Babiš se k tomuto tématu vyjádřilv sobotním Právu. Podle deníku prohlásil: „... za určitých podmínek mohu být premiérem, pokud si to lidé budou přát“. Dle Babiše chybí v Česku většinový systém, který by mohl vypadat podobně jako ve Velké Británii, kde vítěz bere vše. Podle něj už teď lidé po většinovém systému touží a odvolává se přitom na vítězství hnutí ANO v 9 krajích v letošních krajských volbách.

Ministr se taktéž nedávno vyjadřovalv Hospodářských novinách, že pokud by získal post premiéra, mezi jeho první činy by patřilo postupné zrušení ministerstva pro lidská práva vedené Jiřím Dientsbierem. Proměnou by prošla i Legislativní rada. „Dienstbierův ministerský post je určitě zbytečný a jeho agendu může dělat ministerstvo spravedlnosti.“

Andrej Babiš rovněž tvrdí, že pokud by se stalpremiérem, „tak příští rok je vyrovnaný rozpočet a snižuje se dluh, na čemž ČSSD ani lidovci nemají zájem.“

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ve volbách 2016 do 55 členného zastupitelstva Ústeckého kraje získalo ANO 20 mandátů, KSČM 13, ČSSD 10, ODS 7 a koalice SPD-SPO 5 mandátů.

Po oznámení výsledků začala koaliční jednání. Vítězné hnutí ANO hned 9. října 2016 předběžně oznámilo svoje preference povolební spolupráce. Zde mimo jiné zaznělo, že je pro ně podstatná většina v 11členné krajské radě, a tedy hlavní slovo v radě kraje i za cenu toho, že by se hejtmanem stal někdo mimo ANO.

Význam dominantní pozice v radě potvrdil 12. října i předseda ANO 2011 Babiš.

„To je nabídka, která je spojena s poměrem míst v radě, a tam máme mít dominantní pozici. Hejtman bez našich lidí nebude moci rozhodovat. Křesla v radě jsou důležitější než hejtman a pan Bubeníček, nevím, že by měl nějaký skandál, že by něco ukradl,“

Výrok je hodnocen jako pravdivý, zástupci ANO se v povolebním období netajili tím, že na základě výsledků krajských voleb je jejich cílem získat většinu v krajské radě. Toto veřejně prezentovali jak místopředseda hnutí a poslanec za Ústecký kraj Richard Brabec (min. živ. prostředí), tak i předseda hnutí Andrej Babiš.

Od posledních voleb do pražského zastupitelstva v říjnu 2014 byli podle obchodního rejstříku vyměněni 3 ze 4 členů představenstva společnosti Pražské služby a.s. Místopředsedou přestavenstva se stal Karel Šašek (ČSSD), který byl dříve řadovým členem představenstva, členy představenstva se pak nově stali Martin Čáslavka (Trojkoalice) a Patrik Roman, který je již více než 11 let také generálním ředitelem společnosti. Funkce předsedy představenstva v současnosti není obsazena.

Z veřejných zdrojů se nepodařila dohledat žádná informace o tom, že by ANO nominovalo svého zástupce do tohoto orgánu společnosti. Nebudeme hodnotit, z jakého důvodu k tomu zatím nedošlo, výrok, že ANO nenominovalo svého zástupce do představenstva Pražských služeb, ale hodnotíme jako pravdivý.

Co do počtu obyvatel je Karlovarský kraj s necelými 300 tisíci obyvatel skutečně nejmenším krajem v České republice, co do rozlohy pak třetí za Prahou a Libereckým krajem.

Bohatství (či chudobu) kraje je pak možné posuzovat podle různých ukazatelů. Pro mezinárodní srovnání úrovně jednotlivých regionů se v rámci EU používá HDP na obyvatele, který v Karlovarském kraje dosahoval v roce 2014 277 tisíc korun, což je nejméně z celé ČR. Jedná se o pouchých 68,4 % průměru ČR.

Jako další indikátor můžeme použít například průměrnou mzdu, která je v Karlovarském kraji také nejmenší v republice, jak dokládáme v následujícím výroku. Na základě těchto ukazatelů hodnotíme výrok jako pravdivý, další údaje pak situaci jen dokreslují.

V Karlovarském kraji nedosahuje 6,9 % domácností příjmů životního minima, což je sice vysoké číslo, ale v Ústeckém a Moravskoslezském kraji nedosahuje životního minima ještě větší procento domácností (7,8 % v Ústeckém kraji a 7,5 % v Moravskoslezském kraji, zdroj Český statistický úřad, .xlsx).

Druhý nejnižší je i průměrný čistý disponibilní důchod jednotlivých domácností.

Nezaměstnanost v Karlovarském kraji dosahuje 7,06% (Český statistický úřad k 31.12.2015), zatímco v mnoha dalších krajích je nezaměstnanost vyšší. Například v Ústeckém kraji dosahuje nezaměstnanost 8,91% a v Moravskoslezském 8,56%.

Vládní návrh novely (.pdf, str. 3) zákona, kterým se mění některé volební zákony, jsou stanoveny maximální výdaje strany na kampaň:

(2) Výdaje na volební kampaň nesmí přesáhnout
a) pro volby do Poslanecké sněmovny částku 90 000 000 Kč včetně daně z přidané
hodnoty,
b) pro volby do Senátu částku 2 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každého kandidáta, účastní-li se pouze prvního kola voleb, nebo částku 2 500 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastní-li se kandidát prvního i druhého kola voleb.

Výši daru politickým stranám limituje zákon o politických stranách. V § 18 novely zákona (.pdf, str. 4) stojí, že od jedné osoby nelze přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, které by v jednom kalendářním roce překročilo částku 3 000 000 Kč.

Projednávání této novely a postoj hnutí ANO, jsme se již věnovali. V červenci 2015 Faltýnek v rozhovoru pro Události, komentáře potvrdil, že hnutí ANO mělo vůči limitaci darů politickým stranám výhrady. Vládní návrh zákona byl nakonec jednoznačně přijat (.doc, str. 3).

Výrok je označen jako nepravdivý, protože v italském kantonu Ticino ve Švýcarsku v září roku 2013 byl sice skutečně referendem schválen zákon, který zakazuje zahalování obličeje na veřejných místech, vztahuje se tedy i na burky a nikáby, nikoliv však na hidžáby, které zakrývají pouze vlasy.

Parlament tohoto kantonu daný zákon schválil na konci listopadu 2015 a v této souvislosti federální parlament ve shodě s vládou řekl, že zákon není rozporu s federálním právním řádem. Zákon (it) vstoupí v platnost 1. července 2016.

V první řadě je třeba odkázat na naši Abecedu migrace. O (vnější) emigraci se jedná, pokud občané opouští svůj domovský stát s cílem usadit se v jiném státě. V tomto případě měl však místopředseda Bartošek na mysli uprchlíky. Uprchlík je osoba, která utekla ze své původní země před válkou či před životu nebezpečným pronásledováním z určitých specifických důvodů.

Co se týče válečných zločinů, nemají v mezinárodním právu přesné vymezení. Obyčejové (nepsané) právo je vymezuje (eng) jako závažná porušení mezinárodního humanitárního práva. Určitý návod poskytuje statut Mezinárodního trestního soudu (.pdf), který však definuje válečné zločiny pouze pro své účely a to navíc částečně demonstrativně. Přesto lze však najít určité vodítko v jejich seznamu - namátkou jde o úmyslné napadení civilistů, rozsáhlé svévolné ničení a přivlastňování majetku, mučení či nelidské zacházení.

Co je však důležité, válečné zločiny může ze své podstaty Česká republika spáchat jen v kontextu ozbrojeného konfliktu, do něhož by se však Česká republika odmítnutím uprchlíků nijak nedostala.

Domníváme se, že Jan Bartošek směřoval spíše k porušení mezinárodního práva jako takového. To v případě nepřijetí uprchlíků nemusí, nicméně může spočívat v několika aspektech. Zaprvé by mohlo jít o porušení principů odpovědnosti za ochranu (.pdf) a non-refoulement (princip nevydání do země, kde by mohl být ohrožen život či osobní svoboda vydaného.)

Dále by mohlo jít například o porušení principu ochrany lidských práv (například odborný článek zde, .pdf, eng). V neposlední řadě jsou práva uprchlíků zakotvená smluvně (např. v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a protokolu k ní z roku 1967, .pdf), dále na zákonné úrovni (zákon č 325/1999 Sb. o azylu) a nakonec i v nezávazných právních aktech (např. v článku 14 Všeobecné deklarace lidských práv, .pdf, obrázkové vydání).

Přesto musíme Bartoškův výrok hodnotit jako nepravdivý, neboť samotná skutečnost, že by Česká republika nepřijímala emigranty (sic!), nezakládá válečný zločin ve smyslu mezinárodního práva.

Vyjádření Ministerstva vnitra shrnuje výsledky vyšetřování událostí během dmeonstrací v Praze 6. února 2016. Během demonstrací nedošlo k pochybení policie, policie postupovala podle zákona. Skupina demonstrující před Thunovským palácem nebyla řádně nahlášena, nicméně tento fakt nebyl důvodem k rozpuštění shromáždění. Policie také vyvrátila tvrzení, že v prostoru ulic Thunovská a Zámecká došlo k provokaci ze strany policistů. A citujeme z vyjádření, že " tzv. muž v hnědé bundě byl kriminalista, který jednal v souladu se zákonem a který výrazně pomohl zabránit hrozícímu střetu. "

Také Antifa se k události vyjádřila. Informaci o uměle vyvolaném útoku policie označila za konspirační teorii. Antifa komentuje i útok na centrum Klinika a další menší útoky, o kterých se také šiřily informace, že byly vyvolány policií. Nic z toho Antifa nepovažuje za pravdivé výroky a považuje je pouze za provokaci a snahu o vytvoření negativního obrazu o Antifě.

V podrobnějším článku Antify jsou určeny identity některých členů zakuklených demonstrantů. Skupina zjistila, že se jednalo o fotbalové chuligány.

Zmíněným proruským webem míní Chovanec server Aeronet, který publikoval video z popisovaného incidentu v Thunovské ulici, které ovšem bylo jak policií, tak Antifou vyvráceno, jak jsme uvedli výše. Serveru Aeronet se věnoval např. projekt Neovlivní.cz, který podobné zdroje v České republice mapuje. Dále se mu věnoval také časopis Respekt.

Hnutí ANO opravdu nemělo zdanění či zpochybnění církevních restitucí ve svém volebním programu, neboť v něm o tomto tématu nemá vůbec nic.

V listopadu 2013, tedy krátce po volbách do Poslanecké sněmovny, vyjádřil Andrej Babiš překvapení nad skutečností, že dohoda obsahuje inflační doložku, tedy, že finanční suma nemusí být konečná. V červenci 2014 předseda hnutí Babiš uvedl, že co bylo ukradeno, musí být vráceno, avšak způsob jejich přijímání byl netransparentní a vůči občanům nespravedlivý. V polovině dubna 2016 uvedl, že jsou tzv. církevní restituce předraženy o 54 miliard korun a o několik dubnových dní později přes média vzkázal lidovcům, že podpoří zdanění církevních restitucí.

Pomoc České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali čo pomáhají s ostrahou hranic.

19. října 2015 vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinskainformoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

21. prosince 2015 pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - cíl mise je stanovit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky. Později také ministr vnitra a český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.

Naši policisté tedy ve všech třech zemích opravdu pomáhali.