské uprchlíky, kteří požádali o azyl v Maďarsku a dále mířili do Německa. Německo projevilo o tyto lidi zájem a v České republice by byli „zdrženi“ v detenčních táborech. Takto jim po splnění podmínek nechá ČR průchod do jejich cílové země.

ČT informovala: „Policejní mluvčí zároveň zdůraznila, že nové opatření nebude vypadat tak, že „nechá uprchlíky projet." Nové opatření se bude týkat iSyřanů, kteří už jsou v záchytných zařízeních a splňují podmínky, aby mohli pokračovat v cestě.“ Díky Dublinským dohodám, dalším okolnostem, o kterých informuje Ministerstvo vnitra, a tomu, že ČR není cílovou destinací, se migranti ČR spíše vyhýbají.

Pro srovnání uvedeme částečně odhadovaná data o počtu migrantů přecházejících přes ČR a těch využívajících cestu přes Rakousko. Český rozhlas zpracoval data Ministerstva vnitra České republiky a uvádí, že za celý rok 2016 zadržela Policie ČR kvůli nelegální migraci 6 008 lidí. Naproti tomu v polovině září za jediný den dorazilo do Mnichova 12 tisíc lidí, kteří směřovali přes Rakousko. Právě průchod Rakouskem byl dominantní trasou migrantů. Jak informoval Ihned.cz v polovině minulého roku, policie zadržela v té době asi 30 nelegálních migrantů týdně.

Přesná čísla s jistou výpovědní hodnotou se pak dají vyčíst z informací o azylových žádostech. V ČR o azyl požádalo za minulý rok pouze 1 156 uprchlíků z různých zemí. Srovnejme s 33 456 žádostmi již kladně vyřízených v Německu (podle zdrojů ČSÚ.)

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, protože skutečně proběhlo cvičení Armády ČR a Policie ČR na jižních hranicích s Rakouskem a Česká republika vyslala policisty do Maďarska, Slovinska a Makedonie jako pomoc pro střežení hranic. Výhrada spočívá v tom, že Bartošek zaměnil policisty za vojáky, ovšem smysl výroku je popsán korektně.

Jednodenní společné cvičení Armády ČR a Policie ČR na česko-rakouských hranicích se uskutečnilo 30. září loňského roku. Celkem se jej účastnilo 500 policistů a 300 vojáků a jeho cílem bylo obnovit hlídky na přechodech i hranici.

Co se týká možného ostrého nasazení sil pro zajištění ochrany hranice, ministr vnitra v souvislosti se cvičením uvedl, že nasazení společných hlídek trvalo 5 hodin. Tento čas je také brán jako ideál.

Aktivita České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali či pomáhají s ostrahou hranic.

Dne 19. října 2015 vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinska informoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

Dne 21. prosince 2015 pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo o 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata deklarace (.pdf) upřesňující její výsledky. Nově také ministr vnitra a český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.

Výrok je označen jako zavádějící, protože dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR nemocnice v České republice hospodařily s relativně vyrovnaným a stabilním rozpočtem již od roku 2011, jak uvádí tabulka č. 2, kdy z celkových 163-167 nemocnic, které odevzdaly statistický výkaz bylo vždy více než 100 s kladným meziročním hospodářským výsledkem. Z těch, které měly záporný výsledek, se většina pohybovala v kategorii do -10 mil. Kč.

Pokud bychom se podívali na oficiální tiskovou zprávu (.doc) Ministerstva zdravotnictví, která se věnuje přímo řízeným nemocnicím (často se jedná pouze o fakultní nemocnice), tak lze v letech 2013-2015 také pozorovat vyrovnané hospodaření.

Pravdivou částí výroku je tedy to, že nemocnice v České republice mají stabilní a veskrze vyrovnaný rozpočet. Protože se však ve zdravotnictví jedná o dlouhodobější trend, kdy i navzdory hospodářské krizi zůstal sektor po finanční stránce vyrovnaný, tak nelze tyto zásluhy přičítat pouze současné vládě a ministru zdravotnictví.

Vláda v minulosti vyčleňovala na integraci v oblasti migrace 25 miliónů korun. "V roce 2014 byla na integraci cizinců určena vládou České republiky částka 25 000 000,- Kč (což představuje stejnou částku jako v roce 2013)..." (.pdf str. 74 Zprávy ministerstva vnitra o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2014)

V Usnesení vlády (.pdf) České republiky ze dne 18. ledna 2016 č. 26 o aktualizované Koncepci integrace cizinců se píše:

"4. použití finančních prostředků ve výši 40.610.290 Kč Ministerstvem vnitra i finančních prostředků převedených podle bodu I/3 tohoto usnesení na realizaci opatření podporujících integraci cizinců v České republice;"

"Vláda
I. schvaluje(...) 3. převedení finančních prostředků ve výši 13.680 tis. Kč z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra do rozpočtových kapitol a jejich rozdělení..."
Tyto 2 částky (40 610 290 13 680 000) dohromady zhruba odpovídají zmiňovaným 55 miliónům.

Největší část peněz alokovaných na závazky je dle Víceletého finančního rámce (ang.) pro roky 2014-2020 vyčleněna pro udržitelný rozvoj zemědělství a rozvoj venkova (373 miliard eur). Druhá největší pak na snižování rozdílů mezi regiony (závazek 1b Koheze) (325 miliard eur).

Dá se tedy tvrdit, že tyto dvě oblasti jsou největší prioritou evropského rozpočtu.

Zároveň však existují tzv."zvláštní zdroje", které mají reagovat na nepředvídatelné události. Jsou to například Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (280 milionu eur) či Fond solidarity EU (500 milionu eur).

Víceletý finanční rámec (pdf, str. 8).

Hnutí ANO opravdu nemělo zdanění či zpochybnění církevních restitucí ve svém volebním programu, neboť v něm o tomto tématu nemá vůbec nic.

V listopadu 2013, tedy krátce po volbách do Poslanecké sněmovny, vyjádřil Andrej Babiš překvapení nad skutečností, že dohoda obsahuje inflační doložku, tedy, že finanční suma nemusí být konečná. V červenci 2014 předseda hnutí Babiš uvedl, že co bylo ukradeno, musí být vráceno, avšak způsob jejich přijímání byl netransparentní a vůči občanům nespravedlivý. V polovině dubna 2016 uvedl, že jsou tzv. církevní restituce předraženy o 54 miliard korun a o několik dubnových dní později přes média vzkázal lidovcům, že podpoří zdanění církevních restitucí.

Vláda v prosinci minulého roku schválila desetiletou koncepci armády, která počítá s navýšením (.pdf) rozpočtu i s navýšením počtu vojáků. Počet vojáků z povolání se má ve finální představě zvýšit o 6 400.

Mimo to vláda po lednových útocích ve Francii oznámila přijetí 142 nových policistů. Cílem ministra vnitra je navýšení počtu až o 4 000 nových policistů.

Sobotkův kabinet, který připravil rozpočty na roky 2015 a 2016, zvýšil výdaje na Policii ČR, Ministerstvo obrany i Bezpečnostní informační službu. Všechny tyto změny jsou obsaženy v souhrnu vlády ČR a vycházejí ze schválených rozpočtů.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože ve skutečnosti Sobotka s prezidentem a dalšími ústavními činiteli pravidelně schůzky k zahraniční politice vede, ministři vlády se v některých případech účastní prezidentových zahraničních cest a u krajní varianty, o které Fiala mluví, předseda ODS opomíjí roli Poslanecké sněmovny při schvalování státního rozpočtu.

Co se týká krajní varianty, která byla zmíněna, tak předseda vlády nemá pravomoc seškrtat rozpočet prezidentské kanceláře. Ten tvoří samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu České republiky. Zákon o státním rozpočtu předkládá vláda a schvaluje ho Poslanecká sněmovna, tedy právě ta má finální slovo v dané věci.

Co se týká kritizované neúčasti ministrů na zahraničních cestách prezidenta, tak tento stav neplatí ve všech případech. Např. druhé cesty Miloše Zemana do Číny byl přítomen v rámci delegace ministr zdravotnictví, první cesty do Číny pak ministři zdravotnictví a průmyslu a obchodu.

Petr Fiala vznesl i otázku pravidelných debat mezi prezidentem a premiérem v oblasti zahraniční politiky s tím, že takové debaty Sobotka nevede. Ve skutečnosti se konají mezi nejvyššími ústavními činiteli pravidelné schůzky (3 do roka) právě na téma zahraniční politiky a to z popudu předsedy vlády, jak uvádí Hrad na svém webu. Těchto schůzek se účastní prezident, předseda vlády, předsedové obou komor Parlamentu a ministři zahraničí a obrany. Poslední taková schůzka se uskutečnila v prosinci 2015, přikládáme společné prohlášení účastníků dostupné na webu Ministerstva zahraničních věcí.

K dohodě o tom, že se budou v tomto formátu čelní ústavní činitelé nad zahraniční politikou setkávat, došlo v prosinci 2014 na schůzce prezidenta s předsedou vlády.

Případný dopad všech těchto aktivit na případné chování prezidenta v oblasti zahraniční politiky je jistě diskutovatelný, není ovšem pravdou, že by z popisovaných bodů nedělal Sobotka nic.