Výrok je hodnocený jako zavádějící, kasační stížnost kromě fyzických osob podalo i 13 zasažených obcí, tudíž o zrušení zásad územního rozvoje neusilovali jen aktivisté.

Nejvyšší správní soud pak ve svém rozsudku oproti předchozí judikatuře poprvé rozhodl o zrušení celého dokumentu namísto zrušení vadných částí, čímž mohl účastníky řízení překvapit. Nicméně předchozí judikatura vychází z poměrně odlišných případů, kdy nedostatky byly dílčí a nikoli systematické, jak je tomu zde. Nejde tedy o nějaký exces z rozhodovací praxe.

Zásady územního rozvoje (dále ZÚR) Jihomoravského kraje zrušil na základě kasační stížnosti 13 obcí a 14 fyzických osob Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím (.pdf, str. 1, výrok II.) z 21. června 2012. Hlavní vadu shledal NSS ve faktu, že Jihomoravský kraj sice vyhodnotil vlivy na životní prostředí u jednotlivých staveb, vyhodnocení jejich společného a hromadného vlivu na něj už ale neprovedl (.pdf, čl. 80, 90). Jihomoravský kraj tak dostatečně nezjistil (.pdf, čl. 707) skutkový stav a porušil bod č. 6 (tehdy bod č. 5) přílohy stavebního zákona.

Kromě toho shledal NSS nezákonným i výběr varianty dopravního koridoru rychlostní silnice R43 v úseku Kuřím–Černá Hora. Krajský úřad totiž vybral méně výhodnou variantu, a to na základě doporučení zastupitelstva kraje.

Podle NSS (.pdf, čl. 658) nemůže zastupitelstvo svými doporučeními ovlivnit tvorbu ZÚR. Zároveň krajský úřad výběr méně vhodné varianty dostatečně neodůvodnil (.pdf, čl. 691). Takovým vymezením bylo neoprávněně zasaženo do práv navrhovatelů, a proto NSS rozhodl o zrušení ZÚR i v této části (.pdf, čl. 709).

Dle předchozí judikatury NSS byly při nedostatcích ZÚR rušeny pouze jejich vadné části. Konkrétně se jedná o rozhodnutí ohledně zásad územního rozvoje hl. m. Prahy, které tvoří dva judikáty týkající se Pražského okruhu (první (.pdf, str. 1, I. výrok) zrušil úsek Ruzyně–Březiněves, druhý (.pdf, str. 1, II. výrok) úseky Běchovice–D1 a Březiněves–Horní Počernice).

Další rozhodnutí (.pdf, str. 1, výrok I.A) se týkalo letiště Praha–Ruzyně. Kromě toho se NSS zabýval i ZÚR celkem 4 krajů, které nepřiměřeně regulovaly výstavbu větrných elektráren. Ve všech případech, tj. Plzeňského (.pdf, str. 1, výrok I.) , Karlovarského (.pdf, str. 1–2, výrok I.), Moravskoslezského (.pdf, str. 1–2, výrok I.) kraje i Kraje Vysočiny (.pdf, str. 1, výrok I.) rozhodl o zrušení částí ZÚR o větrných elektrárnách.

Jihomoravský kraj tak mohl předpokládat zrušení pouze některých částí ZÚR. Nicméně jak NSS sám vysvětlil, šlo o systematické pochybení, které ovlivnilo celé zásady územního rozvoje, pročež není možné zrušit jen část stiženou chybou.

Důvodem je dle rozsudku (.pdf, čl. 708) nemožnost oddělit vadné části od zásad územního rozvoje jako celku.

Výrok je proto hodnocen jako zavádějící, Jihomoravský kraj se do této situace nedostal vinou ekologických aktivistů, ale svou. Není proto legitimní, aby byl příliš překvapen, když se judikatura s podobným pochybením v ZÚR do té doby nesetkala.

Co se týká zmíněné koncepce, jde o dokument s názvem Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020.

Ten byl skutečně kabinetem projednávám 13. ledna 2016 s tím, že projednávání bylo následně přerušeno. Šlo o 11. bod zmíněného jednání.

Záznam z jednání (.doc) vlády k tomu uvádí:

"Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020čj. 1584/15

Vláda za účasti Policejního prezidenta projednávání materiálu předloženého ministrem vnitra přerušila.

Z 12 přítomných členů vlády hlasovalo pro 12. "

Web vlády k projednávání uvádí:

" Projednání tohoto bodu vláda přerušila, nejprve bude ještě pokračovat debata o konvergenčním programu a výdajových rámcích. "

Aplikace uvedené koncepce (tj. nábor nových 4 tisíc policistů a modernizace techniky) by měla skutečně vyjít na 11 miliard, jak vyplývá z vyjádření policejního prezidenta. Podle ČTK i Babiš toto považuje za oprávněný požadavek, vyjádřil se tak v květnu 2016.

Sobotka po jednání vlády (video - čas 5:30) 13. ledna také uvedl, že " nikdo z členů vlády nezpochybnil ten záměr tak, jak ho ministerstvo vnitra ve věcné poloze položilo na stůl. " Uvedl také, že vláda musí řešit právě výdajové rámce a konvergenční program i v souvislosti s reformou policie, to Babiš vzápětí na stejné konferenci potvrdil.

Jelikož s sebou koncepce nese významné navýšení počtu policistů, je logické, že ji doprovází finanční nároky. Při implementaci náročných cílů (tj. nábor policistů a modernizace techniky), se kterými souhlasil i Babiš, tak byl ministr Chovanec nucen žádat o dodatečné prostředky.

Je tedy pravda, že jednání se přerušilo díky zvýšeným nákladům, Babiš ale zavádí, když toto navýšení klade za vinu ministru vnitra - jde o nezbytnou součást předložené koncepce.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Babiš skutečně změnil svůj názor na přijímání uprchlíků do České republiky. Korektní je také část popisující minulou kritiku ministra Pelikána a jeho současnou mediální zdrženlivost.

Vládní kabinet se v červenci 2015 usnesl na přijetí 1500 uprchlíků mezi lety 2015 a 2017. Tento mandát nijak nespecifikuje požadavky a kritéria, která musí uprchlíci splňovat. Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro toto hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády, tedy i ministři z hnutí ANO.

Ministr financí Andrej Babiš v té době tvrdil:

„Každá země má nějakou uprchlickou tradici, já preferuju Ukrajince. Preferuju lidi slovanského původu, které potřebujeme, aby zde manuálně pracovali. Je potřeba, abychom přijímali uprchlíky, kteří se zapojí do pracovního procesu a nebudou brát podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky.“

V září 2015 Babiš argumentoval podobně. Český rozhlas přinesl například jeho vyjádření po jednání v Lucemburku: „Uprchlíci ze Sýrie a dalších zemí by podle ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO mohli v Česku obsadit tisíce pracovních míst, o která místní nemají zájem. Babiš to řekl v Lucemburku po jednání ministrů financí zemí Evropské unie.“

Konkrétně ministr uvedl:

„Máme 18 tisíc volných míst pro pomocné dělníky. Pokud naši občané nechtějí obsazovat tyto pozice, tak ano, proč ne.“

Dále však zopakoval, že stejně jako vláda odmítá povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Podle twitterového účtu Andreje Babiše došlo k výrazné změně jeho postoje na téma a řešení migrace. Již v listopadu minulého roku razantně vystupoval proti přijímání uprchlíků. Stejně tak v únoru 2016 na svém účtu uveřejnil video, ve kterém mluví o přímém zastavení přijímání uprchlíků formou potápění prázdných lodí pašeráků.

V srpnu zopakoval, že nebude respektovat kvóty na přerozdělování uprchlíků a odmítl jejich přijímání. „Nebudu respektovat kvóty. Situace se změnila,“ napsal Babiš na svém twitterovém účtu. Jako hlavní důvod tohoto rozhodnutí uvedl selhání multikulturalismu a nedůvěru v úspěšnou integraci. Lze tedy opravdu vypozorovat změnu pozice Andreje Babiše na otázku migrace a přijímání uprchlíků do ČR.

V případě ministra spravedlnosti Pelikána došlo k uveřejnění tweetu s textem, který poukazuje na výhody přijetí migrantů v souvislosti se zaměstnaností a ve kterém označuje migranty za příležitost. V říjnu 2015 kritizoval stav detenčních zařízení, jenž byl podle něj v jednotlivých případech horší než ve vězení.

Podobně se vyjádřil také u Martina Veselovského v DVTV v září 2015, kde řekl: „já prostě na té vládě, zcela otevřeně zastávám toto stanovisko (negativní postoj k odmítnutí kvót českou vládou) a pochopitelně se o tom snažím přesvědčovat i ty ostatní.“ (9:31), „režim v řadě věznic, je mnohem příjemnější a mírnější, než režim v našich detenčních zařízeních.“ (17:29)

Stejně tak upozornil na možné riziko žalob na zadržování migrantů. V listopadu minulého roku se však zmínil o detenčním táboře v Drahonicích, který označil za nejlepší zařízení ze všech. V poslední době se ministr Pelikán vyjadřoval spíše k tématu reorganizace policie, přímo k pozměněným postojům Babiše už ne.

Evropská unie a Turecko uzavřeli 18.3.2016 dohodu týkající se zejména spolupráce při řešení migrační krize.

Součástí dohody je, že "Všichni noví nelegální migranti vstupující od 20. března 2016 na řecké ostrovy z Turecka budou navráceni do Turecka." (bod 1) "Za každého syrského občana navraceného z řeckých ostrovů do Turecka bude jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU, a to s ohledem na kritéria zranitelnosti vypracovaná OSN." (bod 2) Dále se ve smlouvě mluví i o financování projektů zaměřených na uprchlíky.

Ve smlouvě je také deklarace prohlubování spolupráce v rámci celní unie a také zájem o oživení přístupových jednání do Unie.

Pokud jde o zrušení víz pro Turky, pak o něm hovoří bod 5: "Bude urychleno plnění plánu na uvolnění vízového režimu ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům s cílem zrušit vízové požadavky pro turecké občany nejpozději do konce června 2016, a to za předpokladu, že budou splněna všechna kritéria. Turecko za tímto účelem přijme nezbytná opatření ke splnění zbývajících požadavků, aby Komise v návaznosti na požadované posouzení splnění příslušných kritérií mohla do konce dubna předložit příslušný návrh, na jehož základě pak Evropský parlament a Rada mohou přijmout konečné rozhodnutí."

V květnu se Evropská komise vyjádřila, že by zrušila vízovou povinnost tureckých občanů pro krátkodobé pobyty (tj. 90 dní), když Turecko splní do konce června letošního roku zbývajících 5 ze 72 podmínek. Konečné slovo při zrušení víz však mají vlády členských zemí a Evropský parlament. Tyto podmínky jsou:

- implementace evropských doporučení pro boj s korupcí

- povýšení ochrany osobních údajů na úroveň evropských standardů

- zavedení formální spolupráce s Europolem

- nabídka soudní spolupráce členským státům EU

- revize turecké protiteroristické legislativy, především pak zavedení principu proporcionality

Antiteroristické zákony, o nichž Zeman hovoří, jsou přitom používány proti odpůrcům režimu a novinářům

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Tehdejší ministr zahraničí Schwarzenberg nazval rakouské aktivisty skutečně magory, toto označení však směřoval pouze na ně a neprohlásil, že by každý národ měl své vlastní magory. Výrok, který Blažek Karlu Schwarzenbergovi přisoudil, je tedy ve svém významu posunut.

Během blokád rakouských odpůrců jaderné elektrárny Temelín v květnu 2007 prohlásil tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (nominovaný Stranou zelených): „Poněvadž ty magory znám trošku, demonstrace budou nekonečně pokračovati, ale řekněme nebudou už přecházet na silnici (...) Nebudeme se uchylovati ke, s odpuštěním, k stejným blbostem jako oni.“ (Události České televize ze 17. května 2006 - video v čase 14:54).

Reakce na na sebe nenechala dlouho čekat, rakouští Svobodní a Zelení kritizovali Schwarzenbergův výrok a šéf krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache dokonce požadoval omluvu.

Přitěžující okolnost definuje § 42 trestního zákoníku. Mezi ně nepatří požití omamných či návykových látek. Škromach měl zřejmě na mysli běžněji zavedený obrat, že na cyklistu pod vlivem alkoholu při případné nehodě bude zákon pohlížet „kritičtěji“, než pokud by pod vlivem alkoholu nebyl.

Tento stav reálně existuje. V přestupkovém zákoně upravuje tento postup § 12 odst. 1, jenž při vyměřování výše trestu odkazuje na nutnost přihlédnout ke všem okolnostem, za kterých byl tento čin spáchán. K okolnostem spáchání přihlíží rovněž trestní zákoník při stanovení výměry a druhu trestu, a to konkrétně v § 39 odst. 1, 2.

V debatě se diskutovalo o možnosti, že by cyklista pod vlivem alkoholu (řešil se Škromachův návrh na toleranci 0,8 promile alkoholu) mohl být účastníkem nehody. Reálně si tak lze představit právě skutky na úrovni přestupků, § 30 přestupkového zákona s tímto počítá v písmenech g až i. Zde se hovoří obecně o požití alkoholického nápoje, bez ohledu na zákonem povolenou hranici. Tento zákon by tedy Škromachovým návrhem dotčen nebyl. Ve vztahu k pozemním komunikacím je však klíčovým spíše zvláštní zákon o pozemních komunikacích a § 125c odst. 1 písm. b, který je rovněž předmětem zmíněného návrhu.

V trestním právu, při modelové situaci, kdy opilý cyklista zaviní vážnější nehodu, by pak připadaly v úvahu kvalifikované skutkové podstaty ublížení na zdraví (§ 148 odst. 1 TZ), resp. těžkého ublížení na zdraví (§ 147 odst. 1 TZ). Zde je opravdu užita vyšší trestní sazba odůvodněná porušením zákazu požívání alkoholu obsaženého v zákoně o provozu na pozemních komunikacích. Pokud by zde byla zavedena tolerance, vyšší sazba u těchto trestných činů by se až do výše tolerance rovněž nepoužila.

Hodnocení „zavádějící“ jsme Škromachovu výroku udělili, neboť konzumace alkoholu není přitěžující okolností tak, jak tento termín právo uznává. Zároveň je však pravdou, že k této skutečnosti se může přihlédnout v rámci zhodnocení celkové situace kolem spáchaného přestupku či trestného činu.

Zavádějící je rovněž dojem, že navrhovaná tolerance neovlivní právní kvalifikaci skutku - u trestných činů je použití vyšší trestní sazby vázáno nikoli na samotnou konzumaci alkoholu, ale na porušení zákonné povinnosti. Tedy té, kterou chce Škromachův návrh „rozvolnit“. Vyšší sazby by tak bylo možno užít až nad limit upravené tolerance.

Řada plánovaných dopravních staveb v České republice získala stanovisko EIA (Posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví) na základě směrnice 244/1992 Sb. Evropská komise však obvinila ČR, že tato je v nesouladu se směrnicí EU, což může vést až k pozastavení evropských dotací na stavbu těchto projektů.

Vláda s Evropskou komisí posléze vyjednala podmínky, které by umožnily postavit alespoň prioritní stavby. Mezi tyto prioritní stavby se skutečně zařadil i obchvat Českých Budějovic, tedy úsek D3 0310/1 Úsilné –Hodějovice a D3 0310/11 Hodějovice – Třebonín.

Na jiné části D3 se tato výjimka nevztahuje a musí znovu projít procesem EIA. Jak správně uvedl Jan Zahradník, jedná se o část mezi Třebonínem, kde končí obchvat Českých Budějovic, a hranicemi s Rakouskem.

Jana Hnyková skutečně v rámci kontaktní kampaně navšítila i Hrádek nad Nisou a to 15. září 2016. Nejsme ovšem schopni doložit, zda s nimi mluvila o příchodech migrantů z Německa, resp. zda jí toto obyvatelé říkali. Samotný tento fakt, však zpochybnil v diskuzi hejtman Půta i moderátorka s odvoláním na vyjádření Policie v Libereckém kraji.

Jak vyplývá z informací ČT24 a sociologického průzkumu agentury Median mají obyvatelé Libereckého kraje strach z možného příchodu uprchlíků a to i přes to, že jím nevede žádná migrační trasa. V blízkém detenčním zařízení v Bělé-Jezové, které však leží mimo Liberecký kraj je v současné době ubytováno 50 migrantů čekajících na vyhoštění. Jedná se výhradně o osamělé ženy nebo ženy s dětmi. Celková kapacita lůžek v tomto zařízení je 246.

Podle informací zpravodajského serveru idnes.cz z února tohoto roku policie u Hrádku nad Nisou zadržela dva běžence z Tunisu. Tito migranti však pouze zapomněli vystoupit z vlaku dřív, než přejel hranice mezi Německem a Českou republikou. Starosta obce Josef Horinka se k celému případu vyjádřil následovně: "Přestože tady zatím uprchlíci nejsou, tak nás uprchlickou krizí krmí média. Vše přiživují třeba i výroky prezidenta, poslanců nebo i senátorů. Proto samozřejmě obava v běžných lidech je."

Přesto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože nelze ověřit to, co obyvatelé Hrádku nad Nisou paní Hnykové skutečně tvrdili.

Doplňme, že podle vyjádření Policie České republice v Libereckém kraji se takto do kraje dostaly 2 osoby a to omylem, neboť si spletly vlak:

" Kromě dvou běženců, kteří se v Libereckém kraji objevili skutečně omylem - že zvolili špatný vlakový spoj, jsme do současné době v našem kraji nezaznamenali žádný pohyb osob v souvislosti s migrační krizí. Takže za náš Liberecký kraj mohu sdělit, že máme zadrženo „nula“ osob ", potvrdila Vlasta Suchánková, tisková mluvčí policie v Libereckém kraji.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože při vytváření průmyslové zóny skutečně vyslovil ministr Jurečka své odmítavé stanovisko, jeho argumenty jsou ovšem širší než zachování možnosti "pěstování zelí".

Existuje záměr Ministerstva průmyslu na vybudování průmyslové zóny ve Veselí nad Lužnicí, s nímž Ministerstvo zemědělství nesouhlasí. Ministr Jurečka pro server iHned uvedl konkrétní argumenty, proč se staví proti záměru MPO:

Dalo by se tak podle něj předejít například navrhované výstavbě průmyslové zóny ve Veselé nad Lužnicí - podle nové aplikace porušuje hned několik kritérií. Například leží na chráněné půdě, nachází se přímo v chráněné oblasti přirozené akumulace vod a hraničí s CHKO Třeboňsko. Tato oblast je pro vznik průmyslové zóny podle Jurečky naprosto nepřijatelná kvůli vysoké kvalitě půdy.

Návrh ministra Mládka na vybudování čtyř nových, státem podpořených průmyslových zón vláda projednávala na svém zasedání (bod 10) 12. 9. 2016. Vznik čtyř zón – u Chebu, ve Veselí nad Moravou, Veselí nad Lužnicí a v Moravských Budějovicích – je plánován na léta 2017-2022. Projednávání tohoto bodu bylo o měsíc přerušeno. Jurečka při své kritice vychází z informací webové aplikace vytvořené Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), která mapuje kvalitu půdy v ČR. Jurečka vyslovil přání, aby Ministerstvo průmyslu zvolilo pro vybudování průmyslové zóny jinou lokalitu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Válkové tvrzení o "několika tisících cizinců" neodpovídá ani statistikám, ani nekoresponduje s jejím vlastním vyjádřením z doby po návštěvě zařízení v Bělé.

Zpráva mapující lidská práva pro rok 2015 na straně 71 uvádí počty zachycených osob následovně i další infomace následovně:

"V červnu bylo zajištěno 224 osob, v červenci 454 osob, v srpnu dokonce 1 121 osob a v září dalších 551 osob, přičemž zajištěné osoby byly nejčastěji státními příslušníky Sýrie (41%), Afghánistánu (15%) a Iráku (11%)". Tato čísla však neznamenají, že by všichni tito lidé byli v zařízení Bělá umístěni najednou. V srpnu a říjnu byly ve skutečnosti otevřena další 2 zařízení - ve Vyšních Lhotách a Drahoňovicích. Např. k 30. 9. 2016 jich zde bylo umístěno 64 celkem.

Zařízení Bělá má původní kapacitu 250 lůžek, přičemž v srpnu se zde nacházelo 659 lidí. Při kontrolní návštěvě (.pdf, str.5) ombudsmanky v říjnu 2015 (tedy zhruba o týden dříve, než zde byla Válková) se počet zajištěných osob dokonce snížil na necelých 397 lidí. Toto číslo se zásadně neshoduje s "několika tisíci", které zmiňuje Válková. Dodejme, že z tohoto počtu bylo 100 dětí.

12. října 2015 navštívila kandidátka ANO podle vlastní slov detenční zařízení v Bělé pod Bezdězem. Ke své návštěvě se vyjádřila v Událostech, komentářích (čas 9:30) 3. listopadu 2015 následovně: "To, co jsem tam viděla, tak rozhodně nebylo úplně všechno v pořádku, na druhé straně semůžu podělit s vámi o ty dobré dojmy, které jsem tam také zaregistrovala, tak já jsem tam přijížděla s tím, že tam uvidím většinou mladé agresivní muže, kteří samozřejmě logicky na prostoru, který je omezený a ještě navíc když byli někde odchyceni před tím vytouženým cílem v České republice, dejme tomu 50 kilometrů nebo 200 kilometrů před hranicemi, tak budou nabití takovou tou nedůvěrou a agresí, jak jsem říkala, tak to, co jsem tam viděla, tak zhruba polovina odhadem byly rodiny s dětmi a i ti takzvaně mladí agresivní muži vůbec nebyli agresivní za těmi teda dráty.(...)V těch zařízeních se samozřejmě mění co týden situace podle počtu uprchlíků a já už jsem tam byla v době, kdy se stabilizovala, kdy těch uprchlíků nebylo tolik jako v létě, když tam byla paní Šabatová. Já jsem tam byla 12. října, možná že je to teď ještě lepší, že klesl ten počet, a myslím si, že už si s tím docela dobře věděli rady příslušní pracovníci, takže já jsem neviděla nějaké hrozné nesnesitelné podmínky..."

Výrok bývalé ministryně spravedlnosti hodnotíme jako nepravdivý, jelikož v při říjnové návštěvě poslankyně nebylo v detenčním zařízení Bělá zajištěno "několik tisíc cizinců", reálně jich byly necelé 4 stovky.