Slova obou zmíněných ve věci Jihočeského letiště potvrzuje jihočeský iDNES.cz z května a července tohoto roku.

Jiří Švec zjevně naráží na článek serveru iDNES.cz, resp. jeho jihočeské mutace. Ten v textu Lukáše MarkaLetiště chce odbavit 80 tisíc lidí za rok. A hledá strategického partnera z 6. července 2016 uvádí:

„Pro budoucí lepší hospodaření hledá Jihočeský kraj i nadále pro letiště strategického partnera. ‚ Samozřejmě hledáme a vím, že toto říkám pořád. Je mi jasné, že by mnozí chtěli slyšet, kdo to je a jak jsou jednání daleko, ale to zatím nemohu. Není to proto, že by zájemce nebyl, ale nechceme tím ohrozit samotná jednání, ' řekl hejtman Jiří Zimola (ČSSD).Naznačil, že o spolupráci má zájem významný investor, který by chtěl ve spolupráci s letištěm postavit logistický areál pro spojení Evropy s Čínou. Jednat se má o přepravu zboží objednávané přes e-shopy po internetu. ‚ Jsme na začátku vyjednávání, nechci předbíhat, ' dodal Zimola.“

Starosta Lišova dále informuje o tvrzení ředitele Jihočeského letiště Ladislava Ondřicha, jež se objevilo na serveru iDNES.cz v květnu letošního roku. Ředitel uvedl:

„Jediné, které by k nám nemohly standardně přistávat, jsou dálkové Airbusy 330, které mají malinko větší rozpětí (na letišti mohou přistávat pouze letadla s rozpětím křídel do 36 metrů - pozn. Demagog.cz) . Nicméně na výjimku se tu můžou objevit, ale naší ambicí není provozovat lety od nás do Koreji nebo za oceán. To není cílem regionálního letiště.“

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Krajský úřad Jihomoravského kraje provozuje už 4 roky firemní mateřskou školku Lentilka, která je od letošního roku přístupná kromě dětí zaměstnanců kraje a jeho příspěvkových organizací i dětem hasičů a policistů kraje. Celkem má 5 tříd a 106 dětí.

Jihomoravský kraj otevřel svou firemní mateřskou školku Lentilka 28. srpna 2012, a to pro děti zaměstnanců Jihomoravského kraje a zaměstnanců krajských příspěvkových organizací. O 4 roky později podepsal dohodu s Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje a Krajským ředitelstvím policie Jihomoravského kraje o využívání školky zaměstnanci těchto složek IZS.

Školka se k 1. září 2016 rozrostla o další 3 třídy s kapacitou 72 dětí. Celkem se zde dle tiskové (.pdf, str. 1) zprávy vzdělává v 5 třídách 106 dětí od 2,5 do 7 let. Založena je na základě školského zákona.

V závěrečném hlasování o EET pro tento zákon zvedli ruku všichni přítomní poslanci KDU-ČSL, výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ovšem upozorňujeme, že Zeman zaměňuje migranty za uprchlíky. Jejich počty v Turecku však odpovídají jeho tvrzení.

UHNCR definuje rozdíl takto: "Migranti se na cestu vydali dobrovolně s cílem nalézt lepší obživu pro sebe i své rodiny. Uprchlíci naproti tomu odejít museli, aby tak ochránili svůj život či svobodu." Tyto dva pojmy jsou ale často vzájemně nahrazovány a Miloš Zeman v kontextu debaty mluvil o uprchlících, nikoli o migrantech.

Zpráva o provádění společného akčního plánu EU a Turecka uvádí, že Turecko k 10. 2. 2016 hostilo 2 582 600 syrských uprchlíků. Těmto uprchlíkům Turecko přiznává dočasné ochrany.

Výzkumná zpráva Amnesty International vydaná v červnu 2016 potvrzuje, že na území Turecka se pohybuje kolem 2,75 milionu syrských uprchlíků a 400 000 žadatelů o azyl a uprchlíků z jiných zemích (například Afghánistánu, Iráku a Íránu).

Jinak pravdivému výroku udělujeme výhradu z toho titulu, že přinejmenším ve své zveřejněné podobě neobsahuje informaci o energetické náročnosti budov a naopak obsahuje pouze seznam příspěvkových organizací kraje a jejich budov, ne zcela všechny budovy v majetku kraje. Je však možné, že tato část registru není veřejná.

Na stránkách Libereckého kraje je možné dohledat informaci o spuštění tohoto registru v srpnu 2014. V tomto registru najdeme informace o odboru, do kterého daný objekt spadá (budova, orná půda, atp.), její IČO a číslo popisné. Nenajdeme v něm však údaje o energetické náročnosti, jak hejtman uvádí.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť samotná vypsaná zakázka neznamená, že by Česká republika takto přijímala 6 tisíc imigrantů. Jde o spíše o vytvoření možnosti reagovat na případný problém, který by mohl nastat v souvislosti s příchodem vysokého počtu lidí žádajícího o mezinárodní ochranu.

Vláda přijala 31.8.2016 usnesení o veřejné zakázce s názvem Generální poskytovatel integračních služeb pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou v letech 2017 - 2019 a ustanovila komisi, která poskytovatele těchto významných služeb vybere.

„Tato veřejná zakázka nikterak nepredikuje skutečný počet osob s mezinárodní ochranou (tedy že by ČR přijala do roku 2019 šest tisíc migrantů), ale zároveň může umožnit řešit i případný nárůst žadatelů,” zdůraznila Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra pro Novinky.cz.

Zakázka se týká, jak osob prelokovaných, které přijdou v rámci kvót (pak je jejich integrace placena z evropských peněz), tak osob, které spontánně zažádají o azyl, např. Ukrajinci (pak prostředky na integraci plynou z národního rozpočtu).

Andrej Babiš zde hovoří o volebním modelu TNS AISA pro říjen 2016, který byl představen právě v Otázkách Václava Moravce. Podle tohoto modelu by ANO získalo 34 % a ČSSD 15 % hlasů voličů. ANO by tedy vedlo o celých 19 procentních bodů.

Jinými výzkumy míní Andrej Babiš volební modely agentur STEM, CVVM a Median. Je faktem, že vykazují poměrně výrazné rozdíly. Hnutí ANO se pohybuje mezi 24,5 a 34,5 %, sociální demokraté dosahují 14,4 % – 19,5 % a obvykle třetí komunisté získávají dle měření 7,5 – 14,6 %. Je tedy zřejmé, že jednotlivé průzkumy se od sebe poměrně liší.

Podle volebního modelu agentury STEM by v říjnu 2016 ANO získalo 29,7 % a ČSSD 14,4 % hlasů voličů. ANO by tedy před ČSSD vedlo o 15,3 procentních bodů.

Další volební model provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Podle tohoto modelu by ANO v říjnu 2016 získalo 34,5 % a ČSSD 19,5 % hlasů voličů. ANO by tedy vedlo před ČSSD o 15 procentních bodů.

Podle volebního modelu agentury MEDIAN by ANO získalo 24,5 % a ČSSD 18 % hlasů volič. ANO by před ČSSD vedlo o 6,5 procentních bodů.

UNHCR odhaduje, že tzv. ekonomičtí migranti tvoří zhruba 40 % příchozích migrantů do Evropy. Ekonomičtí migranti přitom míří do Evropy za lepšími životními a finančními podmínkami, čímž se liší od uprchlíků. Ti se museli vzdát domova kvůli válce a dalším závažným hrozbám a mají podle mezinárodní konvence o uprchlících nárok na azyl. Odhad UNHCR potvrzuje také hnutí Amnesty International, podle kterého má na mezinárodní ochranu nárok 50 - 60 % migrantů.

Vyšší počet uprchlíků než ekonomických migrantů lze vyčísti i ze statistik EU. Ilegální migranti pochází (.pdf, str. 21) zejména ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. V roce 2015 tito imigranti tvořili více než polovinu všech ilegálních imigrantů mířících do Evropy. Syřané přitom měli v roce 2015 až 97% míru uznaných (.pdf, str. 4) žádostí o azyl. Vysokou pravděpodobnost uznání statusu uprchlíka mají i Iráčané (85 %) a Afghánci (67 %).

Jediná zpráva o tom, že ekonomických migrantů je většina, pochází od France Timmermanse, místopředsedy Evropské komise. Timmermans se odvolává na nepublikované statistiky agentury Frontex, podle kterých mají ekonomičtí migranti tvořit 60 %.

Vzhledem k tomu, že však veřejné dohledatelné relevantní statistiky vyvracejí tvrzení Miloše Zemana, výrok hodnotíme jako nepravdivý.

V návrhu zásad územního rozvoje kraje sice opravdu není Brno ani jeho okolí, kraj však v tomto dokumentu řeší rozvoj kraje jako celku a nezaměřuje se na konkrétní města.

Speciální část o územním rozvoji v krajském městě nenalezneme například ani v územním rozvoji Olomouckého kraje či Kraje Vysočina. Návrh však obsahuje odstavec (str. 5) o dálnici D43.

Na čtvrté straně je zase zmíněno: „Nezbytnou součástí kompletního systému dálniční a silniční sítě Jihomoravského kraje a OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno je Velký městský okruh (silnice I/42) a Bratislavská radiála (I/41).“

Restrukturalizace finančních úřadů, o které Babiš mluví, se týkala zrušení 23 malých pracovišť v menších obcích. Je pravda, že se o této věci transparentně diskutovalo a Babiš poté od plánů ustoupil. Stranou hodnocení necháváme, zda je na místě tyto dva případy (zrušení 23 poboček úřadu a restrukturalizaci policie) porovnávat.

Ministerstvo financí v červenci 2015 plánovalo, že od 1. 1. 2016 zruší 23 nejmenších územních pracovišť finančních úřadů. V plánu bylo přesunout zaměstnance na jiné pozice a ušetřit za pronájem a provoz budov, ve kterých se malé pobočky nacházejí.

Proti návrhu se postavili někteří poslanci, včetně poslanců za ČSSD a premiéra Sobotky, odmítl ho senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Andrej Babiš pak od plánu ustoupil po jednání v koalici a se Svazem měst a obcí a došlo pouze k omezení provozu těchto malých poboček.