Platy zaměstnanců ve veřejných službách a správě se řídí nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Platové tabulky v tomto nařízení byly novelizovány jak od ledna 2015, tak 2016 (úpravy některých tarifů začaly platit už od listopadu 2015). Jak konstatuje tisková zpráva vlády, zatímco lékařům se tarifní platy navyšovaly už v roce 2015 o 5 % a o stejné procento se navyšují i od roku 2016, ostatním zaměstnancům veřejné sféry se platy navýší o 3 %.

Při hodnocení výroku dále vycházíme z vlastních výpočtů při porovnání jednotlivých tabulek. Z tohoto porovnání vyplývá, že platy lékařů (příloha č. 8) a sester (příloha č. 6) byly skutečně navýšeny o 5 % v obou letech, zatímco například pracovníkům v sociálních službách (příloha č. 3) se od roku 2016 zvýšily platy jen o 3 %, předtím od ledna 2015 ale byly navýšeny o 7,5 %.

Platy učitelů (příloha č. 9) se k lednu 2015 nenavyšovaly, od roku 2016 pak zaznamenaly nárůst o 3 %. Obecně platy zaměstnanců ve veřejných službách (příloha č. 1) vzrostly také o 3 % a to poté, co byly několik let zmrazeny.

Dá se tedy skutečně říci, že nárůst platů lékařů a sester je vyšší než u jiných skupin zaměstnanců veřejného sektoru, ačkoliv ne úplně významně.

Náklady se v prvních dvou letech a několika měsících zvyšují oproti dnešnímu stavu o 2,91 mld. Kč.

Už za rok 2015, před platností vyhlášky, stojí vzdělávání žáky se vzdělávacími potřebami odhadem 3,8 mld. korun (.pdf, str. 115). Oproti tomu náklady by měly dále vzrůst důsledkem přijetí zákona:

Nadto je inkluzivní vzdělávání financováno z dotačních a rozvojových programů ministerstva školství, přičemž pro rok 2015 je podpora odhadovaná na 340 mil. Kč (.pdf, str. 37). Od dubna 2016 budou školy podpořeny v rámci OP VVV výzvou na zjednodušené projekty, na které je vyčleněno celkem 4,5 miliardy korun (.pdf, str. 5).

(výrok opakuje Miloš Zeman: „Náklady na inkluzi […] se v počátku pohybují kolem 3,5 miliardy korun.“ (Blesk, 29. 2., s. 2)

Ministerstvo vnitra ČR vydává pravidelné čtvrtletní zprávy věnující se extremismu v ČR a v těchto zprávách v průběhu roku 2015 dostávaly stále více prostoru protiislámské a protiimigrační skupiny.

Tyto subjekty jsou v rámci novějších zpráv označovány jako populistické a tvoří tak vlastní skupinu, avšak například ve zprávě mapující první čtvrtletí (.pdf) roku 2015, byly ještě řazeny k pravicovým extrémistickým skupinám, konkrétně tato zpráva říká:

" Tyto subjekty představovaly přímou konkurenci pro tradiční pravicové extremisty. Jejich rétorika, která se mnohdy pohybovala na hraně zákona, radikální politické požadavky a návrhy i způsoby mobilizace sympatizantů se prakticky nelišily od projevů krajní pravice. Nové islamofobní extremistické subjekty se ale zároveň od jakéhokoliv spojování s krajně pravicovou scénou distancovaly."

Také zpráva z posledního čtvrtletí (.pdf) roku 2015, která protiislámské skupiny již vyčleňuje zvlášť, říká:

" Ve sledovaném období byly nadále výrazně aktivní populistické protiislámské a protimigrační subjekty a iniciativy, které ve velké míře konkurují pravicově-extremistickým subjektům. Jedním z nejvýznamnějších uskupení je Blok proti Islámu, který spolupracuje s Úsvitem – Národní koalicí.

Je také nutné brát v potaz, že tyto zprávy, o kterých hovořil Matěj Stropnický se již z podstaty svého názvu Čtvrtletní zprávy o extremismu Odboru bezpečnostní politiky MV věnují extremismu v ČR, to znamená, že subjekty zmiňované v těchto zprávách jsou jistou měrou extremistické a členění v rámci dané zprávy na tom nic nemění.

To dokládá i fakt, že o populistických subjektech zprávy také hovoří v části Vývoj extremistické scény. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící.

Bohuslav Sobotka se v nedávné době stal několikrát cílem hackerů. První atak přišel v listopadu minulého roku, neznámý útočník zneužil Sobotkovu e-mailovu adresu spravovanou Lidovým domem a odeslal redaktorce MF Dnes podezřelý e-mail. Den před Štědrým dnem se na jeho twitterovém účtu objevilo několik příspěvků s proti přistěhovaleckou tématikou. V pondělí 4. ledna 2016 hackeři zaútočili na premiérův blog na webu Aktuálně.cz a zveřejnili rasistické texty, o den později pak došlo ke zveřejnění nejvážnějšího útoku, na premiérův osobní e-mail.

Kromě Sobotky napadli hackeři i e-mailové účty Jana Birkeho a Jana Chvojky, který tuto informaci sdělil deníku Právo.

Tvrzení Miroslava Kalouska jsme porovnali s údaji ve státních rozpočtech. Z těch jasně vyplývá, že Kalousek správně popsal realitu u platů i výdajů na obranu. U dotací agropotravinářského komplexu je situace opačná, než tvrdí - nejsou jednou z nejrychleji rostoucích položek, naopak, meziročně klesají. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Současná vláda Bohuslava Sobotky každý rok nominálně zvyšuje výdaje na obranu, v roce 2015 se zvýšily oproti předcházejícímu roku o necelé 2 miliony, pro letošní rok pak dostala armáda více o 4 miliony. Srovnává-li ale Miroslav Kalousek se stavem z roku 2011, musíme mu dát zapravdu. Nominální výdaje kapitoly Ministerstva obrany byly na úrovni roku 2015 a v podílu k HDP se jednalo o 0,11 procentních bodů více.

Zdroj dat: zákony o státním rozpočtu 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016. HDP podle údajú ČSÚ (2010-2014), prognóza MFČR (2015-2016).

Oproti tomu výdaje na platy rostou jak nominálně, tak v poměru k HDP (vycházíme z kapitoly 50 - Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné z druhového třídění výdajů státního rozpočtu). Mezi lety 2015 a 2016 se navýšily o 0,09 procentního bodu. Klesá naopak položka Podpora agropotravinářského komplexu, která je jedním ze specifických ukazatelů rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství. Oproti roku 2015 se v letošním rozpočtu tato položka snížila o více než 2 miliardy a tvoří 0,87 % HDP.

Zdroj dat: Platy a pojistné: kapitola 50, Druhové třídění výdajů státního rozpočtu: rok 2015-2016 (t0617000013.pdf), rok 2013-2014 (t0006000012.pdf), rok 2011-2012 (t0498000014.xls, t0498000015.xls), rok 2010 (t0913000013.xls). Podpora agropotravinářského komplexu: zákony o státním rozpočtu 2010, 2011, 2012,2013, 2014, 2015, 2016. HDP podle údajú ČSÚ (2010-2014), prognóza MFČR (2015-2016).

Kurdové v Sýrii bojují proti Islámskému státu od roku 2014. Podle analytiků Asociace pro mezinárodní otázky Tomáše Kaválka se symbolem kurdského odporu stalo město Kobanî, které Kurdové za pomoci amerických náletů před islamisty ubránili.

Co se týká snah o osamostatnění Kurdistánu, lze je jen stěží označit za skryté. Již Sévreská smlouva uzavřená v roce 1920 v důsledku 1. světové války a rozpadu Osmanské říše ve svém článku 64 říká: „Pokud během jednoho roku od vstoupení této smlouvy v účinnost se kurdské obyvatelstvo z území určených v článku 62 obrátí na Radu Společnosti národů takovým způsobem, jímž ukáže, že většina obyvatel těchto území si přeje nezávislost na Turecku, a pokud Rada poté uváží, že toto obyvatelstvo je schopné takové nezávislosti a doporučí, že by mu měla být udělena, Turecko tímto souhlasí, že provede takové doporučení a zřekne se všech práv a nároků na tato území.“ To však nebylo nikdy realizováno.

Boji Kurdů za samostatnost se věnuje např. článek iDnes.cz, který informuje o kurdské straně PKK, která od roku 1984 bojuje za kurdskou nezávislost nebo o iráckých Kurdech, kteří o nezávislost usilovali celé 20. století.

Web On War/On Peace věnující se bezpečnostním otázkám pak v článku věnovaném kurdskému boji za autonomii píše: „Přestože byl Kurdistán rozdělen, tak hlavní myšlenka jeho obyvatel – vytvoření samostatného Kurdistánu – nikdy nezanikla.“

Na konci roku 2015 podpořil spolupředseda prokurdské strany HDP Selahattinem Demirtaş rezoluci kurdských stran, ve které požadují vytvoření autonomního regionu pro turecké Kurdy. V reakci na to státní zástupci zahájili jeho vyšetřování pro pobuřování a narušování ústavního pořádku, prezident Erdogan se nechal slyšet, že Demirtaş dostane lekci od lidu i justice a premiér Davutoglu vzkázal, že nebude nikdy jednat s někým, kdo ohrožuje tureckou celistvost a integritu.

Ukrajinská krize, která začala okolo roku 2013, je opravdu horkým tématem zejména pro Polsko a pobaltské státy. O tom, jak Polsko poukazuje na možné hrozby z Ruska v reakci na ukrajinský konflikt, píše např. Guardian, Washington Post či New York Times. Ten mimo jiné mapuje i postoj pobaltských zemí. Po vzoru těchto zemí se i Polsko chce připravit na případné hrozby ze strany Ruska v reakci na ukrajinský konflikt.

Agentura Reuters navíc informovala o požadavku polského prezidenta Andrzeje Dudy na navýšení počtu vojáků a množství vojenského vybavení ve střední a východní Evropě, zjevně pro účely zajištění bezpečnosti před agresivním Ruskem.

Pobaltské státy o stálou přítomnost sil NATO požádaly v květnu 2015, jak uvádí Natoaktual pro Idnes.cz. Web k danému uvádí: "Především pobaltské země mají obavu, že by podobně jako na Krymu a na východní Ukrajině mohlo Rusko s pomocí hybridního způsobu boje podněcovat ruskojazyčnou menšinu k nepokojům a konfliktům a posléze vojensky uplatnit "právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích". Právě v trojlístku postsovětských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - totiž žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě pak přibližně 7 procent."

Premiér Sobotka a ČSSD se pokoušeli prosadit zákon minimálně dvakrát. První pokus o návrh zákona podala ČSSD společně se stranou Zelených na konci roku 2009. Znovu se pak zákon pokusila prosadit ČSSD na schůzi Poslanecké sněmovny 10. prosince 2010, kterou tehdejší poslanec Bohuslav Sobotka uváděl takto:

“Děkuji, vážená paní předsedkyně, kolegové a kolegyně, já budu velmi stručný, protože i toto je návrh zákona, který se neobjevuje poprvé v Poslanecké sněmovně. Chtěl bych připomenout, že návrh na zrušení listinných akcií na majitele předkládali poslanci České strany sociálně demokratické již během minulého funkčního období. Tento návrh zákona nebyl přijat v rámci tohoto volebního období a my jsme přesvědčeni, že v rámci boje proti korupci, v rámci boje proti netransparentnosti jsme povinni, abychom s tímto návrhem znovu do Poslanecké sněmovny přišli.”

Pro ověření výroku vycházíme z pozvánek na veřejné akce, které má poslanec Okamura umístěny na svém Facebooku. Podle nich je skutečně aktivní, co se týče veřejných diskuzí, není ovšem pravdou, že by jich bylo i deset týdně. Nejvíce se k tomuto počtu přiblížil na začátku února, kdy během jednoho týdne absolvoval 7 debat.

Dodáváme, že stejné pozvánky jsou obsaženy také na FB profilu hnutí Svoboda a přímá demokracie, kterému Okamura předsedá. V jiném zdroji nejsou záznamy z jednotlivých Okamurových diskuzí/pozvánek na ni zveřejněny.

(Plánované akce)

• 14.5. - Praha
• 11.5. - Brno

• 28.4. - Jihlava
• 27.4. - Kostelec nad Orlicí
• 27.4. - Trutnov
• 26.4. - Nový Bor

(Proběhlé akce)

• 7.4. - České Budějovice
• 6.4 - Praha

• 31.3. - Ostrava
• 31.3. - Havířov
• 30.3. - Valašské Meziříčí
• 30.3. - Zlín

• 16.3. - Příbram
• 16.3. - Kladno
• 16.3. - Kutná Hora

• 6.2. - Praha
• 4.2. - Vlašim
• 4.2. - Benešov
• 3.2. - Karlovy Vary
• 3.2. - Cheb
• 2.2. - Králíky
• 2.2. - Žamberk

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť v tomto období došlo k prozatím unikátnímu způsobu ukončení rozpravy ke konkrétnímu projednávanému bodu během jednání Poslanecké sněmovny. Byť v minulých obdobích došlo k porušení zákona v jistých případech, postup k EET je skutečně postupem novým. Vzhledem k tomu a také ke korektnímu popisu stížnosti poslanců ODS je výrok hodnocen jako pravdivý.

O individuálních ústavních stížnostech některých poslanců za ODS a TOP 09 informovala ČTK. Bývalý ministr spravedlnosti Blažek (ODS) si stěžuje na tři sněmovní usnesení, z nichž jedno se týkalo předčasného ukončení rozpravy.

O záměru podat spolu s TOP 09 také návrh k Ústavnímu soudu na zrušení zákona o EET informovala ODS na svém webu 12. dubna s tím, že do 14 dní tento návrh podá. Předseda strany Petr Fiala k tomu uvedl: "Není přijatelné, aby vládní většina hlasováním rozhodla o tom, že se zákon již projednával dostatečně dlouhou dobu a ti, kteří dosud nevystoupili, takovou možnost již mít nebudou. Špatný je nejenom zákon o EET, ale i samotný způsob, jakým byl schválen." Zda se tak již stalo, a strana návrh podala, nevíme. Zprávy na webu strany o této skutečnosti mlčí.

Pokud jde o podstatu věci, Stanjura mluví o předčasném ukončení rozpravy u projednávaného bodu. K tomu reálně došlo na mimořádné schůzi k EET, když 29. ledna Poslanecká sněmovna odhlasovala procedurální návrh předsedy klubu ANO Faltýnka na pevné stanovení času, kdy se bude o zákonu hlasovat. Faltýnek tehdy doslova uvedl:

" My tady dneska diskutujeme, pokud jsem to dobře počítal, 38. hodinu v rámci prvého, druhého a třetího čtení, k tomuto zákonu. A já se domnívám, že všechny argumenty ať už proti, nebo pro v této debatě, nebo většina z nich zazněla, přestože jsou opakovány stále ze strany předkladatelů stejné argumenty a ze strany odpůrců tytéž. Domnívám se, že těch 38 hodin debaty je dostatečný čas k tomu, abychom si všechny tyto vzájemné názory vydiskutovali. Proto mi dovolte, abych navrhl, abychom procedurálně bez rozpravy hlasovali, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bude o vládním návrhu zákona o evidenci tržeb, sněmovní tisk 513, třetí čtení, a o vládním návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, sněmovní tisk 514, třetí čtení, a o podaných pozměňovacích návrzích k těmto tiskům hlasovat ve středu 10. února 2016 v 11 hodin. "

Vládní většina tento postup odhlasovala a v dalším jednacím dni se o zákonu skutečně hlasovalo, byť byli přihlášeni do rozpravy ještě poslanci se svými příspěvky.

Striktně vzato, tato situace, kdy si většina v hlasování stanovila, že se již nějaký bod projednával dlouho a přistoupí se k hlasování, se v české Sněmovně vyskytla poprvé. Objevují se ovšem argumenty, že podobného instrumentu využila pravicová vláda v minulém období, kdy prosadila mimořádnou schůzi ve stavu legislativní nouze. K tomu došlo v roce 2010.

Jednalo se o schůzi z 2. listopadu 2010, kdy se koalice rozhodla prosadit úsporná opatření ve stavu legislativní nouze (viz usnesení č. 111) dle § 99 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, podle nějž je možné přikročit ke zkrácenému jednání (viz usnesení č. 112). Tehdejší předseda poslaneckého klubu občanských demokratů k tomu tehdy uvedl: "Nicméně jsme přesvědčeni, že nestojí za to další hodinu nebo možná hodiny, jak plánuje sociální demokracie, zde trávit planým debatováním o tom, zda je, či není toto v souladu s jednacím řádem." Následně byla téhož dne od 16 hodin vyhlášena mimořádná schůze, na níž se v režimu legislativní nouze schválily 4 zákony.

Tento postup byl Ústavním soudem shledán jako protiústavní a úsporná opatření zrušil, resp. dal koalici čas do 31. prosince 2011 k jejich opětovnému schválení ústavně konformní procedurou. Jedním z důvodů, na které se navrhovatelé odvolávali, bylo právě vypuštění obecné rozpravy.

Situace ovšem nejsou identické. V případě pravicové vlády nebyl "při porušení" otevřen žádný konkrétní bod. Projednání čtyř zákonů v proběhlo řádně v režimu legislativní nouze na další, mimořádné schůzi, což samo o sobě má oporu v platné legislativě.

Prohřeškem proti demokratickému právnímu státu bylo nezákonné vyhlášení mimořádného legislativního stavu, nikoli neumožnění diskuze opozici. V obou případech tak došlo k porušení zákona (porušení jednacího řádu v případě EET uznává i 1. místopředsedkyně za hnutí ANO Jermanová), ale pokaždé k tomu "došlo jinak". Formálně vzato má Stanjura pravdu, neboť Poslanecká sněmovna v tomto období tedy prokázala prozatím unikátní možnost ukončení rozpravy. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.