Výrok hodnotíme jako nepravdivý, za narušení schengenského acquis v období současné migrační krize je silně kritizováno Řecko, zatímco Itálie nikoliv.

Hlavní důvod existence Schengenské dohody je odstranění kontrol na hranicích schengenských států (tzv. vnitřní hranice). Aby toto odstranění kontrol nemělo negativní dopad na vnitřní bezpečnost, zavedly schengenské státy opatření, tzv.schengenské acquis, týkající se následujících oblastí:

• ochrana vnějších hranic
• policejní a justiční spolupráce
• vízová a konzulární spolupráce
• ochrana osobních údajů
• Schengenský informační systém

Nejvýznamnějším právním předpisem EU, který stanovuje pravidla pro přeshraniční pohyb osob je tzv. Schengenský hraniční kodex (.pdf), který v nové podobě obsahuje opatření ve formě Schengenského informačného systému (SIS), vízového informačního systému (VIS) a Eurodacu, tedy evropského systému na porovnávání otisků prstů pro identifikaci žadatelů o azyl a nelegálních přistěhovalců.

Právě v prvním ze zmiňovaných bodů narážejí hraniční státy na problémy. Řecko bylo kritizované za nedodržování ochrany vnějších hranic v tiskové zprávě (.pdf, str. 2). Evropská komise zase informuje, že koncem minulého roku došlo k vyhodnocení toho, jak Řecko uplatňuje schengenská pravidla v oblasti správy vnějších hranic. Dne 2. února 2016 přijala Komise hodnotící zprávu, která odhalila vážné nedostatky v ochraně vnějších hranic Řecka. 12. února 2016 přijala Rada doporučení nápravných opatření. Detailně o problému Řecka a ochrany vnější hranice inforumuje další analýza think tanku Evropské hodnoty.

I navzdory tomu, že Itálie se musí vyrovnávats obrovským náporem migrantů na svých hranicích (dokonce jich v minulém roce bylo více než v Řecku) a o postavení fyzické hranice s ním žádalo Rakousko, z porušování schengenských pravidel tato země obviňována není.

Horní komora Parlamentu ČR má momentálně 15 žen - senátorek. Z celkového počtu 81 senátorů tak opravdu tvoří necelých 20 %, ženské zastoupení představuje konkrétněji asi 18, 5 %.

Bezpečnostní rada státu je upravena v článku 9 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Konkrétně pak zástupce a náplň činnosti upravuje usnesení Vlády České republiky, které bylo naposledy aktualizováno 1. října 2014.

Statut BRS uvádí v článku 2:

"BRS koordinuje a vyhodnocuje problematiku bezpečnosti České republiky a připravujevládě návrhy opatření k jejímu zajišťování."

Kalousek má pravdu, že BRS sama o sobě nerozhoduje o přijímání konkrétních kroků, jde o poradní skupinu s "doporučujícími výstupy" směrem k vládě jako celku.

Zdeněk Kopecký byl skutečně v tomto volebním období předsedou dopravní komise kraje Vysočina. Z tohoto postu byl odvolán 30. září 2014. Neodvolali jej však členové komise, jak Běhounek tvrdí, ale krajská rada pod Běhounkovým vedením na svém zasedání. Výrok je hodnocen jako nepravdivý.

Rada Kraje Vysočina na svém jednání 30. září 2014 na návrh Běhounkova náměstka Vladimíra Novotného o odvolání Kopeckého z postu předsedy dopravní komise jednala. Jednomyslně (tedy včetně hlasu samotného Běhounka) jej odvolala. To dokládá zápis ze zasedání (bod 79 jednání) krajské rady z daného dne.

Na následném jednání komise (9. října 2014) pak byli Kopecký a další členové o tomto již informováni, samotná komise v této věci nehlasovala ani nejednala. Zápis z tohoto jednání uvádí:

„Libor Joukl (náměstek hejtmana - pozn. Demagog.cz) přivítal přítomné a informoval, že rada kraje na svém zasedání č. 28/2014 dne 30. 9. 2014 odvolala Zdeňka Kopeckého z funkce člena a předsedy dopravní komisea jmenovala do funkce předsedy dopravní komise Vladimíra Černého.“

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, Kopeckého neodvolali členové dopravní komise, ale krajská rada pod vedením samotného hejtmana Běhounka.

Nákupy (veřejné zakázky) u Policie ČR a Hasičského záchranného sboru má podle nařízení ministerstva vnitra č. 44/2014, o zadávání veřejných zakázek (.pdf, str. 4) v kompetenci odbor veřejných zakázek Policejního prezidia ČR pro centrální nákup jednotně pořizovaného majetku.

Výjimky tvoří komodity určené k centrálnímu nákupu dle nařízení ministerstva vnitra č. 40/2012, o resortních pravidlech centralizovaného nákupu.

U Hasičského záchranného sboru má tyto otázky v kompetenci oddělení veřejných zakázek generálního ředitelství.

Tato pracoviště veřejných zakázek připravují, organizují a administrují zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek a plní další úkoly stanovené v nařízení.

K této konkrétní zakázce se také vyjádřil resort vnitra v tiskové zprávě.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Škromach korektně popisuje změny, které poslanci provedli při projednávání novely příslušného zákona.

Senátor Škromach mluví o novele zákona o střelných zbraních a střelivu, která prošla Poslaneckou sněmovnou.

Zákon zavádí v § 56 možnost policie ČR zadržet zbraň, " pokud existuje důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo k takové změně zdravotního stavu, která může v souvislosti s nakládáním se zbraní představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob. " Tato situace reaguje právě na tragickou událost, která se odehrála v Uherském Brodu.

Platnost zbrojních průkazů upravuje § 16 zákona, stanovuje ji na 10 let. Výše uvedená novela tento stav nemění.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, není pravdou, že by Kos v příslušném hlasování aktivně hlasoval proti obchvatu.

V květnu 2016 se při zasedání zastupitelstva Prahy 11 debatovalo o dostavbě Pražské okruhu. Konkrétně se jednalo o výzvě k urychlení výstavby v jihovýchodním segmentu Prahy, tj, stavba 511, kterou rada městské části podpořila svým usnesením (.pdf).

Usnesení bylo předloženo (.pdf, str. 4) ke schválení zastupitelům Prahy 11 a návrh byl přijat. Zastupitel Ladislav Kos však při hlasování o tomto usnesení nehlasoval (.txt, hlasování č. 23) a urychlenou dostavbu úseku 511 tedy nepodpořil.

Hnutí pro Prahu 11, za které Kos kandiduje, přitom výstavbu pražského okruhu podporuje, Kos při zasedání kritizoval podobu usnesení předloženou Stanislavem Urbánkem. Problémem má být právě urychlení výstavby úseku 511, který nesplňuje evropskou směrnici EIA. Soulad projektu se směrnicí EIA jsme analyzovali v jiném souvisejícím výroku.

V květnovém hlasování tedy Ladislav Kos usnesení o urychlení výstavby úseku 511 nepodpořil. Výrok Heleny Válkové však hodnotíme jako nepravdivý, neboť opakovaně tvrdí, že Kos hlasoval proti usnesení. Ladislav Kos však nehlasoval vůbec.

K výše uvedenému dodejme, že na obecní úrovni je hlasování zržel se/neúčast na hlasování fakticky rovna hlasování proti. Narozdíl od úrovně sněmovní se zde nesnižuje neúčastí kvórum a je potřeba vždy nadpoloviční většiny všech hlasů k přijetí čehokoli. Samotné hlasování "pro a proti" obchvatu, jak o něm Válková mluví, však ve skutečnosti znamenalo deklaratorní postoj zastupitestva směrem navenek. V hlasování tedy nešlo o to, zda se má daná stavba realizovat či kdy přesně, ale o vyjádření toho, že si to zastupitelé přejí v co nejkratší době.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, zařazení dítěte musí v každém případě být v souladu se zájmem žáka, který zprostředkovává rodič.

Dle ministerstva školství je proto v případě problémů první fází dohoda s rodičem. Rodič jako zprostředkovatel zájmu dítěte rozhoduje o jeho zařazení do speciální školy. V případě nespolupráce se může škola obrátit na orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Novela školského zákona, která byla přijata v loňském roce, ponechává stejně jako předchozí znění zákona možnost zřízení speciálních škol pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami.

Zařadit dítě do speciální školy lze dle novely pouze na základě žádosti zákonného zástupce. K žádosti je dále potřeba doporučení školským poradenským zařízením a informovaný souhlas zákonného zástupce se zařazením dítěte.

Hlavní změna oproti předchozímu znění zákona nastává v tom, že vzdělávání žáků se nyní uskutečňuje přednostně na běžné základní škole. Zařazení do speciální školy tak nově doporučí školské poradenské zařízení až po shledání, že nelze žáka udržet pomocí podpůrných opatření na běžné škole.

Další novinkou je možnost revize doporučení, a to jak rodičem, tak školou. Žádost o revizi se musí podat do 30 dnů od doručení doporučení školského poradenského zařízení.

Žádná z novinek novely zákona ale nemění skutečnost, že rozhodování o zařazení je založeno na informovaném souhlasu rodiče a doporučení školského poradenského zařízení. Především ale musí být zařazení v souladu se zájmem dítěte, který zprostředkovává rodič.

Dle FAQ ministerstva školství je postup v případě problémů následující: V první fázi se snaží škola a školské zařízení vždy dohodnout (další dotazy, otázka č. 14) s rodičem. Rodič může s doporučením školského poradenského zařízení nesouhlasit a v takovém případě může podat žádost o revizi. Pokud rodič nebude se školským zařízením spolupracovat, škola či poradenské se zařízení se obrátí (stejně jako před novelou) na orgán sociálně-právní ochrany dětí.

K porozumění možného střetu funkcí senátora se nejprve podívejme do Ústavy. Podle § 21 zjistíme, že senátor nemůže být zároveň poslancem. Následující § 22 doplňuje, že s funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon.

Dále se tedy podíváme do zákona o střetu zájmů. Podle § 5 odst. 3 je funkce neslučitelná s další funkcí vykonávanou v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru k České republice, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje:

a) na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu,

b) na státním zastupitelství nebo soudu,

c) v bezpečnostních sborech.

Hejtmana však volí ze svých řad zastupitelé kraje. Další limit je stanoven § 10 zákona o jednacím řádu Senátu, podle nějž senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou nebo místopředsedou Senátu ani členem jeho výboru nebo komise. Neexistuje však zákonný limit pro současný výkon funkce hejtmana a senátora.

Návrhů, na které naráží Čunek, bylo v minulosti několik. Ve volebním období 2002–2006 se jednalo o novelu zákona o obcích a souvisejících zákonů, která sice souběh funkcí nevylučovala, nicméně povolovala vykonávat sbíhající mandát pouze jako neuvolněný zastupitel a tedy bez nároku na finanční odměnu. Návrh však byl prezidentem Klausem vetován z důvodu, že fakticky takto souběh funkcí vylučuje. V roce 2014 proklamovala skupina 4 hejtmanů ČSSD záměr střet funkcí hejtmana a senátora přímo vyloučit, podporu našli i u předsedy vlády, nicméně avizované komplexní řešení v tomto směru patrně nepadlo na úrodnou půdu. V současném volebním období projednává Poslanecká sněmovna pouze klouzavý mandát poslanců, což se nicméně konfliktu hejtman-poslanec netýká.

Dodáváme, že v tomto volebním období je zároveň senátorem i hejtmanem pouze Lubomír Franc (královehradecký hejtman a senátor za obvod Náchod). Jiřímu Čunkovi však dáváme zapravdu, neboť zákon souběh nevylučuje, ačkoli se objevují návrhy na změnu příslušných zákonů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť Půta po sdělení obvinění skutečně přestal vykonávat post předsedy hnutí STAN, formálně šlo o pozastavení předsednictví, nicméně se pozice takto veřejně vzdal. Výhrada směřuje k faktu, že zůstal hejtmanem. Striktně vzata Půta neodstoupil ze všech pozic, ovšem v kontextu debaty je zjevné, že míní právě svůj post v hnutí STAN.

Martin Půta byl v roce 2014, kdy vykonával post hejtmana Libereckého kraje obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby. Policie jej vyšetřovala pro údajné přijetí statisícového úplatku v případě projektu rekonstrukce kostela sv. Máří Magdaleny v Liberci.

Půta byl obviněn 18. listopadu 2014 a skutečně neprodleně po tomto obvinění pozastavil výkon předsedy hnutí STAN, v čele Libereckého kraje jako hejtman však zůstal. K nastalé situaci vydalo hnutí ještě tentýž den oficiální prohlášení, v němž Půta informuje o svém odstupu a zastoupení místopředsedou Petrem Gazdíkem. Zároveň Půta k 30. listopadu odstoupil z funkce předsedy Regionální rady NUTS II Severovýchod.

Rok poté, v důsledku pomalého šetření kauzy, formálně Půta odstoupil z postu předsedy STAN, kde jej nahradil místopředseda Poslanecké sněmovny Gazdík.