Letiště v Českých Budějovicích zahájilo provoz v dubnu 2006 (.pdf, str. 7) jako akciová společnost Jihočeské letiště České Budějovice. O rok později se stal vlastníkem (.pdf, str. 3) letiště Jihočeský kraj, přičemž druhým hlavním akcionářem je město České Budějovice. Všechny tři strany spolu sepsaly memorandum (.pdf), které zavázalo město i kraj k poskytování finanční podpory letišti.

Město a kraj podporují letiště prostřednictvím dotací. V účetních uzávěrkách letiště jsme dohledali, že Jihočeské letiště přijalo každý rok průměrně 30 milionové provozní dotace.

Za deset let fungování letiště tak přijalo v dotacích až 300 milionů korun. Jihočeský kraj dále investoval do projektu jeho modernizace, přičemž původně byly náklady vyčísleny na miliardu (.pdf, str. 6) korun. Očekávalo se přitom, že až 413 milionů korun přispěje Evropská unie. K tomu ale nakonec nedošlo a do modernizace letiště investoval Jihočeský kraj, který byl nucen náklady snížit.

Modernizace byla rozdělena do dvou etap. I. etapa modernizace trvala od prosince 2009 do června 2010 a stála kraj 110 milionů korun. II. etapa byla zahájena v červnu 2015. Její první fáze si vyžádala 120 milionů korun a byla ukončena v květnu 2016. Modernizace stále nebyla dokončena a budoucí náklady na druhou fázi II. etapy jsou odhadovány na půl miliardy korun.

To dohromady, pokud počítáme každoroční dotace na provoz a také investiční výdaje spojené s další předpokládanou modernizací, činí zhruba onu zmiňovanou miliardu korun z krajských peněz. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Miloš Zeman byl zvolen prezidentem ve svobodných demokratických volbách v lednu 2013. Šlo o první přímé prezidentské volby. Ve 2. kole volby získal přesně 2 717 405 hlasů (54,80 %).

Plánovaná reorganizace policie vyvolala spoustu vášnivých diskuzí nejen v politické rovině, ale rovněž mezi státními zástupci a policií. Sněmovnou byla zřízena i vyšetřovací komise, která měla prozkoumat okolnosti přípravy policejní reformy.

Sporným momentem pro státní zastupitelství se stala nedostatečná komunikace s policií, navíc část policie je v trestním řízení a státní žalobci se rovněž bojí, že by se spojení dvou elitních policejních útvarů (a to konkrétně protimafiánského a protikorupčního útvaru) dotklo právě probíhajících kauz. Výhrady nejvyššího žalobce Pavla Zemana a státního zastupitelství lze nalézt zde.

Podle ČT a iDnes si státní žalobci budou moci vybrat vyšetřovací tým k šetření citlivých kauz. Podle šéfa nově vzniklého policejního útvaru Michala Mazánka ale bude policie nadále vybírat svůj vyšetřovací tým, v součinnosti se státním zastupitelstvím. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman jako jednu ze svých podmínek požaduje, aby v citlivých případech věděl určité informace pouze daný vyšetřovatel. Po spuštění nového útvaru – Národní centrály proti organizovanému zločinu – 1.srpna 2016 vydala Policie ČR tiskovou zprávu, v ní mimo jiné uvádí, že veškeré připomínky státních zástupců byly vypořádány a došlo k dohodě adalší plánované kroky se budou řešit za účasti zástupců Nejvyššího státního zastupitelství. Podle trestního řádu, paragrafu 161, odst.4, vyplývá, že v určitých situacích koná vyšetřování státní zástupce, řídí tak vyšetřovací tým. Milan Chovanec tedy říká pravdu, pokud tvrdí, že státní zástupci si budou moci vybrat policisty s nimiž budou na určitém případu spolupracovat. Nutno ještě podotknout, že celá situace okolo nově vzniklého policejního útvaru se bude ještě ladit.

Totéž fakticky potvrdil nejvyšší státní zástupce 5. srpna v DVTV: „policie doposud splnila dá se říct všechny zásadní připomínky, které jsem k tomu dal... chybí věci technicistního charakteru.“ (čas 7:45–8:50)

Zpráva o tom, že ANO přímo vypovíkoaliční smlouvu v případě podpisu reorganizace, pochází patrně z dezinterpretace Babišových slov. V médiích jsme ji mohli zaznamenat často zprostředkovaně, například z úst Pavla Bělobrádka (viz video). O odchodu z koalice však ANO nehovořilo.

Sám ministr Babiš se navíc vyjadřoval konstantě bez vývoje v tom smyslu, že vypovězení koaliční smlouvy je spíše eventualita. Nechal se takto slyšet již při odchodu Šlachty, dokonce i ráno 15. června 2016 před koaličním jednáním (odpoledne došlo k podepsání reorganizace), po jejím podpisu se však ANO rozhodlo smlouvu nevypovědět, což není v rozporu s výše zmíněnými prohlášeními A. Babiše.

Hrozba vypovězením koaliční smlouvy může být sice širokou veřejností vnímána jako hrozba odchodu z vlády, nicméně pojmově to není totéž, obě možnosti se vzájemně nevylučují a Andrej Babiš opakovaně hovořil pouze o možnosti vypovězení smlouvy, beze slova o odchodu z vlády. Ověřovaný výrok se tak zakládá na pravdě.

K přirovnání k Sarajevu: premiér Sobotka ve středu 15. června v 15:00 odletěl na zahraniční cestu do Číny. To samé odpoledne přitom ministr vnitra Chovanec podepsal reformu policie. Na následné tiskové konferenci oznámil, že tento krok učinil po dohodě s premiérem.

Termín Sobotkovy cesty do Číny byl znám již na konci května, čas a den plánovaného odletu však nebyl dopředu avizován. Sobotka však ještě před svým odletem oznámil, že reforma policie je v kompetenci ministra Chovance a policejního prezidenta. Z Číny se má premiér vrátit v úterý 21. června v časných ranních hodinách.

Dodejme, že Sarajevem naráží Andrej Babiš na politickou krizi roku 1997, kdy proti premiéru Klausovi vystoupili ministři Ruml a Pilip a to právě v době, kdy byl Klaus na zahraniční cestě v Sarajevu.

Uvedená číselná hodnota není zcela přesná. Podstata výroku je však pravdivá, což je vysvětleno v hodnocení níže.

Ministerstvo pro místní rozvoj každoročně vyhlašuje Programy podpory bydlení. Ten na rok 2016 byl vypsán na konci října 2015.

Podprogramy tohoto programu jsou jako dříve Regenerace sídlišť, Podporované byty (Pečovatelské byty, Vstupní byty, Komunitní domy seniorů), Olověné rozvody, Bytové domy bez bariér.

V podprogramu Podporované byty jsou dotace vypláceny pro poskytování sociálního bydlení „pro osoby, které mají ztížený přístup k bydlení v důsledku zvláštních potřeb vyplývajících z jejich nepříznivé sociální situace - věk, zdravotní stav nebo sociální okolnosti jejich života.“

V letošním roce byla výše dotace (pdf., str. 2) na komunitní domy pro seniory definována jako součin počtu podporovaných bytů v domě a částky max. 600 tisíc Kč (kap. 4, odstavec 2). Jeden byt je dotován až 600 tisíci korunami. Radka Maxová tedy nebyla přesná ve vyčíslení částky na jeden byt.

Přímo na stránkách OKD se lze dočíst, že OKD je zaměstnavatelem téměř 11 000 lidí. K tomu poskytuje práci dalším 3 000 pracovníků dodavatelských organizací. S těmito počty se jedná o největšího zaměstnavatele v regionu a jednoho z největších zaměstnavatelů v ČR. Nelze ovšem potvrdit aktuálnost těchto dat.

Jak vyplývá z výroční zprávy podniku za rok 2015 (.pdf - str. 22), společnost měla průměrně 10 423 vlastních zaměstnanců a 3 332 zaměstnanců dodavatelských firem.

Podle informací ČTK publikovaných 15. srpna 2016 se současný počet zaměstnanců OKD pohybuje kolem 12 000. Z toho asi 9 500 jsou vlastní zaměstnanci firmy a zbytek jsou pracovníci agentur a dodavatelských společností.

Podle nejnovějších dostupných dat popisuje počty zaměstnanců v OKD Bartošek korektně a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Podle dokumentu vydaném ministerstvem vnitra “Příručka pro obce využitelná při vzdělávání pracovníků krizového řízení v oblasti vnitřní bezpečnosti” v roce 2014, která obsahuje i kapitolu Migrace, je migrační vlna popisována jako zvýšený tlak cizinců na hranice ČR za účelem legálního nebo nelegálního vstupu do země, popřípadě tranzitu.

“ Ve vztahu k obcím (a krajům) Typový plán předpokládá výslovně pouze dva úkoly: aktivace krizového řízení a zabezpečení činnosti krizových štábů a spolupráce při zabezpečení ubytování pro uprchlíky, vytipování vhodných objektů, poskytování zdravotnické péče a humanitární pomoci ”. Vzhledem k migrační vlně, která loni probíhala v sousedním Německu, byly kraje loni na podzim vyzvány k vytipováni vhodných dočasných ubytovacích kapacit, Liberecký kraj vybral 5 míst z toho 4 autokempy, jak v reportáži ČT citované i v diskusi potvrzuje Miloslava Volfová, pracovnice oddělení krizového řízení krajského úřadu.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť jsme nenašli konkrétní data pro kapacity všech školek v kraji za posledních 5 let.

Dostupná data, která by uváděla přímo místa v mateřských školách Jihomoravského kraje v tomto období, nejsou dohledatelná. Můžeme alespoň vývoj v této oblasti sledovat na počtu dětí a počtu zamítnutých žádostí o umístění do školek. Data jsme čerpali ze statistických ročenek MŠMT za jednotlivé školní roky. Výstupem je následující tabulka:

Školní rok

2011/122012/132013/142014/152015/16

Počet dětí

38 07239 48940 49841 33041 519

Odmítnuté žádosti

9 01411 28011 86210 6479 007 Z tabulky vyplývá, že za posledních pět let navštěvuje školky v Jihomoravském kraji asi o 3,5 tisíce dětí více.

Není však možné dohledat, zda toto přesně koreluje s navyšovanou kapacitou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se opírá o statistiky veřejně dostupné, měřené Českým statistickým úřadem. Podle nich je skutečně nejnižší průměrná hrubá mzda v Karlovarském kraji. Za ním následuje kraj Zlínský, jehož průměrná hrubá mzda (23 580 Kč) je dokonce nižší než celorepublikový průměr (27 297 Kč).

Co se týče tempa růstu, Pijáček se taktéž nemýlí ve faktickém výroku, že tempo růstu této mzdy je ve Zlínském kraji (4,6 %) vyšší než republikový průměr, který je na úrovni 3,7 %, resp. 3,9 % nominálně.

Všechny průměrné hrubé mzdy i tempa růstu jednotlivých krajů jsou viditelné v následující tabulce:

KrajMzdaRůst Karlovarský 22 7824,5 Zlínský 23 5804,6 Pardubický 23 7973,9 Olomoucký 23 7994,1 Jihočeský 24 0474,4 Ústecký 24 3944,3 Vysočina 24 4224,6 Královéhradecký 24 4814,5 Moravskoslezský 24 5263,7 Liberecký 24 8894,2 Plzeňský 25 6293,9 Jihomoravský 25 7564,3 Středočeský 27 1464,4 Praha 34 8243,7

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Babiš naznačuje, že zrušení Finanční policie ministrem Langerem bylo jako bod projednáno v tehdejší koaliční vládě a teprve následně bylo k tomuto přistoupeno. Babiš tak naznačuje, že stejný postup měl být uplatněn i při aktuální reorganizaci policejních složek. Problém je, že vláda, která o zmíněném bodu jednala, nebyla vládou koaliční ale jednobarevným kabinetem ODS a Finanční policie nebyla řešena jako jednotlivá věc, ale jako součást větší strategie boje proti korupci, z níž toto byl jeden z řady bodů.

V prosinci 2006 byla v ČR vláda Mirka Topolánka (první ze dvou), ve které Ivan Langer byl ministrem vnitra a informatiky. Bohuslav Sobotka byl tehdy prvním místopředsedou opoziční ČSSD. Topolánkova vláda nebyla koaliční, byla tvořena poslanci za ODS a nestraníky, a nikdy nezískala důvěru sněmovny.

Na zasedání vlády dne 25. října 2006 bylo přijato usnesení č. 1199, kterým byla schválena Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2006 až 2011. Ta ve svém bodě II. b. " ukládá ministru vnitra a informatiky vytvořit do 31. prosince 2006 podmínky pro personální a technické posílení specializovaných útvarů Policie České republiky odpovědných za boj proti korupci."

V dokumentu Zpráva o plnění úkolů Strategie vlády v boji proti korupci za období let 2006 až 2007 se zrušení Útvaru odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality (neboli Finanční policie) uvádí jako jeden z bodů úspěšného splnění tohoto zadaného úkolu. Zpětně tedy lze říci, že vládní protikorupční strategie na vládě projednávána byla, ne však její konkrétní bod, totiž zrušení finanční policie.

Ve svém odkazu na Sobotku Babiš nejspíš mluví o jeho vystoupení v Otázkách Václava Moravce 3. prosince 2006. Na toto vystoupení upozorňoval již ve svém facebookovém příspěvku z 11. června. Sobotka v tomto vystoupení (v čase 9:57) říká: " pokud pan ministr Langer některé věci, jako třeba reorganizace tajných služeb uvažovaná, nebo zrušení finanční policie, nejprve začne projednávat na úrovni vlády a realizovat, a teprve potom o tom začne jednat s opozicí, ve které nyní je sociální demokracie, tak si myslím, že je to špatně..."

Pokud tedy budeme tvrzení Andreje Babiše, že tehdy Bohuslav Sobotka " křičel my chceme o tom diskutovat jako opozice " považovat za parafrázi, lze tuto část jeho tvrzení označit za pravdivou.

Kromě tohoto bodu však Babiš celkově zavádí tvrzením, že Langer předložil zrušení Finanční policie do koaliční vlády a teprve následně se ji jal rozpustit, protože naznačuje, že situace by měla být přenositelná na aktuální situaci. Vychází ovšem z nekorektního popisu stavu roku 2006.